Piráti wo-kchou v éře Ťia-ťing - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Piráti wo-kchou v éře Ťia-ťing
 ...
Mingská válečná džunka, kresba z Čeng Žuo-ceng: Ilustrovaná kniha pobřežní obrany (Čchou-chaj tchu-pien), 1562

Piráti wo-kchou v éře Ťia-ťing (1522–1567) byli závažným problémem, jejich útoky několik desetiletí pustošily pobřeží jihovýchodních provincií čínské říše Ming, zejména Če-ťiangu, Fu-ťienu a Kuang-tungu. Čínské označení wo-kchou, doslova „japonští bandité“, se původně vztahovalo na piráty japonského původu a za vlády císaře Ťia-ťinga bylo používáno pro piráty obecně, ačkoliv velká většina z nich byli Číňané.

Pirátské útoky a násilnosti s nimi spojené začaly růst ve 20. letech 16. století, na což mingské úřady reagovaly zpřísněním zákonů bránících soukromému obchodu se zámořím. Staly se vážným problémem ve 40. letech, vrcholu dosáhly v 50. letech a postupně byly potlačeny během 60. let, zejména po roce 1567, kdy nový mingský císař Lung-čching svolil k uvolnění zákonů namířených proti námořnímu obchodu se zahraničím.

Mingská politika zakázaného moře

Základem politiky „zakázaného moře“ vyhlášené roku 1371 vládou čínské říše Ming byl zákaz nelicencovaného soukromého námořního obchodu se zahraničím. Cílem tohoto opatření byla stabilizace společnosti v duchu konfuciánských ideálů.

Iniciátorem zavedení zákazu byl první mingský císař Chung-wu (1368–1398). Po desetiletích ničivých válek (povstání rudých turbanů) se snažil obnovit řád a stabilitu ve společnosti, kterou se snažil založit na konfuciánských ctnostech. Jeho ideálem byla jednoduchá společnost založená na zemědělství, s nepočetným státním aparátem vybírajícím daně v naturáliích. Obchodníky, s jejich touhou po zisku, vnímal jako rozkladný element.[1] Zahraniční obchod byl extrémně výnosný,[2] a pro Chung-wuovo vidění společnosti tedy i vysoce nebezpečný.[1] Proto jej omezil systémem licencí; úplný zákaz vývozu platil pro koně, zbraně, výrobky ze železa a mědi (zejména mince).[3] Státem kontrolovanou tributární výměnu se zámořím soustředil do tří přístavů – Ning-po, Čchüan-čou a Kantonu. Na 60 % objemu tributu tvořilo státní zboží, zbytek zaplnili soukromníci, kteří získali licence.[4] Úřady určovaly druhy zboží, jeho množství i ceny.[5] Svým poddaným císař zakazoval bez povolení vyplouvat na moře a stýkat se s cizinci. Zákazy byly zopakovány po deseti letech, roku 1381, a znovu v letech 1384, 1390, 1394 a 1397. Opakování zákazů svědčí o nízké míře jejich účinnosti.[6]

Výměna zboží ze zahraničím se poté děla třemi způsoby:

  1. tribut přinášený zahraničními vyslanci s vyjádřením formální podřízenosti, který mingský císař oplácel dary v adekvátní nebo vyšší hodnotě;[7]
  2. prodej zboží přivezeného příchozími vyslanci, prováděný pod státním dozorem prostřednictvím licencovaných agentů (ja-chang);[7]
  3. ilegální obchod.[7] Zprostředkovatelé ja-chang leckdy zneužívali své postavení a zahraniční obchodníci se proto stahovali k  černému trhu, čímž sílily aktivity pašeráků a pirátů zvaných wo-kchou. Se soupeřením obchodních skupin a vládní represí rostla i násilnost obchodu.[8]

Po dočasném vzestupu tributárního obchodu za vlády císařů Jung-le (1402–1424) a Süan-te (1425–1435) další panovníci oficiální styky se zahraničím omezili.[9] Přitom relativní klid na moři mezi léty 1392–1521 vedl k úpadku pobřežní obrany, zchátrání opevnění a rozpadu vojsk.[10] V důsledku rozpadu systému vojenských rolníků klesl stav vojenských jednotek v pobřežních provinciích na polovinu, ve Fu-ťienu na pětinu, a někdy i méně.[11] V provinciích Če-ťiang a Fu-ťien bylo součástí politiky „zakázaného moře“ registrování bezzemků a lidí žijících „na lodích“ jako vojenských domácností a jejich přesídlení do vojenských posádek; přesídleni byli i obyvatelé pobřežních ostrovů. Pak zůstaly pobřežní ostrovy neobydlené, ale i nestřežené,[12] což ještě více oslabilo pobřežní obranu a dalo pašerákům prostor k umístění základen.[10]

Poměry ve vládě

Mingský vládní systém předpokládal u otázek přesahujících kompetence jednoho resortu konzultace mezi vysokými úředníky. Císař Ťia-ťing politické debaty ještě více podporoval a povzbuzoval úředníky k vyjádření[13] a zdůrazňoval, že významná rozhodnutí musí být prodiskutována dvorem.[14] Úředníci systém meziresortních konzultací a debat využívali k diskuzím, budování sítí podpory, lobbování, vytlačování odpůrců z pozic a někdy i sabotování jejich politik.[15]

Od konce 15. století jihovýchodní Čína, zejména v oblasti Ťiang-nan na dolním toku Jang-c’-ťiang, zažívala rozvoj, který se vyznačoval demografickým růstem, rozmachem komunikačních sítí a komercionalizace i rozvojem kritického myšlení.[16] Objevila se tak sociální základna pro alternativní přístup k politickým otázkám. S příchodem úředníků vzešlých z prostředí sympatizujícího s obchodem se rozvinuly debaty o vhodnosti a smysluplnosti dosavadní protiobchodní politiky.[15]

Za Ťia-ťinga byla proto vláda politicky rozdělena. O povolení zahraničního obchodu se svářily dvě skupiny úředníků a generálů – proobchodní skupina varující před nákladnými boji a snažící se legalizací námořního zahraničního obchodu odstranit příčiny konfliktu; na druhé straně stáli reprezentanti konzervativních pozemkových vlastníků, podporující zákazy a považující válku za nevyhnutelnou v zájmu bezpečnosti a stability země.[13]

20. a 30. léta 16. století

Ve 20. a 30. letech bandy pirátů útočily na pobřeží od Če-ťiangu po Kuang-tung.[17] Ťia-ťingův režim reagoval opakovanými zákazy soukromého námořního obchodu a dospěl až k zákazu stavby dvou (a více) stěžňových lodí.[18] Prosazovat zákazy se nedařilo. Místní vojenské posádky pirátům vesměs nekladly vážnější odpor, vojáci měli špatný výcvik i disciplínu, (dědiční) důstojníci neměli bojové zkušenosti a naopak byli zapojeni do ilegálního obchodu.[17]

Zámořský obchod, třebaže ilegální, byl součástí ekonomiky pobřežních oblastí.[17] Do 30. let 16. století ho sponzorovala a nepřímo ovládala ťiangnanská džentry a zejména chuejčouští obchodníci, kteří do námořního obchodu s Japonskem investovali zisky z obchodu se solí. Nicméně kvůli silné přítomnosti státu v Ťiang-nanu muselo být centrum obchodu umístěno mimo něj, na relativně blízký ostrov Šuang-jü v čeťiangském souostroví Čou-šan.[19] Účast džentry (místních majetných a vlivných rodin) na obchodu vedla k jeho toleranci úřady, které příkazy z Pekingu vesměs prostě ignorovaly a pašování přehlížely.[17][20] Proto když se roku 1534 podařilo v bitvě porazit velitele více než padesáti pirátských lodí, místní úředníci navrhli pro zajaté piráty tak nízké tresty, že císař považoval za nutné nařídit revizi případu emisary vyslanými z Pekingu.[17] V jiných případech hlášení inspektorů vysílaných z Pekingu zůstávala bez odezvy, mimo jiné i kvůli velkému sekretáři Čang Cchungovi (v úřadě mezi léty 1527–1535), který pocházel z Če-ťiangu a ve vládě blokoval návrhy na řešení.[20]

Jedním z důvodů násilností udávaných soudobými komentátory bylo chování čínských obchodníků a vlivných rodin pobřežních provincií, občas se totiž nehlásili ke svým dluhům před japonskými obchodními partnery. Těm pak nezbylo než je vymáhat silou. K pirátům se také přidávalo obyvatelstvo pobřeží, zbavené vládními zákazy zdrojů obživy. Přes oficiální pojmenování pirátů wo-kchou, „japonští bandité“, byla Japonců mezi piráty sotva desetina. Tajemník ministerstva trestů Tchang Šu (1497–1574, pocházel z čeťiangské prefektury Chu-čou) situaci popsal slovy:[21]

Wo-kchou a obchodníci jsou ti samí lidé; když je obchod povolen, piráti se stávají obchodníky, je-li obchod zakázán, obchodníci se vracejí k pirátství".[21]

Přesto konzervativci ve vládě a úřadech trvali na striktním dodržování zákazů ve víře, že se tak vyřeší problémy. Obchod měli za destabilizační jev přinášející jen okrajové komodity, jako koření a vzácná dřeva, ale vyvážející hodnotné zboží, ohrožující bezpečnost nekontrolovanými a nedaněnými zisky i eventuálním exportem zbraní s hrozbou jejich použití proti Číně. Vesměs považovali zajištění bezpečnosti země za důležitější než záležitosti zisku.[22]

Navzdory snahám konzervativců však námořní obchodní výměna ve druhé třetině 16. století výrazně rostla. Mingský stát totiž během 15. a 16. století z nedostatku jiných alternativ postupně přecházel k platbám daní ve stříbře,[23] současně však váhal s povolováním těžby ze strachu, že se soukromníkům dostane nepřiměřeně velké bohatství a stát by nebyl schopen zajistit dovoz stříbra prostřednictvím tributního systému.[24] Vysoce ziskový dovoz stříbra se proto stal záležitostí pašeráků.

Obchod s Japonskem v první třetině 16. století

Obchod mingské Číny s Japonskem v Ning-po probíhal v 15. století v rámci oficiálních tributárních vztahů klidně, dokud roku 1496 Japonci při návratu z Pekingu nezabili několik lidí. Mingská vláda poté zredukovala velikost japonských delegací ze 400 na 50 účastníků. Tři japonské rody vysílající své zástupce do Číny – Hosokawa, Óuči a Ise poté ostře soupeřily o místa v misích.[25]

Roku 1523 se na další výpravě zástupci rodů Óuči a Hosokawa v Ning-po dostali do sporu,[25] který vyústil v ozbrojené srážky a poničení města. Císař Ťia-ťing však nereagoval, protože úředníci kritizující neschopnost místních zodpovědných osob mu současně oponovali ve sporu o obřady. Až roku 1527 byla Japoncům určena frekvence misí jednou za deset let, se třemi loděmi a stem lidí, žádnými vojáky. O dva roky později byl zrušen Námořní obchodní úřad v Ning-po, přičemž jeho povinnosti převzal eunušský vojenský velitel v Če-ťiangu.[26]

Ve 30. letech 16. století byla v Japonsku objevena nová naleziště stříbra a zavedeny nové čínské metody těžby.[27] V Japonsku byla silná poptávka po čínském zboží, zejména hedvábí, a nyní země získala dostatek kupní síly na to, aby si ho mohla dovolit.[28] Malé a zřídkavé tributní mise byly pro náhle rostoucí objem obchodu nepostačující. Nepřijímaní čínskými úřady, Japonci se pokusili získat čínské zboží přes Koreu, do níž koncem 30. let 16. století jejich lodě se stříbrem připluly s úmyslem nakupovat čínské zboží. Korejská vláda, v obavě ze vzestupu cen, zareagovala roku 1539 zákazem jejich přijímání.[11][29]

Obchodování se stříbrem se proto chopili pašeráci.[24] Japonské velké rody nebyly schopny si udržet kontrolu nad obchodem,[26] a tak ve 30. – 40. letech 16. století k čínským břehům volně připlouvaly malé flotily z Japonska nelegálně obchodující s čínskými soukromníky na pobřežních ostrůvcích.[26] Stříbro plynulo do Číny výměnou za hedvábí, porcelán a mince.[24] Současně se tributní systém zhroutil – když roku 1539, poprvé od roku 1523, připluli z Japonska vyslanci, byli pod přísným dohledem a bez možnosti obchodu. Další mise roku 1544 byla odmítnuta jako příliš brzká (po pěti místo deseti letech). Japonci proto od roku 1545 obchodovali na Šuang-jü každoročně a v rostoucích počtech.[20]

Kuang-tung v první polovině 16. století

Stoupenci uvolnění obchodu argumentovali, že zákazy berou obživu lidem, „jejichž polem je moře“, stát přichází o daňové příjmy a má dodatečné výdaje na tažení proti pirátům. Na zrušení zákazů by podle nich všichni vydělali – lid by měl legální obživu, stát vyšší příjmy a nižší výdaje. Mluvili tak zejména úředníci se zkušenostmi z pobřežních oblastí, ať už místní rodáci, nebo tam přeložení.[30]

V provincii Kuang-tung už roku 1509 vláda povolila námořní obchod mimo tributní styky, a to pod dozorem provinčních úřadů, nikoliv námořních obchodních úřadů (š’-po-š’).[31] Tamní úřady poté přijímaly všechny cizí lodě, jak přijížděly, přičemž k dohledu nad nimi zřídily nová místa výběru daní.[8] Roku 1514 byl z bezpečnostních důvodů obchod opět omezen. Nicméně mizerný stav provinčních financí a nedostatek koření přiměl vládu (na žádost Wu Tching-ťüa, komisaře zprava kuangtungského provinčního úřadu)[32] roku 1517 obchod opět povolit. Po konfliktu s Portugalci roku 1521, a uzavření š’-po-š’ roku 1523, opět nastoupila omezení. Roku 1530 Lin Fu, velký koordinátor pro Kuang-tung a Kuang-si, požádal vládu o obnovení netributního zdaněného obchodu.[33] Vláda souhlasila. V Kuang-tungu byly proto nájezdy pirátů wo-kchou mnohem méně časté a bez problémů potlačené armádou a domobranou, přičemž útočníci zpravidla přicházeli ze severu, z Fu-ťienu.[34]

Uvolnění úředních omezení využili Portugalci, kteří se usadili na ostrůvcích v deltě Perlové řeky; ovšem kromě legálního obchodu v kantonské oblasti se účastnili i nelegálního obchodování v Jüe-kangu (v provincii Fu-ťien) a Šuang-jü ( provincii Če-ťiang).[34] Boje v Če-ťiangu koncem 40. let a chaos v Če-ťiangu a Fu-ťienu v 50. letech 16. století přiměl Portugalce stáhnout se do Kuang-tungu, přičemž zaujali výhodnou roli zprostředkovatele dovozu japonského stříbra. Přitom portugalský obchod byl zdaněn stejnými 20 % jako dovoz kupců z jihovýchodní Asie.[34][pozn. 1]

Če-ťiang a Fu-ťien ve 30. a 40. letech 16. století

Ve 40. letech se skupiny pašeráků a pirátů spojovaly a sílily a budovaly si základny na ostrovech u pobřeží. Jejich centrem byl od poloviny 20. let přístav Šuang-jü na ostrovech Čou-šanNing-po, kam od roku 1539 připlouvali i Portugalci a od roku 1545 Japonci.[25]

Roku 1547 v prefektuře Šao-sing pašeráci vypálili statek bratra velkého sekretáře Sie Čchiena (1450–1531) zapojeného do obchodu, protože odmítl uznat své dluhy.[20] Zneklidněná džentry žádala o zásah státu,[24] na což vláda reagovala přeložením dosavadního pověřence sün-fu pro potlačení banditů v jižním Ťiang-si Ču Wana (1494–1550) do Če-ťiangu a Fu-ťienu s úkolem zorganizovat tamní pobřežní obranu. Ču Wan převzal pověření v listopadu 1547 a usadil se v Čchüan-čou. Místní úřady však odmítly spolupráci a v únoru 1548 navíc ztratil oporu ve vládě, když byl odvolán a popraven jeho ochránce, velký sekretář Sia Jen. Současně na jaře 1548 proběhl dosud největší nájezd pirátů bez odporu ničících pobřeží Če-ťiangu.[35]

Ču Wan v dubnu 1548 reagoval útokem na Šuang-jü a všechny zajatce popravil.[35] Ohromení místní úředníci proti jeho chování protestovali (neváhal ani před popravami jejich provinivších se příbuzných).[35] Ču Wan zatím postupoval se svou flotilou podél pobřeží a nekompromisně vynucoval protiobchodní zákony. V březnu 1549 zaútočil na velkou obchodní flotilu v jižním Fu-ťienu a pak popravil 96 zajatců. Jeho kampaň začala nést výsledky, zdvihla se však i vlna odporu[36] ze strany místních vlivných rodin, které zaranžovaly jeho pád.[16] Byl odvolán, obviněn z nezákonných poprav, a nakonec v lednu 1550, před zahájením soudu, spáchal sebevraždu. Jeho flotila byla rozpuštěna a místní úředníci žádali vládu o omezení zákazů obchodu.[36]

Chaos v první polovině 50. let

Po Ču Wanově nájezdu na Šuang-jü z dubna 1548 se vůdcem tamních pirátů/obchodníků stal Wang Č’, který od let 1544/45 organizoval obchod s Japonci.[35] V letech 1549–1552 pak Wang Č’ v čele svého (ozbrojeného) sdružení obchodníků spolupracoval s čeťiangskými úřady na chytání pirátů, očekávaje přitom, že jeho (nenásilný) obchod nebude rušen. Pekingská vláda naopak zaujala tvrdý kurs, roku 1551 veškerý zámořský obchod postavila mimo zákon a dokonce zakázala vyplouvat na moře i rybářským lodím. Wang Č’ se rozhodl vynutit si volný obchod silou, po roce 1551 proto začaly velké a dobře organizované útoky na úřady, státní sýpky a sklady a ojediněle i přilehlý venkov.[36]

Kromě velkých nájezdů prováděných v letech 1552–1556 ničily region i přírodní kalamity: hladomory v Če-ťiangu roku 1543 a 1544, sucha v povodí Jang-c’-ťiang v letech 1545 a 1546. Tisíce z nich vzniklých bezdomovců byly ideálním materiálem pro verbíře banditů, pirátů a pašeráků. Banditismus se šířil do té míry, že se v 50. letech městečka a vesnice na pobřeží Če-ťiangu opevňovala. Wang Č’ovi a další nájezdníci si naopak od roku 1554 podél pobřeží budovali opevněné základny a roku 1555 už útočili i na největší města regionu, Chang-čou, Su-čou a Nanking.[37]

Roku 1552 byl dosavadní velký koordinátor sün-fu Šan-tungu Wang Jü (1507–1560) pověřen obranou Če-ťiangu a Fu-ťienu (místo bylo volné od odvolání Ču Wana). Začal tím, že propustil z vězení Ču Wanovy důstojníky a sestavil armádu – v letech 1553 a 1554 opakovaně poraženou. Nájezdníci zatím útočili na desítky měst a posádek.[37]

V listopadu 1554 byl velením nad všemi vojsky na jihovýchodě pověřen Čang Ťing († 1555), ministr vojenství v Nankingu.[37] V té době měli nájezdníci v pobřežních a ostrovních základnách a pevnostech na 20 tisíc mužů.[38] Místo neefektivních dědičných vojáků wej-suo Čang Ťing k boji proti pirátům najal domorodé horaly z Ťiang-si, pašeráky soli z Nan č’-li a buddhistické mnichy ze Šan-tungu.[39] Také povolal 11 tisíc domorodých vojáků z provincií Kuang-si a Chu-kuang. Do jejich příchodu se vládní oddíly držely v pevnostech a městech, zatímco venkov nechaly napospas plenění,[38] které zasáhlo dokonce i předměstí Chang-čou a Ťia-singu.[40]

Zatímco Čang Ťing čekal na zmíněné domorodce, na jaře 1555 dosáhl, pod dojmem zpráv o rozsáhlém ničení, velký sekretář Jen Sung u císaře souhlasu s jeho uvězněním. Čang Ťing sice po příchodu posil v květnu 1555 rozdrtil velkou skupinu nájezdníků, ale Jen Sung dokázal zásluhu na úspěchu připsat svým spojencům, cenzorům Čao Wen-chuaovi a Chu Cung-sienovi, a Čang Ťing byl v listopadu 1555 popraven.[40]

Chu Cung-sien a potlačení pirátství (1556–1566)

Kresba dvou čet vojáků, v každé četě seřazených do dvou pětic, vyzbrojených různými zbraněmi – trojzubce, kopí, meč
Sestava čety, ilustrace z vojenské příručky Ťi-siao sin-šu generála Čchi Ťi-kuanga

Po popravě Čang Ťinga zůstal nejvyšším úředníkem na jihovýchodě Chu Cung-sien (1511–1565,[40] od dubna 1556 velitel vojsk v Nan č’-li, Če-ťiangu a Fu-ťienu)[41] spolupracující s Čao Wen-chuou, který hodlal situaci vyřešit dohodou s Wang Č’em o jeho podrobení.[40] Chu Cung-sien a Čao Wen-chua navázali kontakt s Wang Č’em, který nabídl, že se postaví proti násilníkům výměnou za uvolnění obchodu a varoval je před připravovaným velkým nájezdem vedeným Sü Chajem s cílem vyloupení Chang-čou, Su-čou a Nankingu, který začal v dubnu 1556. Současně se dříve přivedení domorodí válečníci vymkli kontrole a loupili také. Chu Cung-sien se necítil dost silný na bitvu se Sü Chajem a dal přednost jednání. Sü Chaj souhlasil, že nechá válčení výměnou za omilostnění a jako znak dobré vůle se, po měsíčním obléhání Tchung-siangu ležícímu cca 96 km od Chang-čou, v červnu 1556 stáhl. Jiní náčelníci však dali přednost drancování venkova. Sü Chaj se svými lidmi poté společně s vládními silami bojoval proti nim.[42]

Císař zatím zaujal tvrdý postoj a nařídil rozhodné akce proti pirátům.[42] V srpnu 1556 se na jih vrátil Čao Wen-chua (který byl od ledna 1556 v Pekingu) s politikou nekompromisního zničení všech pirátů a odmítl jakékoli jednání. Sü Chaj se sice oficiálně vzdal, když však viděl Čaovu nepřístupnost, utekl, a padl v týdenní bitvě s vládním vojskem.[43]

Čao Wen-chua stále chtěl dohodu s Wang Č’em (v čemž se shodoval s Jen Sungem), avšak v září 1557 byl, nedlouho před příjezdem Wang Č’a z Japonska,[43] odvolán. Čao Wen-chua totiž současně vykonával úřad ministra prací a proto (i když pobýval na jihu) zodpovídal za rekonstrukci brány Zakázaného města shořelé v květnu 1557; když ani po čtyřech měsících nebyla práce hotova, císař ho ponížil do stavu prostých poddaných a poslal do vyhnanství, v němž zemřel.[44] V říjnu 1557 Wang Č’ přijel do Če-ťiangu s velkou flotilou, a v listopadu se vzdal Chu Cung-sienovi. Císař však přikázal Wang Č’ovu popravu. Wang Č’ův adoptivní syn a následovníci se usadili na ostrovech Čou-šan, pochopili, že jednání s úřady k ničemu nevedou, a od dubna 1558 ve spojení s příchozími s Japonska útočili na města Če-ťiangu a severního Fu-ťienu.[44]

Císař tlačil na okamžité rozdrcení pirátů, ale přestože Chu Cung-sien dělal co mohl, úkol nesplnil. Nicméně podařilo se mu ospravedlnit a dosáhl významných úspěchů, když během roku 1558 vládní vojska vytlačila piráty z Če-ťiangu a dolního toku Jang-c’-ťiang, kde zůstaly jen malé skupiny zlikvidované roku 1559.[45]

Významná místa aktivit wo-kchou ve Fu-ťienu

Poté neklid v regionu způsobovali vesměs již jen demobilizovaní vojáci.[45] Po povodních roku 1559 a následném nedostatku se v oblasti rozšířilo lupičství,[45] a v prosinci 1559 musel dokonce velký koordinátor Nan č’-li uprchnout ze Su-čou před několika set člennou bandou bývalých vojáků. Začátkem roku 1560 podobné skupiny útočily i na města severně od Jang-c’-ťiang. Přesto se během roku 1560 území od Jang-c’-ťiang až k Chang-čou podařilo uklidnit.[46]

Jižněji však trval neklid, když se bývalí Wang Č’ovi stoupenci přesunuli k pobřeží Fu-ťienu a ve spojení s místními piráty útočili na pobřeží až ke Kuang-tungu. Až roku 1563 se s pomocí vládních vojsk z Če-ťiangu podařilo vyčistit Fu-ťien, a v letech 1564-66 i Kuang-tung a Kuang-si. Během těchto tažení se pod kontrolu vlády dostalo na 80 tisíc lidí v oblasti na pomezí Kuang-tungu, Fu-ťienu a Ťiang-si ovládané bandity od počátku 16. století. Poté pirátství nebylo závažnějším problémem.[46]

V Če-ťiangu se po likvidaci vůdců wo-kchou podařilo úřadům od roku 1565 získat kontrolu nad situací. Ve Fu-ťienu menší skupiny ozbrojenců – zbytky čeťiangských – působily i ve druhé polovině 60. a počátku 70. let. Kuang-tung byl zasažen mnohem méně, a to i díky místní administrativě, která dokázala do stávajících obchodních sítí zapojit i Portugalce.[31]

Uklidnění situace a legalizace zahraničního obchodu (1566–1568)

Zahraniční obchod zůstal zakázaný do smrti císaře Ťia-ťinga, jeho nástupce však souhlasil s návrhem velkého koordinátora Fu-ťienu na obnovení námořních kontrolních úřadů a legalizaci obchodu.[46] Současně roku 1565 Španělé zabrali Filipíny a o několik let později zahájili obchod s Číňany – roku 1573 se do Acapulka vrátily první španělské galeony s čínským zbožím.[47]

Význam Jüe-kangu (Měsíčního přístavu) jako nejvýznamnějšího centra pašeráků ve Fu-tienu postřehly úřady (v osobě Ču Wana) už roku 1549. Roku 1551 zde byl proto zřízen daňový úřad, roku 1563 námořní obranný úřad a roku 1566 bylo město povýšeno na sídlo okresu (se změnou jména na Chaj-čcheng, doslova „Čisté moře“).[48]

Císař Ťia-ťing odmítal uvolnění zákazů; až po jeho smrti, roku 1567, uspěla žádost Tchu Ce-mina, sün-fu ve Fu-ťienu, o zrušení politiky zakázaného moře a umožnění „obchodu se západními i východními moři“. Obchod byl povolen zprvu v Mej-lingu v Nan-čao ve Fu-ťienu, ale záhy byl z bezpečnostních důvodů přeložen do Chaj-čchengu (též Jüe-kang, „Měsíční přístav“). Výslovně zůstal zakázán obchod s Japonci.[48]

Situace na pobřeží se pak uklidnila, stát zreformoval a posílil pobřežní obranu a plynul mu zisk z daní z kvetoucího obchodu. S uvolněním souvisel i předchozí úspěch reformy jediného prutu v Kuang-tungu před rokem 1559, která přinesla provinční administrativě fondy pro mimořádné výdaje typu najímání vojáků v obdobích krizí. Reforma uspěla i v Če-ťiangu úsilím Pchang Šang-pchenga (1524-81), tamního regionálního inspektora.[49] Podmínkou úspěchu reformy ovšem byl dostatek stříbra, které přicházelo ze zahraničí, legálně až od roku 1567.[50]

Odkazy

Poznámky

  1. Kromě toho počínaje rokem 1554 Portugalci platili (vicekomisaři kuangtungského námořního obranného okruhu) 500 liangů stříbra za nájem Macaa.

Reference

  1. a b LI, Kangying. The Ming Maritime Policy in Transition, 1367 to 1568. Wiesbaden: Otto Harrassowitz, 2010. 211 s. ISBN 978-3-447-06172-8. S. 26. (anglicky) . 
  2. Li, s. 34.
  3. BROOK, Timothy. Čtvero ročních období dynastie Ming: Čína v období 1368–1644. Překlad Vladimír Liščák. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003. 368 s. ISBN 80-7021-583-6. S. 142. . 
  4. Li, s. 52.
  5. Li, s. 50.
  6. WADE, Geoffrey. Ming China and Southeast Asia in the 15th Century: A Reappraisal. S. 6. Working Paper Series . 2004-07 . Čís. 28, s. 6. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-09. 
  7. a b c LIM, Ivy Maria. From Haijin to Kaihai: The Jiajing Court’s Search for a Modus Operandi along the South-eastern Coast (1522-1567). Journal of the British Association for Chinese Studies. Červenec 2013, roč. 2, s. 1–26, na s. 7. . ISSN 2048-0601. (anglicky) 
  8. a b Lim, s. 8.
  9. HO, Dahpon David. Sealords live in vain : Fujian and the making of a maritime frontier in seventeenth-century China. San Diego, 2011 . 408 s. Ph. D. University of California, San Diego. . s. 69. . Dostupné online. (anglicky)
  10. a b Lim, s. 6.
  11. a b CHENG, Weichung. War, Trade and Piracy in the China Seas (1622-1683). Leyden: Brill, 2013. 390 s. Dostupné také na: . ISBN 900425353X, ISBN 9789004253537. S. 12. (anglicky) . 
  12. Lim, s. 5.
  13. a b Li, s. 100.
  14. Li, s. 101.
  15. a b Li, s. 102.
  16. a b Lim, s. 4.
  17. a b c d e GEISS, James. The Chia-ching reign, 1522-1566. In: MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis. The Cambridge History of China. Volume 7, The Ming Dynasty 1368-1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1998. . ISBN 0521243335. S. 440–510, na s. 490. (anglicky)
  18. Lim, s. 10.
  19. Ho, s. 79.
  20. a b c d Geiss, s. 493.
  21. a b Lim, s. 11.
  22. Lim, s. 12.
  23. Ho, s. 77.
  24. a b c d Ho, s. 78.
  25. a b c Geiss, s. 491.
  26. a b c Geiss, s. 492.
  27. VON GLAHN, Richard. Fountain of Fortune: money and monetary policy in China, 1000–1700. Berkeley, California: University of California Press, 1996. 338 s. Dostupné online. ISBN 0-520-20408-5, ISBN 9780520204089. S. 114. . 
  28. Glahn, s. 116.
  29. Glahn, s. 115.
  30. Lim, s. 17.
  31. a b Lim, s. 14.
  32. Lim, s. 18.
  33. Lim, s. 15.
  34. a b c Lim, s. 16.
  35. a b c d Geiss, s. 494.
  36. a b c Geiss, s. 495.
  37. a b c Geiss, s. 496.
  38. a b Geiss, s. 497.
  39. Cheng, s. 13.
  40. a b c d Geiss, s. 498.
  41. Geiss, s. 499.
  42. a b Geiss, s. 500.
  43. a b Geiss, s. 501.
  44. a b Geiss, s. 502.
  45. a b c Geiss, s. 503.
  46. a b c Geiss, s. 504.
  47. Geiss, s. 505.
  48. a b Lim, s. 20.
  49. Lim, s. 21.
  50. Lim, s. 22.

Literatura

  • HO, Dahpon David. Sealords live in vain : Fujian and the making of a maritime frontier in seventeenth-century China. San Diego, 2011 cit. 2016-1-24. 408 s. Ph. D. University of California, San Diego. . Dostupné online. (anglicky)
  • LI, Kangying. The Ming Maritime Policy in Transition, 1367 to 1568. Wiesbaden: Otto Harrassowitz, 2010. 211 s. ISBN 978-3-447-06172-8. (anglicky) 
  • LIM, Ivy Maria. From Haijin to Kaihai: The Jiajing Court’s Search for a Modus Operandi along the South-eastern Coast (1522-1567). Journal of the British Association for Chinese Studies. Červenec 2013, roč. 2. ISSN 2048-0601. (anglicky) 

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Piráti_wo-kchou_v_éře_Ťia-ťing
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Úmrtí v roce 2021
Úniková rychlost
Ústava Spojených států amerických
Čínština
Čínské znaky
Čínský císař
Čao Wen-chua
Čarodějnictví
Časové pásmo
Černá díra
Černé moře
Černý trpaslík
Červený obr
Česká Kubice
Česká Wikipedie
Česká západní dráha
České království
Česko
Říše Ming
Římské číslice
Řecko
Šáhruch
Šablona:Cite book
Šablona:Cite journal
Šablona:Infobox - železniční trať/legenda
Šestiočka sadistická
Španělští Habsburkové
Španělská Florida
Španělské impérium
Španělské Nizozemí
Španělsko
Španělsko v době osvícenství
Švédsko
Ťia-ťing
Železniční napájecí soustava
Železniční trať Domažlice – Planá u Mariánských Lázní
Železniční trať Horažďovice předměstí – Domažlice
Železniční trať Nýřany – Heřmanova Huť
Železniční trať Plzeň–Cheb
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Železniční trať Staňkov–Poběžovice
Železo
Život
1. březen
1. duben
1. leden
1. srpen
1. září
10. září
11. duben
11. listopad
11. srpen
11. září
12. únor
12. červen
13. únor
13. říjen
13. září
14. červen
14. červenec
14. listopad
14. srpen
15. červenec
15. duben
15. srpen
1512
1565
16. únor
16. duben
16. listopad
16. prosinec
16. srpen
16. století
1649
1653
1659
1664
1668
1669
1670
1671
1682
1684
1685
1697
1698
1699
17. červen
17. leden
17. prosinec
17. století
1700
1701
1702
1703
1704
1705
1706
1707
1708
1709
1710
1711
1712
1713
1714
1715
1716
1717
1718
1719
1720
1721
1722
1723
1724
1725
1726
1727
1728
1729
1730
1731
1732
1733
1734
1735
1736
1737
1738
1739
1740
1741
1742
1743
1744
1745
1746
1747
1748
1749
1750
1751
1752
1753
1754
1755
1756
1757
1758
1759
1760
1761
1762
1763
1764
1765
1766
1767
1768
1769
1770
1771
1772
1773
1774
1775
1776
1777
1778
1779
1780
1781
1782
1783
1784
1785
1786
1787
1788
1789
1790
1791
1792
1793
1794
1795
1796
1797
1798
1799
18. prosinec
18. století
1800
1801
1802
1804
1808
1810
1812
1815
1816
1829
1838
1855
1870
19. říjen
19. století
1920
1960
1973
1994
2. březen
2. tisíciletí
20. únor
20. červen
20. červenec
20. leden
20. listopad
20. prosinec
20. století
2005
2017
21. březen
21. květen
21. srpen
21. září
22. říjen
23. červen
23. květen
23. leden
24. únor
24. březen
24. květen
25. říjen
25. listopad
26. únor
26. červenec
26. březen
26. květen
26. leden
27. prosinec
28. březen
28. prosinec
28. srpen
28. září
3. září
30. říjen
30. září
31. květen
31. prosinec
4. červen
4. listopad
4. srpen
5. březen
5. srpen
6. prosinec
7. říjen
7. březen
7. leden
7. srpen
8. červen
8. červenec
8. srpen
81P/Wild-2
9. březen
9. září
Ašraf Ghaní
Abbás III.
Abenakové
Adrastea (měsíc)
Adrian Zingg
Afghánistán
Afrika
Akádie
Akrece
Aktivní galaktické jádro
Alaouite
Albánie
Americká válka za nezávislost
Amerika
Amharsko
Anglické království
Anglie
Anglo-španělská válka (1727–1729)
Anna Göldi
Anna Ivanovna
Anna Stuartovna
Appalačské pohoří
Aragonské království
Aristarchos ze Samu
Arizona
Arthur Eddington
Asie
Astrofotografie
Astronomická jednotka
Astronomie
Asymptotická větev obrů
Atom
Augusta Württemberská (1734–1787)
Austrálie
Autorita (knihovnictví)
Bílý trpaslík
Babylon (okres Domažlice)
Bahnstrecke Plzeň–Furth im Wald
Bastila
Bavorské kurfiřtství
Bavorsko
Berijev Be-200
Bitva na řece Čorna
Bitva na Abrahamových pláních
Bitva u Cassana
Bitva u Cullodenu
Bitva u Höchstädtu
Bitva u Malplaquet
Bitva u Oudenaarde
Bitva u Palásí
Bitva u Poltavy
Bitva u Quiberonu
Bitva u Ramillies
Bitva u Turína
Bitva u Varšavy (1920)
Bitva u Yorktownu (1781)
Bitva v zátoce Vigo
Blížejov
Bleskosvod
Boston
Bostonské pití čaje
Bourboni
Bourbonské Španělsko
Brestská pevnost
Britské impérium
Brumairový převrat
Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství
Cape Breton
Carl Sagan
Casus belli
Celostátní dráha
Cenzorát
Champlainovo jezero
Charleston (Jižní Karolína)
Charles Alexandre de Calonne
Charles Bukowski
Charles Cornwallis, první markýz Cornwallis
Charles Louis Montesquieu
Charon (měsíc)
Chemická reakce
Chemický prvek
Chotěšov u Stoda
Chu Cung-sien
Claude de Villars
Commons:Featured pictures/cs
Connecticut (řeka)
Covid-19
Cung-tu
Dánsko-Norsko
Dějiny Anglie
Degenerovaný plyn
Deimos (měsíc)
Deklarace nezávislosti Spojených států amerických
Deklarace nezávislosti USA (Trumbull)
Devítiletá válka
Didius Iulianus
Diferenciální rotace
Digital object identifier
Dolní Kamenice (Holýšov)
Domažlice
Domenico Trezzini
Domobrana
Dopad neznámého tělesa na Jupiter roku 2009
Dráhová rezonance
Elektromagnetické spektrum
Elipsa
Eliptická galaxie
Emanuel Swedenborg
en:Jean Alaux
Encyklopedie
Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel
Energie
Epidemie
Etiopie
Europa (měsíc)
Evžen Savojský
Evropa
Excentricita dráhy
Exoplaneta
Falcké kurfiřtství
Federální okruhy Ruska
Filadelfský ústavní konvent
Filipína Alžběta Orleánská
Filip V. Španělský
Florida
Formation and evolution of the Solar System?oldid=364891809
Fosfidy
Fosilie
François-Joseph Gossec
François de Neufville de Villeroy
Francie
Francisco Zeno
Francouzi
Francouzské království
Francouzský král
Francouzsko-indiánská válka
František I. Rakouský
František II. Rákóczi
František Martin Pelcl
Franz Anton Mesmer
Frederik I. Švédský
Fred Hoyle
Fridrich I. Pruský
Fridrich II. Veliký
Fridrich Vilém I.
Furth im Wald
Furth im Wald–Plzeň-vasútvonal
Fyzika
Götingen
Galaktické jádro
Galaktický epicykl
Galaktický rok
Galaxie Mléčná dráha
Galaxie v Andromedě
Galileovy měsíce
Ganymed (měsíc)
Gemeinsame Normdatei
Geodata
Geologie
George Rooke
Georg Stahl
Gerd Müller
Gibraltar
Gravitační kolaps
Gravitace
Gregoriánský kalendář
Guido Starhemberg
Gunther Jakob
Habsburkové
Habsburská monarchie
Habsburské Španělsko
Haiti
Haitská revoluce
Hannoverské kurfiřtství
Havana
Heliocentrismus
Heliový záblesk
Helium
Hertzsprungův–Russellův diagram
Hertzsprungův–Russellův diagram#Horizontální větev
Hesensko-Kasselsko
Historie hypotéz vzniku a vývoje sluneční soustavy
Hlavní pás
Hlavní posloupnost
Hlavní strana
Hohenzollernové
Holýšov
Hradec u Stoda
Hromadná vymírání
Hubbleův vesmírný dalekohled
Hudsonův záliv
Hugenoti
Hustota
Hustota zalidnění
Hvězda
Hvězda typu T Tauri
Hvězdný vítr
Hvězdokupa
Hydrostatická rovnováha
Immanuel Kant
Indiáni
Infračervené záření
International Standard Book Number
International Standard Serial Number
Internet Archive
Io (měsíc)
Irokézové
Irsko
Itálie
Izotop
Józef Piłsudski
Jaan Kaplinski
Jaderná reakce
Jakobitské povstání
Jakub II. Stuart
James Fitzjames, vévoda z Berwicku
James Watt
Jan Antonín Otto Minquitz z Minquitzburgu
Jan Josef z Vrtby
Jan Nepomucký
Jan V. Portugalský
Japonsko
Jean-Baptiste Rey
Jean-Jacques Rousseau
Jen Sung
Jiří Grygar
Jiří I.
Jiří II.
Jiří II. (britský král)
Jiří III.
Jiří Pernes
Jižní Amerika
Jižní federální okruh
John Churchill, vévoda z Marlborough
John Leake
Josef Ferdinand Bavorský
Josef I. Habsburský
Josef II.
Joseph Wright of Derby
JSTOR
Jupiter (planeta)
Kábul
Křemičitany
Kanada
Karel Alexandr Württemberský
Karel II. Španělský
Karel II. Stuart
Karel VI.
Karel XII.
Kastilská koruna
Katalánské knížectví
Katalánsko
Kateřina II. Veliká
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 1734
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Katolicismus
Kchang-si
Kelvin
Kerč
Klement XII.
Kmitání
Kolínské kurfiřtství
Kolize galaxie v Andromedě s Mléčnou dráhou
Kometa
Kongres Spojených států amerických
Kontinent
Kovy
Královské Uhersko
Království Velké Británie
Kráter
Kríkové
Kraje v Rusku
Krasnodar
Krasnodarský kraj
Kryštof Karel Gayer
Krymská válka
Krystalická struktura
Kubáň
Kuiperův pás
Kurt Biedenkopf
Květen
Kyjev
Kypr
Lady Diana Beauclerk
Lalibela
Ledový obr
Leopold I.
Letní olympijské hry 2020
Librační centrum
Library of Congress Control Number
Linia kolejowa Plzeň – Furth im Wald
Lisabonské zemětřesení
Lithium
Lokomotiva 754
Louise de Keroual
Louis Joseph de Bourbon, vévoda z Vendôme
Louis Lully
Ludvík Vilém I. Bádenský
Ludvík XIV.
Ludvík XV.
Ludvík XVI.
Luk
Lutyšské knížecí biskupství
Místní skupina galaxií
Místokrálovství Nové Španělsko
Měsíc
Měsíce Jupiteru
Měsíce Saturnu
Měsíc (satelit)
Měsíc planetky
Město-hrdina
Mahmud I.
Maine
Malá noční hudba
Mallorské království
Mantovské vévodství
Marianna Benti Bulgarelli
Marie I. Portugalská
Marie Terezie
Maroko
Mars (planeta)
Massachusetts
Maxmilián II. Emanuel
Menorca
Merkur (planeta)
Metalicita
Meteorit
Meteor Crater
Methan
Metis (měsíc)
Mezihvězdné prostředí
Michael Mark Woolfson
Michal Bedřich z Althanu
Mikmakové
Mikrometeorit
Milánské vévodství
Milavče
Minsk
Miroslav Tetter
Mississippi (řeka)
Mlhovina v Orionu
Mlhovinová hypotéza
Mobile
Model z Nice
Modrý obr
Mohawkové
Mohykáni
Molekulární mračno
Moment hybnosti
Morové epidemie v českých zemích
Moskva
Motorová jednotka 844
Motorový vůz 842
Mušketa
Mughalská říše
Murmansk
MusicBrainz
Nádir Šáh
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Španělska
Národní knihovna Izraele
Národní parlamentní knihovna Japonska
Následník trůnu
Nýřany
Německo
Načezové
Nadace Wikimedia
Nadmořská výška
Nakamikado
Napoleon Bonaparte
National Archives and Records Administration
Nature
Neapolské království
Neptun (planeta)
Newfoundland
New Hampshire
Nicolaas Laurens Burman
Nikl
Nová Anglie
Nová Francie
Nové Skotsko
Nový Brunšvik
Nový Jižní Wales
Novorossijsk
Novorossijsk (rozcestník)
Nukleosyntéza
Nystadská smlouva
Oběžná dráha
Obyvatelná zóna
Ochrana životního prostředí
Oděsa
Oddělený disk
Olympijské hry
Online Computer Library Center
Oortův oblak
OpenStreetMap
Osmanská říše
Ostrov prince Edvarda
Osvračín
Otáčení
Ottův slovník naučný
Ottův slovník naučný/Novorossijsk
Oxidy
Oxid uhličitý
Pátek
Píka
Přístav
Pacifická astronomická společnost
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panspermie
Papež
Parní stroj
Parsek
Pchin-jin
Pensacola
Personální unie
Peter Perez Burdett
Petrohrad
Petr Havel
Petr I. Veliký
Phobos (měsíc)
Pierre-Simon Laplace
Pierre Simon de Laplace
Piráti wo-kchou v éře Ťia-ťing
Planetární mlhovina
Planetární prstenec
Planetární soustava
Planeta
Planetesimála
Planetka
Planetologie
Ploutvonožci
Pluto (trpasličí planeta)
Plynný obr
Plzeň-Jižní Předměstí (nádraží)
Plzeň hlavní nádraží
Poštovní směrovací číslo
Poláci
Polské království
Pontiacovo povstání
Portál:Španělsko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kanada
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Novověk
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Spojené státy americké
Portál:Sport
Portál:Válka
Portugalské království
Portugalsko
Posmrtné jméno
Povinná školní docházka
Povrch Země
Pozdní velké bombardování
Prokop Diviš
Proměnná hvězda
Protestantismus
Protohvězda
Protoplanetární disk
Protoplaneta
Provozovatel dráhy
Prstencová mlhovina
Pruské království
Prusko
Prusko-francouzská válka
Prusové
První dělení Polska
Q150701#identifiers
Q150701#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q15760
Q15760#identifiers
Q15760#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q2890323
Q803015
Q869045#identifiers
Q869045#identifiers|Editovat na Wikidatech
Québec
Queen Anne's War?oldid=1009855349
Rázová vlna
Radbuza
Radioaktivní datování
Rakouští Habsburkové
Rakouské arcivévodství
Rakouské císařství
Rakousko
Rakousko-turecká válka (1716–1718)
Rakousko-turecká válka (1787–1791)
Ralph Abercromby
Rastattský mír
Regio-Shuttle RS1
Richterova stupnice
Roční období
Robert Roy MacGregor
Rocheova mez
Rok
Ropná skvrna
Rozchod koleje
Rozloha
Rozptýlený disk
Ruština
Rudá armáda
Ruské impérium
Rusko
Rusko-turecká válka (1768–1774)
Sün-fu
Sü Chaj
Safíovci
Sardinie
Sardinské království
SARS-CoV-2
Saturn (planeta)
Savannah (řeka)
Savojské vévodství
Savojsko
Science
Sedmihradské knížectví
Sedmiletá válka
Senkaku
Sergej Adamovič Kovaljov
Sevastopol
Severní Amerika
Severní válka
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Shoemaker-Levy 9
Sicílie
Sicilské království
Skleníkové plyny
Skleníkový efekt
Skotské království
Skvrňany
Slapy
Slunce
Sluneční soustava
Sluneční vítr
Smlouva
Smolensk
Sněžná čára (astrofyzika)
Sonda Cassini
Soubor:胡宗憲.jpg
Soubor:236084main MilkyWay-full-annotated cs.jpg
Soubor:Artist's concept of collision at HD 172555.jpg
Soubor:Bandera de España 1701-1760.svg
Soubor:Banner of arms crown of Castille Habsbourg style.svg
Soubor:Barringer Meteor Crater, Arizona.jpg
Soubor:Before Destruction (35073757404).jpg
Soubor:Bouchot - Le general Bonaparte au Conseil des Cinq-Cents.jpg
Soubor:BSicon ÜST.svg
Soubor:BSicon ABZg+l.svg
Soubor:BSicon ABZg+nr.svg
Soubor:BSicon ABZgl.svg
Soubor:BSicon ABZgnl.svg
Soubor:BSicon ABZgnr.svg
Soubor:BSicon ABZgr.svg
Soubor:BSicon BHF.svg
Soubor:BSicon BST.svg
Soubor:BSicon BUE.svg
Soubor:BSicon eABZg+l.svg
Soubor:BSicon eABZgl.svg
Soubor:BSicon eBST.svg
Soubor:BSicon GRENZE.svg
Soubor:BSicon HST.svg
Soubor:BSicon KMW.svg
Soubor:BSicon KRZo.svg
Soubor:BSicon STR+INCIDO.svg
Soubor:BSicon STR+r.svg
Soubor:BSicon STRr.svg
Soubor:BSicon WBRÜCKE2.svg
Soubor:Catherine II by I.Argunov (1762, Russian museum).jpg
Soubor:Charles II (1670-80).jpg
Soubor:Coat of Arms of Novorossiysk.svg
Soubor:Coa Hungary Country History (14th century).svg
Soubor:Croix huguenote.svg
Soubor:Death of Father Sebastian Rale of the Society of Jesus.jpg
Soubor:Declaration of Independence (1819), by John Trumbull.jpg
Soubor:DeerfieldRaid1704.jpg
Soubor:Didius Julianus (cropped) - Residenz Museum - Munich.jpg
Soubor:Europe c. 1700.png
Soubor:EvacutionOfPortRoyal1710byCWJefferys.png
Soubor:Flag of Cross of Burgundy.svg
Soubor:Flag of England.svg
Soubor:Flag of Great Britain (1707–1800).svg
Soubor:Flag of Novorossiysk.svg
Soubor:Flag of Spain (1760–1785).svg
Soubor:HaverhillRaid1708.png
Soubor:JosephFerdinand.jpg
Soubor:Jozef Pilsudski1.jpg
Soubor:Lhborbits.png
Soubor:Louis XIV of France.jpg
Soubor:M42proplyds.jpg
Soubor:M57 The Ring Nebula.JPG
Soubor:Map of Russia - Krasnodar Krai (Crimea disputed).svg
Soubor:MassacreOfTheIndiansByOrderOfChurch.png
Soubor:Mohawk-kings.jpg
Soubor:Nouvelle-France map-en.svg
Soubor:Nov Pan.jpg
Soubor:Peter der-Grosse 1838.jpg
Soubor:Pierre-Simon Laplace.jpg
Soubor:Plzen cz railway-main-station 1.JPG
Soubor:Portrait, Pierre Le Moyne d'Iberville, Montréal Archives.jpg
Soubor:PortRoyalAcadia1702.jpg
Soubor:Protoplanetary-disk.jpg
Soubor:QueenAnnesWarBefore.svg
Soubor:Quibcardinaux2.jpg
Soubor:Royal Standard of King Louis XIV.svg
Soubor:Royal Standard of the King of France.svg
Soubor:SirJohnLeake.jpg
Soubor:Solar Life Cycle cs.svg
Soubor:Sun red giant cs.svg
Soubor:Vendome-and-PhilipV.jpg
Soubor:Vitčice - socha svatého Jana Nepomuckého.jpg
Soubor:Voyager 2 Neptune and Triton.jpg
Soubor:Western Europe Utrecht Treaty.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Sovětsko-polská válka
Speciální:Co odkazuje na/Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Speciální:Hledání
Speciální:Kategorie
Speciální:Moje diskuse
Speciální:Moje příspěvky
Speciální:Náhodná stránka
Speciální:Nové stránky
Speciální:Poslední změny
Speciální:Související změny/Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Speciální:Speciální stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/0-670-80379-0
Speciální:Zdroje knih/0030062284
Speciální:Zdroje knih/1-58381-134-6
Speciální:Zdroje knih/80-204-0637-9
Speciální:Zdroje knih/80-204-0805-3
Speciální:Zdroje knih/80-7185-380-1
Speciální:Zdroje knih/80-7277-008-X
Speciální:Zdroje knih/80-85876-25-6
Speciální:Zdroje knih/80-902745-5-2
Speciální:Zdroje knih/978-0-300-05917-5
Speciální:Zdroje knih/978-0-471-24690-9
Speciální:Zdroje knih/978-0-520-05126-3
Speciální:Zdroje knih/978-0-582-42401-2
Speciální:Zdroje knih/978-0-7425-6094-9
Speciální:Zdroje knih/978-0-7735-2699-0
Speciální:Zdroje knih/978-0-8020-3755-8
Speciální:Zdroje knih/978-0-8032-3575-5
Speciální:Zdroje knih/978-0-8032-9861-3
Speciální:Zdroje knih/978-0-8078-2910-3
Speciální:Zdroje knih/978-0-8122-1869-5
Speciální:Zdroje knih/978-0-8173-0528-4
Speciální:Zdroje knih/978-0-8203-0305-5
Speciální:Zdroje knih/978-0-8263-0706-4
Speciální:Zdroje knih/978-0470092972
Speciální:Zdroje knih/978-1-85109-411-0
Speciální:Zdroje knih/978-1854109613
Speciální:Zdroje knih/978-84-16473-45-8
Speciální:Zdroje knih/9780874515268
Spirála
Spojené království
Spojené provincie nizozemské
Spojené státy americké
Společnost Hudsonova zálivu
Správa železnic
Srážka vlaků u Milavčí
Stát
Středomoří
St. Augustine (Florida)
St. John's (Newfoundland a Labrador)
Staňkov (okres Domažlice)
Stanislav I. Leszczyński
Stardust (sonda)
Starosta
Stephan Rautenstrauch
Stod
Století
Sulfidy
Supernova
Světelný rok
Světový oceán
Svatá říše římská
Svatý Kryštof a Nevis
Tálibán
Tření
Telefonní předvolba
Teorie chaosu
Teorie relativity
Teorie velkého impaktu
Teplota
Teplota tání
Terestrická planeta
Termonukleární fúze
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Titan (měsíc)
Tlak
Tlučná
Tokio
Toleranční patent
Tomahavk
Tomas Venclova
Tony Esposito (lední hokejista)
Tovaryšstvo Ježíšovo
Triton (měsíc)
Tula
Turecko
Tuscarorové
Uhersko
Uhlík
Ukrajinština
UNESCO
Uran (planeta)
UTC+3
Utrechtský mír
Válka
Válka čtverné aliance
Válka krále Filipa
Válka krále Viléma
Válka královny Anny
Válka o španělské dědictví
Válka o bavorské dědictví
Válka o polské následnictví
Válka o rakouské dědictví
Válka v Tigraji
Vázaná rotace
Vít Vlnas
Vakcína proti covidu-19
Valencijské království
Vejprnice
Velká aliance
Velká francouzská revoluce
Velká jezera
Velký křach
Velký montréalský mír
Venuše (planeta)
Vesmír
Viktor Amadeus II.
Virginie
Virtual International Authority File
Vitčice
Vital Šyšov
Vladimir Mitrofanovič Puriškevič
Vodík
Voda
Voda na Marsu
Vodní pára
Volgograd
Voyager 2
Vypařování
Vznik a vývoj sluneční soustavy
Württemberské vévodství
Wang Č’ (pirát)
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfgang Amadeus Mozart
Wolfgang von Kempelen
WorldCat
Yves-Joseph Kerguélen-Trémarec
Záření
Zářivý výkon
Zářivost
Zákon zachování hybnosti
Západní Evropa
Závěť
Závist (okres Blansko)
Zakázané moře
Zbůch
Země
Zeměpisné souřadnice
Zemětřesení na Haiti 2021
Země prince Ruprechta
Zemská osa
Zubřina




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk