Pivovar Nová Paka
Místo	Nová Paka
Založen	25. července 1872
Adresa	Pivovarská 400, Nová Paka, 509 01, Česko
Souřadnice	50°29′14,12″ s. š., 15°31′27,92″ v. d.
Oficiální web	https://novopackepivo.cz
IČO	49241290
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pivovar Nová Paka je jeden z významných pivovarů krkonošské, resp. podkrkonošské oblasti. Nachází se ve městě Nová Paka, jeho sídlo včetně hlavní podnikové prodejny je na adrese Pivovarská 400.

Současný provoz pivovaru

Objemem své produkce se pivovar řadí mezi středně velké pivovary. Ta je výrazně orientována na export, téměř 60 % celé produkce piva směřuje do zahraničí. Mezi tradičními vývozní trhy patří Německo, Litva, Polsko, Slovensko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Estonsko, Maďarsko a Francie. Své zákazníky má novopacké pivo i v Číně, Jižní Koreji, Izraeli, USA či Kanadě.

Díky nepřetržité tradici výroby piva a citlivým rekonstrukcím, stavebním úpravám v duchu původní architektury, je možné vidět pivovar tak, jak byl v roce 1872 postaven a v rámci exkurze si prohlédnout, jak je pivo vařeno v původních prostorách i dnes.

Současný sortiment

Brouček

- světlé výčepní pivo (10°), obsah alkoholu 4 %. Balení: sklo 0,5 l; PET 1,5 l; KEG 15, 30 a 50 l.

Název je odvozen od knihy Svatopluka Čecha Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století z roku 1888. Brouček bylo ve své době vůbec první 10° pivo s nalepovanou papírovou etiketu na lahvi (do té doby se původ a stupňovitost udávaly pouze vyražením na víčku) a původní etiketa měla dokonce na sobě obrázek klasického opilce s bříškem.

Kryštof

- světlé výčepní pivo (11°) plnější chuti, obsah alkoholu 4,5 %. Balení: sklo 0,5 l; minisoudek 5 l; KEG 15, 30 a 50 l.

Název je odvozen od jména českého šlechtice Kryštofa Haranta (popraveného roku 1621), jemuž patřil nedaleký hrad Pecka.

Kumburák

- světlý ležák (12°) plné chuti se sametovou pěnou, obsah alkoholu 5 %. Balení: sklo 0,5 l; PET 1,5 l; KEG 15, 30 a 50 l.

Název je odvozen od zříceniny gotického hradu Kumburk, který leží cca 6 km od Nové Paky a byl zbořen roku 1658. Ruiny jsou dnes oblíbeným místem pro výlety.

Granát

- tmavý ležák (12°) sladší chuti s hustou pěnou, obsah alkoholu 5 %. Vhodný k řezání světlých druhů. Balení: sklo 0,5 l; KEG 15 a 30 l.

Název odkazuje na barvu minerálu pyropu = Českého granátu, coby kamene spojovaného s ohněm, vášní, láskou a čistotou srdce.

Podkrkonošský speciál

- světlý speciál (14°), se zřetelnou hořkostí, obsah alkoholu 6,3 %. Balení: sklo 0,5 l; KEG 15, 30 a 50 l.

Toto pivo bylo poprvé uvařeno roku 1997 u příležitosti 125. výročí založení pivovaru a pojmenováno Výroční. Vysoká poptávka však znamenala zařazení speciálu do stálého sortimentu a v roce 2005 se pivo dočkalo nového pojmenování.

Podkrkonošský speciál tmavý

- tmavý speciál (14°), s hořkosladkou karamelovou chutí a aromatem praženého sladu, obsah alkoholu 6,3 %. Balení: sklo 0,5 l.

Toto pivo ze čtyř druhů sladu bylo původně uvařeno koncem roku 2005 jako "vánoční překvapení", pro velký úspěch se dočkalo zařazení do standardní nabídky.

Ocenění: 1. místo na Žateckých slavnostech chmele - Dočesná 2006, 3. místo na Slavnostech piva 2006 v Českých Budějovicích, 4. místo na Žateckých slavnostech chmele - Dočesná 2007

Valdštejn

- světlý speciál (15°) s hořkou chutí, obsah alkoholu 7 %. Balení: sklo 0,5 l.

Pojmenování piva odkazuje na osobnost Abrechta Václava Eusebia z Valdštejna, který se zasloužil i o rozvoj východočeského regionu včetně jičínska.

Hemp Valley Beer

- speciální pivo (11°) nahořklé chuti, s extraktem konopí, obsah alkoholu 4,5 %. Balení: sklo 0,33 l.

Pivo je hluboce prokvašené, doplněné extraktem ze švýcarského konopí rostoucího v horských údolích.

Hemp Brouczech

- speciální pivo (10°) hořké chuti, s extraktem konopí. Balení: sklo 0,33 l.

Pivo je hluboce prokvašené, doplněné extraktem ze švýcarského konopí rostoucího v horských údolích a nezveřejněnou "speciální ingrediencí".

Třešňové pivo

- speciální pivo s příchutí třešní. Balení: sklo 0,5 l (nevratná lahev s fóliovou etiketou); KEG 30 l.

Pivo bylo prvně uvařeno koncem léta 2009.

Motobrouk

- nealkoholické pivo, a kvalitní pěnou, výraznější hořkostí a řízem. Je vyráběné klasickou přírodní cestou, bylo oceněno 1. místem na 16. mezinárodní výstavě PRODEXPO v Moskvě.

Historie

Prapůvodní pivovar

První novopacký pivovar vznikl pravděpodobně počátkem XIV. století a byl umístěn pod novopackým náměstím na pravém břehu Brdského potoka, zhruba v místech dnešní farské zahrady. Roku 1563 však celé město i s pivovarem vyhořelo a až roku 1583 bylo uděleno oprávnění k výstavbě nového pivovaru. Pivo se zde však nevařilo příliš dlouho, roku 1601 totiž novopačtí občané vyměnili právo várečné za osvobození města od dávek a roboty a od té doby byla Nová Paka zásobena pivem z vrchnostenského pivovaru v Dřevěnicích.

Snahy o vzkříšení

Roku 1791 byl v Nové Pace zřízen magistrát a město se tak do značné míry osvobodilo od vlivu vrchnosti. Od té doby se také datují první snahy o legální obnovu práva várečného, šlechta však dál úspěšně blokovala jakékoliv kroky ke zřízení měšťanského pivovaru a držela si na dodávky piva v Nové Pace monopol. Tento stav trval mnoho desítek let a vyvolaný soudní spor byl ukončen až v roce 1853 všeobecným zrušením roboty.

Založení nového pivovaru

1. dubna 1870 se konala ustavující valná hromada pro založení Akciové společnosti pro vybudování parostrojního pivovaru v Nové Pace (majoritním akcionářem byla obec Nová Paka), kromě shromáždění potřebných financí byla vybrána i definitivní lokalita pro nový pivovar. V průběhu následujícího roku dodala pražská firma J. V. Novák stavební a technologickou dokumentaci a dne 29. března 1871 se konalo slavnostní zahájení stavby pivovaru v novogotickém slohu firmou architekta Fr. Wolfa.

Jako první byly dostavěny základní technologické jednotky: varna, spilka, sklep a sladovna, v dosud omezených prostorách došlo dne 25. července 1872 k zahájení prvního provozu. Během tohoto a následujícího roku došlo k dokončení všech potřebných stavebních i technologických prací a pivovar se rozjel na plný výkon. K ledování sloužily pivovaru přilehlé rybníky.

Rozšiřování

Zájem o novopacké pivo z parostrojního pivovaru byl obrovský. Již koncem 70. let kapacity nepostačovaly a tak se v 80. a 90. letech přistavovaly a rozšiřovaly další ležácké sklepy, spilka, půdní prostory pro skladování ječmene a sladu, rozšířena byla i lednice a došlo k posílení strojovny.

Roku 1903 byla vyzděna nová studna v nedalekém Loučení, odkud byla voda přivedena 800 m dlouhým potrubím. V roce 1905 byla dostavěna jak sladovací humna a nová lednice, tak nové obchodní místnosti. Roku 1906 byla strojovna rozšířena o druhý parní kotel.

V roce 1907 byla na základě požadavku Okresního hejtmanství rozbořena stará budova pivovarského hostince na náměstí a postavena nová, komfortní budova hotelu s tanečním sálem. Budova v secesním stylu je dnes známa jako hotel Centrál, k jeho zprovoznění došlo roku 1908. Šlo však o jednu z posledních investičních akcí před válkou, neboť se začala projevovat ekonomická stagnace a snižování odbytu. V dalších letech byly prováděny jen nutné opravy bez podstatnějších investic do budoucna.

První světová válka

Válečná léta citelně poznamenala celou Evropu a ani novopacký pivovar nebyl ušetřen. Byl zaznamenán pokles produkce, chybějící vstupní suroviny vedly k používání náhražek a kvalita piva byla udržována na přijatelné úrovni jen s velkými obtížemi. Veškeré investice do podniku byly nemyslitelné a jen s velkým vypětím sil byl udržován aspoň základní technologický provoz.

První republika

První poválečná léta se nesla ve znamení pomalého oživování ekonomiky. Postupně se daří obnovovat strojní vybavení, stavby i celou technologii tak, aby 50. výročí pivovaru mohlo být oslaveno v důstojných podmínkách.

S nastupující konjunkturou poloviny 20. let se připravuje zásadní rekonstrukce celého pivovaru. Velmi k tomuto rozhodnutí přispělo i zlikvidování konkurenčního pivovaru v blízkém městysu Pecka, který byl novopackým pivovarem odkoupen k 1. červenci 1926 (za celkovou částku 220 tisíc korun) – prakticky ze dne na den v něm zrušil veškerou výrobu, postupně odvezl zásoby surovin a následně zlikvidoval strojní vybavení tak, aby za několik měsíců mohl nabídnout k odprodání vybrakované budovy peckovského pivovaru. Novopacké pivo tak ovládlo celý region jihovýchodního Podkrkonoší a západního Jičínska.

Připravované rekonstrukce se uskutečnily záhy: v letech 1927 — 28 byly zprovozněny nové technologie sladovny, filtrační zařízení, kvasné kádě, stáčírny sudů atd. V tuhé zimě 1928/29 byla zprovozněna nová varna a v následujících letech došlo k dalším stavebním úpravám (včetně např. zasedací síně). Díky rekonstrukcím byl zracionalizován provoz, hospodářskou krizi 30. let přečkal pivovar bez větších šrámů a prosperoval až do konce 30. let.

Druhá světová válka

Odtržení Sudet v září 1938 znamenalo první omezení odbytu: hranice zbytkového Česko-Slovenska (resp. Protektorátu) a Říše vedla jen několik kilometrů od Nové Paky (v Protektorátu) a znamenala odtržení i mnoha desítek významných odběratelů. Přesto tento fakt nemá příliš fatální dopady a pivovar dál vcelku dobře funguje, došlo mj. k výrazné modernizaci parní kotelny, k postavení nových stájí pro pivovarské tažné koně či k zavedení nových telefonních linek.

Budování socialismu

Hned roku 1945 byl pivovar podřízen národní správě, přestože se jeho vedení nijak neprovinilo např. kolaborací s nacistickým režimem. Okresní národní výbor na základě tlaku dozorčí rady pivovaru tuto národní správu v dubnu 1946 zrušil a pivovar se vrátil původním akcionářům. Ovšem jen dočasně…

Pokračují stavební a technologické investice, mj. vybetonování humen, dílčí rekonstrukce výrobních zařízení, stavba 4 bytových jednotek apod.

25. července 1947 bylo připomenuto 75. výročí zahájení výroby v novopackém pivovaru – ovšem bez větší oslavy. Správní rada se totiž rozhodla namísto do oslav investovat do úprav hotelu Centrál. Jako by se tím předznamenalo budoucí dění.

K 1. červenci 1948 byl pivovar Nová Paka znárodněn a podřízen Generálnímu ředitelství československých pivovarů v Praze, od 20. července 1948 byl začleněn do oblasti ředitelství Podkrkonošských pivovarů n.p. se sídlem v Trutnově a od 29. ledna 1949 (po sloučení Podkrkonošských a Hradeckých pivovarů) do národního podniku Hradecké pivovary. Tím pozbyl dosavadní samostatnosti a veškeré činnosti musely být přinejlepším projednány, spíš však odsouhlaseny "na kraji" a "v ústředí".

