A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Pičhora | |
---|---|
Návrší Pičhora | |
Vrchol | 232 m n. m. |
Prominence | 1 m |
Izolace | 0,1 km |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | Středolabská tabule / Českobrodská tabule / Kouřimská tabule |
Souřadnice | 50°4′29″ s. š., 15°1′48″ v. d. |
Pičhora | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pičhora je nevelký kopec (232 m n. m.[1]) či ostroh v jižní části obce Dobřichov v okrese Kolín. V době římské (1.–4. století našeho letopočtu) se zde nalézalo významné markomanské pohřebiště z doby Marobudovy říše, doložené 160 archeologicky prozkoumanými žárovými hroby a spojované přímo s Marobudem a jeho vojenskou družinou. Stojí zde i ojedinělý pomník archeologického výzkumu.
Žárové pohřebiště bylo objeveno v dubnu roku 1896 dělníky Macháčkovy cihelny při těžbě štěrku a písku pro stavbu silnice. Výzkum na lokalitě provedl Jan Waněk, ředitel lichtenštejnského velkostatku v Radimi, pod dohledem archeologa Josefa Ladislava Píče.[2] Při zajišťovacím výzkumu V. Sakaře v roce 1988 již nebyly žádné další hroby objeveny. Nálezy z Pičhory byly umístěny do Národního muzea v Praze. Jejich úplné odborné vyhodnocení provedl až v letech 1996–1998 Eduard Droberjar, kustod sbírek doby římské a doby stěhování národů Národního muzea. Souhrnné poznatky popsal v roce 1999 v publikaci Dobřichov-Pičhora, žárové pohřebiště starší doby římské v Čechách.[2]
Na kopci stojí archeologický pomník a řada osvětových informačních zařízení, od informačních panelů až po několikajazyčný akustický informační terminál, který je součástí naučné stezky Stezka Markomanů. Stojí zde dřevěná socha markomanského bojovníka v životní velikosti i rekonstrukce markomanského obydlí. Na kopci stojí též turistický přístřešek a minirozhledna (vyvýšená dřevěná terasa) s výhledem na obec přes několik stromů stojících na úbočí. Další turistické odpočívadlo je u křížku na rozcestí, kde se ze značené turistické trasy odděluje odbočka k vrcholu.
Etymologie jména Pičhora není uspokojivě vysvětlena – místo se tak podle kronik nazývá odpradávna.[3] Bývá zdůrazňováno, že nijak nesouvisí se jménem archeologa Josefa Ladislava Píče.[4] Naopak je připouštěna možná souvislost se jménem nedalekého města Pečky.[5] Původ názvu je spojován například se staročeským slovesem „pičit se“ (= vyčnívat, ukazovat se), v případě města Pečky se uvažuje též o souvislosti s německým výrazem pro pečeť, resp. pečetění.[6]
Reference
- ↑ Geografická mapa ČÚZK
- ↑ a b „Pohřebiště na Pičhoře“, In: Dobřichov : Archeologické nálezy, Cesty a památky
- ↑ Zdeněk Beneš: O Pičhoře, Stezka Markomanů, Virtuální archeologie na dosah
- ↑ Jan Řehounek: Vydejte se na Pičhoru za Markomany, Novinky.cz, 14. 4. 2017
- ↑ Dobřichov : Památník archeologickému výzkumu, Cesty a památky
- ↑ Pečky, Cesty a památky
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pičhora na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk