Pandemie covidu-19 - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Pandemie covidu-19
 ...
Tento článek je o pandemii z globálního hlediska. O průběhu epidemie v Česku pojednává článek Pandemie covidu-19 v Česku.
Pandemie covidu-19
Mapa hustoty všech registrovaných případů na tisíc obyvatel (průběžně aktualizována). Každá země s více než 3 miliony km² nebo počtem obyvatel více než 200 milionů je rozdělena na svoje administrativní jednotky první úrovně.       > 30 případů na tisíc obyvatel       10–30 případů na tisíc obyvatel       3–10 případů na tisíc obyvatel       1–3 případy na tisíc obyvatel       0,3–1 případ na tisíc obyvatel       >0–0,3 případu na tisíc obyvatel       Bez potvrzeného případu nebo žádné údaje
Mapa hustoty všech registrovaných případů na tisíc obyvatel (průběžně aktualizována). Každá země s více než 3 miliony km² nebo počtem obyvatel více než 200 milionů je rozdělena na svoje administrativní jednotky první úrovně.
      > 30 případů na tisíc obyvatel
      10–30 případů na tisíc obyvatel
      3–10 případů na tisíc obyvatel
      1–3 případy na tisíc obyvatel
      0,3–1 případ na tisíc obyvatel
      >0–0,3 případu na tisíc obyvatel
      Bez potvrzeného případu nebo žádné údaje
Typpandemie
Období2. prosinec 2019 –
(4 roky, 5 měsíců a 10 dnů)
Globální stav zdravotní nouze: 30. leden 2020 – 5. květen 2023
Viruskoronavirus SARS-CoV-2
Nemoccovid-19
Geografie
Země původuČínaČína Čína
Místo původuWu-chan, Chu-pej
Rozšířenícelosvětové
Počet států201[1] (seznam)
Následky
Nakažení676 570 149[1] (8. března 2023)
Úmrtí6 881 804[1] (8. března 2023)
Očkovaní10 664 631 169[2][3] (8. března 2023)
Logo Wikimedia Commons Multimediální soubory na Wikimedia Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pandemie virové choroby covid-19 byla pandemie koronavirové choroby covid-19, způsobená akutním respiračním syndromem koronaviru SARS-CoV-2. Virus byl poprvé identifikován v prosinci 2019 v čínském Wu-chanu. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila propuknutí globálního stavu zdravotní nouze 30. ledna 2020 a pandemie v březnu 2020. Do 8. března 2023 bylo v 201[1] zemích celkem potvrzeno 676,57 milionů případů, z toho 6,88 milionů úmrtí, připisovaných covidu-19. Ke stejnému dni bylo použito 13,32 miliard dávek očkování. Hranice 2 milionů registrovaných mrtvých byla dosažena jen po roce od prvních případů ve Wu-chanu a podle odborníků bude reálné číslo ještě vyšší, protože řada úmrtí nebyla oficiálně zaznamenána.[4] Odhady hovoří o zhruba 16 miliónech obětí k říjnu 2021.[5]

Příznaky covidu-19 jsou velmi různorodé, od bezpříznakového stavu, až po závažné onemocnění. Virus se šíří hlavně vzdušným přenosem, když jsou lidé blízko sebe.[9] Opustí infikovanou osobu, když dýchá, kašle, kýchá nebo mluví, a vstoupí ústy, nosem nebo očima do jiné osoby. Může se také šířit kontaminovaným povrchem. Lidé zůstávají nakažliví až dva týdny a mohou šířit virus, i když nevykazují žádné příznaky.[10]

Mezi doporučená preventivní opatření patří společenský odstup, nošení roušek na veřejnosti, větrání a filtrace vzduchu, mytí rukou, zakrývání úst při kýchání nebo kašlání, dezinfekce povrchů a sledování a izolace osob, které se potkaly s někým nakaženým, nebo symptomatických. Vyvinulo se několik vakcín, kterými se očkuje. Současná léčba se zaměřuje na léčení příznaků, zatímco probíhají práce na vývoji terapeutických léků, které zabraňují šíření viru. Úřady na celém světě reagovaly zavedením cestovních omezení, uzamčením obyvatel, kontrolami na pracovištích a uzavřením provozoven. Na mnoho místech se také pracovalo na zvýšení testovací kapacity a na sledování kontaktů infikovaných osob.

Reakce na pandemii vyústila v globální sociální a ekonomické narušení, včetně největší globální recese od Velké hospodářské krize.[11] Vedlo to k odložení nebo zrušení řady událostí, rozsáhlému nedostatku dodávek zhoršenému panickým nákupem, narušením zemědělství a nedostatku potravin a snížení emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů. Mnoho vzdělávacích institucí bylo částečně nebo úplně uzavřeno. Dezinformace kolovaly prostřednictvím sociálních médií a hromadných sdělovacích prostředků. Vyskytly se případy xenofobie a diskriminace Číňanů a osob vypadajících jako Číňané nebo osob pocházející z oblastí s vysokou mírou infekce.[12]

Od léta roku 2021 tvořila ve většině zemí světa většinu případů varianta delta, která vyžadovala hospitalizaci každého 75. nakaženého dítěte.[13] Kvůli této variantě došlo např. k přetížení kapacity dětských jednotek intenzivní péče (JIP) v mnoha nemocnicích ve Spojených státech amerických, které již nemohly přijímat další děti v ohrožení života, např. v Dallasu nebylo v srpnu 2021 volné žádné dětské JIP lůžko,[14] podobně jako po řadu týdnů v New Orleans.[15] V Česku tvořila tato varianta k září 2021 99 % případů.[16] Od listopadu 2021 se celosvětově šířila varianta omikron, která se šíří dvakrát až třikrát rychleji než varianta delta,[17] v řadě zemích na začátku roku 2022 převažovala.

Dne 5. května 2023 zrušila WHO globální stav zdravotní nouze vyhlášený v souvislosti s covidem-19 v lednu 2020.[18][19]

Příznaky

Onemocnění covid-19 postihuje různé lidi různými způsoby. U části nakažených je průběh onemocnění mírný až střední a není nutná hospitalizace, mnohdy však nemoc vede k úmrtí. Z nakažených starších 65 let vyžaduje hospitalizaci přibližně polovina.[20]

Hlavní příznaky

  • horečka
  • suchý kašel
  • dušnost
  • rýma a příznaky nachlazení (u varianty delta)[21]

Vedlejší příznaky

  • bolest hlavy
  • bolest svalů
  • bolest v krku
  • průjem
  • zánět spojivek
  • ztráta chuti nebo čichu
  • vyrážka na těle nebo barevné změny na prstech rukou nebo nohou
  • únava
  • bolest u nohou a stehenních svalů.

Pozadí pandemie

Přestože dominantní výklad umisťuje počátek pandemie do města Wu-chan v provincii Chu-pej někdy na přelom listopadu a prosince 2019, v prosinci 2020 není stále zřejmé kdy a kde došlo k prvotní infekci člověka. Za relativně jisté se považuje, že původním zdrojem nákazy jsou netopýři, kteří nakazili jiné zvíře, které následně virus přeneslo na člověka. Probíhá tak řada dílčích výzkumů usilujících o objasnění původu nemoci. WHO na konci října 2020 ustavila mezinárodní tým výzkumníků, jehož cílem je otázku původu nemoci objasnit.[22]

Ohnisko nákazy Wu-chan

Wu-chan je hlavní město provincie Chu-pej, sedmé největší provincie Číny, s 11 miliony obyvateli. Patří k hlavním dopravním uzlům Číny a je známé pod názvem „Přes devět provincií“ (čínsky 九省通衢).[23] Město je vzdálené přibližně 1 100 km jižně od Pekingu,[24] 800 km západně od Šanghaje a 970 km severně od Hongkongu.[25] Je považováno za politické, hospodářské, finanční, obchodní, kulturní a vzdělávací centrum centrální Číny. Přímé lety z Wu-chanu směřují také do Evropy: šest letů týdně do Paříže, tři týdně do Londýna a pět týdně do Říma.[26]

V prosinci 2019 byly v čínském městě Wu-chan zpozorovány případy lidí se zápalem plic neznámého původu. Byly spojeny s velkoobchodním trhem Chua-nan, kde se prodávají ryby, mořské plody a hospodářská i divoká zvířata. Prvotní hypotézou bylo, že se jedná o koronavir pocházející od zvířat (zoonóza), což se následně potvrdilo.[27][28][29][30][31] To způsobilo obavy tamějších obyvatel z opakování smrtícího průběhu epidemie jako u SARS.[32][33][34]

Koronaviry se vyskytují převážně mezi zvířaty, ale je o nich známo, že jsou schopny mutace a přenosu na člověka. Důkazem jsou SARS-CoV a MERS-CoV (způsobují závažnější onemocnění) a další čtyři druhy koronavirů (způsobují pouze běžné nachlazení). Všech sedm, dosud známých, koronavirů se může přenášet z člověka na člověka.[35][31]

V roce 2002 vypukla v pevninské Číně epidemie nemoci SARS způsobená virem SARS-CoV, jenž pochází od vrápencovitých netopýrů, ze kterých se přenesl na cibetky, které se prodávaly na zvířecím trhu. Poté se leteckou dopravou virus rozšířil do Kanady a Spojených států amerických. Celosvětově zabil 700 lidí a poslední případ nakaženého se objevil v roce 2004.[35][32][36] V té době byla Čína kritizována Světovou zdravotnickou organizací (WHO) za špatné řešení průběhu epidemie.[37] Deset let po vypuknutí viru SARS-CoV se objevil koronavirus MERS-CoV, jehož nosičem byl velbloud. Na následky epidemie tehdy zemřelo 850 lidí ve 27 státech světa.[38]

Teorie o vzniku ve Wuchanu dříve v roce 2019

Existují některé nepřímé důkazy, že se onemocnění covid-19 objevilo ve Wu-chanu možná již v srpnu 2019. Svědčí pro to zvýšená frekvence na parkovištích tamních nemocnic (při porovnání satelitních snímků se stejným obdobím roku 2018) a zejména nebývalý vzestup dotazů na symptomy spojované s nemocí (kašel, průjem) na čínské sociální síti Baidu již na konci léta 2019. Studii publikoval tým epidemiologa Johna S. Brownsteina z Harvard Medical School.[39][40]

Podle analýz, které zveřejnila australská firma specializující se na kybernetickou bezpečnost Internet 2.0., začaly instituce v čínské provincii Chu-pej hromadně nakupovat PCR testy už v květnu 2019. Nákupy PCR testů prudce rostly také od července do října, a to zejména na wuchanské univerzitě vědy a technologie, která za ně utratila osminásobně více než v předešlém roce. Na analýze, která dává nárůst poptávky v květnu do souvislosti se skutečným začátkem šíření infekce, pracovali bývalí pracovníci zpravodajských služeb Spojených států, Austrálie, Spojeného království a dalších zemí.[41]

Podle svědectví sportovců, kteří se zúčastnili Armádních světových her ve Wu-chanu (18.–27. října 2019), prodělala řada z nich již během her onemocnění, jehož příznaky odpovídají nemoci covid-19. Teorii časného šíření viru podpořila i studie badatelů z University College London a Réunionské univerzity, podle které virus nakazil lidi poprvé v období mezi 6. říjnem a 11. prosincem 2019.[42][43] Vícero studií datuje začátek šíření viru SARS-CoV-2 nejčastěji do listopadu nebo prosince 2019 s různými variacemi směrem k předchozím měsícům v závislosti na použitých datech a metodách.[43]

Podle článku South China Morning Post, který se pokoušel zjistit, kdo byl pacientem číslo jedna, bylo devět případů nákazy zachyceno v listopadu, z toho první už 17. listopadu 2019.[44] Vedoucí mise WHO, která pátrá po původu viru, Peter Embarek, považuje za pravděpodobné, že pacientem číslo nula byl laborant z pracoviště, které zkoumalo netopýry. Vedle Wuchanského institutu virologie to bylo i méně zabezpečené Wuchanské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí. To sídlilo v blízkosti tržiště ve Wu-chanu, ale 2. prosince 2019, kdy nákaza vypukla, bylo náhle přestěhováno z blízkosti tržiště jinam.[45] Existují také teorie kladoucí vznik viru zcela mimo Čínu do některé z jiných kolonií netopýrů. Do Číny pak měl být virus zavlečen až dodatečně. Jedná se například o probíhající výzkum identifikující fragmenty viru ve vzorcích ze španělské kanalizace již v březnu 2019[22] či o zpětné identifikování viru v Itálii již v srpnu 2019.[46]

Teorie o zdroji na trhu Chua-nan

Za hlavní ohnisko nákazy nemocí covid-19 se dlouho považoval velkoobchodní trhmořskými plody Chua-nan[47] v centru Wu-chanu.[48] U prvních tří známých čínských pacientů z 1.–10. prosince 2019 však žádná spojitost s trhem nebyla prokázána.[49][50] V červnu 2020 připustil i ředitel čínského Centra pro kontrolu nemocí a prevencí Kao Fu, že nový koronavirus nepochází ze živých zvířat prodávaných na tržišti v čínském městě Wu-chan, nýbrž tam byl patrně zavlečen.[51]

Bez ohledu na to, odkud nákaza covid-19 pochází, vědci již předtím varovali, že trhy, na nichž se prodávají zvířata odchycená v přírodě, jmenovitě netopýři, nebo divoká zvířata chovaná na farmách pro následný prodej, jsou potenciálním zdrojem infekce.[52]

Teorie o zdroji ve Wuchanském institutu virologie

Uváděna byla a nadále je také možnost, že virus unikl z Wuchanského institutu virologie, zkoumajícího viry s nejvyšším stupněm nebezpečnosti BSL-4. Tento stupeň (Biological Safety Level 4) je popsán následovně: Virus je schopen vyvolat těžké onemocnění u člověka, představuje významné riziko pro pracovníky, je vysoké riziko pro šíření do komunity, není dostupná profylaxe a léčba. Wuchanský institut leží jen 18 km od tržnice ve městě.[53][54] Tehdy se v laboratoři zkoumal velmi příbuzný koronavirus SARS-CoV; později se virus údajně rozšířil na tržnici, kde zmutoval na SARS-CoV-2 a přenesl se na člověka.[55] Podle článku uveřejněného v časopise Nature Medicine byl původ nákazy přirozený.[56]

Wuchanský institut navštívila v roce 2018 delegace ministerstva zahraničí Spojených států a v diplomatické zprávě vyjádřila znepokojení nad nedostatečnou úrovní zabezpečení tamní laboratoře s certifikací BSL-4 i nad úrovní školení vědců a personálu.[57] Vláda prezidenta Donalda Trumpa, mj. ministr zahraničí Mike Pompeo, pak poukazovala na přetrvávající nejasnosti ohledně skutečného původu nákazy a na teorii o jejím umělém vzniku a zodpovědnosti čínské vlády.

Dne 26. května 2021 pověřil prezident USA Joe Biden americké tajné služby, aby mu do 90 dnů podaly výsledky vyšetřování, zda virus nemoci covid-19 (SARS-CoV-2) unikl z laboratořečínském městě Wu-chan či nikoliv. Existují pochybnosti, že byl virus přenesen na lidi ze zvířat. Na tuto zprávu reagovala oficiální čínská místa rozhořčeně.[58]

Prvotní reakce čínských úřadů

Na počátku šíření viru Komunistická strana Číny záměrně utajovala informace a zakrývala vážnost situace, mimo jiné prostřednictvím silné cenzury. Byli umlčeni lékaři, kteří o nebezpečnosti nového viru informovali na sociálních sítích, například oftalmolog Li Wen-liang, jenž viru později podlehl, nebo primářka pohotovosti Ústřední nemocnice ve Wu-chanu Aj Fen. Dále také podnikatel Fang Pin, právník Čchen Čchiu-š‘, či nezávislý novinář Li Ce-chua a další.[59] Podle organizace Chinese Human Rights Defenders bylo do 30. března 2020 v Číně zdokumentováno na 897 případů zatčení občanů za „šíření fám na internetu“ v souvislosti s informováním o existenci nebezpečného viru.[60] V dubnu pak bylo v Číně zavedeno pravidlo, že vědecké články o původu viru SARS-CoV-2 musí být před zveřejněním předloženy Ministerstvu školství ke schválení.[61]

V dubnu 2020 byl zveřejněn otevřený dopis „proti vládě pomocí zastrašování, kterou praktikuje Čínská komunistická strana a její komplicové“. Dopis, který podepsala stovka uznávaných univerzitních odborníků z oblasti politiky, historie, práva a sinologie, včetně členů parlamentů několika evropských států, se obrací na čínské občany i přátele Číny v zahraničí. Uvádí se v něm, že čínská vláda stále brání vyšetření původu nákazy a zatajením informací při objevení prvních nakažených a politizací otázky zdraví svých občanů je přímo zodpovědná za současnou pandemii, která je označována za „Čínský Černobyl“. Jsou uvedena další konkrétní jména lidí, kteří jsou za šíření informací v domácím vězení nebo žurnalistů, kteří zmizeli.[62]

V dalších fázích pak čínské autority mj. usilovaly o přerámování diskuze tak, aby přitáhly pozornost především k teoriím umísťující vznik nemoci mimo území Číny.[46] V napjatých čínsko-amerických vztazích současně z druhé strany především Donald Trump naopak tlačil protichůdné teorie spojující vznik viru výhradně s Čínou.[22]

Izolace původce nemoci a spojení s netopýry

V odborné literatuře byli netopýři jmenováni jako zdroj možné příští epidemie SARS již roku 2017. Čínští vědci, kteří po pět let zkoumali netopýry v provincii Jün-nan, sekvenovali 11 nově objevených kmenů netopýřích SARSr-CoV, z nichž některé se díky mutaci v S-proteinu byly schopné vázat na ACE2 receptor lidských buněk.[63] Na možnost, že se netopýři stanou zdrojem nové SARS-CoV pandemie upozornil i článek publikovaný v dubnu 2019 v časopise Expert Opinion on Drug Discovery.[64]

Dne 7. ledna 2020 se čínským vědcům podařilo izolovat původce nemoci, nový kmen koronaviru, nazvaný 2019-nCoV a později přejmenovaný na SARS-CoV-2. Šanghajská laboratoř s certifikací BSL-3, sídlící v místním Centru veřejného zdraví (Shanghai Public Health Clinical Centre), která jako první už 11. ledna 2020 zveřejnila kompletní sekvenci viru SARS-CoV-2 na otevřené platformě virological.org, byla následujícího dne uzavřena nařízením Šanghajské zdravotní komise kvůli blíže nespecifikované „rektifikaci“. Opakované žádosti jejich pracovníků o obnovení provozu zůstaly bez odpovědi.[65] Článek vyšel v časopisu Nature 3. února 2020.[66]

12. ledna přijala Světová zdravotnická organizace (WHO) výsledky genového sekvenování koronaviru, a umožnila tak laboratořím po celém světě vytvořit specifické PCR testy na jeho diagnostiku.[67][27][68][69] Po vzniku testu bylo z původní wuchanské skupiny postupně diagnostikováno 41 osob s novým koronavirem. Dvě třetiny z nich byly nějakým způsobem spojeny s velkoobchodním trhem s mořskými plody Chua-nan.[70][71][72][73] Pomocí sekvenování RNA nového viru bylo zjištěno, že je podobný nejméně ze 75–80 % koronaviru SARS-CoV a z více než 85 % netopýřím koronavirům.[74][75]

Reakce Světové zdravotnické organizace (WHO)

Ještě 16. ledna 2020 někteří čínští virologové vylučovali souvislost nové nákazy s virovými nákazami SARS nebo MERS a domnívali se, že jakákoliv epidemiologická opatření jsou zbytečná.[76] Podle německé zahraniční tajné služby (Spolková zpravodajská služba, Bundesnachrichtendienst, BND) Čína naléhala na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), aby po vypuknutí viru na nejvyšší úrovni oddálila globální varování. 21. ledna požádal čínský vůdce Si Ťin-pching šéfa WHO Tedrosa Adhanoma Ghebreyesuse, aby zadržel informace o přenosu z člověka na člověka a odložil pandemické varování.[77]

Teprve 30. ledna 2020 vyhlásila Světová zdravotnická organizace epidemii za globální stav zdravotní nouze, šestý v pořadí od roku 2009, kdy byl poprvé vyhlášen kvůli pandemii mexické prasečí chřipky.[78][79][80][81][82] Dne 11. března 2020 WHO šíření koronaviru prohlásila za pandemii, tedy epidemii s celosvětovým rozšířením.[83] Dne 13. března šéf Světové zdravotní organizace Ghebreyesus označil Evropu za hlavní epicentrum této nákazy.[84][85]

V létě 2021 apeluje WHO, aby se odložilo očkování další dávkou ve vyspělých zemích a spíše se očkovaly rozvojové země.[86]

Epidemiologie

Česká republika darovala Čínské lidové republice 9 tun ochranných pomůcek.

Po článku v odborném časopise The Lancet dne 24. ledna 2020, kdy bylo laboratoří potvrzeno prvních 41 případů, klesla role trhu Chua-nan na šíření nákazy, protože vzrostl počet sekundárních a terciárních případů, které s ním spojeny nebyly.[87][70] Prvních 59 možných nakažených bylo přijato mezi prosincem 2019 a začátkem ledna 2020 nemocnicí Ťin-jin-tchan. U 41 lidí byl potvrzen nález viru SARS-CoV-2. Třicet (73 %) z nich byli muži a průměrný věk nakažených byl 49 let. Téměř třetina lidí (32 %) byla v dobré zdravotní kondici, osm trpělo diabetem, šest mělo zvýšený krevní tlak a dalších šest kardiovaskulární onemocnění. Dvě třetiny osob byly nějakým způsobem spojeny s tržištěm Chua-nan, ale u prvních tří nakažených z 1.–10. prosince žádná spojitost s tržnicí neexistuje.[87] V Británii se objevil podezřelý případ skupiny nakažených s typickými příznaky covidu-19, spojený s mužem, který byl služebně ve Wu-chanu kolem 17.–18. prosince 2019.[88]

Nejběžnějšími symptomy, které se projevovaly u nakažených, byly horečka (40 lidí; 98 %), kašel (31 lidí; 76 %) a bolesti svalů s únavou (18 lidí; 44 %). Méně častými symptomy bylo vykašlávání sputa nebo krve, bolesti hlavy a průjmy. Přibližně polovina z infikovaných osob měla dušnost a 13 lidí bylo přijato k intenzivní péči. CT skeny ukázaly, že všichni trpěli zápalem plic. 12 osob mělo akutní respirační distress syndrom, 6 RNAaemii, 5 koronární ischemii a 4 sekundární infekci.[70] Dne 17. ledna 2020 skupina členů Imperial College London publikovala Fermiho odhad, ve kterém uvedla, že do 12. ledna existovalo 1 723 případů (95% interval spolehlivosti, 427–4 471) lidí s nastupujícími příznaky. Odhad je založen na rychlosti šíření nákazy do Thajska a Japonska.[89][90] Když se objevili další nemocní, tak původní výsledek přepočítali a zjistili, že do 18. ledna 2020 mělo 4 000 nakažených ve městě Wu-chan nastupující příznaky.[91][92] Hongkongská univerzita došla k podobnému závěru a její zpráva navíc obsahovala informace o dopravě v Číně.[93]

Média a odborníci několikrát informovali o tzv. superpřenašečích. Uvádí se, že jeden superpřenašeč nakazil 14 různých členů zdravotnického personálu. Dne 25. ledna Kao Fu, ředitel čínského CDC, vyvrátil ve svém prohlášení agentuře Sin-chua takovéto tvrzení.[94] Nicméně dříve téhož dne byla druhou agenturou China News Service vydána zpráva, odvolávající se na experty z Pekingské univerzity, že pacient může být považován za superpřenašeče a kritizovala nemocnici, že nezajistila dostatečnou ochranu zdravotnického personálu, který přišel do těsného kontaktu s pacientem. China Newsweek také kritizovala vládní cenzuru. Dodala, že se doktoři a sestřičky ve většině nemocnic chrání pouze obyčejnými rouškami.[95] Superpřenašeči hrají významnou roli při šíření epidemie.[96]

Vlny nákaz jsou patrně způsobené změnami sociálních kontaktů a nikoli kolektivní imunitou.[97]

Průběh a geografie

Podrobnější informace naleznete v článku Průběh pandemie covidu-19.
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Pandemie_covidu-19
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Áditja-L1
Áditja-L1
Ázád Hind
Ázerbájdžán
Ázerbájdžán
Írán
Íránské císařství
Úmrtí v roce 2022
Úmrtí v roce 2023
Útok na Pearl Harbor
Číňané
Čína
Čínská republika (1912–1949)
Čínská republika (1912-1949)
Čínská republika (Wang Ťing-wejův režim)
Čínská republika (Wang Ťing-wej)
Čankajšek
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Černá Hora
Česká Wikipedie
Česko
Československá hokejová liga
Československá hokejová liga 1949/1950
Československá hokejová liga 1950/1951
Československá hokejová liga 1951/1952
Československá hokejová liga 1952/1953
Československá hokejová liga 1953/1954
Československá hokejová liga 1954/1955
Československá hokejová liga 1955/1956
Československá hokejová liga 1956/1957
Československá hokejová liga 1957/1958
Československá hokejová liga 1958/1959
Československá hokejová liga 1959/1960
Československá hokejová liga 1961/1962
Československá hokejová liga 1962/1963
Československá hokejová liga 1963/1964
Československá hokejová liga 1964/1965
Československá hokejová reprezentace
Československo
Československo
Členské státy NATO
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev
Řecké království
Šalomounovy ostrovy
Šiveluč
Štýrský Hradec
Štýrský Hradec
Šumperák
Žatec
Židovská legie
Židovská národní rada
1. květen
1. září
1. září
10. září
11. duben
1303
1378
1378
14. duben
1418
1584
1585
1673
1674
17. duben
18. září
1862
1863
1863
1873
1873
1884
19. duben
19. září
19. září
1912
1913
1922
1923
1931
1938
1938
1939
1942
1945
1963
1973
1973
1977
1992
2. československá hokejová liga
2. československá hokejová liga 1960/1961
2. československá hokejová liga 1965/1966
2. duben
2. září
2. září
20. duben
20. září
20. září
2003
2003
2008
2021
2023
22. duben
23. duben
238
24. duben
24. listopad
25. květen
26. duben
28. březen
28. duben
29. srpen
29. srpen
30. srpen
4. duben
5. květen
7. září
7. září
8. květen
9. září
9. září
Až přijde kocour
Až přijde kocour
Aaron Spelling
Abel Posse
Achdut ha-avoda
Adolf Hitler
Afrika
Agrofert
Ahmad Jamal
Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa
Albánské království (1939–1943)
Albánské království (1943–1944)
Albánské království (1943-1944)
Alija
Ali Bongo Ondimba
Ali Bongo Ondimba
Americká občanská válka
Americká občanská válka
Angélique du Coudray
Apple II
Argentina
Ariane 5
Asie
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
Aun Schan Su Ťij
Austrálie
Azovstal
Bělorusko
Bělorusko
Balbinus
Barmský stát
Bar Giora
Belgie
Benito Mussolini
Ben Ferencz
Ben Webster
Ben Webster
Berlín
Bettie Page
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Puebly
Bitva u Stalingradu
Blahoslavený
Blahoslavený
Blitzkrieg
Boca Chica (Texas)
Bohumil Prošek
Bohuslav Korejs
Bohuslav Sláma
Bolívie
Bolševici
Bouře Daniel
Brazílie
Britská Indie
Britské Malajsko
Britský mandát Palestina
Bronislav Danda
Bulharské carství
Bulharsko
Bzenecká lípa
Callisto
Charles de Gaulle
Chathamské ostrovy
Chile
Chrysococcyx
Chu Čeng-jen
Commons:Featured pictures/cs
Commonwealth
Craig Breen
Děhylov
Dějiny Černé Hory
Dějiny Francie
Dějiny lidstva
Dana Němcová
David Ben Gurion
Deklarace nezávislosti Státu Izrael
Derna
Derna
De facto
Dominikánská republika
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Donald Trump
Druhá čínsko-japonská válka
Druhá Polská republika
Druhá světová válka
Druhá světová válka (rozcestník)
Dynastie Jižní Ming
Eduard Farda
Eduard Remiáš
Egyptské království
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Ekvádor
Elena Pampulovová
Emilia Galotti
Emirát Transjordánsko
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Endel Tulving
Endel Tulving
Etiopské císařství
Etnologie
Europa (měsíc)
Evropa
Evropská kosmická agentura
Evropská unie
Fašistická Itálie
Ferenc Szisz
Ferenc Szisz
Filipínská druhá republika
Filipínské společenství
Filipíny
Finsko
First-person shooter
Francie
Francouzská Indočína
Francouzská intervence v Mexiku
Francouzská rovníková Afrika
Francouzská Západní Afrika
Francouzský mandát Sýrie a Libanonu
Francouzský protektorát Maroko
Francouzský protektorát Tunisko
Frankistické Španělsko
Franklin Delano Roosevelt
František Mašlaň
František Vaněk (lední hokejista)
Gabon
Galileovy měsíce
Ganymedes (měsíc)
Gianni Vattimo
Gianni Vattimo
Gotthold Ephraim Lessing
Guatemala
Guy Lafleur
H-IIA
H-IIA
Ha-Šomer
Hagana
Haiti
Harry S. Truman
Havajské ostrovy
HC Kometa Brno
HC Vítkovice Ridera
Hideki Tódžó
Hirohito
Histadrut
Hlavní strana
Hnízdní parazitismus
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Holokaust
Holokaust
Honduras
Hospodářský růst
Husitství
Ignacio Zaragoza
Incident na mostě Marca Pola
Indická kosmická agentura
Indická kosmická agentura
Indie
Indie
Indonésie
Ingenuity
Inkubace vejce
Invaze do Polska (1939)
Irácké království
Island
Istanbulská univerzita
Itálie
Italská sociální republika
Italská východní Afrika
Italské království
Italský protektorát v Albánii (1939–1943)
Ivan Pop
Ivan Pop
Ivo Winkler
Izrael
Józef Ulma, Wiktoria Ulma a jejich sedm dětí
Józef Ulma, Wiktoria Ulma a jejich sedm dětí
Jacques Gaillot
Jaderná zbraň
Jakov Milatović
Jana Lorencová
Janez Janša
Jan Kasper
Jan Kostrhun
Jan Wieczorek
Jan Wieczorek
Japonské císařství
Japonsko
Japonsko
Jaroslav Pavlů
JAXA
JAXA
Jeruzalém
Jiří Kolouch
Jiří Zamastil
Jižní Rhodesie
Jicchak Ben Cvi
Jihoafrická republika
Jihoafrická unie
Jihovýchodní Asie
John Stanley Marshall
John Stanley Marshall
Josef Černý (lední hokejista)
Josef Vaněk (architekt)
Josep Fusté
Josif Vissarionovič Stalin
Jude Slavie
Jude Slavie
Jugoslávská exilová vláda
Jupiter (planeta)
Jupiter Icy Moons Explorer
Juri
Kaligrafie
Kamčatka
Kambodža
Kanada
Karel Šůna
Karel Ševčík
Karel Pražák (podnikatel)
Karel Skopal
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kazachstán
Kazachstán
Kidd Jordan
Klaus Schulze
Klement VII. (vzdoropapež)
Klement VII. (vzdoropapež)
Kolumbie
Konfederované státy americké
Konfederované státy americké
Konflikt v Náhorním Karabachu (2023)
Koronograf
Koronograf
Kostarika
Kostnický koncil
KS Číny
Kuba
Kukačka nádherná
Kukačky
Kuo-c’-ťien
Kuomintang
Kurský oblouk
Ladislav Chabr
Ladislav Olejník
Ladislav Staněk
Ladislav Sysala
Laos
Lední hokej
Lední hokej na Zimních olympijských hrách 1956
Letadlová loď
Libérie
Librační centrum
Librační centrum
Libye
Libye
Lockheed F-117 Nighthawk
Lotyšsko
Lotyšsko
Lucembursko
Málo dotčený taxon
Múte Bourup Egede
Maďarské království
Maďarský stát
Madagaskar
MAFRA
Maginotova linie
Mahulena Čejková
Maia Sanduová
Mamlúci
Mandžukuo
Manuel Estiarte
Maorové
Mao Ce-tung
Mapaj
Mariupol
Maroko
Maroko
Marxismus
Mary Quantová
Meda Mládková
Medikán
Mengkukuo
Mexiko
Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní svaz ochrany přírody
Milan Richter (lední hokejista)
Miloslav Blažek
Milo Đukanović
Mircea Snegur
Mircea Snegur
Miroslav Hýll
Miroslav Hýll
Miroslav Rys
Mistrovství světa v ragby 2023
Mistrovství světa v ragby 2023
Mittelbau-Dora
Moldavsko
Mongolové
Mongolská lidová republika
Moskva
Mwai Kibaki
Myanmar
Náhorní Karabach
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní liga pro demokracii
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Nacistické Německo
Nadace Wikimedia
Nanking
Nepál
Newfoundland (dominium)
Nezávislý stát Černá Hora
Nezávislý stát Chorvatsko
Nigel Lawson
Nikaragua
Nizozemsko
Norsko
Nová Guinea
Nová Kaledonie
Nový Zéland
Nukleárie
Obležení Leningradu
Oldřich Pavlík
Oldřich Seiml
Operace Barbarossa
Ordnungspolizei
Ordnungspolizei
Organizace spojených národů
Osa Berlín–Řím–Tokio
Ozbrojené síly Francie
Přívalová povodeň
Příze
Příze
Přepadení vysílačky v Gliwicích
Paříž
Padělek
Pakt Ribbentrop–Molotov
Palestina v osmanském období
Panama
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Paraguay
Pavol Mešťan
Pečeť
Peking
Perseverance
Peru
Petrohrad
Petr Charvát
Petr Charvát
Po'alej Cijon
Poddruh
Podněstří
Polar Satellite Launch Vehicle
Polar Satellite Launch Vehicle
Polsko
Poltava
Portál:Česko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lední hokej
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Povijnice batátová
Pravda (noviny)
Prezident Černé Hory
Prezident Izraele
Protektorát Čechy a Morava
Prozatímní státní zřízení
Ptačí hnízdo
Pupienus
Q362
Q8067955
Rádio Impuls
Rádio Impuls
Radim Uzel
Radvanice (Ostrava)
Rentgenová astronomie
Rentgenová astronomie
Republika Arcach
Republika Arcach
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Rodné jméno
Roger Whittaker
Roger Whittaker
Ruční pletení
Ruční pletení
Rudá armáda
Rudolf Potsch
Rudolf Scheuer
Rumunské království
Rumunsko
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Ruské impérium
Rusko
Sýrie
Saúdská Arábie
Sailor Moon
Sailor Moon
Salvador
Santa Cruz (souostroví)
San Marino
Sergio Gori
Severoatlantická aliance
Seznam prezidentů Spojených států amerických
Sibiř
Sionismus
Slavomír Bartoň
Slovenská republika (1939–1945)
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
Smuha MacDonaldova
Smuha MacDonaldova
Sopečná erupce
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Bettie Page-2.jpg
Soubor:Chickamauga.jpg
Soubor:Chickamauga.jpg
Soubor:Flag of Free France (1940-1944).svg
Soubor:Flag of Iraq (1924–1959).svg
Soubor:Flag of Koryakia.svg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:Flag of Nepal (1743–1962).svg
Soubor:Flag of the Bulgarian Homeland Front.svg
Soubor:Flag of the Mongolian People's Republic (1945–1992).svg
Soubor:Flag of the United States (1912-1959).svg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Narodni Divadlo, Estates Theater, Prague - 8638.jpg
Soubor:Naval ensign of the Kingdom of Yugoslavia.svg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:Rainbow yarn for knitting, display in front of a needlework shop in Graz, Austria, GW23-100.jpg
Soubor:Rainbow yarn for knitting, display in front of a needlework shop in Graz, Austria, GW23-100.jpg
Soubor:Second world war europe animation large de.gif
Soubor:Shining Bronze-Cuckoo Dayboro.JPG
Soubor:Sumperak - kresba.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Soubor:Yitzhak Ben-Zvi.jpg
Sovětský svaz
SpaceX
SpaceX South Texas launch site
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené království
Spojené království
Spojené státy americké
Spojenci (druhá světová válka)
Srbsko (1941–1944)
Střízlíkovec chathamský
Střízlíkovec novokaledonský
Střízlíkovec novozélandský
Střední východ
Středomoří
Starship (SpaceX)
Starship Test Flight
Stavovské divadlo
Studená válka
Supervelmoc
Světová ekonomika
Světová válka
Světové dědictví
Světové dědictví (Česko)
Svobodná Francie
Synthesia
Třída T 47
Třetí Francouzská republika
Tchaj-wan
Texas
Thajsko
Tichomoří
Tiskař
Tobol Kostanaj FK
Tobol Kostanaj FK
Tunisko
Turecko
Ukrajina
UNESCO
Uruguay
Václav Bubník
Václav Pantůček
V-2
Vanuatu
Vatikán
Vatikán
Velký Libanon
Venezuela
Vichistická Francie
Vietnamské císařství
Viktor Emanuel III.
Viktor Zvjahincev
Vláda Černé Hory
Vláda Petra Fialy
Vláda Petra Fialy
Vladimír Šubrt
Vladimír Bouzek
Vladimír Nadrchal
Vladimír Zápotocký
Vladimir Kara-Murza
Vladlen Tatarskij
Vlajka Korjackého autonomního okruhu
Vlasta Prachatická
Vlastimil Bubník
Vojenská junta
Vojenský převrat v Myanmaru 2021
Volby do Knesetu 1949
Volby prezidenta Francie 2022
Vratislav Effenberger
Vzdušný prostor
Wehrmacht
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:Vybraná výročí dne/září
Wikipedie:Vybraná výročí dne/září
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Winston Churchill
Wolfenstein 3D
XRISM
XRISM
Zatčení
Zdeněk Fiala
Zdeněk Návrat
Zdeněk Návrat
Zdeněk Trávníček
Zdeněk Ziegler
Zemětřesení v Maroku 2023
Zemětřesení v Maroku 2023
Zobák




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk


Rozšíření covidu-19 podle zemí a regionů[98][99]
Země nebo region[pozn. 1] Potvrzeno Úmrtí Vyléčeno
198 93 518 182 2 002 468 49 923 251
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké &0000000103802702.000000103 802 702 &0000000001123836.0000001 123 836
IndieIndie Indie &0000000044690738.00000044 690 738 &0000000000530779.000000530 779
FrancieFrancie Francie &0000000039866718.00000039 866 718 &0000000000166176.000000166 176
NěmeckoNěmecko Německo &0000000038249060.00000038 249 060 &0000000000168935.000000168 935