Že by však pivovar hospodářsky tratil, se říct nedá: byl určen k ověření nových technologií stáčení, proto došlo k přestavbě starších prostor na stáčírnu lahví – prozatím byla vybavena dvěma ručními šestikohoutovými stroji Staler. Počátkem 50. let byla zlikvidována stará parní strojovna a na jejím místě postavena kompresorová stanice pro dochlazování stávající spilky a předsklepního prostoru. Tato chladicí linka již v létě 1951 jede na plný výkon.

V dalších letech se provádějí jen nutné investice a opravy, až v dubnu 1957 byla zahájena komplexní přestavba technologie finalizace. V rámci jednoho investičního celku vznikly jak nové podlahy, tak zejména skleněné produktovody, vymývače obalů, plniče, korunkovače, dopravníky prázdných obalů i plných bas (s rozbočením válečkové dráhy pro sklad a pro rampu) atd., rekonstrukci završilo zprovoznění nového výkonného stáčecího stroje pro sudy k 1. červenci 1960.

Polovina 60. let je ve znamení dalšího rozšiřování výroby pro zvyšující se zájem zákazníků: roku 1965 byl zprovozněn nový vodní zdroj (75 m hluboký vrt, vydatnost 9 vteřinových litrů) a byly pořízeny i nové ocelové, vnitřně smaltované tanky do ležáckého sklepa: prvních deset v červnu 1966, dalších 15 ks v průběhu roku 1967. Koncem 60. let byla vyměněna stáčecí linka, výrobní technologie byly doplněny např. o deskový chladič u spilky či o maltomobil ve sladovně (stroj na obracení ječmene). Ve stáčírně sudů se objevují první lehké obaly z hliníku, což značně ulehčilo lidské práci.

26. srpna 1972 bylo důstojně oslaveno stoleté jubileum pivovaru jak za účasti vedení Východočeských pivovarů Hradec Králové, n.p. a zástupců ústředních orgánů (Ministerstvo zemědělství a výživy, Národní fronta apod.), tak i běžných zaměstnanců jednotlivých provozoven. Kulturní program obohatily akce na novopackém sportovním stadionu, kde hrál slavný orchestr Karla Vlacha a večerní akce v novopacké sokolovně.

90. léta

Do roku 1996 byl novopacký pivovar jedním ze závodů Pivovarů Hradec Králové, s.p.. K 1. 9. 1996 přešel pivovar pod společnost Městský pivovar Nová Paka a.s., ale již v předávacím protokolu rozporoval nový majitel výši závazků podniku a v listopadu 1996 byla podána určovací žaloba u Obchodního soudu pro Prahu 2 na sporné závazky. Nevyřešený soudní spor několik let bránil v řádném rozvoji podniku, přesto podnik prosperoval a jen v roce 1999 stouply prodeje skoro o třetinu.

Po roce 2000editovat | editovat zdroj

Přes prosperitu a množství zakázek stahovali věřitelé z pivovaru takové objemy peněz, že se akciová společnost dostala do hluboké platební neschopnosti a dne 8. 3. 2000 byl na firmu Městský pivovar Nová Paka a.s. prohlášen konkurs. Konkursní správce však rozhodl pokračovat ve všech potřebných provozních aktivitách pivovaru a po dobu konkursu se objem výroby dokonce mírně zvyšoval. Koncem roku 2000 rozhodl věřitelský výbor o vyhlášení výběrového řízení na prodej majetku úpadce a dne 30. 1. 2001 odkoupila konkurzní podstatu společnost Isobuilding a.s., která na své následující valné hromadě dne 22. 2. 2001 přenesla své sídlo do pivovaru a změnila svůj nicneříkající název na Pivovar Nová Paka a.s..

Pivovar byl tímto zachráněn a pokračuje ve svém rozvoji, od roku 2003 probíhají nové rekonstrukce – např. nerezové produktovody, zcela nový monoblok stáčírny lahví (pro skleněné i PET lahve) či výrazné stavební opravy.

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pivovar Nová Paka na Wikimedia Commons
• Pivovar Nová Paka
• Katalog pivních tácků České republiky – tácky pivovaru Nová Paka
• Kam na novopacké pivo?