A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Pepi I. | ||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Pjopej I.[1], Fios (řecky)[1] | ||||||||||||||||||||||||||
Pepi I., bronzová socha | ||||||||||||||||||||||||||
Doba vlády | 2276–2228 př. n. l. [2]
50 let (Beckerath) (přibližně)[3] 20 let (Turínský královský papyrus)[4] 53 let (Manehto)[4] | |||||||||||||||||||||||||
Rodné jméno |
Pepi | |||||||||||||||||||||||||
Trůnní jméno |
Merire „Milovaný Reem“
„Dokonalá je ochrana Horova“ | |||||||||||||||||||||||||
Horovo jméno |
| |||||||||||||||||||||||||
Meriatuej „Milovaný Oběma zeměmi“ [5][6] | ||||||||||||||||||||||||||
Manželky | Anchesenpepi I.[7] = Anchesmerire I.[8]
[9][10] („Ona žije pro Pepiho I. (Merirea)“)[9] Anchesenpepi II.[7] = Anchesmerire II.,[9][10] „Velká žezla“[7] V(W)eret-Iamtes,[11] Nebuunet[5][6] (Nubupet)[9] (Nubunet)[7] Inenek-Inti[5] (Irenek-Intej)[7][9] Meretites[7][9] (nebo manželka Pepiho II.?),[5] anonymní „Starší dcera Krále“ (bezejmenná),[5][6] Nedžeftet[7] (?)[9], Mehaa[5] | |||||||||||||||||||||||||
Potomci | Merenre I.[12]
Pepi II.[12][13][14] Hornecerichet[5][6] dcery: Vedžebten,[15] Neit,[15] Iput II.[9] | |||||||||||||||||||||||||
Otec | Teti,[16] | |||||||||||||||||||||||||
Matka | Iput I.[16][5][6] (Iput)[17] | |||||||||||||||||||||||||
Narození | 24. století př. n. l. | |||||||||||||||||||||||||
Úmrtí | ~2277 př. n. l. | |||||||||||||||||||||||||
Hrobka | jižní Sakkára,[18])[19][20] | |||||||||||||||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pepi I. byl třetím faraonem 6. dynastie.
I za jeho vlády dále sílila moc úředníků (především v jižních částech země)[3] a kněžstva a centrální moc se tak oslabovala.[16][21] . Pepi I. se proto opřel o velmože Chuje z Abydu[21] (nomarcha?) a oženil se se dvěma jeho dcerami,[16] Anchesenpepi I. (Anchesmerire I.) a Anchesenpepi II. (Anchesmerire II)[8][21][22] (Matkou těchto sester byla Nebet s jedinečným titulem „jižní vezír“.)[5][6] Jejich bratr Džau měl hodnost vezíra[3][18][21].
Za své vlády musel čelit spiknutí (další důkaz slábnoucí centrální autority) v královském harému, kde proti němu intrikovala jeho manželka[23] (nám známá pouze svým titulem jako Veret-Iamtes „Velká žezla“ pravděpodobně totožná s Anchesenmerire II.[8]). Kauzu vyšetřoval soudce Veni[24], který později také velel vojenské výpravě do Palestiny.[16]. Aby Pepi I. zabránil sporům o nástupnictví, jmenoval jako svého spoluvládce staršího syna Merenrea I.[16] K jmenování došlo patrně krátce po tzv. Raverově spiknutí.[p 1][25][5] (první případ koregence v egyptských dějinách). Na ochranném dekretu Pepiho I. se nám dochovala jediná zmínka o zavlažovací funkci kanálu v období Staré říše.[26] Měděné sochy tohoto panovníka byly objeveny v Hierakonpoli.[27]
Významní hodnostáři Pepiho I.
- Chuj z Abydu[21] – nomarcha (?)
- Džau – vezír bratr manželek Anchesenpepi I. a Anchesmerire I.
- Raver – vezír[5]
- Kar (vezír)|Kar[28][29]
- Nechebu (Meri-ptah-anch-merire) – významný stavitel[5]
- Veni[5]
- Nebet – vezír (první známá žena na této pozici)
Sochy faraona
Dochovalo se pouze pár nevysokých alabastrových soch a jedna kovová.[30] Nejznámější alabastrová socha, vysoká 25 cm, je uložena v Brooklynském muzeu v New Yorku.[30] Nejslavnější (měděná[31]) socha v nadživotní velikosti (spolu s ním je zde zachycen i jeho syn), pochází ze staroegyptského Nechenu (řecky Hierakonpolis), z dnešního Kóm el-Ahmaruu, dnes je uložena v Egyptském muzeu v Káhiře.[30][31] Tato socha je nejstarší kovová socha, u které známe jméno zobrazené osoby, na světě.[30] Dále se nám dochovaly měděné sochy Pepiho I. a jeho syna v životní velikosti.[32]
Hrobka
Jeho pyradamidový komplex Menneferpepi (Mennefer-Pepi (mn-nfr-ppj)[33] = Trvalá je krása Pepiho[33]) dal nové jméno královskému sídlu (původně Bílé zdi) Mennefer (Mennofer)[3][34], řecky známý jako Memfis. Samotná pyramida nesla jméno Pepi je řádný (zákonný) a vznešený vládce[19], případně Pepi je pevný a dobrý.[35] a měla základnu 80×80m.[19] Na její stavbu byl použit mj. těžko opracovatelný křemenec, což bylo vůbec poprvé, kdy byl tento druh kamene použit v hojnějším počtu.[36] Když roku 1880 zkoumal její pohřební komory egyptolog Gaston Maspero, objevil tu Texty pyramid[37], do té doby neznámé.[30] Panovníkův komplex obklopilo 6 menších, které patřily jeho oblíbeným manželkám.[3]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Spiknutí patrně vzešlé z faraonova harému patrně vyvolané manželkou Anchesenmerire II. se událo ve 21. roce vlády Pepiho I. V pozadí byly spory v incestních vztazích dcery Anchesenmerire II. Nejty, která se vdala za nevlastního bratra Pepiho II..
Reference
- ↑ a b ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. Kapitola Pjopej I., s. 238 a 386.
- ↑ HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology . Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ a b c d e BÁRTA, Miroslav. Osudy staré 4500 let. Brandýs nad Labem: FOTO-GRAFIKA Kamil Voděra, 2002. 48 s. ISBN 80-238-8726-2. S. 24.
- ↑ a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 0500051283. (anglicky)
- ↑ a b c d e f VČKOVÁ, Petra. Královské ženy v 6. dynastii online. Český egyptologický ústav, 2009. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36 a 37.
- ↑ a b c Anchesenmerire II. online. Praha: Univerzita Karlova. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. s.l.: Mladá fronta 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola První královny, s. 59.
- ↑ a b KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 29.
- ↑ TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. s.l.: Mladá fronta 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola První královny, s. 58.
- ↑ a b SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?): Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 132.
- ↑ JACQ, Christian. Egypt velkých faraonů, Historie a legenda. Praha: Rybka Publishers, 2002. 328 s. ISBN 80-86182-60-6, ISBN 80-242-0738-9. Kapitola Pepi II., Nejdelší vláda v dějinách, s. 111.
- ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 246.
- ↑ a b TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola První královny, s. 61.
- ↑ a b c d e f VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 24.
- ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 215.
- ↑ a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 363.
- ↑ a b c ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. Kapitola Pjopej I., s. 238.
- ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 203.
- ↑ a b c d e SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?): Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 130.
- ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 29–30.
- ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 30.
- ↑ VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha: Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. Kapitola Životopis, aneb co jsem vykonal, s. 172.
- ↑ Starověký Egypt online. Falgr Pavel, 2017. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-13.
- ↑ STROUHAL, Evžen. Život starých Egypťanů. Londýn: Opus Publishing, 1994. 280 s. S. 93.
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 364.
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 242.
- ↑ BÁRTA, Miroslav. Zapomenutý vezír Kar a jeho synové online. Praha: Český egyptologický ústav, 209. Dostupné online.
- ↑ a b c d e ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. Kapitola Pjopej I., s. 239.
- ↑ a b STROUHAL, Evžen. Život starých Egypťanů. Londýn: Opus Publishing, 1994. 280 s. S. 158.
- ↑ VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha: Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. Kapitola U kořenů Chemie, s. 197.
- ↑ a b KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 66.
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 25.
- ↑ VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha: Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. Kapitola Poušť a oázy, s. 15.
- ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 268.
- ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 152.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pepi I. na Wikimedia Commons
Předchůdce: Veserkare |
Egyptský král 2276–2228 př. n. l. |
Nástupce: Merenre I. |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk