Jednotku partyzánský pluk Ludvíka Svobody sestavil z místních odbojářů na Chrudimsku velitel výsadku Jan Kozina poručík Vasil Kiš, poté co se rozešel v listopadu 1944 se svojí původní jednotkou na českomoravské vrchovině. Oddíl operoval v prostoru Chrudim-Nasavrky-Luže-Přelouč, částečně i na Pardubicku. Bojové akce zahájil destrukcemi a postupně se rozrostl na velmi početnou jednotku, která během květnového povstání významněji zasáhla do otevřených bojů. Do konce války měl pluk 604 členů a vykázal 40 diverzních a 6 bojových akcí, zničil 16 vlakových cisteren s pohonnými hmotami a v květnových bojích způsobil nepříteli ztráty 1 113 padlých a 3 053 zajatých. Vlastní ztráty 26 padlých a 12 zajatých/zatčených (1 popravený) lze považovat za velmi nízké. Největší úspěch pluku představovalo vyřazení semtínské továrny z provozu od 1. dubna do konce války.^[1]

Reference

Literatura

• ŠOLC, Jiří. Za frontou na východě: českoslovenští parašutisté ve zvláštních operacích na východní frontě za druhé světové války (1941 – 1945). Praha: Svět křídel, 2003. 343 s. ISBN 80-85280-93-0
• KROUPA, Vladislav, HUŇÁČEK, Zdeněk, JOŽÁK, Jiří, STŘÍBRNÝ, Jan. Český antifašismus a odboj : slovníková příručka. Praha: Naše vojsko; ČSPB, 1988. s. 326-327.

Externí odkazy

• KNOLLOVÁ, Petra. Partyzánský pluk Ludvíka Svobody. Pardubice, 2013. 187 s. Diplomová práce. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. Vedoucí práce Jan Němeček. Dostupné online.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.