A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Peder Balke | |
---|---|
Rodné jméno | Peder Andersen |
Narození | 4. listopadu 1804 Helgøya |
Úmrtí | 5. února 1887 (ve věku 82 let) Christiania |
Místo pohřbení | Vestre Aker kirkegård |
Alma mater | Královská akademie výtvarných umění Norwegian National Academy of Craft and Art Industry |
Povolání | malíř a litograf |
Děti | Georg Balke |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Peder Balke byl norský malíř. Balke je umělecký pseudonym připisovaný Peteru Andersenovi (4. listopadu 1804 Helgøya – 5. února 1887 Kristiania, dnes Oslo). Proslul především díky svým obrazům, na kterých dokázal dramaticky zachytit norskou krajinu. Angažoval se též v oblasti sociální spravedlnosti.
Dětství a studia
Peter Andersen se narodil na ostrově Helgøya v kraji Hedmark. Vyrůstal v Ringsaker, ale od roku 1820 žil na farmě Balke v Toten v kraji Oppland. Zemědělci v Toten financovali Peterovo vzdělání a podporovali jeho výtvarnou činnost. Peter jim na oplátku vyzdobil několik farem, některé z těchto maleb jsou dodnes přístupné pro veřejnost.
Od podzimu roku 1827 byl Balke v učení u Heinricha Augusta Grosche. Byl studentem na Tegneskole pod vedením Grosche a Jacoba Muncha, který byl v příbuzenském vztahu s Edvardem Munchem. Balke podepsal smlouvu na dva roky jako učeň do služeb dánského dekoratéra a výtvarníka Jense Funcha. Od podzimu 1829 do jara 1833 byl žákem Carla Johana Fahlcrantze na Akademii výtvarných umění ve Stockholmu. Balke byl v letech 1843–1844 také žákem Johana Christiana Dahla.
Cesty a tvorba
V létě roku 1830 se procházel kraje Telemark, Rjukan, Vestfjorddalen přes Røldal a Kinsarvik do města Bergen, poté zpět přes Vossevangen do Gudvangen a dále přes Filefjell na Valdres a odtud přes hory do Hallingdal. Celou cestu maloval a kreslil, což později zpracovával do svých obrazů. V roce 1832 podnikl svou stěžejní cestu do severního Norska, do krajů Nordland a Finnmark. Vycestoval také do Německa a Ruska, později i do Paříže a Londýna.
Jeho obrazy ze severního Norska byly prodány do francouzské královské rodiny. V roce 1846 prodal třicet obrazů Ludvíku Filipovi pro zámek ve Versailles. Král Ludvík sám během svého exilu v roce 1795 navštívil sever Norska. Balkeho obrazy najdeme též v Oslu, v Bergenu, Trondheimu a ve Švédsku.
Osobní život
V roce 1834 se oženil s Karen Eriksdatter Strandovou. Kromě umění se zabýval též sociálními otázkami, obhajoval granty pro umělce a důchody pro muže a ženy.
Čtvrť Balkeby
Organizoval výstavbu Balkeby, nové části Osla, kde se soustředil se na vylepšení životních podmínek pro obyvatele města. Balke v rozmezí let 1858 a 1876 skoupil pozemky hospodářství Nedre Blindern. Jeho sdružení Balke naplánovalo výstavbu předměstí. Zájemci o pozemek si mohli půjčit peníze od Balkeho a postavit si dům sami. Do roku 1865 byla oblast poměrně dost obydlená, žilo tu již 300 lidí.
V Balkeby se nabízela příležitost mít vlastní domov v přiměřené vzdálenosti od města, což bylo atraktivní zejména poté, co začala být v roce 1875 v provozu koněspřežka. V roce 1878, kdy byl areál začleněn do města Oslo (do roku 1925 se pro Oslo používal název Kristianie), tam žilo asi 1100 lidí.
V Balkeby platila přísná pravidla pro výstavbu. Typické byly široké pruhy v zástavbě, které měly zamezit šíření případného požáru. Navzdory tomu 13. června 1879 mnoho z domů v Balkeby vyhořelo do základů.
Galerie
-
Hammerfest
-
Nordkapp
-
Vodopád
-
Tromsø
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Peder Balke na Wikimedia Commons
- Peder Balke, Univerzitní knihovna v Tromsø, stránky věnované severským tématům
- Peder Balke, výstava v Národní Galerii v Londýně, 2014-2015
- Peder Balke senteret, Billerud Gard, hospodářství, kde Balke v mládí žil a kde najdeme jeho malby
- čtvrť Balkeby, Oslo
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk