Paraćin
znak
Poloha
Souřadnice	43°52′ s. š., 21°25′ v. d.
Nadmořská výška	128 m n. m.
Stát	Srbsko Srbsko
Paraćin
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	542 km²
Správa
Oficiální web	www.paracin.rs
Telefonní předvolba	035
PSČ	35250
Označení vozidel	PN
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paraćin (v srbské cyrilici Параћин) je město v centrálním Srbsku v údolí řeky Moravy (tzv. Střední Pomoraví). V roce 2011 zde žilo 24 573 obyvatel. Administrativně je součástí Pomoravského okruhu. Nachází se v rovinaté krajině; průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 130 m. Západo-východním směrem protéká Paraćinem říčka Crninca.

Historie

V okolí města se nachází řada archeologických nalezišť s doklady o nejstarším osídlení této lokality.

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1375 ze záznamů o darování kláštera z doby panování knížete Lazara. Zmiňuje mimo jiné i město Parakinov Brod. Předpokládá se, že současný název Paraćin pochází od jména jistého Parakina, který byl místním převozníkem v dané době. Turecký cestovatel Evlija Čelebi si v 17. století při cestě přes město poznamenal, že v této lokalitě je možné břekonat řeku Moravu na koni. Nacházela se zde také turecká vojenská posádka, která měla brod a karavany bránit před hajduky, kteří občas napadaly dostavníky.

Po příchodu rakouské armády v první polovině 18. století byla místní mešita přebudována na kostel. Turecká hranice na 20 let začínala nicméně nedaleko od Paraćinu na jih.^[1]

Výstavba železniční trati z Bělehradu do Niše v závěru 19. století umožnila ekonomický a průmyslový rozvoj města. Železnice město obchází ze západní strany.

V období existence meziválečné Jugoslávie byl z administrativního hlediska Paraćin součástí tzv. Moravské bánoviny s centrem v Niši.

Později byla východně od města vybudována dálnice. Modernizován byl rovněž i střed Paraćinu, kde byly strženy původní nízké budovy a nahrazeny výškovými bloky a obchodními centry. Jedním ze symbolů města se stal např. brutalistní hotel Petrus.

Paraćin je znám kromě toho také tím, že se zde v roce 1987 odehrál tzv. Paraćinský masakr, při kterém voják Jugoslávské lidové armády zastřelil několik svých kolegů. Aféra vyvolala v tehdejší Jugoslávii bouřlivou odezvu, a to jak mezi veřejností, tak i v řadách politických představitelů.

Ekonomika

Město bylo známé v meziválečném období díky továrně společnosti Vlada Teokarević a spol., která se zaměřovala na textilní výrobky. Dlouhou dobu bylo významné díky výrobě skleněných a cukrářských výrobků. Výroba skla byla rozšířená během existence socialistické Jugoslávie. Její velký areál se nachází na východním okraji města, u dálničního obchvatu. Poslední pec na výrobu skla zde byla odpojena roku 2013.^[2]

Kultura

V Paraćinu se nachází regionální muzeum (srbsky Zavičajni muzej Paraćin). Výhledově by v Paraćinu mělo výhledově existovat i muzeum sklářství.^[2]

Doprava

V blízkosti města se také nachází letiště a prochází tudy i dálnice spojující města Bělehrad a Niš (dálnice A1. Ve stejném směru je vedena i železniční trať.

Hlavní dopravní tah ve městě představuje stará silnice mezi Bělehradem a Niší, která vede samotným středem města a představuje jeho hlavní osu.

Známé osobnosti

Následující osobnosti jsou původem z Paraćinu:

• Svetolik Dragačevac, bývalý policista, autor výhružného dopisu Adolfu Hitlerovi
• Ana Nikolić, srbská zpěvačka
• Bojan Krkić, španělský sportovec srbského původu
• Ivana Sert, módní návrhářka
• Nenad Đorđević, srbský fotbalista
• Ivica Radosavljević, srbský basketbalista

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Paraćin na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky