Pandemie covidu-19 - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Pandemie covidu-19
 ...
Tento článek je o pandemii z globálního hlediska. O průběhu epidemie v Česku pojednává článek Pandemie covidu-19 v Česku.
Pandemie covidu-19
Mapa hustoty všech registrovaných případů na tisíc obyvatel (průběžně aktualizována). Každá země s více než 3 miliony km² nebo počtem obyvatel více než 200 milionů je rozdělena na svoje administrativní jednotky první úrovně.       > 30 případů na tisíc obyvatel       10–30 případů na tisíc obyvatel       3–10 případů na tisíc obyvatel       1–3 případy na tisíc obyvatel       0,3–1 případ na tisíc obyvatel       >0–0,3 případu na tisíc obyvatel       Bez potvrzeného případu nebo žádné údaje
Mapa hustoty všech registrovaných případů na tisíc obyvatel (průběžně aktualizována). Každá země s více než 3 miliony km² nebo počtem obyvatel více než 200 milionů je rozdělena na svoje administrativní jednotky první úrovně.
      > 30 případů na tisíc obyvatel
      10–30 případů na tisíc obyvatel
      3–10 případů na tisíc obyvatel
      1–3 případy na tisíc obyvatel
      0,3–1 případ na tisíc obyvatel
      >0–0,3 případu na tisíc obyvatel
      Bez potvrzeného případu nebo žádné údaje
Typpandemie
Období2. prosinec 2019 –
(4 roky, 5 měsíců a 10 dnů)
Globální stav zdravotní nouze: 30. leden 2020 – 5. květen 2023
Viruskoronavirus SARS-CoV-2
Nemoccovid-19
Geografie
Země původuČínaČína Čína
Místo původuWu-chan, Chu-pej
Rozšířenícelosvětové
Počet států201[1] (seznam)
Následky
Nakažení676 570 149[1] (8. března 2023)
Úmrtí6 881 804[1] (8. března 2023)
Očkovaní10 664 631 169[2][3] (8. března 2023)
Logo Wikimedia Commons Multimediální soubory na Wikimedia Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pandemie virové choroby covid-19 byla pandemie koronavirové choroby covid-19, způsobená akutním respiračním syndromem koronaviru SARS-CoV-2. Virus byl poprvé identifikován v prosinci 2019 v čínském Wu-chanu. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila propuknutí globálního stavu zdravotní nouze 30. ledna 2020 a pandemie v březnu 2020. Do 8. března 2023 bylo v 201[1] zemích celkem potvrzeno 676,57 milionů případů, z toho 6,88 milionů úmrtí, připisovaných covidu-19. Ke stejnému dni bylo použito 13,32 miliard dávek očkování. Hranice 2 milionů registrovaných mrtvých byla dosažena jen po roce od prvních případů ve Wu-chanu a podle odborníků bude reálné číslo ještě vyšší, protože řada úmrtí nebyla oficiálně zaznamenána.[4] Odhady hovoří o zhruba 16 miliónech obětí k říjnu 2021.[5]

Příznaky covidu-19 jsou velmi různorodé, od bezpříznakového stavu, až po závažné onemocnění. Virus se šíří hlavně vzdušným přenosem, když jsou lidé blízko sebe.[9] Opustí infikovanou osobu, když dýchá, kašle, kýchá nebo mluví, a vstoupí ústy, nosem nebo očima do jiné osoby. Může se také šířit kontaminovaným povrchem. Lidé zůstávají nakažliví až dva týdny a mohou šířit virus, i když nevykazují žádné příznaky.[10]

Mezi doporučená preventivní opatření patří společenský odstup, nošení roušek na veřejnosti, větrání a filtrace vzduchu, mytí rukou, zakrývání úst při kýchání nebo kašlání, dezinfekce povrchů a sledování a izolace osob, které se potkaly s někým nakaženým, nebo symptomatických. Vyvinulo se několik vakcín, kterými se očkuje. Současná léčba se zaměřuje na léčení příznaků, zatímco probíhají práce na vývoji terapeutických léků, které zabraňují šíření viru. Úřady na celém světě reagovaly zavedením cestovních omezení, uzamčením obyvatel, kontrolami na pracovištích a uzavřením provozoven. Na mnoho místech se také pracovalo na zvýšení testovací kapacity a na sledování kontaktů infikovaných osob.

Reakce na pandemii vyústila v globální sociální a ekonomické narušení, včetně největší globální recese od Velké hospodářské krize.[11] Vedlo to k odložení nebo zrušení řady událostí, rozsáhlému nedostatku dodávek zhoršenému panickým nákupem, narušením zemědělství a nedostatku potravin a snížení emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů. Mnoho vzdělávacích institucí bylo částečně nebo úplně uzavřeno. Dezinformace kolovaly prostřednictvím sociálních médií a hromadných sdělovacích prostředků. Vyskytly se případy xenofobie a diskriminace Číňanů a osob vypadajících jako Číňané nebo osob pocházející z oblastí s vysokou mírou infekce.[12]

Od léta roku 2021 tvořila ve většině zemí světa většinu případů varianta delta, která vyžadovala hospitalizaci každého 75. nakaženého dítěte.[13] Kvůli této variantě došlo např. k přetížení kapacity dětských jednotek intenzivní péče (JIP) v mnoha nemocnicích ve Spojených státech amerických, které již nemohly přijímat další děti v ohrožení života, např. v Dallasu nebylo v srpnu 2021 volné žádné dětské JIP lůžko,[14] podobně jako po řadu týdnů v New Orleans.[15] V Česku tvořila tato varianta k září 2021 99 % případů.[16] Od listopadu 2021 se celosvětově šířila varianta omikron, která se šíří dvakrát až třikrát rychleji než varianta delta,[17] v řadě zemích na začátku roku 2022 převažovala.

Dne 5. května 2023 zrušila WHO globální stav zdravotní nouze vyhlášený v souvislosti s covidem-19 v lednu 2020.[18][19]

Příznaky

Onemocnění covid-19 postihuje různé lidi různými způsoby. U části nakažených je průběh onemocnění mírný až střední a není nutná hospitalizace, mnohdy však nemoc vede k úmrtí. Z nakažených starších 65 let vyžaduje hospitalizaci přibližně polovina.[20]

Hlavní příznaky

  • horečka
  • suchý kašel
  • dušnost
  • rýma a příznaky nachlazení (u varianty delta)[21]

Vedlejší příznaky

  • bolest hlavy
  • bolest svalů
  • bolest v krku
  • průjem
  • zánět spojivek
  • ztráta chuti nebo čichu
  • vyrážka na těle nebo barevné změny na prstech rukou nebo nohou
  • únava
  • bolest u nohou a stehenních svalů.

Pozadí pandemie

Přestože dominantní výklad umisťuje počátek pandemie do města Wu-chan v provincii Chu-pej někdy na přelom listopadu a prosince 2019, v prosinci 2020 není stále zřejmé kdy a kde došlo k prvotní infekci člověka. Za relativně jisté se považuje, že původním zdrojem nákazy jsou netopýři, kteří nakazili jiné zvíře, které následně virus přeneslo na člověka. Probíhá tak řada dílčích výzkumů usilujících o objasnění původu nemoci. WHO na konci října 2020 ustavila mezinárodní tým výzkumníků, jehož cílem je otázku původu nemoci objasnit.[22]

Ohnisko nákazy Wu-chan

Wu-chan je hlavní město provincie Chu-pej, sedmé největší provincie Číny, s 11 miliony obyvateli. Patří k hlavním dopravním uzlům Číny a je známé pod názvem „Přes devět provincií“ (čínsky 九省通衢).[23] Město je vzdálené přibližně 1 100 km jižně od Pekingu,[24] 800 km západně od Šanghaje a 970 km severně od Hongkongu.[25] Je považováno za politické, hospodářské, finanční, obchodní, kulturní a vzdělávací centrum centrální Číny. Přímé lety z Wu-chanu směřují také do Evropy: šest letů týdně do Paříže, tři týdně do Londýna a pět týdně do Říma.[26]

V prosinci 2019 byly v čínském městě Wu-chan zpozorovány případy lidí se zápalem plic neznámého původu. Byly spojeny s velkoobchodním trhem Chua-nan, kde se prodávají ryby, mořské plody a hospodářská i divoká zvířata. Prvotní hypotézou bylo, že se jedná o koronavir pocházející od zvířat (zoonóza), což se následně potvrdilo.[27][28][29][30][31] To způsobilo obavy tamějších obyvatel z opakování smrtícího průběhu epidemie jako u SARS.[32][33][34]

Koronaviry se vyskytují převážně mezi zvířaty, ale je o nich známo, že jsou schopny mutace a přenosu na člověka. Důkazem jsou SARS-CoV a MERS-CoV (způsobují závažnější onemocnění) a další čtyři druhy koronavirů (způsobují pouze běžné nachlazení). Všech sedm, dosud známých, koronavirů se může přenášet z člověka na člověka.[35][31]

V roce 2002 vypukla v pevninské Číně epidemie nemoci SARS způsobená virem SARS-CoV, jenž pochází od vrápencovitých netopýrů, ze kterých se přenesl na cibetky, které se prodávaly na zvířecím trhu. Poté se leteckou dopravou virus rozšířil do Kanady a Spojených států amerických. Celosvětově zabil 700 lidí a poslední případ nakaženého se objevil v roce 2004.[35][32][36] V té době byla Čína kritizována Světovou zdravotnickou organizací (WHO) za špatné řešení průběhu epidemie.[37] Deset let po vypuknutí viru SARS-CoV se objevil koronavirus MERS-CoV, jehož nosičem byl velbloud. Na následky epidemie tehdy zemřelo 850 lidí ve 27 státech světa.[38]

Teorie o vzniku ve Wuchanu dříve v roce 2019

Existují některé nepřímé důkazy, že se onemocnění covid-19 objevilo ve Wu-chanu možná již v srpnu 2019. Svědčí pro to zvýšená frekvence na parkovištích tamních nemocnic (při porovnání satelitních snímků se stejným obdobím roku 2018) a zejména nebývalý vzestup dotazů na symptomy spojované s nemocí (kašel, průjem) na čínské sociální síti Baidu již na konci léta 2019. Studii publikoval tým epidemiologa Johna S. Brownsteina z Harvard Medical School.[39][40]

Podle analýz, které zveřejnila australská firma specializující se na kybernetickou bezpečnost Internet 2.0., začaly instituce v čínské provincii Chu-pej hromadně nakupovat PCR testy už v květnu 2019. Nákupy PCR testů prudce rostly také od července do října, a to zejména na wuchanské univerzitě vědy a technologie, která za ně utratila osminásobně více než v předešlém roce. Na analýze, která dává nárůst poptávky v květnu do souvislosti se skutečným začátkem šíření infekce, pracovali bývalí pracovníci zpravodajských služeb Spojených států, Austrálie, Spojeného království a dalších zemí.[41]

Podle svědectví sportovců, kteří se zúčastnili Armádních světových her ve Wu-chanu (18.–27. října 2019), prodělala řada z nich již během her onemocnění, jehož příznaky odpovídají nemoci covid-19. Teorii časného šíření viru podpořila i studie badatelů z University College London a Réunionské univerzity, podle které virus nakazil lidi poprvé v období mezi 6. říjnem a 11. prosincem 2019.[42][43] Vícero studií datuje začátek šíření viru SARS-CoV-2 nejčastěji do listopadu nebo prosince 2019 s různými variacemi směrem k předchozím měsícům v závislosti na použitých datech a metodách.[43]

Podle článku South China Morning Post, který se pokoušel zjistit, kdo byl pacientem číslo jedna, bylo devět případů nákazy zachyceno v listopadu, z toho první už 17. listopadu 2019.[44] Vedoucí mise WHO, která pátrá po původu viru, Peter Embarek, považuje za pravděpodobné, že pacientem číslo nula byl laborant z pracoviště, které zkoumalo netopýry. Vedle Wuchanského institutu virologie to bylo i méně zabezpečené Wuchanské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí. To sídlilo v blízkosti tržiště ve Wu-chanu, ale 2. prosince 2019, kdy nákaza vypukla, bylo náhle přestěhováno z blízkosti tržiště jinam.[45] Existují také teorie kladoucí vznik viru zcela mimo Čínu do některé z jiných kolonií netopýrů. Do Číny pak měl být virus zavlečen až dodatečně. Jedná se například o probíhající výzkum identifikující fragmenty viru ve vzorcích ze španělské kanalizace již v březnu 2019[22] či o zpětné identifikování viru v Itálii již v srpnu 2019.[46]

Teorie o zdroji na trhu Chua-nan

Za hlavní ohnisko nákazy nemocí covid-19 se dlouho považoval velkoobchodní trhmořskými plody Chua-nan[47] v centru Wu-chanu.[48] U prvních tří známých čínských pacientů z 1.–10. prosince 2019 však žádná spojitost s trhem nebyla prokázána.[49][50] V červnu 2020 připustil i ředitel čínského Centra pro kontrolu nemocí a prevencí Kao Fu, že nový koronavirus nepochází ze živých zvířat prodávaných na tržišti v čínském městě Wu-chan, nýbrž tam byl patrně zavlečen.[51]

Bez ohledu na to, odkud nákaza covid-19 pochází, vědci již předtím varovali, že trhy, na nichž se prodávají zvířata odchycená v přírodě, jmenovitě netopýři, nebo divoká zvířata chovaná na farmách pro následný prodej, jsou potenciálním zdrojem infekce.[52]

Teorie o zdroji ve Wuchanském institutu virologie

Uváděna byla a nadále je také možnost, že virus unikl z Wuchanského institutu virologie, zkoumajícího viry s nejvyšším stupněm nebezpečnosti BSL-4. Tento stupeň (Biological Safety Level 4) je popsán následovně: Virus je schopen vyvolat těžké onemocnění u člověka, představuje významné riziko pro pracovníky, je vysoké riziko pro šíření do komunity, není dostupná profylaxe a léčba. Wuchanský institut leží jen 18 km od tržnice ve městě.[53][54] Tehdy se v laboratoři zkoumal velmi příbuzný koronavirus SARS-CoV; později se virus údajně rozšířil na tržnici, kde zmutoval na SARS-CoV-2 a přenesl se na člověka.[55] Podle článku uveřejněného v časopise Nature Medicine byl původ nákazy přirozený.[56]

Wuchanský institut navštívila v roce 2018 delegace ministerstva zahraničí Spojených států a v diplomatické zprávě vyjádřila znepokojení nad nedostatečnou úrovní zabezpečení tamní laboratoře s certifikací BSL-4 i nad úrovní školení vědců a personálu.[57] Vláda prezidenta Donalda Trumpa, mj. ministr zahraničí Mike Pompeo, pak poukazovala na přetrvávající nejasnosti ohledně skutečného původu nákazy a na teorii o jejím umělém vzniku a zodpovědnosti čínské vlády.

Dne 26. května 2021 pověřil prezident USA Joe Biden americké tajné služby, aby mu do 90 dnů podaly výsledky vyšetřování, zda virus nemoci covid-19 (SARS-CoV-2) unikl z laboratořečínském městě Wu-chan či nikoliv. Existují pochybnosti, že byl virus přenesen na lidi ze zvířat. Na tuto zprávu reagovala oficiální čínská místa rozhořčeně.[58]

Prvotní reakce čínských úřadů

Na počátku šíření viru Komunistická strana Číny záměrně utajovala informace a zakrývala vážnost situace, mimo jiné prostřednictvím silné cenzury. Byli umlčeni lékaři, kteří o nebezpečnosti nového viru informovali na sociálních sítích, například oftalmolog Li Wen-liang, jenž viru později podlehl, nebo primářka pohotovosti Ústřední nemocnice ve Wu-chanu Aj Fen. Dále také podnikatel Fang Pin, právník Čchen Čchiu-š‘, či nezávislý novinář Li Ce-chua a další.[59] Podle organizace Chinese Human Rights Defenders bylo do 30. března 2020 v Číně zdokumentováno na 897 případů zatčení občanů za „šíření fám na internetu“ v souvislosti s informováním o existenci nebezpečného viru.[60] V dubnu pak bylo v Číně zavedeno pravidlo, že vědecké články o původu viru SARS-CoV-2 musí být před zveřejněním předloženy Ministerstvu školství ke schválení.[61]

V dubnu 2020 byl zveřejněn otevřený dopis „proti vládě pomocí zastrašování, kterou praktikuje Čínská komunistická strana a její komplicové“. Dopis, který podepsala stovka uznávaných univerzitních odborníků z oblasti politiky, historie, práva a sinologie, včetně členů parlamentů několika evropských států, se obrací na čínské občany i přátele Číny v zahraničí. Uvádí se v něm, že čínská vláda stále brání vyšetření původu nákazy a zatajením informací při objevení prvních nakažených a politizací otázky zdraví svých občanů je přímo zodpovědná za současnou pandemii, která je označována za „Čínský Černobyl“. Jsou uvedena další konkrétní jména lidí, kteří jsou za šíření informací v domácím vězení nebo žurnalistů, kteří zmizeli.[62]

V dalších fázích pak čínské autority mj. usilovaly o přerámování diskuze tak, aby přitáhly pozornost především k teoriím umísťující vznik nemoci mimo území Číny.[46] V napjatých čínsko-amerických vztazích současně z druhé strany především Donald Trump naopak tlačil protichůdné teorie spojující vznik viru výhradně s Čínou.[22]

Izolace původce nemoci a spojení s netopýry

V odborné literatuře byli netopýři jmenováni jako zdroj možné příští epidemie SARS již roku 2017. Čínští vědci, kteří po pět let zkoumali netopýry v provincii Jün-nan, sekvenovali 11 nově objevených kmenů netopýřích SARSr-CoV, z nichž některé se díky mutaci v S-proteinu byly schopné vázat na ACE2 receptor lidských buněk.[63] Na možnost, že se netopýři stanou zdrojem nové SARS-CoV pandemie upozornil i článek publikovaný v dubnu 2019 v časopise Expert Opinion on Drug Discovery.[64]

Dne 7. ledna 2020 se čínským vědcům podařilo izolovat původce nemoci, nový kmen koronaviru, nazvaný 2019-nCoV a později přejmenovaný na SARS-CoV-2. Šanghajská laboratoř s certifikací BSL-3, sídlící v místním Centru veřejného zdraví (Shanghai Public Health Clinical Centre), která jako první už 11. ledna 2020 zveřejnila kompletní sekvenci viru SARS-CoV-2 na otevřené platformě virological.org, byla následujícího dne uzavřena nařízením Šanghajské zdravotní komise kvůli blíže nespecifikované „rektifikaci“. Opakované žádosti jejich pracovníků o obnovení provozu zůstaly bez odpovědi.[65] Článek vyšel v časopisu Nature 3. února 2020.[66]

12. ledna přijala Světová zdravotnická organizace (WHO) výsledky genového sekvenování koronaviru, a umožnila tak laboratořím po celém světě vytvořit specifické PCR testy na jeho diagnostiku.[67][27][68][69] Po vzniku testu bylo z původní wuchanské skupiny postupně diagnostikováno 41 osob s novým koronavirem. Dvě třetiny z nich byly nějakým způsobem spojeny s velkoobchodním trhem s mořskými plody Chua-nan.[70][71][72][73] Pomocí sekvenování RNA nového viru bylo zjištěno, že je podobný nejméně ze 75–80 % koronaviru SARS-CoV a z více než 85 % netopýřím koronavirům.[74][75]

Reakce Světové zdravotnické organizace (WHO)

Ještě 16. ledna 2020 někteří čínští virologové vylučovali souvislost nové nákazy s virovými nákazami SARS nebo MERS a domnívali se, že jakákoliv epidemiologická opatření jsou zbytečná.[76] Podle německé zahraniční tajné služby (Spolková zpravodajská služba, Bundesnachrichtendienst, BND) Čína naléhala na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), aby po vypuknutí viru na nejvyšší úrovni oddálila globální varování. 21. ledna požádal čínský vůdce Si Ťin-pching šéfa WHO Tedrosa Adhanoma Ghebreyesuse, aby zadržel informace o přenosu z člověka na člověka a odložil pandemické varování.[77]

Teprve 30. ledna 2020 vyhlásila Světová zdravotnická organizace epidemii za globální stav zdravotní nouze, šestý v pořadí od roku 2009, kdy byl poprvé vyhlášen kvůli pandemii mexické prasečí chřipky.[78][79][80][81][82] Dne 11. března 2020 WHO šíření koronaviru prohlásila za pandemii, tedy epidemii s celosvětovým rozšířením.[83] Dne 13. března šéf Světové zdravotní organizace Ghebreyesus označil Evropu za hlavní epicentrum této nákazy.[84][85]

V létě 2021 apeluje WHO, aby se odložilo očkování další dávkou ve vyspělých zemích a spíše se očkovaly rozvojové země.[86]

Epidemiologie

Česká republika darovala Čínské lidové republice 9 tun ochranných pomůcek.

Po článku v odborném časopise The Lancet dne 24. ledna 2020, kdy bylo laboratoří potvrzeno prvních 41 případů, klesla role trhu Chua-nan na šíření nákazy, protože vzrostl počet sekundárních a terciárních případů, které s ním spojeny nebyly.[87][70] Prvních 59 možných nakažených bylo přijato mezi prosincem 2019 a začátkem ledna 2020 nemocnicí Ťin-jin-tchan. U 41 lidí byl potvrzen nález viru SARS-CoV-2. Třicet (73 %) z nich byli muži a průměrný věk nakažených byl 49 let. Téměř třetina lidí (32 %) byla v dobré zdravotní kondici, osm trpělo diabetem, šest mělo zvýšený krevní tlak a dalších šest kardiovaskulární onemocnění. Dvě třetiny osob byly nějakým způsobem spojeny s tržištěm Chua-nan, ale u prvních tří nakažených z 1.–10. prosince žádná spojitost s tržnicí neexistuje.[87] V Británii se objevil podezřelý případ skupiny nakažených s typickými příznaky covidu-19, spojený s mužem, který byl služebně ve Wu-chanu kolem 17.–18. prosince 2019.[88]

Nejběžnějšími symptomy, které se projevovaly u nakažených, byly horečka (40 lidí; 98 %), kašel (31 lidí; 76 %) a bolesti svalů s únavou (18 lidí; 44 %). Méně častými symptomy bylo vykašlávání sputa nebo krve, bolesti hlavy a průjmy. Přibližně polovina z infikovaných osob měla dušnost a 13 lidí bylo přijato k intenzivní péči. CT skeny ukázaly, že všichni trpěli zápalem plic. 12 osob mělo akutní respirační distress syndrom, 6 RNAaemii, 5 koronární ischemii a 4 sekundární infekci.[70] Dne 17. ledna 2020 skupina členů Imperial College London publikovala Fermiho odhad, ve kterém uvedla, že do 12. ledna existovalo 1 723 případů (95% interval spolehlivosti, 427–4 471) lidí s nastupujícími příznaky. Odhad je založen na rychlosti šíření nákazy do Thajska a Japonska.[89][90] Když se objevili další nemocní, tak původní výsledek přepočítali a zjistili, že do 18. ledna 2020 mělo 4 000 nakažených ve městě Wu-chan nastupující příznaky.[91][92] Hongkongská univerzita došla k podobnému závěru a její zpráva navíc obsahovala informace o dopravě v Číně.[93]

Média a odborníci několikrát informovali o tzv. superpřenašečích. Uvádí se, že jeden superpřenašeč nakazil 14 různých členů zdravotnického personálu. Dne 25. ledna Kao Fu, ředitel čínského CDC, vyvrátil ve svém prohlášení agentuře Sin-chua takovéto tvrzení.[94] Nicméně dříve téhož dne byla druhou agenturou China News Service vydána zpráva, odvolávající se na experty z Pekingské univerzity, že pacient může být považován za superpřenašeče a kritizovala nemocnici, že nezajistila dostatečnou ochranu zdravotnického personálu, který přišel do těsného kontaktu s pacientem. China Newsweek také kritizovala vládní cenzuru. Dodala, že se doktoři a sestřičky ve většině nemocnic chrání pouze obyčejnými rouškami.[95] Superpřenašeči hrají významnou roli při šíření epidemie.[96]

Vlny nákaz jsou patrně způsobené změnami sociálních kontaktů a nikoli kolektivní imunitou.[97]

Průběh a geografie

Podrobnější informace naleznete v článku Průběh pandemie covidu-19.
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Pandemie_covidu-19
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Árpád Érsek
Úmrtí v roce 2022
Číňané
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Černá Hora
Česká Wikipedie
Český rozhlas
Československo
ČT24
ČTK
Čtvrtá vláda Roberta Fica
Ču Jou-sung
Ľubomír Galko
Ľubomír Jahnátek
Ľubomír Vážny
Ľudovít Ódor
Ľudovít Hudek
Řád pracovní slávy (Moldavsko)
Říše Čching
Říše Ming
Štefan Harabin
1. květen
11. květen
14. listopad
1584
1585
1673
1674
1862
19. duben
1912
1922
1942
1971
1972
1977
1992
1995
1999
20. duben
2002
2005
2006
2010
2012
2016
2018
2019
2020
2023
22. březen
23. duben
24. duben
24. květen
24. prosinec
25. říjen
26. duben
28. duben
4. červenec
4. duben
5. květen
8. červen
8. červenec
Aktuálně.cz
Alma mater
Andrej Kiska
Angličtina
Apple II
Associated Press
Aureliu Ciocoi
Autoritní kontrola
Azovstal
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Puebly
Boris Susko
Bratislava
Bratislavský kraj
Bzenecká lípa
Chiril Gaburici
Chu Čeng-jen
Cobasna
Commons:Featured pictures/cs
Daniel Lipšic
Denisa Saková
Deutsche Welle
Doktor práv
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Dorin Recean
Dritan Abazović
Druhá světová válka
Druhá vláda Roberta Fica
Dušan Čaplovič
Dušan Keketi (politik)
Dynastie Jižní Ming
Economia
Eduard Kukan
Ekonom
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Ekonomie
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Erik Tomáš
Evropská unie
Evropské politické společenství (2022)
First-person shooter
Francie
Francouzská intervence v Mexiku
František Kašický
František Plass
Gabriela Matečná
Gemeinsame Normdatei
Gustáv Krajči
Guy Lafleur
Harvardova univerzita
Hlasování o důvěře vládě
HLAS – sociálna demokracia
Hlavní strana
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Hospodářský růst
IDNES.cz
Ignacio Zaragoza
Igor Štefanov
Igor Dodon
Imrich Andrejčák
Ingenuity
Ion Chicu
IROZHLAS
Iurie Leancă
Ivan Šimko
Ivan Gašparovič
Ivan Valentovič
Iveta Radičová
Ján Chrbet
Ján Kubiš
Ján Mikolaj
Ján Počiatek
Ján Richter (politik)
Ján Sitek
Janez Janša
Jan Kostrhun
Jaroslav Baška
Jaroslav Izák
Jaroslav Naď
Jozef Medveď
Jozef Ráž mladší
Jozef Stank
Jozef Tuchyňa
Juraj Blanár
Juraj Draxler
Juraj Liška
Kaligrafie
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kišiněv
Klaus Iohannis
Klaus Schulze
Korupce
Kuo-c’-ťien
László Sólymos
Ladislav Kamenický
Ladislav Pittner
Lidová strana – Hnutí za demokratické Slovensko
Lucia Žitňanská
Madagaskar
Maia Sandu?oldid=919022066
Maia Sanduová
Manuel Estiarte
Marek Maďarič
Marian Janušek
Marian Kočner
Marian Lupu
Mariupol
Martina Šimkovičová
Martin Fedor
Martin Glváč
Martin Pado
Martin Sklenár
Matúš Šutaj Eštok
Meda Mládková
Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní vztahy
Mihai Ghimpu
Ministerstvo obrany Slovenské republiky
Ministerstvo vnitra Slovenské republiky
Mircea Snegur
Miroslav Jureňa
Miroslav Lajčák
Mittelbau-Dora
Moldavská pravoslavná církev
Moldavská sovětská socialistická republika
Moldavsko
MOST-HÍD
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní rada Slovenské republiky
Nadace Wikimedia
Nanking
Natalia Gavrilițaová
Natalia Gavrilitsaová
Natalia Ghermanová
Nicolae Timofti
Obviněný
Odpočet DPH
Okres Fălești
Předseda vlády Slovenské republiky
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Parlamentní volby na Slovensku 2002
Parlamentní volby na Slovensku 2006
Parlamentní volby na Slovensku 2010
Parlamentní volby v Moldavsku 2019
Parlament Moldavské republiky
Pavel Filip
Pavol Kanis
Pavol Mešťan
Pavol Pavlis
Pečeť
Perseverance
Peter Žiga
Peter Gajdoš
Peter Kažimír
Peter Kmec
Peter Pellegrini
Peter Plavčan
Petru Lucinschi
Podněstří
Politico
Politik
Polská národní knihovna
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Politika
Portál:Slovensko
Portál:Sport
Právnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě
Pravda (noviny)
Prezidentské volby v Moldavsku 2020
Prezident Moldavska
První vláda Roberta Fica
Q1502209
Q1502209#identifiers
Q1502209#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q15071069
Q15071069#identifiers
Q15071069#identifiers|Editovat na Wikidatech
Radim Uzel
Republika (politické hnutí)
Reuters
Richard Raši
Richard Takáč
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Robert Kaliňák?oldid=4203567
Roman Brecely
Roman Mikulec
Ruština
Rumunština
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Rusko
Sýrie
Severoatlantická aliance
Seznam.cz
Seznam ministrů obrany Slovenské republiky
Seznam ministrů vnitra Slovenské republiky
Seznam premiérů Moldavska
Seznam prezidentů Moldavska
Seznam Zprávy
Slovenská informační služba
Slovenská konzervatívna strana
Slovenská národná strana
Slovenská národní knihovna
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
SMER – sociálna demokracia
Soubor:16ff1aea2601879775910c5afc1cbdc3 1562859385.jpg
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Coat of arms of Moldova.svg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:Flag of the President of Moldova.svg
Soubor:Maia Sandu at Batumi International Conference, on 19 July 2021 (cropped).jpg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:Robert Kalinak, 2023 (cropped).jpg
Soubor:The president of Moldova is on the border with Ukraine to receive refugees.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené státy americké
Stanislav Becík
Strana akce a solidarity
Světová banka
Světová ekonomika
Svobodná Evropa
Synovec
Třída T 47
Třetí vláda Roberta Fica
Tibor Gašpar
Time
Tiskař
Tomáš Borec
Tomáš Drucker
Tomáš Malatinský
Tomáš Taraba
Turecko
Twitter
Ukrajina
V-2
Vasile Tarlev
Vazil Hudák
Veřejná správa
Vichistická Francie
Viera Petríková
Viera Tomanová
Viktor Zvjahincev
Viliam Čislák
Viliam Turský
Virtual International Authority File
Vitalie Pîrlog
Vláda Černé Hory
Vláda Petera Pellegriniho
Vladimír Chovan
Vladimír Palko
Vladimir Putin
Vladimir Voronin
Vlad Filat
Vlasta Prachatická
Volby prezidenta Francie 2022
Volodymyr Zelenskyj
Vražda Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové
Vzdušný prostor
Washington, D.C.
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfenstein 3D
WorldCat
Zadržení
Zdeněk Fiala
Zdenka Kramplová
Zinaida Greceanîiová
Zuzana Čaputová
Zuzana Dolinková
Zuzana Zvolenská




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk


Rozšíření covidu-19 podle zemí a regionů[98][99]
Země nebo region[pozn. 1] Potvrzeno Úmrtí Vyléčeno
198 93 518 182 2 002 468 49 923 251
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké &0000000103802702.000000103 802 702 &0000000001123836.0000001 123 836
IndieIndie Indie &0000000044690738.00000044 690 738 &0000000000530779.000000530 779
FrancieFrancie Francie &0000000039866718.00000039 866 718 &0000000000166176.000000166 176
NěmeckoNěmecko Německo &0000000038249060.00000038 249 060 &0000000000168935.000000168 935