Per Brahe
Narození	18. února 1602 Rydboholm Castle nebo Uppland
Úmrtí	12. září 1680 (ve věku 78 let) Bogesund Castle nebo Uppland
Povolání	politik, diplomat a voják
Choť	Christina Catharina Stenbock (od 1628)[1][2][3] Beata De la Gardie (1653–1680)
Děti	Elsa Beata Brahe
Rodiče	Abraham Brahe
Rod	Brahe
Příbuzní	Nils Brahe, Christina Abrahamsdotter Brahe a Margareta Brahe (sourozenci)
Funkce	velitel pluku (Småland hussar regiment; 1628–1631) lord maršál (Švédsko) (1629) Generální guvernér Finska (1637–1640) President of Svea Court of Appeal (1641–1661) Lord High Steward of Sweden (1641–1680) … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Per Brahe (18. února 1602 zámek Rydboholm – 12. září 1680 zámek Bogesund) byl švédský šlechtic, politik a voják a regent Švédska, který však silně ovlivnil zejména finské dějiny jako generální guvernér Finska, které v první polovině 17. století značně kulturně a ekonomicky pozvedl.

Život

Pocházel z velmi vlivné hraběcí rodiny. Poté, co si dokončil vzdělání několikaletým cestováním po Evropě, se stal v roce 1626 komorníkem krále Gustava II. Adolfa, jehož trvalé přátelství si získal. Bojoval v Prusku během posledních tří let války s Polskem (1626–1629) a také jako plukovník koňského pluku v roce 1630 v Německu. Od roku 1630 byl členem Říšské rady (Riksrådet). V roce 1635 vedl jednání o příměří s Polskem (smlouva ve Stuhmsdorfu).^[4] V letech 1637–1640 a znovu 1648–1654 byl generálním guvernérem Finska. Guvernérský post zastával době, kdy Švédové potřebovali finské jednotky pro boje třicetileté války a odměňovali se Finsku za jejich kvalitní služby. Per Brahe tudíž inicioval a financoval řadu významných kulturních projektů, jako bylo založení první finské univerzity v Turku, Královská akademie, roku 1640, nebo vydání celé Bible ve finštině v roce 1642. Reformoval rovněž celou státní správu, zavedl poštovní systém, založil deset nových měst a rozvinul obchod. Ještě dnes úsloví „kreivin aikaan“ („v době hraběte“) znamená ve finštině zhruba „ve správný čas“ nebo „v dobrých časech“.^[5] Po smrti krále Karla X. Gustava v roce 1660 se stal nakrátko regentem, měl přitom úplnou kontrolu nad zahraničními i domácími záležitostmi, na rozdíl od regentství v letech 1632–1644 během nezletilosti královny Kristýny, kdy byl jen jedním z členů regentské rady.

Někdy je uváděn jako Per Brahe mladší, pro odlišení od svého děda, který byl rovněž členem Říšské rady.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Per Brahe na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Per Brahe the Younger na anglické Wikipedii.