Ploutvonožci - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Ploutvonožci
 ...

Jak číst taxoboxPloutvonožci
Fotografie ploutvonožců. Z levého horního rohu (ve směru hodinových ručiček): lachtan Forsterův, rypouš sloní, lachtan ušatý, mrož lední, tuleň kuželozubý
Z levého horního rohu (ve směru hodinových ručiček): lachtan Forsterův, rypouš sloní (mládě), lachtan ušatý, mrož lední, tuleň kuželozubý
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Nadřádplacentálové (Placentalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Podřádpsotvární (Caniformia)
(nezařazeno)ploutvonožci (Pinnipedia)
Illiger, 1811
Areál běžného výskytu ploutvonožců (žlutě)
Areál běžného výskytu ploutvonožců (žlutě)
Areál běžného výskytu ploutvonožců (žlutě)
Recentní nadčeledi a čeledi
Synonyma

Phocoidea, Illiger, 1811

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ploutvonožci (Pinnipedia) jsou značně rozšířená skupina masožravých savců uzpůsobených k životu ve vodě. Moderní taxonomie je považuje za nezařazený kladřádu šelem (Carnivora) a podřádu psotvární (Caniformia). K ploutvonožcům patří tři současné čeledi: tuleňovití (Phocidae), mrožovití (Odobenidae; s jediným žijícím zástupcem mrožem ledním) a lachtanovití (Otariidae). Počet druhů ploutvonožců se pohybuje kolem 33–36 v závislosti na tom, zda jsou některé taxony uznány za samostatný druh či nikoliv. Je známo více než 50 fosilních druhů. Ploutvonožci se oddělili od ostatních psotvárných asi před 50 miliony let; k nejstarším známým prapředkům patří EnaliarctosPuijila.

Ploutvonožci mají hydrodynamická těla s končetinami přeměněnými v ploutve. Mrož a lachtanovití dokáží podsunout zadní ploutve pod tělo, což jim pomáhá při pohybu po souši. K pohybu ve vodě používají hlavně přední ploutve. Tuleňovití nemohou zadní ploutve podsunout pod tělo, takže jejich pohyb na souši je nemotorný a pomalý; ve vodě jsou však obratnější než lachtani. Tuleni používají k pohybu ve vodě hlavně zadní ploutve a střídavé pohyby zadní části těla. Zatímco lachtani mají ušní boltce, u tuleňů a mrožů boltce chybí. Velikost a váha ploutvonožců se pohybuje od cca 1,1 m a 55 kg (tuleň bajkalský) až po cca 6 m a 4 tuny (rypouš sloní). Rypouš sloní je nejen největší ploutvonožec, ale i největší zástupce řádu šelem na světě. Smysly ploutvonožců jsou dobře vyvinuty. Jejich sluchzrak je výborně přizpůsoben pobytu ve vodě i na souši a jejich vibrisy jim umožňují vnímat ve vodě i nepatrné vibrace, což jim pomáhá hlavně při pronásledování kořisti a patrně i v navigaci. Všichni ploutvonožci se umí potápět, některé druhy i na dobu přesahující hodinu a do hloubek přes jeden kilometr (rypouš sloní byl dokonce zaznamenán při ponoru přesahujícím 2 kilometry; pod vodou dokáže strávit až 2 hodiny). Všichni ploutvonožci jsou vybaveni vrstvou podkožního tuku, která slouží jako termoizolace. Většina druhů má tělo pokryté hustou srstí, jen mroži mají holou kůži s velmi řídkým ochlupením. Mroži jako jediní z ploutvonožců mají kly dlouhé až 1 m.

I když jsou ploutvonožci široce rozšíření, většina druhů žije v chladných vodách jižníseverní polokoule. Většinu času tráví ve vodě a na souš vystupují pouze kvůli páření, vrhům a výchově mláďat, během línání či na útěku před predátory, jimiž jsou žralocikosatky. Loví převážně bezobratlé živočichy, ryby, hlavonožce, některé agresivnější druhy jako tuleň leopardí loví i tučňáky či jiné ploutvonožce. Mroži se specializují na sběr mlžů z mořského dna. Většina ploutvonožců je polygynní, míra polygynie však závisí na druhu. Samci ploutvonožců, kteří se páří na souši, mívají větší počet samic než druhy, které se páří na ledu. Největší počet samic na jednoho samce se vyskytuje u rypoušů, jejichž samice se shlukují v početných harémech. Reprodukční strategie samců se liší podle druhu a zahrnují lekový systém, obranu konkrétních samic před ostatními samci a obranu konkrétních teritorií před soky téhož druhu. Mláďata se rodí v jarních a letních měsících a jejich výchově se věnují pouze samice. Samice některých druhů se během laktace postí a jejich mláďata se osamostatňují poměrně brzy (již v řádu dnů), zatímco samice jiných druhů podnikají během laktace výpravy na moře za potravou a osamostatnění jejich mláďat tak trvá déle (až několik týdnů). Mrožice kojí i vychovávají svá mláďata na moři. Ploutvonožci dokáží vydávat řadu zvuků od hlasitého štěkotu (lachtani) přes zvuky připomínající gong (mroži) až po táhlé komplikované zvuky doplněné o ultrazvukovou frekvenci (tuleni Weddellovi).

Ploutvonožci byli loveni lidmi již od doby kamenné. Zvláště arktické národy dodnes ploutvonožce loví pro jejich maso, tuk i srst. V 18. a 19. století byla řada druhů komerčně lovena na pokraj vyhynutí. Tuleň karibskýlachtan japonský byli zcela vyhubeni. Ve 20. století byla zahájena ochrana těchto mořských savců na národní i mezinárodní úrovni. Jedním z vrcholů mezinárodních ochranářských snah byla Úmluva o zachování antarktických tuleňů z roku 1972. Některé domorodé arktické národy (zejména na území Kanady) v lovu ploutvonožců pokračují i ve 21. století. K hlavním novodobým hrozbám pro tyto šelmy vedle lovu patří lidské aktivity a jejich důsledky, např. komerční rybolov, znečištění oceánů, těžba nerostných surovin a současné klimatické změny.

Vědecká systematika

Taxonomie

Jedno z raných vyobrazení rypouše sloního (Aloys Zötl, c 1879)

K prvním popisům ploutvonožců došlo již v první první polovině 18. století. První vědecké popisy druhů byly uveřejněny v roce 1758 v 10. vydání Systema naturae švédského přírodopisce Carla Linného, který popsal mj. lachtana medvědího (Callorhinus ursinus), mrože ledního (Odobenus rosmarus), rypouše sloního (Mirounga leonina) či tuleně obecného (Phoca vitulina).[1] Linné nejdříve zařadil popsané druhy ploutvonožců do rodu Phoca a řádu Ferae, který v jeho pojetí zahrnoval masožravé šelmy[2] (v moderním pojetí jsou do této skupiny řazeni vedle šelem ještě luskouni). V pozdějších letech (1766) patrně pod vlivem francouzského přírodovědce Mathurina Jacquese Brissona však Linné přeřadil mrože do skupiny mořských krav Trichechus (kapustňák) a řádu Bruta, který podle Linného zahrnoval slony, lenochody a mravenečníky. V následujících desetiletích byli mroži i další ploutvonožci spojováni vedle zmíněných skupin živočichů hlavně se sirénami. Johann Friedrich Blumenbach mezi lety cca 1788–1825 řadil mrože a sirény do rodu Trichechus, který v jeho taxonomii společně s ptakopysky (Ornithorhynchus) utvářel řád Palmata.[3]

Prvním, kdo rozpoznal ploutvonožce jako samostatnou taxonomickou jednotku, byl německý přírodovědec Johann Karl Wilhelm Illiger, který v roce 1811 přiřadil jméno Pinnipedia nově vytvořenému řádu i čeledi těchto mořských savců.[4] Vědecké jméno Pinnipedia je odvozeno z latinského pinna (ploutev) a pes (noha), genitiv pedis.[5] Podobně i český název „ploutvonožci“ má základ ve slovech „ploutev“ a „noha“. Illigerův přínos spočíval zejména v tom, že rozdělil ploutvonožce a sirény do samostatných skupin (do té doby se obě tyto skupiny často řadily k sobě). Illigerovo zařazení ploutvonožců nicméně nebylo akceptováno všemi taxonomy a taxonomické debaty o zařazení ploutvonožců se vedou i ve 21. století.[3]

Americký zoolog Joel Asaph Allen v roce 1880 publikoval knihu Historie severoamerických ploutvonožců (celý název v originále zní History of North American pinnipeds, a monograph of the walruses, sea-lions, sea-bears and seals of North America), ve které provedl revizi dosavadního poznání těchto šelem. Allen rozebral biologické znaky čeledí a rodů, podrobně popsal severoamerické ploutvonožce a sestavil přehled všech ostatních známých ploutvonožců. Allen nahlížel na ploutvonožce jako na podřád skupiny Ferae.[3]

Ilustrace mrožů ledních (1901)

Podobné přeřazování pokračovalo v průběhu konce 19. a 20. století. Skupina Pinnipedia byla klasifikována jako řád savců, podřád řádu šelem či jednoduše se název používal jako lidové označení jedné či více čeledí mořských šelem z arktických či antarktických oblastí.[6][7] Ve velké taxonomické revizi savců zpracované americkým paleontologem Georgem Gaylordem Simpsonem z roku 1945 se řád šelem dělil do tří skupin, a sice podřádů Creodonta, Fissipedia (suchozemské šelmy) a Pinnipedia (ploutvonožci).[8]

V roce 1989 tým vědců v čele s americkou paleontoložkou Annalisou Bertou navrhl vytvoření blíže nezařazeného kladu Pinnipedimorpha, který by zahrnoval i fosilní rod Enaliarctos.[9] Berta později přišla s tím, že sesterskou skupinou Enaliarctos je klad Pinnipediformes, který se dále dělí na Pteronarctos a Pinnipedia.[10]

Společnost pro mořskou mammalogii (The Society for Marine Mammalogy) hodnotí Pinnipedia k roku 2021 jako „nezařazenou taxonomickou jednotku“.[1] K tomu se přiklání i většina moderních fylogenetických studií z 21. století, které o ploutvonožcích píší jako o „skupině“ či „kladu“ bez přiřazení konkrétní taxonomické kategorie.[11][12] Prakticky všechny moderní fylogenetické studie potvrzují monofyletický původ skupiny Pinnipedia.[13][11][12][14]

Klad Pinnipedia je řazen do řádu šelem (Carnivora) a podřádu psotvární (Caniformia).[15] Řada autorů řadí Pinnipedia do infrařádu Arctoidea, kam se vedle ploutvonožců řadí ještě UrsoideaMusteloidea.[14][12][13] Klad Pinnipedia (tzn. moderní ploutvonožci) zahrnuje tři čeledi: Otariidae (lachtanovité), Odobenidae (mrožovité) a Phocidae (tuleňovité). Lachtanovití a mrožovití tvoří nadčeleď Otarioidea[16] (která je nicméně patrně parafyletická[17]) a tuleňovití tvoří samostatnou nadčeleď Phocoidea.[18]

V roce 2012 zoologové Annalisa Berta a Morgan Churchill na základě morfologických studií a výsledků genetických výzkumů vytvořili fylogenetický strom ploutvonožců. Podle autorů existuje 33 recentních druhů ploutvonožců a 29 poddruhů (nicméně 5 z těchto poddruhů postrádá dostatečné podklady k tomu, aby mohly být jednoznačně identifikovány za poddruhy).[19] Berta a Churchill dále navrhli, aby rod Arctocephalus zahrnoval pouze lachtana jihoafrického a ostatní lachtani tohoto rodu se přesunuli do nově vytvořeného rodu Arctophoca.[19] I přes řadu rozsáhlých genetických studií se přesné fylogenetické vztahy ploutvonožců ve vědecké komunitě nadále diskutují.[20] Lze se setkat i s větším množstvím rozeznávaných druhů (např. Berta, Sumich a Kovacs v roce 2006 rozeznávali 34–36 druhů,[21] IUCN k roku 2021 rozeznává 36 druhů včetně dvou vyhynulých.[22]

K roku 2003 bylo popsáno více než 50 fosilních druhů ploutvonožců.[23]

Seznam druhů

Počet rozeznávaných druhů ploutvonožců se pohybuje kolem cca 33–36. Problematický je hlavně rod Arctocephalus a jeho rozdělení do druhů a poddruhů, což je předmětem neutuchajících vědeckých debat.[19][24] Níže je uveden seznam 35 druhů uváděných na webu Společnosti pro mořskou mammalogii:[1]

  • rod Mirounga
  • rod Leptonychotes
  • rod Cystophora

Charakteristika recentních čeledí

Lachtanovití (Otariidae) jsou typičtí přítomností ušních boltců. Ve vodě se pohybují pomocí dobře vyvinutých předních ploutví. Zadní ploutve jsou ohebné dopředu a lachtani je při pohybu po souši podsouvají pod sebou a mají tak funkci jakýchsi „zadních noh“.[25] Tradičně se lachtanovití dělí do dvou podčeledí, a sice:

  • Otariinae (v angličtině označováni jako sea lions, doslova „mořští lvi“) – pro lachtany z této podčeledi jsou typické zakulacené čenichy a krátké tlusté chlupy.[26]
  • Arctocephalinae (v angličtině fur seals, ve volném překladu „osrstění lachtani“) – zástupci podčeledi Arctocephalinae bývají o trochu menší než Otariinae, mají zašpičatělé čenichy, o něco delší přední ploutve a mnohem hustší srst, která zahrnuje i huňatou podsadu s pesíky.[26]

Rozdělení lachtanovitých do těchto dvou podčeledí však nabouraly rozbory DNA. Genetická studie z roku 2001 nejdříve zaznamenala, že lachtan medvědí z podčeledi Arctocephalinae je příbuzný spíše některým zástupcům z podčeledi Otariinae než ostatním zástupcům Arctocephalinae.[27] Dále podle výsledků studie DNA z roku 2006 jsou lachtan šedýlachtan novozélandský (zástupci Otariinae) nejblíže příbuzní lachtanům z rodu Arctocephalus (podčeleď Arctocephalinae).[28]

Mrožovití (Odobenidae) mají pouze jediného současného zástupce, kterým je mrož lední. Mrož je dobře rozeznatelný od ostatních současných ploutvonožců mohutností svého těla (většími ploutvonožci jsou jedině rypouši), takřka neosrstěnou kůží a především prodlouženými horními špičáky – kly. Stejně jako lachtanovití, i mroži dokáží otočit své zadní ploutve dopředu pro snadnější pohyb po souši. Ve vodě se při nízkých rychlostech pohybují pomocí ploutví, vyšších rychlostí dosahují vlněním páteře.[11] Stejně jako tuleni, i mroži postrádají ušní boltce.[29] Pyjová kost mrožů dosahuje délky až 63 cm, což představuje vůbec nejdelší pyjovou kost ze všech savců.[30]

Tuleňovití (Phocidae) postrádají ušní boltce a jejich ploutve směřují trvale dozadu, takže je nemohou při pohybu na souši podsouvat pod tělem. Při pohybu po souši tak působí poněkud těžkopádně a suchozemského pohybu dosahují pomocí pomalého plazení v kombinaci s drobnými přískoky. Ve vodě jsou nicméně rychlejší a obratnější než ostatní ploutvonožci; k pohybu používají střídavých pohybů zadní části těla s menším přispěním zadních ploutví, které používají hlavně pro kormidlování. Z důvodů využívání pohybů těla pro plavání je nejvíce svaloviny soustředěno kolem páteře.[25][30] Podle studie molekulární DNA z roku 2006 se dají tuleňovití rozdělit do dvou monofyletických podčeledí, a sice Monachinae (zahrnující triby Monachini, MirounginiLobodontini) a Phocinae (zahrnující rody Pusa, Phoca, Halichoerus, Histriophoca, Pagophilus, ErignathusCystophora).[28]

Evoluce

Digitální kresba světle hnědého živočicha, který připomíná velkou kunu
Umělecká rekonstrukce druhu Puijila darwini, prapředka dnešních ploutvonožců

Některé starší zdroje uvádí, že ploutvonožci jsou difyletického původu, čili že pocházejí ze dvou společných předků. Původ lachtanovitých a mrožovitých býval dáván do souvislosti s medvědovitými a původ tuleňovitých býval spojován s lasicovitými.[31] Nicméně moderní morfologické a molekulární rozbory ukazují jednoznačně na monofyletický původ.[31][32][33] Otázka, zda jsou ploutvonožci příbuzní spíše medvědovitým, nebo lasicovitým, však nebyla uspokojivě zodpovězena. Zatímco některé zdroje uvádí obě skupiny,[33] řada studií se přiklání k medvědovitým[34][35][36] a jiné zase k lasicovitým.[28][37][38]

Ploutvonožci se oddělili od ostatních psotvárných asi před 50 miliony lety v době eocénu.[39] Evoluční link mezi ploutvonožci a suchozemskými savci patrně představuje Puijila darwini. Fosilie tohoto raně miocenního savce byla objevena v roce 2007 v Nunavutu, arktické oblasti Kanady, kde žil někdy před 24–20 miliony lety. Podobně jako recentní vydry, Puijila darwini měla dlouhý ocas a krátké končetiny s plovacími blánami, které naznačují počínající adaptaci na vodní prostředí, avšak stále se nejedná o ploutve jako u moderních ploutvonožců. Předpokládá se, že zvíře se pohybovalo po souši po čtyřech končetinách a pro pohyb ve vodě využívalo taktéž jen končetiny. Puijila darwini měla velké oči, což je typické i pro moderní ploutvonožce. Takřka celá kostra druhu byla nalezena v jezerním nánosu, takže se dá předpokládat, že ploutvonožci během evoluce prošli sladkovodní fází, tzn. jejich prapředci se nejdříve adaptovali z oceánu na souš a poté se přizpůsobili nejdříve na sladké a nakonec zpětně i na slané vodní prostředí. Vědci, kteří tento chybějící článek objevili, druh zařadili do stejného kladu jako PotamotheriumEnaliarctos. Ve srovnání s těmito taxony byla Puijila darwini nejméně uzpůsobena životu ve vodě.[40][41]

Fotografie dobře zachované kostry. Většina kostí je hndědá, podklad je světle šedý
Fosilie E. mealsi z rodu Enaliarctos

Enaliarctos představuje pozdně oligocenní / raně miocenní rod šelem, jehož zástupci žili v dnešní Kalifornii před 24–22 miliony lety. Zástupci rodu Enaliarctos silně připomínají moderní ploutvonožce. Jejich těla byla dobře adaptována pro pohyb ve vodě díky ploutvím a pružné páteři. Jejich zuby byly přizpůsobeny trhání kořisti, což je typické pro suchozemské šelmy. Tyto dávné šelmy se patrně zdržovaly poblíž břehů častěji než recentní ploutvonožci. Enaliarctos používali k plavání předních i zadních končetin, avšak přední končetiny patrně používali více.[31] U jednoho z druhů tohoto rodu, Enaliarctos emlongi, byl zjištěn výrazný pohlavní dimorfismus, což napovídá, že fyzické znaky hrály v evoluci ploutvonožců důležitou roli. Druh byl patrně vysoce polygynní, což je u běžné i u moderních ploutvonožců.[42]

Příbuznějšího předka moderních ploutvonožců představuje rod Pteronarctos. Zástupci tohoto fosilního taxonu žili v americkém Oregonu někdy před 19–15 miliony lety. Podobně jako u moderních ploutvonožců, očnice šelem z rodu Pteronarctos nebyly tvarovány obličejovými kostmi jako je slzní nebo lícní kost, ale především horní čelistí.[31]

Fotografie lebky s patrnými velkými špičáky
Lebka Piscophoca sp.

K dalším fosilním taxonům patří např. vyhynulá čeleď Desmatophocidae, jejíž zástupci žili v severním Pacifiku někdy před 23–10 miliony lety. Desmatophocidae měli protáhlé lebky, velké oči a zaoblené lícní zuby. Disponovali výrazným pohlavním dimorfismem a k pohybu ve vodě patrně využívali předních i zadních ploutví.[31]

Předkové nadčeledí Otarioidea a Phocoidea se od sebe oddělili před cca 33 miliony lety.[39] Phocidae se vydělili nejméně před 15 miliony lety (patrně ještě dříve)[31] a podle molekulárních analýz se podčeledi Monachinae a Phocinae začaly oddělovat někdy před 22 miliony let.[28] První zástupci Phocidae se přitom vyvinuli v severním Atlantiku, kam jejich předek doputoval patrně buď severní cestou přes Arktidu nebo jižní cestou přes oblast dnešní Panamské šíje.[31]

Fosilní pozůstatky rodů Monotherium (podčeleď Monachinae) a Leptophoca (podčeleď Phocinae) ještě byly nalezeny na společném území, a sice v jihovýchodní části Severní Ameriky. Někdy před 17 miliony lety došlo k vydělení rodů ErignathusCystophora.[31] Co se týče Phocinae, tak rody PhocaPusa vznikly patrně poté, co se Phocinae rozšířili až do pradávného moře Paratethys a odtud začali směřovat k arktické pánvi a dále na východ. Z oblasti Arktidy tuleňovití ploutvonožci doputovali až k jezeru Bajkal, kde se v izolaci vyvinuli do dnešních tuleňů bajkalských. V izolaci se ocitli i prapředci tuleňů kaspických, když ústup moře Paratethys dal vzniknout bezodtokovému Kaspickému moři.[31] Co se Monachinae týká, tak ve Středozemním moři se nejdříve vyvinul rod Monachus, který se rozšířil do Karibiku a poté do středních částí severního Tichomoří.[43] Dva současní zástupci rodu Mirounga (rypouš) se patrně oddělili do samostatných druhů před cca 4 miliony lety. Rozdělení rypoušů do dvou linií je dáváno do souvislosti se vznikem Panamské šíje, která rozdělila tehdejší rypouše na dvě populace;[28] je však možné že rypouši nejdříve osídlili antarktické oblasti a teprve odtud se rozšířili na sever.[44] Předci tribu Lobodontini se objevili někdy před 9 miliony lety, kdy kolonizovali oceánské oblasti kolem Antarktidy.[43]

Jednoduchá digitální rekonstrukce živočicha s velkými ploutvemi, hnědou srstí a aerodynamickým tělem
Umělecká rekonstrukce druhu Archaeodobenus akamatsui, vyhynulého mrože z rodu Archaeodobenus

Lachtanovití (Otariidae) a mrožovití (Odobenidae) se rozdělili někdy před 28 miliony lety.[28] Prapůvodní domovinou lachtanů je severní Tichomoří. Nejstarší datovaný fosilní nález lachtana představují pozůstatky jedince z rodu Pithanotaria, který žil v Kalifornii někdy před cca 11 miliony lety. Rod Callorhinus se vydělil před 16 miliony lety. Následovalo vydělení rodů Zalophus, Eumetopias a také rodu Otaria, který kolonizoval vody kolem Jižní Ameriky. Většina ostatních druhů lachtanů se vyvinula na jižní polokouli. Nejraněji datované fosilie mrožovitých představuje rod Prototaria z Japonska (stáří 16–14 milionů let[45]) a Proneotherium z Oregonu (před cca 20–16 milionů let).[46] Tito předci dnešního mrože měli mnohem kratší špičáky a živili se rybami, zatímco dnešní mroži se živí převážně měkkýši. Další druhy mrožů se vyvinuly ve středním a pozdním miocénu. Několik druhů mělo zvětšené horní i dolní špičáky. U rodů ValenictusOdobenus již byly přítomny dlouhé špičáky, resp. kly.[31] Patrně před vznikem Panamské šíje, někdy před 8–5 miliony lety, se předci moderních mrožů rozšířili ze severního Tichomoří do Karibiku a dále do severního Atlantiku a poté přes Arktidu se před 1 milionem let vrátili do severního Tichomoří. Podle alternativní teorie se předci mrožů rozšířili ze severního Tichomoří do Arktidy a poté v období pleistocénu i do severního Atlantiku.[31]

Níže se nachází kladogram zobrazující hlavní vyhynulé i současné linie a rody kladu Pinnipedia. Kladogram byl v mírně upravené podobě převzat od Annalisy Berty (2009).[31]

 Pinnipedia
Otariidae

Pithanotaria †

Hydrarctos †

Thalassoleon †

Callorhinus

Otaria

Zalophus

Eumetopias

Arctocephalus pusillus

Neophoca

Phocarctos

Arctocephalus

Odobenidae

Prototaria †

Proneotherium †

Neotherium †

Imagotaria †

Pontolis †

Dusignathus †

Gomphotaria †

Odobeninae

Aivukus †

Alachtherium †

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Ploutvonožci
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Úřad vlády ČR
Úmrtí v roce 2021
Únor 1948
Ústřední vedení odboje domácího
Ústava České republiky
Ústava Československé republiky
Ústava Československé socialistické republiky
Ústavní listina Československé republiky
Ústavní vývoj v Česku
Ústavní zákon o československé federaci
Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky
Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků
Úterý
Čeština
Čechy
Černá věž (Pražský hrad)
Černé moře
Česká a Slovenská Federativní Republika
Česká národní rada (odboj)
Česká socialistická republika
Česká Wikipedie
České Budějovice
České království
České Slezsko
Česko
Československá hymna
Československá republika (1948–1960)
Československá samostatná obrněná brigáda
Československá socialistická republika
Československé parlamentní volby 1946
Československé perutě v RAF
Československé pozemní jednotky na Západě 1939–1945
Československý národní výbor
Československý odboj (1939–1945)
Československý pěší prapor 11 – Východní
Československý spisovatel
Československý vojenský hřbitov La Targette
Československo
ČRo
Čtvrtá vláda Jozefa Tisa
Říšský protektor
Římské číslice
Říp
Řecko
Šablona:Infobox - demografie
Šemík
Šestá hodnotící zpráva IPCC
Španělsko
Štěchovický poklad
Štefan Osuský
Švédsko
Železná opona
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Židé
Žito (Staré pověsti české)
Župní dům (Košice)
Žytomyrsko-berdyčevská operace
1. československá armáda na Slovensku
1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky
1. československá smíšená letecká divize v SSSR
1. československý armádní sbor
1. říjen
1. březen
1. duben
1. horská divize (Wehrmacht)
1. prosinec
1. září
10. duben
10. květen
10. leden
10. srpen
11. únor
11. květen
11. prosinec
11. srpen
12. květen
12. listopad
12. září
13. únor
13. březen
13. srpen
13. století
14. březen
14. duben
14. květen
14. století
1427
1428
1442
1463
1476
1486
1492
1493
1494
1495
1496
1497
1498
1499
15. únor
15. červenec
15. březen
15. srpen
15. století
15. září
1500
1506
1516
1521
1533
1544
1550
1558
1560
1566
1570
1576
1584
16. květen
16. leden
16. století
17. březen
17. duben
17. století
1775
18. únor
18. duben
18. století
1849
1866
1894
19. červen
19. duben
19. prosinec
19. srpen
19. století
1905
1926
1936
1939
1940
1941
1942
1943
1944
1945
1946
1946 ve filmu
1946 ve fotografii
1946 v hudbě
1946 v letectví
1946 v loďstvech
1947
1948
1949
1950
1952 ve filmu
1956
1961
1966
1976
1981
1992
1999
2. únor
2. československá paradesantní brigáda v SSSR
2. březen
2. srpen
2. tisíciletí
20. únor
20. říjen
20. březen
20. květen
20. leden
20. listopad
20. století
2000
2007
2008
2009 ve filmu
2011
2012
2013
2015
2017
2021
2022
21. únor
21. březen
21. duben
21. květen
21. leden
21. listopad
21. srpen
21. století
21. září
22. únor
22. červenec
22. březen
22. duben
22. květen
23. únor
23. květen
23. listopad
24. únor
24. květen
24. leden
25. květen
26. říjen
26. březen
26. květen
27. únor
27. březen
27. leden
28. říjen
28. březen
28. duben
28. září
29. duben
29. květen
29. září
3. únor
3. červen
3. duben
3. květen
3. srpen
30. březen
30. duben
30. květen
31. květen
310. československá stíhací peruť RAF
311. československá bombardovací peruť RAF
312. československá stíhací peruť RAF
313. československá stíhací peruť RAF
4. únor
4. červen
4. březen
4. leden
4. srpen
5. březen
5. květen
5. srpen
6. únor
6. červen
6. květen
6. leden
6. listopad
7. květen
7. listopad
7. srpen
8. květen
8. srpen
9. únor
9. červenec
9. březen
9. srpen
Adolf Hitler
Afrika
Agde
Albánie
Albatros (nakladatelství)
Aleš Skřivan
Alena Macurová
Alexandrie
Alexandr Kramer
Alexandr VI.
Alois Jirásek
Alois Liška
Amanda Gormanová
Amharsko
Angličtina
Anglie
Antoine Marès
Antonín Procházka (malíř)
Archiv výtvarného umění
Argentina
Arnošt Goldflam
Atentát na Heydricha
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
August Sedláček
Autorita (knihovnictví)
Avala-Modrý kruh
Aztécká říše
Bílá paní
Bělehradská operace
Bělorusko
Břetislav I.
Břetislav Pojar
Barokní architektura
Bedřich Neumann
Bedřich Smetana
Bejrút
Benešovy dekrety
Benedikt Rejt
Berlínská zeď
Bernal Díaz del Castillo
Bibliografie dějin Českých zemí
Bitva o Británii
Bitva o Czajankova kasárna
Bitva o Francii
Bitva o Kyjev (1943)
Bitva u Jasla
Bitva u Kresčaku
Bitva u Slivice
Bitva u Sokolova
Bitvy českých dějin
Bivoj
Blaničtí rytíři
Boček z Poděbrad
Boeing B-29 Superfortress
Bohuslav Laštovička
Boje o Liptovský Mikuláš
Boj o Český rozhlas (1945)
Boj v kostele svatých Cyrila a Metoděje
Bombový útok na hotel Krále Davida
Bratrstvo (Jirásek)
Brigádní generál
Britové
Britský mandát Palestina
Bruncvík
Buckinghamshire
Budapešť
Budyně nad Ohří
Bulharština
Carl Gustaf Emil Mannerheim
Charles de Gaulle
Cheb
Clément Marot
Clement Attlee
Commons:Featured pictures/cs
Conquista
Covid-19
Cromwell (tank)
Crusader (tank)
Dívčí válka (pověst)
Dějiny Česka
Dějiny Československa
Dějiny Československa#Porevoluční vývoj
Dějiny Slovenska
Dětský fond Organizace spojených národů
Děvín (národní přírodní rezervace)
Daliborův nález
Daliborka
Dalibor (opera)
Dalibor z Kozojed
Dalimilova kronika
Daniela Kolářová
De iure
Diecéze míšeňská
Diskuse k šabloně:Infobox - demografie
Divize (vojenství)
Divizní generál
Dobývání Aztécké říše
Doktor Miroslav Tyrš (partyzánská jednotka)
Domažlice
Drahomír Koudelka
Družstvo v prvním sledu
Druhá Československá republika
Druhá exilová vláda Jana Šrámka
Druhá republika
Druhá světová válka
Druhá světová válka na Blízkém východě
Druhá světová válka v Africe
Druhá vláda Augustina Vološina
Druhá vláda Jana Syrového
Druhá vláda Jozefa Tisa
Druhá vláda Rudolfa Berana
Dušan Tříska
Dunkerk
Dusty Hill
Eduard Kohout
Eduard Outrata
Edvard Beneš
Edward Frederick Lindley Wood
Egypt
Ellen Jilemnická
Emily Greene Balch
Encyklopedie
Epika
Erwin Rommel
Etiopie
Evangelická církev
Eva Hašková
Eva Romanová
Exilová vláda
Fülane Hatun
F. L. Věk
F. L. Věk (seriál)
Fat Man
Faustův dům
Federalizace Československa
Filip I. Sličný
Film
Filmová hudba
Filosofská historie
Filosofská historie (film)
Forces françaises libres
Francie
Francouzština
Francouzská cizinecká legie
František Bartoš (etnograf)
František Panchártek
Fredric March
Fultonský projev
Görlitz
Gedera
Gemeinsame Normdatei
Gien
Globální oteplování
Golem
Gotická architektura
Gregoriánský kalendář
Gustav I. Vasa
Hájkova kronika
Hana Zagorová
Havířov
Hedvika Vilgusová
Herbert George Wells
Hermann Hesse
Hermann Joseph Muller
Hernán Cortés
Hilo
Hlavní město
Hlavní strana
Horní Lužice
Horymír (vladyka)
Hraný film
Humber (obrněný automobil)
Husitský král (román)
Husitství
I. československá brigáda Jana Žižky z Trocnova (Jugoslávie)
I. ilegální ÚV KSČ
Indie
Indočínská válka
Internace
International Standard Book Number
International Standard Serial Number
Irgun
Isabela Portugalská (1496)
Italština
Ivana Janů
Ivan Štampach
Ivan Vyskočil (1946)
Ján Gronský
Jaan Kaplinski
Jakabov palác
James Batcheller Sumner
Jana I. Kastilská
Jan Šrámek
Jan Žižka (film, 1956)
Jan Žižka z Trocnova
Jan Živný
Jan Aragonský a Kastilský
Jan Bechyna
Jan Berwid-Buquoy
Jan František Beckovský
Jan Hus (film)
Jan I. Olbracht
Jan II. Kastilský
Jan Kodeš
Jan Kozina (partyzánská jednotka)
Jan Kratochvíl (generál)
Jan Kuklík (právník)
Jan Lucemburský
Jan Masaryk
Jan Nedvěd
Jan Roháč (divadelní hra)
Jan Smejkal
Jan starší Hodějovský z Hodějova
Japonština
Japonsko
Jaroslava Obermaierová
Jaroslav Beneš (fotograf)
Jaroslav Nešetřil
Jaroslav Veis
Jazyk (lingvistika)
Ječmínek
Jean-Paul Sartre
Jehuda ben Becalel
Jericho
Jermak (partyzánská jednotka)
Jeruzalém
Jiří Bělohlávek
Jiří Brdečka
Jiří Chalupa
Jiří Kabeš
Jiří Kabele
Jiří Mucha (soudce)
Jiří Poláček
Jiří Pujman
Jiří Trnka
Jiří z Kunštátu a Poděbrad (opera)
Jiřina Šedinová
Jindřich IV.
Jindřich VII. Tudor
Jitka ze Schweinfurtu
João de Barros
John Howard Northrop
John Mott
Jordánsko
Josef Frais
Josef ha-Kohen
Josef Mathauser
Josef Pecinovský
Josef Richard Vilímek (1860)
Josef Svátek
Josef Zieleniec
Josip Broz Tito
Jozef Kochan
Juan Perón
Judská poušť
Jugoslávie
Juho Kusti Paasikivi
Junkers Ju 88
Juraj Jánošík
Kapitulace u Világoše
Karel Höger
Karel Klapálek
Karel VIII. Francouzský
Karlovy Vary
Karpatská Ukrajina
Karpatsko-dukelská operace
Kat
Kateřina Burianová
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 1946
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kazi
Klement Gottwald
Kněžna Libuše (film)
Košice
Košický vládní program
Kolébka (opera)
Komunismus
Komunistická strana Československa
Komunistický režim v Československu
Konflikt v Tigraji 2020
Korsuň-ševčenkovská operace
Kosmova kronika
Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)
Kréta
Kramerius (digitální knihovna)
Krok (vojvoda)
Kryscina Cimanouská
Kurt Biedenkopf
Květnové povstání českého lidu
Ladislav Sitenský
Lalibela
Legie Čechů a Slováků
Leopold Chalupa
Letní čas
Letní olympijské hry 2020
Libanon
Libri
Libuše (kněžna)
Lillian Hellmanová
Listina základních práv a svobod
Literární druh
Litoměřice
Loira
Londýn
Lužická Nisa
Lubomír Holeček
Lubomír Zajíček
Lucerna (divadelní hra)
Lucerna (film, 1938)
Lucerna (film, 1967)
Lucerna (opera)
Lucká válka
Ludvík XII.
Lu Č’ (malíř)
Městské okresy v Německu
Mšené-lázně
M3 Half-track
M3 Scout Car
M5 Stuart
Maďarština
Maďarská revoluce 1848–1849
Maďarské království
Maďarsko
Magdalena Jetelová
Mariánské Lázně
Marie Terezie
Marie Tudorovna (1496 - 1533)
Markéta Habsburská (1480–1530)
Marna
Martin Kratochvíl
Maryla
Maryla (Ambros)
Maximilián I. Habsburský
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
Mezinárodní měnový fond
Mezivládní panel pro změnu klimatu
Mezi proudy
Michal Prokop
Michal Vitanovský
Mikoláš Aleš
Milan Buben
Milavče
Miroslava Besserová
Miroslav Jindra
Miroslav Machotka
Mk VIII Challenger
Mnetěš
Mnichovská dohoda
Mongolština
Morava
Motto
Myrna Loy
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní fronta Čechů a Slováků
Národní hnutí pracující mládeže
Národní hymna
Národní knihovna České republiky
Němčina
Němci
Německá demokratická republika
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Německo
Německo-polská státní hranice
Naše řeč
Nacistické Německo
Nadace Wikimedia
Nagasaki
Nejlepší léta našeho života
Neklan
New York
Nobelova cena za chemii
Nobelova cena za fyziku
Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Nobelova cena za literaturu
Nobelova cena za mír
Norimberský proces
Normalizace
Norsko
Novorossijsk
Obec sokolská v odboji
Obléhání Dunkerque (1944–1945)
Obléhání Tobrúku
Obléhání Tobruku
Obrana národa
Odborové hnutí
Oldřich (kníže)
Oldřich Dočekal
Oldřich Dudek
Oldřich Machač
Oldřich Svojanovský
Olympijské hry
Opatovický klášter
Opera
Operace Anthropoid
Operace Carbon
Operace Exporter
Operace Spelter
Operace Tetřev
Operace Wolfram
Opyš (Pražská plošina)
Organizace spojených národů
Ostravská operace
Osvobození Československa
Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou
Otec (divadelní hra, Jirásek)
Ottovo nakladatelství
O Křesomyslu a Horymírovi
Předlitavsko
Předměstí
Přemysl Oráč
Přimda (hrad)
Paříž
Pagekon obří
Palestina
Palestinská autonomie
Památková rezervace
Památková rezervace (Česko)
Památková rezervace (Slovensko)
Památková zóna
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panoráma
Papež
Parlament
Partyzánská brigáda Mistr Jan Hus
Partyzánský pluk Ludvíka Svobody
Paul Hindemith
Pavel Šremer
Pavel Brümer
Pavel Bratinka
Pavel Frýbort
Pavel Lohonka
Percy Williams Bridgman
Petiční výbor Věrni zůstaneme
Petr Hannig
Petr Moos
Petr Směja
Petr Vronský
Piccadilly
Pilot
Ploutvonožci
Plukovník
Poddanství
Podkarpatská Rus
Polština
Politické ústředí
Polsko
Pomlčková válka
Poprava stětím
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Druhá světová válka
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Literatura
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portugalsko
Posádka
Pověst
Právo útrpné
Pražské ghetto
Pražské jaro
Pražské jaro (festival)
Pražské povstání
Pražský hrad
Praha
Praotec Čech
Pravda vítězí
Prevét
Prezident Finska
Prokop Maxa
Protektorát Čechy a Morava
Proti všem
Proti všem (film)
Prozatímní ústava
Prozatímní česko-slovenská vláda
Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé
Prozatímní státní zřízení
Pruské Slezsko
První československý samostatný stíhací letecký pluk
První exilová vláda Jana Šrámka
První italská válka
První republika
První vídeňská arbitráž
První vláda Augustina Vološina
První vláda Jozefa Tisa
První vláda Rudolfa Berana
První vláda Zdeňka Fierlingera
Psohlavci
Psohlavci (opera)
Q1157931
Q1157931#identifiers
Q1157931#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q3491167
Q3491167#identifiers
Q3491167#identifiers|Editovat na Wikidatech
Růžena Děcká
Růžena Nasková
Růžový palouček
Rada tří
Radek Tomášek
Radka Fidlerová
Rakousko-Uhersko
Ratihabice
Referendum
Reinhard Heydrich
René Přibil
Renesanční architektura
Republiky v Československu
Revoluční odborové hnutí
Robotní patent (1775)
Rok
Rokycany
Ropná skvrna
Ruština
Rudá armáda
Rudolf Hrušínský mladší
Rudolf Viest
Rumunština
Rusko
Rytíř
Sýrie
Sakrální stavba
Sametová revoluce
Santo Domingo
SARS-CoV-2
Sasko
Sergěj Ingr
Sergej Adamovič Kovaljov
Seznam československých parašutistů v boji proti nacismu
Seznam římských králů
Seznam exilových vlád Československa
Seznam forem vlády
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Seznam vlád Československa
Sherman Firefly
Sibylina proroctví
Silvestr
Skřipec
Skotsko
Slezská kuchyně
Slovenština
Slovenská republika (1939–1945)
Slovenská socialistická republika
Slovenská země (1938–1939)
Slovenské povstalecké letectvo
Slovenský štát
Slovensko
Smrt fašismu (partyzánská jednotka)
Soubor:Ales golem.jpg
Soubor:Berlinermauer.jpg
Soubor:Brno, Semilasso, 2. Beatfest, Martin Kratochvíl.jpg
Soubor:Cerny-Jirasek.jpg
Soubor:Dalibor-ve-vezi.jpg
Soubor:DanielaKolarova.jpg
Soubor:Edvard Beneš.jpg
Soubor:England Region - London.svg
Soubor:Eva Romanová and Pavel Roman 1965 (cropped) - Romanova.jpg
Soubor:Flag of the Czech Republic.svg
Soubor:Goldflam 2010.jpg
Soubor:Hana Zagorová - Show Jana Krause (30. 5. 2014).png
Soubor:Havířov, kostel svaté Anny - památník v areálu kostela (2).JPG
Soubor:HonzaNedved.JPG
Soubor:Horymýr - O. Cihelka.jpg
Soubor:Jan Šrámek.jpg
Soubor:Jan Kodeš.JPG
Soubor:Jan Vilímek - Alois Jirásek.jpg
Soubor:Josef Mathauser - Kníže Krok s dcerami (Kazi, Teta, Libuse).jpg
Soubor:Josef Mathauser - Praotec Čech na hoře Říp.jpg
Soubor:La Panne Belgie 1945.jpg
Soubor:Lesser coat of arms of Czechoslovakia.svg
Soubor:Medium coat of arms of Czechoslovakia (1918-1938 and 1945-1961).svg
Soubor:Michal Prokop.jpg
Soubor:Middle coat of arms of Czechoslovakia.svg
Soubor:MikolasAles Bivoj.PNG
Soubor:Nagasakibomb.jpg
Soubor:Oldřich Dudek 2013.JPG
Soubor:Petr Hannig 2015.JPG
Soubor:Rudolf Hrušinský mladší (2).JPG
Soubor:Stare povesti ceske 1932.jpg
Soubor:Thilafushi1.jpg
Soubor:Věnceslav Černý - Ctirad a Šárka.jpg
Soubor:VHarapes.JPG
Soubor:Vladimír Merta (2017).jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Souborný katalog České republiky
Sovětský svaz
Speciální:Co odkazuje na/Památková rezervace
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-00-01213-8
Speciální:Zdroje knih/80-206-0247-X
Speciální:Zdroje knih/80-246-1027-2
Speciální:Zdroje knih/80-246-1210-0
Speciální:Zdroje knih/80-85899-24-8
Speciální:Zdroje knih/80-86182-69-X
Speciální:Zdroje knih/978-80-243-3664-0
Speciální:Zdroje knih/978-80-7277-415-9
Speciální:Zdroje knih/978-80-7308-254-3
Speciální:Zdroje knih/978-80-7360-796-8
Speciální:Zdroje knih/978-9639241084
Spojené království
Spojené státy americké
Spojenci (druhá světová válka)
Společnost národů
Srážka vlaků u Milavčí
Státní rada Československá
Státní znaky Československa
Střední Evropa
Střední východ
Středoevropská univerzita
Středozemní moře
Střetnutí u Coulommiers
Střetnutí u La Ferté sous Jouarre
Stanislav Motl
Staré letopisy české
Staré pověsti české
Staré pověsti české/O Daliborovi z Kozojed
Staroměstský orloj
Sudety
Sulejman I.
Světskost
Svatá říše římská
Svatý kopeček (přírodní rezervace)
Svatopluk I.
Třetí Československá republika
Třetí Francouzská republika
Třetí vláda Augustina Vološina
Třetí vláda Jozefa Tisa
Tři konšelé
Tři králové (protinacistický odboj)
Temno (film)
Temno (román)
Tenochtitlán
Terry Cooper
Teta (mytologie)
Thilafushi
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Tobruk
Tokijský proces
Tokio
Tomáš Linka
Tony Esposito (lední hokejista)
Ukrajina
Ukrajinská sovětská socialistická republika
UNESCO
Universal carrier
Univerzita Palackého v Olomouci
Václav IV.
Václav Trojan
Václav Vydra (1876)
Východní fronta (druhá světová válka)
Východní Germáni
Věnceslav Černý
Vakcína proti covidu-19
Valné shromáždění OSN
Velké okresní město
Vichy
Virtual International Authority File
Vital Šyšov
Vláda Štefana Tisa
Vláda Aloise Eliáše
Vláda Andreje Bródyho
Vláda Júlia Révaye
Vláda Jaroslava Krejčího
Vláda Jozefa Siváka
Vláda Karola Sidora
Vláda Richarda Bienerta
Vláda Vojtecha Tuky
Vladimíra Čerepková
Vladimír Just
Vladimír Merta
Vladimír Petlák
Vladimír Veit
Vladislav Jagellonský
Vlastenský slovník historický/Dalibor
Vlastimil Harapes
Vojenský hřbitov Adinkerke
Vojenský historický ústav Praha
Vojnarka (divadelní hra)
Vojnarka (film, 1936)
Vojnarka (opera)
Volba prezidenta Československé republiky#Volba prezidenta 19. června 1946
Volyňští Češi
Vratislav I. z Pernštejna
Vyšehrad
Vznik Československa
Vzpoura kutnohorských havířů (1496)
Wendell Meredith Stanley
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Název článku
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Rozcestníky
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
William Wyler
Winston Churchill
WorldCat
Zákon o nezávislosti Indie
Zákon o obnovení univerzity v Olomouci
Zákon o zřízení samostatného státu československého
Zánik Československa
Západní fronta (druhá světová válka)
Západní Slované
Západokarpatská operace
Zahajovací koncert Pražského jara
Zakarpatská oblast
Zdeněk Štěpánek
Zdeněk Nejedlý
Zdeněk Volný
Země Koruny svatoštěpánské
Zemské desky
Zemský okres Zhořelec
Zemský soud
Zgorzelec
Zikmund Habsburský
Zpravodajská brigáda




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk