Pařížská dohoda - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím

Odborná literatúra, audioknihy, eknihy:


Kategórie (12):


















© Beletria.sk

Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Pařížská dohoda
 ...
Další významy jsou uvedeny na stránce Pařížská dohoda (rozcestník).
Pařížská dohoda
     účastníci      signatáři      signatáři duálně zastoupeni Evropskou unií      účastníci duálně zastoupeni Evropskou unií
     účastníci
     signatáři
     signatáři duálně zastoupeni Evropskou unií
     účastníci duálně zastoupeni Evropskou unií
Témaochrana klimatu
Data
Vypracováno30. listopad–12. prosinec 2015
Podepsáno20160422a22. dubna 2016
Místo podepsáníPaříž, Francie
Uzavřeno20151212a12. prosince 2015
V platnosti od20161104a4. listopadu 2016[1][2]
Podmínky účinnostiratifikace/podepsání 55 zeměmi reprezentujících minimálně 55 % globálních emisí
Strany
Podepsané země195[1]
Obsah
Jazykangličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština, španělština
DepozitářGenerální tajemník OSN

Pařížská dohoda (francouzsky Accord de Paris), často označovaná jako Pařížská dohoda o klimatu, je mezinárodní smlouva o změně klimatu. Dohoda byla přijata v roce 2015 a týká se zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně a financování. Pařížská dohoda byla sjednána 196 stranami na konferenci OSN o změně klimatu v roce 2015 poblíž Paříže ve Francii. Od února 2023 je smluvními stranami dohody 195 členů Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Ze tří členských států UNFCCC, které dohodu neratifikovaly, je jediným velkým emitentem Írán. Spojené státy od dohody odstoupily v roce 2020, ale v roce 2021 se k ní opět připojily.

Dlouhodobým teplotním cílem Pařížské dohody je udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a pokud možno omezit nárůst na 1,5 °C, přičemž se uznává, že by se tím podstatně snížily dopady změny klimatu. Emise by měly být co nejdříve sníženy a do poloviny 21. století by měly dosáhnout čisté nuly.[3] Aby se globální oteplení udrželo pod 1,5 °C, je třeba do roku 2030 snížit emise zhruba o 50 %. Jedná se o souhrn národně stanovených příspěvků jednotlivých zemí.[4]

Jejím cílem je pomoci zemím přizpůsobit se dopadům změny klimatu a mobilizovat dostatek finančních prostředků. Podle dohody musí každá země své příspěvky stanovit, naplánovat a pravidelně o nich informovat. Žádný mechanismus nenutí zemi stanovit konkrétní emisní cíle, ale každý cíl by měl jít nad rámec předchozích cílů. Na rozdíl od Kjótského protokolu z roku 1997 se zde stírá rozdíl mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi, takže i tyto země musí předkládat plány na snížení emisí.

Pařížská dohoda byla otevřena k podpisu 22. dubna 2016 (Den Země) na slavnostním ceremoniálu v sídle OSN v New Yorku. Poté, co dohodu ratifikovala Evropská unie, ji ratifikoval dostatečný počet zemí odpovědných za dostatečný podíl světových emisí skleníkových plynů, aby dohoda mohla 4. listopadu 2016 vstoupit v platnost.

Světoví lídři dohodu chválili, ale někteří ekologové a analytici ji kritizovali jako nedostatečně závaznou. O účinnosti dohody se vedou diskuse. Současné závazky v rámci Pařížské dohody jsou sice nedostatečné pro dosažení stanovených teplotních cílů, existuje však mechanismus zvýšených ambicí. Pařížská dohoda byla úspěšně využita v soudních sporech týkajících se klimatu, které donutily státy a jednu ropnou společnost posílit opatření v oblasti klimatu.[5][6]

Největšími producenty CO2 jsou Čína (30 %) a USA (15 %)

Účel dohody

Účel dohody je popsán v jejím článku č. 2 jako „zlepšení implementace“ Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu pomocí:[7]

(a) Udržení nárůstu globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, a uznání, že by to výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu;[7]
(b) Zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a posilování odolnosti vůči změně klimatu a nízkoemisního rozvoje způsobem, který neohrozí produkci potravin;[7]
(c) sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu.“[7]

Všechny země musí usilovat dosažení „globálního zlomu v emisích skleníkových plynů co nejdříve“.[7]

Historie

Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC), přijatá na Summitu Země v roce 1992, je jednou z prvních mezinárodních smluv v oblasti ochrany životního prostředí. Stanoví, že smluvní strany by se měly pravidelně scházet k řešení problematiky změny klimatu na konferenci smluvních stran (COP). Tvoří základ budoucích dohod o klimatu.[8]

Kjótský protokol, přijatý v roce 1997, upravoval snižování emisí skleníkových plynů pro omezený okruh zemí v letech 2008–2012. V roce 2012 byl protokol prodloužen dodatkem z Dohá do roku 2020,[9] Spojené státy se rozhodly protokol neratifikovat, především kvůli jeho právní závaznosti. To a distribuční konflikt vedly k neúspěchu následných mezinárodních jednání o klimatu. Jednání v roce 2009 měla přinést nástupnickou smlouvu Kjótského protokolu, ale jednání ztroskotala a výsledná Kodaňská dohoda nebyla právně závazná a nebyla všeobecně přijata.[10][11]

Kodaňská dohoda však položila rámec pro přístup zdola nahoru uplatněný v rámci Pařížské dohody.[10] Pod vedením výkonné tajemnice UNFCCC Christiany Figueresové jednání po kodaňském neúspěchu opět nabrala na obrátkách.[12] Během konference OSN o změně klimatu v roce 2011 (COP17) byla vytvořena Durbanská platforma, která měla vyjednat právní nástroj upravující opatření ke zmírnění změny klimatu od roku 2020. Platforma měla mandát vycházet z Páté hodnotící zprávy IPCC a z práce pomocných orgánů UNFCCC[13] a výsledná dohoda měla být přijata v roce 2015.[14]

Vedoucí delegací na Konferenci OSN o změně klimatu v Paříži v roce 2015

Jednání a přijetí

Video zachycující Laurenta Fabiuse při slavnostním přijetí Pařížské dohody
Související informace naleznete také v článku Konference OSN o změně klimatu 2015 v Paříži.

Jednání v Paříži probíhala dva týdny a pokračovala po celé tři závěrečné noci.[15][16] V předchozím roce byly projednávány a zefektivňovány různé předlohy a návrhy.[17] Podle jednoho z komentátorů Francouzi zvýšili pravděpodobnost úspěchu dvěma způsoby: zaprvé tím, že zajistili, aby vnitrostátně stanovené národní příspěvky byly dokončeny před zahájením jednání, a zadruhé tím, že pozvali vedoucí představitele právě na začátek konference.[18]

Jednání málem ztroskotala kvůli jedinému slovu, když si americký právní tým na poslední chvíli uvědomil, že bylo schváleno „shall“ místo „should“, což by znamenalo, že rozvinuté země by byly právně povinny snížit emise: Francouzi problém vyřešili tím, že jej změnili jako „tiskovou chybu“.[19] 12. prosince 2015 bylo na závěr COP 21 konsensuálně přijato konečné znění Pařížské dohody 195 zúčastněnými členskými státy UNFCCC a Evropskou unií.[20] Nikaragua uvedla, že chtěla vznést námitky proti přijetí, neboť odsoudila slabost dohody, ale nedostala šanci.[21][22] V dohodě se účastnické státy zavázaly, že „co nejdříve“ sníží produkci uhlíku a udělají vše pro to, aby globální oteplování zůstalo „výrazně pod 2 °C“.[23]

Podpis a vstup v platnost

Podpis Johna Kerryho za Spojené státy v sále Valného shromáždění OSN

Pařížská dohoda byla otevřena k podpisu státům a organizacím regionální hospodářské integrace, které jsou smluvními stranami UNFCCC od 22. dubna 2016 do 21. dubna 2017 v sídle OSN v New Yorku.[24] Podpis dohody je prvním krokem k její ratifikaci, ale je možné k ní přistoupit i bez podpisu.[25] Zavazuje smluvní strany, že nebudou jednat v rozporu s cílem smlouvy.[26] Dne 1. dubna 2016 Spojené státy a Čína, které představují téměř 40 % celosvětových emisí, potvrdily, že Pařížskou dohodu o klimatu podepíší.[27][28] 175 smluvních stran (174 států a Evropská unie) dohodu podepsalo hned první den, kdy byla otevřena k podpisu.[29][30] K březnu 2021 dohodu podepsalo 194 států a Evropská unie.[3]

V dohodě je stanoveno, že vstoupí v platnost (a stane se tak plně účinnou), pokud ji ratifikuje nebo se k ní jinak připojí 55 zemí, které produkují alespoň 55 % světových emisí skleníkových plynů (podle seznamu vypracovaného v roce 2015).[31][25] Alternativními způsoby připojení se ke smlouvě jsou přijetí, schválení nebo přistoupení. První dva způsoby se obvykle používají v případech, kdy k zavázání země ke smlouvě není třeba hlavy státu, zatímco druhý způsob se obvykle děje, když se země připojí k již platné smlouvě.[1] Po ratifikaci Evropskou unií získala dohoda dostatečný počet stran, aby mohla vstoupit v platnost 4. listopadu 2016.[32]

Za ratifikaci Pařížské dohody jsou samostatně odpovědné jak EU, tak její členské státy. Uvádělo se, že EU a jejích 28 členských států by měly ratifikovat současně, aby se nezavázaly k plnění závazků, které striktně náleží tomu druhému,[33] a pozorovatelé se obávali, že neshody ohledně podílu jednotlivých členských států na celoevropském cíli snižování emisí a také hlasování Velké Británie o vystoupení z EU by mohly Pařížskou dohodu zdržet.[34] 5. října 2016 však EU spolu se sedmi členskými státy uložila své ratifikační listiny.[35]

Poslední země Evropské unie, která dohodu ratifikovala, byla Česká republika (předposlední bylo Nizozemsko, které tak učinilo 28. července 2017).[36] Dne 5. září 2017 dala Poslanecká sněmovna souhlas s ratifikací (dříve už tak učinil Senát),[37][38] prezident dokončil kroky k ratifikaci svým podpisem 14. září 2017. Ratifikace nastala 5. října, samotná dohoda pro Českou republiku vstoupila v platnost 4. listopadu 2017.[39][40]

Indický premiér Naréndra Módí zdraví brazilskou prezidentku Dilmu Rousseffovou na summitu COP 21 30. listopadu 2015.


Smluvní strany dohody

Dohodu ratifikovala nebo k ní přistoupila EU a 194 států, které dohromady vypouštějí více než 98 % antropogenních emisí[3][41][42] Jediné země, které dohodu neratifikovaly, jsou některé země vypouštějící skleníkové plyny na Blízkém východě: Největší z nich je Írán s 2 % z celkového světového objemu.[43] Dohodu neratifikovaly ani Libye a Jemen.[3] Poslední zemí, která dohodu ratifikovala, je Eritrea, a to 7. února 2023.[35]

Článek 28 umožňuje stranám od dohody odstoupit po zaslání oznámení o odstoupení depozitáři. Oznámení lze podat nejdříve tři roky poté, co dohoda pro danou zemi vstoupí v platnost. Odstoupení je účinné jeden rok po oznámení depozitáři.[44]

Odstoupení Spojených států a zpětné přistoupení

Dne 4. srpna 2017 doručila Trumpova administrativa oficiální oznámení OSN, že Spojené státy, po Číně druhý největší emitent skleníkových plynů,[45] hodlají odstoupit od Pařížské dohody, jakmile k tomu budou oprávněny.[46] Oznámení o odstoupení bylo možné podat až po třech letech platnosti dohody pro USA, tedy 4. listopadu 2019.[47][48] Vláda USA uložila oznámení u generálního tajemníka OSN a oficiálně odstoupila o rok později, 4. listopadu 2020.[49][50] Prezident Joe Biden podepsal v první den svého nástupu do funkce, 20. ledna 2021, exekutivní příkaz o opětovném přistoupení Spojených států k Pařížské dohodě.[51][52] Po uplynutí 30denní lhůty stanovené v článku 21.3 byly Spojené státy do dohody opětovně přijaty.[53][54] Vyslanec Spojených států pro klima John Kerry se zúčastnil virtuálních akcí a prohlásil, že USA si „zaslouží svou cestu zpět“ do pařížského procesu.[55] Generální tajemník OSN António Guterres uvítal návrat Spojených států jako obnovení „chybějícího článku, který oslabil celek“.[56]

Obsah

Pařížská dohoda je krátká dohoda s 16 úvodními odstavci a 29 články. Obsahuje procedurální články (týkající se například kritérií pro vstup dohody v platnost) a operativní články (týkající se například zmírňování, přizpůsobování a financování). Jedná se o závaznou dohodu, ale mnoho jejích článků neznamená závazky nebo slouží k usnadnění mezinárodní spolupráce.[56] Dohoda se vztahuje na většinu emisí skleníkových plynů, ale nevztahuje se na mezinárodní letectví a námořní dopravu, které spadají do působnosti Mezinárodní organizace pro civilní letectví, respektive Mezinárodní námořní organizace.[57]

Struktura

Pařížská dohoda je popisována jako dohoda se strukturou zdola nahoru, neboť její základní mechanismus závazků a přezkumu umožňuje státům stanovit si vlastní vnitrostátně stanovené národní příspěvky, místo aby jim byly cíle ukládány shora dolů.[58][59] Na rozdíl od svého předchůdce, Kjótského protokolu, který stanoví závazné cíle, jež mají právní sílu, Pařížská dohoda se svým důrazem na budování konsensu umožňuje dobrovolné a vnitrostátně stanovené cíle.[60] Konkrétní klimatické cíle jsou tedy spíše politicky podporované než právně závazné. Pouze procesy, kterými se řídí podávání zpráv a revize těchto cílů, jsou mezinárodněprávně závazné. Tato struktura je pozoruhodná zejména pro Spojené státy – protože neexistují žádné právní cíle v oblasti zmírňování nebo financování, je dohoda považována za „spíše prováděcí dohodu než smlouvu“. Protože smlouva UNFCCC z roku 1992 získala souhlas amerického Senátu, nevyžaduje tato nová dohoda další legislativu.[60]

Dalším klíčovým rozdílem mezi Pařížskou dohodou a Kjótským protokolem je jejich rozsah. Kjótský protokol rozlišoval mezi zeměmi uvedenými v příloze I, tedy bohatšími zeměmi, které nesou historickou odpovědnost za změnu klimatu, a zeměmi, které nejsou uvedeny v příloze I, ale v Pařížské dohodě je toto rozdělení setřeno, protože všechny strany jsou povinny předložit plány na snížení emisí.[61] Pařížská dohoda stále zdůrazňuje princip společné, ale diferencované odpovědnosti a příslušných schopností – tedy uznání, že různé země mají různé schopnosti a povinnosti v oblasti klimatu – ale nestanovuje konkrétní rozdělení na rozvinuté a rozvojové země.[61]

Od roku 2000 překonaly rostoucí emise CO2 v Číně a ve zbytku světa produkci Spojených států a Evropy.
V přepočtu na osobu produkují Spojené státy CO2 mnohem více než ostatní regiony.

Vnitrostátně stanovené příspěvky

Podrobnější informace naleznete v článku Vnitrostátně stanovené příspěvky.

Země samy určují, jakými příspěvky by měly přispět k dosažení cílů smlouvy. Tyto plány se proto nazývají vnitrostátně stanovené příspěvky (NDC).[62] Článek 3 vyžaduje, aby NDC byly „ambiciózním úsilím“ o „dosažení účelu této dohody“ a aby „představovaly postup v čase“.[62] Příspěvky by měly být stanoveny každých pět let a mají být registrovány sekretariátem UNFCCC.[63] Každý další ambiciózní cíl by měl být ambicióznější než ten předchozí, což je známé jako princip „progrese“.[64] Země mohou spolupracovat a své národně stanovené příspěvky sdružovat. Záměrné vnitrostátně stanovené příspěvky, k nimž se země zavázaly během konference o změně klimatu v roce 2015, se po ratifikaci Pařížské dohody přeměnily na vnitrostátní závazné cíle, pokud země nepředloží jejich aktualizaci.[65][66]

Pařížská dohoda nepředepisuje přesnou povahu NDCs. Minimálně by měly obsahovat ustanovení o zmírňování změny klimatu, ale mohou také obsahovat závazky týkající se přizpůsobení se změně klimatu, financování, přenosu technologií, budování kapacit a transparentnosti.[67] Některé závazky v NDCs jsou bezpodmínečné, ale jiné jsou podmíněny vnějšími faktory, jako je získání finanční a technické podpory, ambice ostatních stran nebo podrobnosti pravidel Pařížské dohody, která mají být teprve stanovena. Většina NDC má podmíněnou složku.[68]

Zatímco samotné NDC nejsou závazné, postupy, které je doprovázejí, závazné jsou. Tyto postupy zahrnují povinnost připravovat, sdělovat a udržovat po sobě jdoucí NDC, každých pět let stanovit nové a poskytovat informace o jejich plnění.[69] Neexistuje žádný mechanismus, který by donutil zemi stanovit cíl NDC k určitému datu,[70] ani splnit své cíle.[71][72] Bude existovat pouze systém „pojmenovat a zostudit (name and shame)“[73] nebo, jak uvedl János Pásztor, bývalý asistent generálního tajemníka OSN pro změnu klimatu, plán „pojmenovat a podpořit (name and encourage)“.[74]

Globální inventura

Podle Pařížské dohody musí země každých pět let zvýšit své ambice. Pro usnadnění tohoto úkolu byla v rámci dohody zavedena globální inventura, která hodnotí dosažený pokrok, přičemž první hodnocení bylo stanoveno na rok 2023. Výsledek má sloužit jako vstupní informace pro nové národně stanovené příspěvky smluvních stran.[75] Za příklad globální inventury byl považován dialog v Talanoa v roce 2018.[76] Po roce diskusí byla zveřejněna zpráva a výzva k přijetí opatření, ale země poté ambice nezvýšily.[77]

Soupis funguje jako součást snahy Pařížské dohody vytvořit „navyšování (ratcheting up)“ ambicí v oblasti snižování emisí. Protože se analytici v roce 2014 shodli na tom, že NDC neomezí zvyšování teploty pod 2 °C, globální inventura znovu svolává strany, aby posoudily, jak se jejich nové NDC musí vyvíjet, aby neustále odrážely „nejvyšší možné ambice“ dané země.[78] Přestože je zvyšování ambicí NDC hlavním cílem globální inventury, hodnotí se v ní i úsilí nad rámec zmírňování. Pětileté přezkumy budou hodnotit také adaptaci, opatření pro financování opatření v oblasti klimatu a rozvoj a přenos technologií.[78]

Ustanovení o zmírňování dopadů a trhy s uhlíkem

Článek 6 byl označen za článek obsahující některá klíčová ustanovení Pařížské dohody.[79] Obecně nastiňuje přístupy spolupráce, které mohou smluvní strany využít při dosahování vnitrostátně stanovených snížení emisí uhlíku. Pomáhá tak vytvořit Pařížskou dohodu jako rámec pro globální trh s uhlíkem.[80] Článek 6 byl jedinou důležitou částí dohody, která nebyla dlouho vyřešena; jednání v roce 2019 nepřinesla výsledek.[81] Téma bylo vyřešeno až během COP 26 v Glasgow v roce 2021. Byl zaveden mechanismus „odpovídající úpravy“, který má zamezit dvojímu započítávání u emisních kompenzací.[82]

Propojení systémů obchodování s uhlíkem a ITMO

Odstavce 6.2 a 6.3 stanoví rámec, kterým se řídí mezinárodní přenos výsledků zmírňování změny klimatu (ITMO). Dohoda uznává práva smluvních stran využít snížení emisí mimo své vlastní hranice pro plnění svých NDC v systému započítávání a obchodování s uhlíkem.[80] Toto ustanovení vyžaduje „propojení“ systémů obchodování s emisemi uhlíku – protože měřené snížení emisí musí zabránit „dvojímu započítávání“, musí být převedené výsledky zmírňování zaznamenány jako zisk emisních jednotek pro jednu stranu a snížení emisních jednotek pro druhou stranu,[80] tzv. odpovídající úprava.[83] Vzhledem k tomu, že NDC a domácí systémy obchodování s uhlíkem jsou různorodé, budou ITMO poskytovat formát pro globální propojení pod záštitou UNFCCC.[84] Toto ustanovení tak také vytváří tlak na země, aby přijaly systémy řízení emisí – pokud chce země využívat nákladově efektivnější kooperativní přístupy k dosažení svých NDC, bude muset sledovat uhlíkové jednotky pro své ekonomiky.[85]

Švýcarsko jako jediná země, která chce nakupovat jednotky ITMO, zatím podepsalo dohody týkající se obchodování s ITMO s Peru,[86] Ghanou,[87] Senegalem,[88] Gruzií,[89] Dominikou,[90] Vanuatu,[90] Thajskem[90] a Ukrajinou.[90]

Mechanismus udržitelného rozvoje

Odstavce 6.4–6.7 zavádějí mechanismus, „který má přispět ke zmírnění emisí skleníkových plynů a podpořit udržitelný rozvoj“.[91] Ačkoli zatím neexistuje oficiální název mechanismu, hovoří se o něm jako o Mechanismu udržitelného rozvoje (SDM).[92][81] Mechanismus udržitelného rozvoje je považován za nástupce mechanismu čistého rozvoje, mechanismu Kjótského protokolu, jehož prostřednictvím mohly smluvní strany společně usilovat o snížení emisí.[93]

Mechanismus udržitelného rozvoje se má do značné míry podobat Mechanismu čistého rozvoje Kjótského protokolu,[94] přičemž jeho dvojím cílem je přispět ke globálnímu snížení emisí skleníkových plynů a podpořit udržitelný rozvoj.[93] Ačkoli struktura a procesy, jimiž se bude mechanismus udržitelného rozvoje řídit, ještě nejsou stanoveny, určité podobnosti a rozdíly oproti mechanismům čistého rozvoje jsou již zřejmé. Klíčovým rozdílem je, že SDM bude k dispozici všem stranám na rozdíl od pouze stran z přílohy I, čímž se jeho působnost značně rozšíří.[95]

Mechanismus čistého rozvoje Kjótského protokolu byl kritizován za to, že ve většině případů nepřinesl ani smysluplné snížení emisí, ani přínosy pro udržitelný rozvoj,[96] a za svou složitost. Je možné, že se mechanismus udržitelného rozvoje setká s potížemi.[93]

Ustanovení o přizpůsobení se změně klimatu

Na pařížských jednáních se adaptaci na změnu klimatu věnovalo více pozornosti než v předchozích klimatických smlouvách. Do dohody jsou zahrnuty kolektivní, dlouhodobé adaptační cíle a země musí podávat zprávy o svých adaptačních opatřeních, což z ní činí paralelní složku se zmírňováním.[97] Adaptační cíle se zaměřují na posílení adaptační kapacity, zvýšení odolnosti a omezení zranitelnosti.[98]

Přísliby do Zeleného klimatického fondu v roce 2018. Čísla představují podepsané závazky za jednotlivé roky.

Specifická témata

Zajištění financí

Rozvinuté země potvrdily závazek mobilizovat do roku 2020 celkem100 miliard dolarů ročně na financování opatření v oblasti klimatu a dohodly se, že v této výši budou pokračovat až do roku 2025.[99] Tyto peníze jsou určeny na podporu zmírňování dopadů a přizpůsobování se změně klimatu v rozvojových zemích.[100] Zahrnují finance pro Zelený klimatický fond, který je součástí UNFCCC, ale také pro řadu dalších veřejných a soukromých závazků. Pařížská dohoda uvádí, že do roku 2025 musí být dohodnut nový závazek ve výši nejméně 100 miliard dolarů ročně.[101]

Ačkoli jak zmírňování, tak přizpůsobování se změnám klimatu vyžadují zvýšené financování, přizpůsobování se změnám klimatu se obvykle těší nižší podpoře a mobilizuje méně opatření ze strany soukromého sektoru.[97] Zpráva OECD zjistila, že v letech 2013–2014 směřovalo 16 % celosvětového financování přizpůsobování se změnám klimatu, zatímco na zmírňování změn klimatu směřovalo 77 %.[98] Pařížská dohoda vyzvala k vyváženosti financování přizpůsobování se změnám klimatu a zmírňování změn klimatu a konkrétně ke zvýšení podpory přizpůsobování se změnám klimatu pro strany, které jsou nejvíce zranitelné vůči dopadům změn klimatu, včetně nejméně rozvinutých zemí a malých ostrovních rozvojových států. Dohoda také připomíná stranám význam veřejných grantů, protože adaptační opatření získávají méně investic z veřejného sektoru.[97]

V roce 2015 dvacet mnohostranných rozvojových bank a členů Mezinárodního klubu pro financování rozvoje zavedlo pět zásad pro zachování rozsáhlých opatření v oblasti klimatu v rámci svých investic: závazek ke klimatickým strategiím, řízení klimatických rizik, podpora inteligentních cílů v oblasti klimatu, zlepšování klimatické výkonnosti a účtování vlastních opatření. Od ledna 2020 se počet členů, kteří tyto zásady dodržují, zvýšil na 44.[102]

Mezi konkrétní výsledky zvýšené pozornosti věnované financování adaptace v Paříži patří oznámení zemí G7 o poskytnutí 420 milionů USD na pojištění proti klimatickým rizikům a zahájení iniciativy pro systémy včasného varování před klimatickými riziky (Climate Risk and Early Warning Systems, CREWS).[103] Největšími dárci do mnohostranných klimatických fondů, mezi něž patří i Zelený klimatický fond, jsou Spojené státy, Velká Británie, Japonsko, Německo, Francie a Švédsko.[104]

Ztráty a škody

Podrobnější informace naleznete v článku Ztráty a škody.

Není možné se přizpůsobit všem dopadům změny klimatu: i v případě optimální adaptace může dojít k vážným škodám. Pařížská dohoda uznává ztráty a škody tohoto druhu.[105] Ztráty a škody mohou vznikat v důsledku extrémních povětrnostních jevů nebo v důsledku pomalu probíhajících událostí, jako je ztráta půdy v důsledku zvyšování hladiny moří na nízko položených ostrovech.[60] Předchozí dohody o klimatu klasifikovaly ztráty a škody jako podmnožinu adaptace.[105]

Tlak na to, aby se ztráty a škody v Pařížské dohodě řešily jako samostatná problematika, vzešel od Aliance malých ostrovních států a nejméně rozvinutých zemí, jejichž ekonomiky a živobytí jsou nejvíce ohroženy negativními dopady změny klimatu.[60] Varšavský mechanismus, který vznikl o dva roky dříve během COP 19 a jehož platnost vypršela v roce 2016, klasifikuje ztráty a škody jako podmnožinu adaptace, což se mnoha zemím nelíbilo. Je uznána jako samostatný pilíř Pařížské dohody.[106] Proti tomu se postavily Spojené státy, které se pravděpodobně obávaly, že klasifikace této problematiky jako oddělené od adaptace by vytvořila další ustanovení o financování opatření v oblasti klimatu.[60] Dohoda nakonec vyzývá k „odvrácení, minimalizaci a řešení ztrát a škod“,[7] ale upřesňuje, že nemohou být použity jako základ pro odpovědnost. Dohoda přijímá Varšavský mechanismus, instituci, která se bude snažit řešit otázky, jak klasifikovat, řešit a sdílet odpovědnost za ztráty.[105]

Transparentnost

Smluvní strany jsou právně zavázány nechat sledovat svůj pokrok prostřednictvím technického odborného přezkumu, aby bylo možné posoudit dosažení NDC a určit způsoby posílení ambicí.[107] Článek 13 Pařížské dohody formuluje „rámec zvýšené transparentnosti pro opatření a podporu“, který stanoví harmonizované požadavky na monitorování, podávání zpráv a ověřování (MRV). Rozvinuté i rozvojové země musí každé dva roky podávat zprávy o svém úsilí o zmírnění dopadů změny klimatu a všechny strany budou podléhat technickému a vzájemnému hodnocení.[107]

Přestože je rámec zvýšené transparentnosti univerzální, má poskytovat „vestavěnou flexibilitu“, aby bylo možné rozlišovat mezi kapacitami rozvinutých a rozvojových zemí. Pařížská dohoda obsahuje ustanovení o posíleném rámci pro budování kapacit, uznává rozdílné podmínky jednotlivých zemí a uvádí, že technický odborný přezkum pro každou zemi zohledňuje specifické kapacity dané země pro podávání zpráv.[108] Strany dohody zašlou svou první dvouletou zprávu o transparentnosti (BTR) a údaje o inventarizaci skleníkových plynů do UNFCCC do roku 2024 a poté každé dva roky. Rozvinuté země předloží svou první BTR v roce 2022 a od tohoto roku budou inventury předkládat každoročně.[109] V rámci dohody je rovněž vypracována Iniciativa pro budování kapacit v oblasti transparentnosti, která má rozvojovým zemím pomoci při budování institucí a procesů nezbytných pro dodržování dohody.[110]

Do rámce zvýšené transparentnosti lze začlenit flexibilitu prostřednictvím rozsahu, úrovně podrobnosti nebo četnosti podávání zpráv, odstupňovaných podle kapacity dané země. Pro některé méně rozvinuté nebo malé ostrovní rozvojové země by mohl být zrušen požadavek na technické přezkumy v zemi. Způsoby posouzení kapacity zahrnují finanční a lidské zdroje v zemi potřebné pro přezkum NDC.[108]

Soudní spory

Související informace naleznete také v článku Klimatická litigace.

Pařížská dohoda se stala ústředním bodem soudních sporů týkajících se změny klimatu. Jedním z prvních významných případů v této oblasti byl případ Stát Nizozemsko v. Nadace Urgenda, který byl vznesen proti nizozemské vládě poté, co před Pařížskou dohodou snížila svůj plánovaný cíl snížení emisí do roku 2030. Po původním rozhodnutí v neprospěch vlády v roce 2015, které jí uložilo povinnost zachovat plánované snížení emisí, bylo toto rozhodnutí potvrzeno na základě odvolání prostřednictvím Nejvyššího soudu Nizozemska v roce 2019, který rozhodl, že nizozemská vláda snížením svých emisních cílů nedodržela lidská práva podle nizozemského práva a Evropské úmluvy o lidských právech.[7] editovat | editovat zdroj

Související informace naleznete také v článku Lidská práva.

Dne 4. července 2022 uznal Nejvyšší federální soud Brazílie Pařížskou dohodu jako „smlouvu o lidských právech“. Podle rozhodnutí brazilského soudu by měla „nahradit vnitrostátní právo“.[112][113] Ve stejném měsíci Rada OSN pro lidská práva v rezoluci „(A/HRC/50/L.10/Rev.1) o lidských právech a změně klimatu, přijaté bez hlasování“ vyzvala k ratifikaci a provádění dohody a zdůraznila souvislost mezi zastavením změny klimatu a právem na potraviny.[114]

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva oficiálně uznal, že „změna klimatu ohrožuje účinné uplatňování řady lidských práv, včetně práv na život, vodu a hygienu, potraviny, zdraví, bydlení, sebeurčení, kulturu a rozvoj“.[115]

Implementaceeditovat | editovat zdroj

Pařížská dohoda se provádí prostřednictvím vnitrostátních politik. To zahrnuje zlepšení energetické účinnosti s cílem snížit energetickou náročnost světové ekonomiky. Realizace rovněž vyžaduje omezení spalování fosilních paliv a rychlý růst podílu udržitelné energie. Emise se rychle snižují v odvětví elektřiny, ale ne v odvětví stavebnictví, dopravy a vytápění. Některá průmyslová odvětví je obtížné dekarbonizovat a u těch může být k dosažení čistých nulových emisí nutné odstranění oxidu uhličitého.[116] Ve zprávě vydané v roce 2022 IPCC prosazuje potřebu inovací a technologických změn v kombinaci se změnami spotřebního a výrobního chování, aby bylo možné dosáhnout cílů Pařížské dohody.[117]

Aby se globální oteplení udrželo pod 1,5 °C, je třeba do roku 2030 snížit emise zhruba o 50 %. Jedná se o souhrn národně stanovených příspěvků jednotlivých zemí. Do poloviny století by bylo třeba snížit emise CO2 na nulu a těsně po polovině století by celkové emise skleníkových plynů musely být čisté nule.[4]

Provádění dohody brání určité překážky. Některé země mají problém získat finanční prostředky nezbytné pro investice do dekarbonizace. Financování v oblasti klimatu je roztříštěné, což investice dále komplikuje. Dalším problémem jsou nedostatečné schopnosti vládních a jiných institucí provádět politiku. Čisté technologie a znalosti často nejsou přenášeny do zemí nebo na místa, která je potřebují.[116] V prosinci 2020 bývalý předseda COP 21 Laurent Fabius uvedl, že provádění Pařížské dohody by mohlo být posíleno přijetím globálního paktu pro životní prostředí.[118] Ten by definoval práva a povinnosti států, jednotlivců a podniků v oblasti životního prostředí.[119]

Plnění požadavků dohodyeditovat | editovat zdroj

V září 2021 odhadl Climate Action Tracker, že při současné politice se globální emise zdvojnásobí nad cílovou úroveň pro rok 2030. Rozdíl činí 20–23 Gt CO2e. Írán, Rusko, Saúdská Arábie, Singapur a Thajsko jsou na cestě k dosažení oteplení planety o 4 °C, pokud by jejich klimatické politiky byly realizovány v širším měřítku. Ostatní země nedělají dost. Ze všech zemí světa je na úrovni Pařížské dohody pouze Gambie. S opatřeními realizovanými do podzimu 2021 se průměrná globální teplota zvýší o 2,9 °C; i s ohledem na závazky Pařížské dohody se průměrná teplota zvýší o 2,4 °C; a se všemi předloženými cíli nulových emisí se průměrná teplota zvýší o 2,0 °C.[120]

Zpráva Production Gap 2021 uvádí, že světové vlády stále plánují v roce 2030 produkovat o 110 % více fosilních paliv (včetně 240 % více uhlí, 57 % více ropy a 71 % více plynu), než je limit 1,5 stupně.[121]

V září 2023 byla vydána první globální hodnotící zpráva o plnění dohody. Podle této zprávy má dohoda oproti očekávání významný efekt: zatímco v roce 2010 se očekával nárůst teploty do roku 2100 o 3,7–4,8 °C, na COP 27 to bylo 2,4–2,6 °C a pokud všechny země splní své dlouhodobé závazky, tak 1,7–2,1 °C. Svět je však stále velmi vzdálen od omezení oteplování na 1,5 °C: k tomu musí emise dosáhnout vrcholu do roku 2025, a přestože emise v mnoha zemích skutečně dosáhly vrcholu, globální emise nikoliv.[122][123]

Scénáře globálních emisí skleníkových plynů. Pokud by všechny země splnily své současné závazky z Pařížské dohody, průměrné oteplení do roku 2100 by stále překračovalo maximální cíl 2 °C stanovený dohodou.

Hodnocení dohody a debaty o níeditovat | editovat zdroj

Dohodu pochválili francouzský prezident François Hollande, generální tajemník OSN Pan Ki-mun a výkonná tajemnice UNFCCC Christiana Figueresová.[124] Brazilská prezidentka Dilma Rousseffová ji označila za „vyváženou a dlouhodobou“[125] a indický premiér Naréndra Módí ocenil klimatickou spravedlnost dohody.[126][127] Když dohoda v říjnu 2016 dosáhla potřebného počtu podpisů, americký prezident Barack Obama prohlásil, že „i když splníme všechny cíle, dostaneme se jen na část toho, co potřebujeme.“[128] Prohlásil také, že „tato dohoda pomůže oddálit nebo se vyhnout některým nejhorším důsledkům změny klimatu a pomůže dalším zemím časem snížit emise.[129]

Někteří ekologové a analytici reagovali opatrně, uznávali „ducha Paříže“, který spojil země, ale vyjadřovali méně optimismu ohledně tempa zmírňování klimatických změn a toho, kolik by dohoda mohla udělat pro chudší země.[129] James Hansen, bývalý vědec NASA a přední odborník na změnu klimatu, vyjádřil rozhořčení nad tím, že většina dohody sestává ze „slibů“ či cílů, nikoliv z pevných závazků, a označil pařížská jednání za podvod, v němž „nejsou žádné činy, jen sliby“.[130] Kritika dohody ze strany odpůrců klimatických opatření byla rozptýlená, což může být způsobeno slabostí dohody. Tento typ kritiky se obvykle zaměřuje na národní suverenitu a neúčinnost mezinárodních opatření.

Efektivita dohodyeditovat | editovat zdroj

O efektivitě Pařížské dohody pro dosažení jejích klimatických cílů se vedou diskuse, většina odborníků tvrdí, že je nedostatečná pro dosažení ambicióznějšího cíle udržet růst globální teploty pod 1,5 °C.[131][132] Mnoho přesných ustanovení Pařížské dohody ještě nebylo vyjasněno, takže na hodnocení účinnosti (v roce 2020) je možná ještě brzy.[131] Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) pro rok 2020 se při současných klimatických závazcích Pařížské dohody průměrná globální teplota do konce 21. století pravděpodobně zvýší o více než 3 °C. Novější závazky čisté nulové spotřeby nebyly do NDC zahrnuty a mohou snížit teploty o dalších 0,5 °C.[133]

Vzhledem k tomu, že původní závazky zemí jsou nedostatečné, bylo by třeba v budoucnu rychleji a nákladněji zmírňovat dopady, aby bylo cílů přesto dosaženo,[134] navíc existuje rozdíl mezi závazky zemí v jejich NDCs a jejich realizací; třetina emisního rozdílu mezi nejnižšími náklady a skutečným snížením emisí by byla odstraněna realizací stávajících závazků.[135] Dvojice studií v časopise Nature zjistila, že k roku 2017 žádná z hlavních průmyslových zemí neprováděla politiky, k nimž se zavázala, a žádná nesplnila své slíbené cíle snížení emisí,[136] a i kdyby je splnila, součet závazků všech členů (k roku 2016) by neudržel růst globální teploty „výrazně pod 2 °C“.[137][138]

V roce 2021 dospěla studie využívající pravděpodobnostní model k závěru, že míra snižování emisí by se musela zvýšit o 80 % nad rámec NDC, aby byl pravděpodobně splněn horní cíl Pařížské dohody ve výši 2 °C, že pravděpodobnost, že hlavní emitenti splní své NDC bez takového zvýšení, je velmi nízká. Odhaduje, že při současných trendech je pravděpodobnost udržení oteplení pod 2 °C 5 % a 26 %, pokud by všichni signatáři splnili NDC a pokračovali v jejich plnění i po roce 2030.[139]

Od roku 2020 existuje jen málo vědecké literatury na téma účinnosti Pařížské dohody v oblasti budování kapacit a adaptace, přestože v Pařížské dohodě zaujímají významné místo. Dostupná literatura se většinou rozchází v závěrech týkajících se ztrát a škod a přizpůsobení.[131]

Podle hodnotící zprávy má dohoda významný účinek: zatímco v roce 2010 byl očekávaný nárůst teploty do roku 2100 3,7–4,8 °C, na COP 27 to bylo 2,4–2,6 °C, a pokud všechny země splní své dlouhodobé závazky, dokonce 1,7–2,1 °C. V roce 2010 se očekával nárůst teploty o 2,5 °C, na COP 27 to bylo 2,4–2,6 °C, a pokud všechny země splní své dlouhodobé závazky, dokonce 1,7–2,1 °C. Přesto je svět stále velmi vzdálen od dosažení cíle dohody: omezení růstu teploty na 1,5 °C. K tomu je třeba, aby emise dosáhly vrcholu do roku 2025.[122][123]

Odkazyeditovat | editovat zdroj

Související stránkyeditovat | editovat zdroj

Referenceeditovat | editovat zdroj

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paris Agreement na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c United Nations Treaty Collection. treaties.un.org online. cit. 2023-11-04. Dostupné online. (EN) 
  2. ↑ Paris Climate Agreement Becomes International Law - ABC News. web.archive.org online. 2016-11-04 cit. 2023-11-06. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-04. 
  3. ↑ a b c d The Paris Agreement. unfccc.int online. UN FCCC cit. 2023-11-04. Dostupné online. 
  4. ↑ a b SCHLEUSSNER, Carl-Friedrich. The Paris Agreement 1.5°C Temperature Goal. climateanalytics.org online. Climate Analytics cit. 2023-11-04. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-29. (anglicky) 
  5. ↑ Activists cheer victory in landmark Dutch climate case. AP News online. 2019-12-20 cit. 2023-11-04. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b BOFFEY, Daniel. Court orders Royal Dutch Shell to cut carbon emissions by 45% by 2030. The Guardian. 2021-05-26. Dostupné online cit. 2023-11-04. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d e f g Oficiální překlad Pařížské dohody na webových stránkách MŽP.
  8. ↑ Timeline: UN Climate Talks. Council on Foreign Relations online. cit. 2023-11-04. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ UN climate talks extend Kyoto Protocol, promise compensation. BBC News. 2012-12-08. Dostupné online cit. 2023-11-04. (anglicky) 
  10. ↑ a b FALKNER, ROBERT. The Paris Agreement and the new logic of international climate politics. International Affairs. 2016-08-31, roč. 92, čís. 5, s. 1107–1125. Dostupné online cit. 2023-11-04. ISSN 0020-5850. DOI 10.1111/1468-2346.12708. 
  11. ↑ The Paris Agreement and the future of climate negotiations. SEI online. cit. 2023-11-04. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ UN climate chief Christiana Figueres to step down. BBC News. 2016-02-19. Dostupné online cit. 2023-11-04. (anglicky) 
  13. ↑ ORANGIAS, Joseph. The Nexus between International Law and Science: An Analysis of Scientific Expert Bodies in Multilateral Treaty-Making. International Community Law Review. 2022-04-01, roč. 25, čís. 1, s. 60–93. Dostupné online cit. 2023-11-04. ISSN 1871-9740. DOI 10.1163/18719732-bja10068. 
  14. ↑ ADP bodies page. unfccc.int online. UNFCCC cit. 2023-11-04. Dostupné online. 
  15. ↑ Negotiating the Paris Agreement: the insider stories. Cambridge: Cambridge university press ISBN 978-1-108-84050-7, ISBN 978-1-108-81417-1. 
  16. ↑ GOLDENBERG, Suzanne; VIDAL, John; TAYLOR, Lenore. Paris climate deal: nearly 200 nations sign in end of fossil fuel era. The Guardian. 2015-12-12. Dostupné online cit. 2023-11-04. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  17. ↑ EVANS, Simon. Bonn climate talks ask for draft Paris text. Carbon Brief online. 2015-09-07 cit. 2023-11-04. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ GILLENWATER, Michael. The Paris Agreement is done! Let the negotiations begin? online. 2016-02-24 cit. 2023-11-04. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ VIDAL, John. How a 'typo' nearly derailed the Paris climate deal. The Guardian. 2015-12-16. Dostupné online cit. 2023-11-06. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  20. ↑ ELLIS, John D. Sutter,Joshua Berlinger,Ralph. Obama: Climate agreement 'best chance we have' to save the planet. CNN online. 2015-12-12 cit. 2023-11-04. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ WATTS, Joshua; DEPLEDGE, Joanna. Latin America in the climate change negotiations: Exploring the AILAC and ALBA coalitions. WIREs Climate Change. 2018-11, roč. 9, čís. 6. Dostupné online cit. 2023-11-04. ISSN 1757-7780. DOI 10.1002/wcc.533. (anglicky) 
  22. ↑ HARVEY, Fiona. The Paris agreement five years on: is it strong enough to avert climate catastrophe?. The Guardian. 2020-12-08. Dostupné online cit. 2023-11-04. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  23. ↑ 'Historic' Paris climate deal adopted. CBC News online. CBC, 2015-12-13 cit. 2023-11-04. Dostupné online. 
  24. ↑ ADOPTION OF THE PARIS AGREEMENT. unfccc.int online. UN FCCC cit. 2023-11-04. Dostupné online. 
  25. ↑ a b PEARCE, Rosamund. Explainer: The adoption, signing and ratification of the UN climate deal. Carbon Brief online. 2016-04-19 cit. 2023-11-04. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ VOIGT, Christina. Institutional Arrangements and Final Clauses. Příprava vydání Daniel Klein. s.l.: s.n. Kapitola The Paris Agreement on Climate Change, s. 363. 
  27. ↑ Paris Climate Treaty: 'Significant step' as US and China agree to sign. BBC News. 2016-03-31. Dostupné online cit. 2023-11-04. (anglicky) 
  28. ↑ Obama and President Xi of China Vow to Sign Paris Climate Accord Promptly - The New York Times. web.archive.org online. 2017-02-21 cit. 2023-11-06. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-21. 
  29. ↑ United Nations News Centre - ‘Today is an historic day,’ says Ban, as 175 countries sign Paris climate accord. web.archive.org online. 2017-06-29 cit. 2023-11-06. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-29. 
  30. ↑ PARIS AGREEMENT Signature Ceremony. web.archive.org online. cit. 2023-11-04. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-16. 
  31. ↑ Information provided in accordance with paragraph 104 of decision 1/CP.21 related to entry into force of the Paris Agreement (Article 21). unfccc.int online. cit. 2023-11-04. Dostupné online. 
  32. ↑ HARRISSON, thomas. Explainer: Paris Agreement on climate change to 'enter into force'. Carbon Brief online. 2016-10-06 cit. 2023-11-04. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ BENNETT, Polly. Explainer: When will the European Union ratify the Paris Agreement?. Carbon Brief online. 2016-06-23 cit. 2023-11-04. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ SCHIERMEIER, Quirin. Paris climate deal to take effect as EU ratifies accord. Nature. 2016-10-04. Dostupné online cit. 2023-11-04. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature.2016.20735. (anglicky) 
  35. ↑ a b United Nations Treaty Collection. treaties.un.org online. cit. 2023-11-06. Dostupné online. (EN) 
  36. ↑ Sněmovna poslala Pařížskou klimatickou dohodu k dalšímu projednávání. Greenpeace online. 2017-07-11. Dostupné online. 
  37. ↑ ČTK. Sněmovna schválila klimatickou dohodu z Paříže, ODS s odročením neuspěla. iDNES.cz online. 2017-09-05. Dostupné online. 
  38. ↑ Pařížská dohoda o klimatu už má i souhlas sněmovny. Zbývá podpis prezidenta. ČT24 online. 2017-09-05. Dostupné online. 
  39. ↑ Paris Agreement – Status of Ratification online. United Nations Framework Convention on Climate Change. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ V sobotu Česko přistoupí k Pařížské klimatické dohodě. Jako poslední země v EU. Deník.cz online. 2017-11-03. Dostupné online. 
  41. ↑ Paris climate deal: US and China formally join pact. BBC News. 2016-09-03. Dostupné online cit. 2023-11-04. (anglicky) 
  42. ↑ India Ratifies Landmark Paris Climate Deal, Says, 'Kept Our Promise'. NDTV.com online. cit. 2023-11-04. Dostupné online. 
  43. ↑ Each Country's Share of CO2 Emissions | Union of Concerned Scientists. www.ucsusa.org online. cit. 2023-11-04. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ On the Possibility to Withdraw from the Paris Agreement: A Short Overview. unfccc.int online. cit. 2023-11-04. Dostupné online. 
  45. ↑ FRIEDRICH, Johannes; GE, Mengpin; PICKENS, Andrew. This Interactive Chart Shows Changes in the World's Top 10 Emitters. www.wri.org. 2023-03-02. Dostupné online cit. 2023-11-05. (anglicky) 
  46. ↑ Reference: C.N.464.2017.TREATIES-XXVII.7.d (Depositary Notification). treaties.un.org online. UN cit. 2023-11-05. Dostupné online. 
  47. ↑ RESTUCCIA, Andrew. Trump administration delivers notice U.S. intends to withdraw from Paris climate deal. POLITICO online. 2017-08-04 cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ LIPTAK, Kevin. WH: US staying out of climate accord | CNN Politics. CNN online. 2017-09-16 cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ BREDY, Dennis. Trump makes it official: U.S. will withdraw from the Paris climate accord. The Washington Post online. cit. 2023-11-05. Dostupné online. 
  50. ↑ SCHIERMEIER, Quirin. The US has left the Paris climate deal — what’s next?. Nature. 2020-11-04. Dostupné online cit. 2023-11-05. DOI 10.1038/d41586-020-03066-x. (anglicky) 
  51. ↑ MEDINA, Daniella. Biden plans 17 executive orders on student loans, wearing masks and more. See the list. The Tennessean online. cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ HOUSE, The White. Paris Climate Agreement. The White House online. 2021-01-20 cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ renewableenergy2050.com - renewableenergy2050 Resources and Information.. renewableenergy2050.com online. cit. 2023-11-05. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-20. 
  54. ↑ US makes official return to Paris climate pact. The Guardian. 2021-02-19. Dostupné online cit. 2023-11-05. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  55. ↑ It's official: U.S. back in the Paris climate club. Reuters. 2021-02-19. Dostupné online cit. 2023-11-05. (anglicky) 
  56. ↑ a b SAVARESI, Annalisa. The Paris Agreement: a new beginning?. Journal of Energy & Natural Resources Law. 2016-01-02, roč. 34, čís. 1, s. 16–26. Dostupné online cit. 2023-11-05. ISSN 0264-6811. DOI 10.1080/02646811.2016.1133983. (anglicky) 
  57. ↑ DESSLER, Andrew E.; PARSON, Edward. The science and politics of global climate change: a guide to the debate. Third edition. vyd. Cambridge New York Port Melbourne New Delhi Singapore: Cambridge University Press 258 s. ISBN 978-1-316-63132-4, ISBN 978-1-107-17942-4. S. 190. 
  58. ↑ FALKNER, ROBERT. The Paris Agreement and the new logic of international climate politics. International Affairs. 2016-08-31, roč. 92, čís. 5, s. 1107–1125. Dostupné online cit. 2023-11-05. ISSN 0020-5850. DOI 10.1111/1468-2346.12708. 
  59. ↑ DESSLER, Andrew E.; PARSON, Edward. The science and politics of global climate change: a guide to the debate. Third edition. vyd. Cambridge New York Port Melbourne New Delhi Singapore: Cambridge University Press 258 s. ISBN 978-1-316-63132-4, ISBN 978-1-107-17942-4. S. 175–179. 
  60. ↑ a b c d e TARASKA, Gwynne. The Paris Climate Agreement online. Center American Progress cit. 2023-11-05. Dostupné online. 
  61. ↑ a b Paris climate talks: Differentiation of developed and developing stays, India happy online. 2015-12-13 cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ a b Pařížská dohoda 2015, Článek 3
  63. ↑ Pařížská dohoda 2015, článek 4(9)
  64. ↑ Pařížská dohoda 2015, články 3 a 9(3)
  65. ↑ Taibi, Konrad & Kursk 2020, s. 1
  66. ↑ Stepping up NDCs. World Resources Institute online. 2022-10-27 cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ Taibi, Konrad & Kursk 2020, s. 17
  68. ↑ Taibi, Konrad & Kursk 2020, s. 32–33
  69. ↑ BODANSKY, Daniel. The Legal Character of the Paris Agreement. Review of European, Comparative & International Environmental Law. 2016-07, roč. 25, čís. 2, s. 142–150. Dostupné online cit. 2023-11-05. ISSN 2050-0386. DOI 10.1111/reel.12154. (anglicky) 
  70. ↑ Paris climate accord marks shift toward low-carbon economy. The Globe and Mail. 2015-12-12. Dostupné online cit. 2023-11-05. (anglicky) 
  71. ↑ COP21: What does the Paris climate agreement mean for me?. BBC News. 2015-12-14. Dostupné online cit. 2023-11-05. (anglicky) 
  72. ↑ DAVENPORT, Coral. Nations Approve Landmark Climate Accord in Paris. The New York Times. 2015-12-12. Dostupné online cit. 2023-11-05. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  73. ↑ Paris climate deal: What the agreement means for India and the world. Hindustan Times online. 2015-12-14 cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ COP21 climate change conference reaches historic deal to slow global warming - CBS News. www.cbsnews.com online. 2015-12-12 cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ Adoption of the Paris Agreement online. UNFCCC, 2015 cit. 2023-11-05. Dostupné online. 
  76. ↑ Niklas Höhne, Louise Jeffery, Anna Nilsson and Hanna Fekete. Guiding questions for the Global Stocktake under the Paris Agreement online. NewClimate Institute, 2019 cit. 2023-11-05. Dostupné online. 
  77. ↑ HERMWILLE, Lukas; SIEMONS, Anne; FÖRSTER, Hannah. Catalyzing mitigation ambition under the Paris Agreement: elements for an effective Global Stocktake. Climate Policy. 2019-09-14, roč. 19, čís. 8, s. 988–1001. Dostupné online cit. 2023-11-05. ISSN 1469-3062. DOI 10.1080/14693062.2019.1624494. (anglicky) 
  78. ↑ a b PEARCE, Rosamund. Timeline: the Paris agreement's 'ratchet mechanism'. Carbon Brief online. 2016-01-19 cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  79. ↑ A Vision for the market provisions of the Paris Agreement online. Genève: IETA, 2016-05 cit. 2023-11-05. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-17. 
  80. ↑ a b c STAVINS, Robert N. Market Mechanisms in the Paris Climate Agreement: International Linkage under Article 6.2 online. cit. 2023-11-05. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-19. 
  81. ↑ a b HARRISSON, Thomas. In-depth Q&A: How ‘Article 6’ carbon markets could ‘make or break’ the Paris Agreement. Carbon Brief online. 2019-11-29 cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  82. ↑ Climate Explainer: Article 6. World Bank online. cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  83. ↑ Guidance on cooperative approaches referred to in Article 6, paragraph 2, of the Paris Agreement online. UN FCCC cit. 2023-11-05. Dostupné online. 
  84. ↑ STAVINS, Robert N. Market Mechanisms in the Paris Climate Agreement: International Linkage under Article 6.2 online. cit. 2023-11-05. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-19. 
  85. ↑ A Vision for Article 6 of the Paris Agreement. web.archive.org online. 2016-11-20 cit. 2023-11-05. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-20. 
  86. ↑ Bilateral relations Switzerland–Peru. www.eda.admin.ch online. cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  87. ↑ Switzerland and Ghana sign an agreement on climate protection. www.eda.admin.ch online. cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  88. ↑ KEYSTONE-SDA/TS. Switzerland and Senegal sign climate deal. SWI swissinfo.ch online. 2021-07-06 cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  89. ↑ Climate protection: Switzerland signs agreement with Georgia. www.admin.ch online. cit. 2023-11-05. Dostupné online. 
  90. ↑ a b c d FOEN, Federal Office for the Environment. Bilateral climate agreements. www.bafu.admin.ch online. cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  91. ↑ Adoption of the Paris Agreement online. Paris: UN FCCC, 2015 cit. 2023-11-05. Dostupné online. 
  92. ↑ SAYS, Charlie Parker. The Carbon Markets of Tomorrow: Taking Shape Today online. 2018-04-05 cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  93. ↑ a b c MARCU, Andrei. Carbon Market Provisions in the Paris Agreement (Article 6) online. cit. 2023-11-05. Dostupné online. 
  94. ↑ The Clean Development Mechanism. unfccc.int online. UN FCCC cit. 2023-11-05. Dostupné online. 
  95. ↑ ​​Recommendations for the key topics under Article 6 of the Paris Agreement. carbonmarketwatch.org online. Carbon Market Watch, 2023-05-25 cit. 2023-11-05. Dostupné online. 
  96. ↑ BÖHM, Steffen. Upsetting the Offset: The Political Economy of Carbon Markets online. MayFlyBooks, 2009 cit. 2023-11-05. Dostupné online. 
  97. ↑ a b c MOGELGAARD, Kathleen; MCGRAY, Heather; AMERASINGHE, Niranjali Manel. What Does the Paris Agreement Mean for Climate Resilience and Adaptation?. www.wri.org. 2015-12-23. Dostupné online cit. 2023-11-05. (anglicky) 
  98. ↑ a b WASKOW, David; MORGAN, Jennifer. The Paris Agreement: Turning Point for a Climate Solution. www.wri.org. 2015-12-12. Dostupné online cit. 2023-11-05. (anglicky) 
  99. ↑ THWAITES, Joe; AMERASINGHE, Niranjali Manel; BALLESTEROS, Athena. What Does the Paris Agreement Do for Finance?. www.wri.org. 2015-12-18. Dostupné online cit. 2023-11-05. (anglicky) 
  100. ↑ COP21 climate change summit reaches deal in Paris. BBC News. 2015-12-12. Dostupné online cit. 2023-11-05. (anglicky) 
  101. ↑ ROBERTS, J. Timmons; WEIKMANS, Romain; ROBINSON, Stacy-ann. Rebooting a failed promise of climate finance. Nature Climate Change. 2021-03, roč. 11, čís. 3, s. 180–182. Dostupné online cit. 2023-11-05. ISSN 1758-6798. DOI 10.1038/s41558-021-00990-2. (anglicky) 
  102. ↑ IPCC AR6 WG3 2022
  103. ↑ Roadmap to US$100 Billion. dfat.gov.au online. cit. 2023-11-05. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-19. 
  104. ↑ PEARCE, Rosamund. Mapped: Where multilateral climate funds spend their money. Carbon Brief online. 2017-11-06 cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  105. ↑ a b c MOGELGAARD, Kathleen; MCGRAY, Heather. When Adaptation Is Not Enough: Paris Agreement Recognizes “Loss and Damage”. www.wri.org. 2015-12-24. Dostupné online cit. 2023-11-05. (anglicky) 
  106. ↑ HARRISSON, thomas. Explainer: Dealing with the 'loss and damage' caused by climate change. Carbon Brief online. 2017-05-09 cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  107. ↑ a b The Paris Agreement Summary online. ClimateFocus, 2015-12-28 cit. 2023-11-05. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-09. 
  108. ↑ a b Putting the ‘enhanced transparency framework’ into action: Priorities for a key pillar of the Paris Agreement online. Stockholm: Stockholm Environment Institute cit. 2023-11-05. Dostupné online. 
  109. ↑ Preparing for the Enhanced Transparency Framework. unfccc.int online. UN FCCC cit. 2023-11-05. Dostupné online. 
  110. ↑ a b BACKES, C. W. (Chris); VEEN, G. A. (Gerrit) van der. Urgenda: the Final Judgment of the Dutch Supreme Court. Journal for European Environmental & Planning Law. 2020-07-10, roč. 17, čís. 3, s. 307–321. Dostupné online cit. 2023-11-05. ISSN 1876-0104. DOI 10.1163/18760104-01703004. 
  111. ↑ SETZER, Joana; HIGHAM, Catherine. Global trends in climate change litigation: 2021 snapshot online. The Grantham Research Institute on Climate Change and the Environment, 2021-07 cit. 2023-11-05. Dostupné online. 
  112. ↑ Supremo Tribunal Federal. web.archive.org online. 2022-07-24 cit. 2023-11-05. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-24. 
  113. ↑ Brazil's High Court First to Declare Paris Agreement a Human Rights Treaty - Yale E360. web.archive.org online. 2022-07-24 cit. 2023-11-05. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-24. 
  114. ↑ Human Rights Council Adopts Nine Resolutions – Extends Mandates on Eritrea, Internally Displaced Persons, and Violence Against Women and Girls. www.ohchr.org online. The Office of the High Commissioner for Human Rights. United Nations cit. 2023-11-05. Dostupné online. 
  115. ↑ OHCHR and climate change. www.ohchr.org online. OHCHR cit. 2023-11-05. Dostupné online. 
  116. ↑ a b GOMEZ-ECHEVERRI, Luis. Climate and development: enhancing impact through stronger linkages in the implementation of the Paris Agreement and the Sustainable Development Goals (SDGs). Philosophical Transactions of the Royal Society A: Mathematical, Physical and Engineering Sciences. 2018-05-13, roč. 376, čís. 2119, s. 20160444. Dostupné online cit. 2023-11-05. ISSN 1364-503X. DOI 10.1098/rsta.2016.0444. PMID 29610377. (anglicky) 
  117. ↑ IPCC AR6 WG3 2022, Část: Frequently Asked Questions
  118. ↑ GUIBERT, Christelle. Laurent Fabius : « Le vrai antidote au réchauffement, c’est l’application de l’Accord de Paris ». Ouest-France.fr online. 2020-12-08 cit. 2023-11-05. Dostupné online. (francouzsky) 
  119. ↑ Implementation of General Assembly resolution 73/333, entitled “Follow-up to the report of the ad hoc open-ended working group established pursuant to General Assembly resolution 72/277” | Environment Assembly. web.archive.org online. 2021-01-22 cit. 2023-11-05. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-22. 
  120. ↑ Climate Action Tracker: Global update, September 2021 online. Climate Action Tracker, 2021-09 cit. 2023-11-05. Dostupné online. 
  121. ↑ 2021 Report online. cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  122. ↑ a b NILSEN, Ella. World isn't moving fast enough to cut pollution and keep warming below 2 degrees Celsius, UN scorecard says. CNN online. 2023-09-08 cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  123. ↑ a b Technical dialogue of the first global stocktake Synthesis report by the co-facilitators on the technical dialogue online. UN FCCC, 2023-09-08 cit. 2023-11-05. Dostupné online. 
  124. ↑ Finale COP21. web.archive.org online. 2016-01-17 cit. 2023-11-05. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-17. 
  125. ↑ HULAC,CLIMATEWIRE, Benjamin. Pollution from Planes and Ships Left Out of Paris Agreement. Scientific American online. cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  126. ↑ GOSWAMI, Urmi. Paris COP21: Recognition of “common but differentiated responsibilities” key achievement of India. The Economic Times. 2015-12-14. Dostupné online cit. 2023-11-05. ISSN 0013-0389. 
  127. ↑ TAYLOR, Matthew. Paris climate deal provides 'best chance we have' of saving the planet. The Guardian. 2015-12-13. Dostupné online cit. 2023-11-05. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  128. ↑ A sweeping global climate change agreement was ratified on Wednesday. NBC News online. 2016-10-05 cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  129. ↑ a b HARVEY, Fiona. Paris climate change deal too weak to help poor, critics warn. The Guardian. 2015-12-14. Dostupné online cit. 2023-11-05. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  130. ↑ MILMAN, Oliver. James Hansen, father of climate change awareness, calls Paris talks 'a fraud'. The Guardian. 2015-12-12. Dostupné online cit. 2023-11-05. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  131. ↑ a b c RAISER, Kilian; KORNEK, Ulrike; FLACHSLAND, Christian. Is the Paris Agreement effective? A systematic map of the evidence. Environmental Research Letters. 2020-08, roč. 15, čís. 8, s. 083006. Dostupné online cit. 2023-11-05. ISSN 1748-9326. DOI 10.1088/1748-9326/ab865c. (anglicky) 
  132. ↑ Global Climate Agreements: Successes and Failures. Council on Foreign Relations online. cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  133. ↑ ENVIRONMENT, U. N. Emissions Gap Report 2020. UNEP - UN Environment Programme online. 2020-12-01 cit. 2023-11-05. Dostupné online. (anglicky) 
  134. ↑ Report of the Conference of the Parties on its twenty-first session, held in Paris from 30 November to 13 December 2015 Addendum Part two: Action taken by the Conference of the Parties at its twenty-first session online. UN FCCC, 2016-01-29 cit. 2023-11-05. Dostupné online. 
  135. ↑ ROELFSEMA, Mark; VAN SOEST, Heleen L.; HARMSEN, Mathijs. Taking stock of national climate policies to evaluate implementation of the Paris Agreement. Nature Communications. 2020-04-29, roč. 11, čís. 1, s. 2096. Dostupné online cit. 2023-11-05. ISSN 2041-1723. DOI 10.1038/s41467-020-15414-6. PMID 32350258. (anglicky) 
  136. ↑ VICTOR, David G.; AKIMOTO, Keigo; KAYA, Yoichi. Prove Paris was more than paper promises. Nature. 2017-08, roč. 548, čís. 7665, s. 25–27. Dostupné online cit. 2023-11-05. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/548025a. (anglicky) 
  137. ↑ ROGELJ, Joeri; DEN ELZEN, Michel; HÖHNE, Niklas. Paris Agreement climate proposals need a boost to keep warming well below 2 °C. Nature. 2016-06, roč. 534, čís. 7609, s. 631–639. Dostupné online cit. 2023-11-05. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature18307. (anglicky) 
  138. ↑ MOONEY, Chris. The world has the right climate goals – but the wrong ambition levels to achieve them. The Washington Post online. cit. 2023-11-05. Dostupné online. 
  139. ↑ LIU, Peiran R.; RAFTERY, Adrian E. Country-based rate of emissions reductions should increase by 80% beyond nationally determined contributions to meet the 2 °C target. Communications Earth & Environment. 2021-02-09, roč. 2, čís. 1, s. 1–10. Dostupné online cit. 2023-11-05. ISSN 2662-4435. DOI 10.1038/s43247-021-00097-8. PMID 33899003. (anglicky) 

Literaturaeditovat | editovat zdroj

  • IPCC AR6 WG3, 2022. Climate Change 2022 - Mitigation of Climate Change: Working Group III Contribution to the Sixth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change. Příprava vydání Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC). 1. vyd. s.l.: Cambridge University Press. Dostupné online. ISBN 978-1-009-15792-6. DOI 10.1017/9781009157926. DOI: 10.1017/9781009157926. 
  • PAŘÍŽSKÁ DOHODA, 2015. Pařížská dohoda - oficiální překlad online. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2015 cit. 2023-11-05. Dostupné online. 
  • TAIBI, Fatima-Zahra; KONRAD, Susanne; KURSK, Olivier Bois von, 2020. Pocket Guide to NDCs: 2020 edition online. ecbi, 2020-06 cit. 2023-11-05. Dostupné online. 

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Globální oteplování a změna klimatu
Přehled
Příčiny
Přehled
Zdroje
Historie
Účinky a problémy
Fyzikální
Flóra a fauna
Společnost
Zmírňování změny klimatu
Ekonomie a finance
Energie
Uchovávání a posilování propadů uhlíku
Společnost a adaptace
Společnost
Adaptace
Komunikace
Mezinárodní dohody
Pozadí a teorie
Měření
Teorie
Výzkum a modelování
Kategorie:Klimatické změny
Konference OSN o změně klimatu
Typy událostí
Konference
1990–1999
  • COP1 (Berlín, 1995)
  • COP2 (Ženeva, 1996)
  • COP3 (Kyoto, 1997)
  • COP4 (Buenos Aires, 1998)
  • COP5 (Bonn, 1999)
2000–2009
  • COP6 (Haag, 2000)
  • COP6 (Bonn, 2001)
  • COP7 (Marrákeš, 2001)
  • COP8 (New Delhi, 2002)
  • COP9 (Miláno, 2003)
  • COP10 (Buenos Aires, 2004)
  • COP11–CMP1 (Montreal, 2005)
  • COP12–CMP2 (Nairobi, 2006)
  • COP13–CMP3 (Bali, 2007)
  • COP14–CMP4 (Poznaň, 2008)
  • COP15–CMP5 (Kodaň, 2009)
    		•
    2010–2019
  • COP16–CMP6 (Cancún, 2010)
  • COP17–CMP7 (Durban, 2011)
  • COP18–CMP8 (Doha, 2012)
  • COP19–CMP9 (Varšava, 2013)
  • COP20–CMP10 (Lima, 2014)
  • COP21–CMP11 (Paris, 2015)
  • COP22–CMP12–CMA1 (Marrákeš, 2016)
  • COP23–CMP13–CMA1.2 (Bonn, 2017)
  • COP24–CMP14–CMA1.3 (Katovice, 2018)
  • COP25–CMP15–CMA2 (Madrid, 2019)
    		•
    2020–
    *
    Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Pařížská_dohoda
    Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
    

    Navigácia: Literatúra v Juhoslávii > Literatúra v Kosove >

    Jog
    Právo

    Príbuzné výrazy:
    Ázerbájdžán
    Újezd (Malá Strana)
    Úmrtí v roce 2021
    Úrodnost
    Ústup ledovců od roku 1850
    Úterý
    Útok na Univerzitu v Garisse
    Čáslav
    Číslo
    Čechy
    Čeněk Junek
    Černé moře
    Černý uhlík
    Červen
    Červenec
    Česká Wikipedie
    České Budějovice
    Český ježek
    Český Krumlov
    Český Těšín
    Česko
    Českobratrská církev evangelická
    Československý svaz žen
    Řád německých rytířů
    Říšský sněm (Svatá říše římská)
    Řím
    Římské číslice
    Řecko
    Šestá hodnotící zpráva IPCC
    Šetření energií
    Španělé
    Španělsko
    Štýrské vévodství
    Štýrský Hradec
    Švédsko
    Švýcarsko
    Švališér
    Železná opona
    Železniční nehoda v Sekulích
    Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
    Ženijní vojsko
    Židé
    Židovský kalendář
    Životní prostředí
    Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská
    1. červenec
    1. duben
    1. listopad
    1. prosinec
    1. srpen
    10. červenec
    10. duben
    10. pěší pluk
    10. prosinec
    10. srpen
    1015
    1099
    11. červenec
    11. duben
    11. srpen
    11. září
    1103
    1120
    1199
    12. únor
    12. červen
    12. červenec
    12. říjen
    12. březen
    12. duben
    12. květen
    12. srpen
    1240
    1252
    1276
    13. únor
    13. červen
    13. červenec
    13. říjen
    13. březen
    13. duben
    13. květen
    13. leden
    13. srpen
    1348
    1385
    14. červenec
    14. říjen
    14. duben
    14. srpen
    14. září
    1410
    1442
    1453
    1461
    1473
    1490
    1496
    1497
    15. únor
    15. červen
    15. červenec
    15. duben
    15. prosinec
    15. srpen
    15. století
    15. září
    1504
    1506
    1521
    1526
    1553
    1555
    1559
    1561
    1562
    1563
    1564
    1566
    1567
    1570
    1579
    1584
    1593
    1595
    1597
    16. únor
    16. červenec
    16. duben
    16. listopad
    16. prosinec
    16. srpen
    16. století
    16. září
    1606
    1607
    1615
    1616
    1618
    1619
    1623
    1626
    1632
    1633
    1634
    1635
    1636
    1637
    1638
    1639
    1640
    1646
    1647
    1649
    1651
    1653
    1656
    1657
    1663
    1667
    1669
    1671
    1672
    1676
    1679
    1685
    1689
    1690
    1694
    1695
    1697
    1698
    17. červenec
    17. duben
    17. květen
    17. srpen
    17. století
    1701
    1703
    1706
    1707
    1708
    1710
    1711
    1715
    1716
    1717
    1718
    1719
    1725
    1733
    1737
    1744
    1745
    1758
    1762
    1767
    1772
    1773
    1775
    1778
    1779
    1783
    1789
    1792
    1793
    1796
    1797
    1798
    1799
    18. únor
    18. červenec
    18. březen
    18. duben
    18. leden
    18. pěší pluk
    18. srpen
    18. století
    18. září
    1800
    1802
    1803
    1805
    1806
    1808
    1810
    1811
    1813
    1814
    1815
    1816
    1817
    1820
    1821
    1823
    1824
    1827
    1828
    1829
    1833
    1834
    1835
    1838
    1840
    1841
    1844
    1847
    1849
    1850
    1857
    1859
    1862
    1863
    1864
    1866
    1867
    1868
    1869
    1871
    1872
    1874
    1875
    1876
    1877
    1878
    1879
    1884
    1885
    1886
    1888
    1889
    1890
    1891
    1892
    1893
    1895
    1896
    1897
    1898
    1899
    19. únor
    19. červenec
    19. říjen
    19. duben
    19. květen
    19. leden
    19. srpen
    19. století
    19. září
    1900
    1902
    1903
    1904
    1905
    1906
    1907
    1909
    1910
    1912
    1914
    1915
    1916
    1917
    1918
    1919
    1920
    1921
    1922
    1923
    1924
    1925
    1926
    1927
    1928
    1929
    1930
    1932
    1933
    1934
    1935
    1937
    1939
    1940
    1941
    1943
    1944
    1945
    1946
    1947
    1948
    1949
    1950
    1952
    1953
    1958
    1960
    1961
    1962
    1963
    1964
    1966
    1967
    1968
    1970
    1973
    1975
    1977
    1978
    1979
    1980
    1981
    1982
    1983
    1984
    1985
    1986
    1987
    1988
    1989
    1990
    1992
    1993
    1994
    1995
    1997
    1998
    1999
    2. únor
    2. červenec
    2. duben
    2. prosinec
    2. srpen
    2. tisíciletí
    20. červenec
    20. říjen
    20. duben
    20. květen
    20. srpen
    2001
    2002
    2003
    2004
    2010
    2012
    2014
    2015
    2016
    2017
    2018
    2019
    2020
    2021
    2022
    2023
    21. únor
    21. červenec
    21. duben
    21. leden
    21. prosinec
    21. srpen
    21. září
    22. únor
    22. červenec
    22. říjen
    22. duben
    22. listopad
    22. srpen
    23. únor
    23. červen
    23. červenec
    23. říjen
    23. březen
    23. duben
    23. květen
    23. leden
    23. listopad
    23. srpen
    238
    24. červenec
    24. říjen
    24. duben
    24. květen
    24. listopad
    24. srpen
    24. září
    25. červen
    25. červenec
    25. duben
    25. leden
    25. listopad
    25. srpen
    25. září
    26. únor
    26. červen
    26. červenec
    26. březen
    26. duben
    26. květen
    26. leden
    26. srpen
    27. červen
    27. červenec
    27. březen
    27. duben
    27. květen
    27. srpen
    28. červen
    28. červenec
    28. říjen
    28. duben
    28. květen
    28. leden
    28. listopad
    28. prosinec
    28. srpen
    28. září
    29. červenec
    29. březen
    29. duben
    29. leden
    29. srpen
    29. září
    3. červenec
    3. březen
    3. duben
    3. květen
    3. pěší pluk (Habsburská monarchie)
    3. srpen
    3. září
    30. červen
    30. červenec
    30. březen
    30. duben
    30. květen
    30. listopad
    30. srpen
    30. září
    31. červenec
    31. říjen
    31. srpen
    35. pěší pluk
    4. únor
    4. červen
    4. červenec
    4. březen
    4. duben
    4. květen
    4. srpen
    4. století
    4. září
    484 př. n. l.
    5. únor
    5. červenec
    5. říjen
    5. duben
    5. srpen
    5. září
    6. červenec
    6. duben
    6. květen
    6. listopad
    6. srpen
    7. únor
    7. červenec
    7. říjen
    7. březen
    7. duben
    7. leden
    7. srpen
    7. září
    70
    748
    8. únor
    8. červenec
    8. duben
    8. květen
    8. srpen
    8. září
    814
    9. únor
    9. červenec
    9. říjen
    9. březen
    9. duben
    9. květen
    9. leden
    9. listopad
    9. srpen
    9. září
    972
    988
    Aš-Šabáb
    Abatyše
    Adam Benedikt Bavorovský
    Adam Rodriguez
    Adaptace na globální oteplování
    Adolf Šimperský
    Adolf Procházka
    Adriaen van de Velde
    Aerosol
    Albánie
    Albedo
    Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský
    Aleš Pikl
    Aleš Svoboda (anglista)
    Alexander Roslin
    Alexandr Abaza
    Alexandr I. Jagellonský
    Alexandr Něvský
    Alois Pravoslav Trojan
    Amanda Gormanová
    Ambroise Thomas
    Americká válka za nezávislost
    Amharsko
    Andronikos IV.
    Anglické království
    Anna Stuartovna
    Antarktida
    Antonín Hardt
    Antonio Barberini
    Arad (Rumunsko)
    Arcivévoda
    Arcivévoda Ferdinand
    Argentina
    Argentinská invaze na Falklandy
    Aristokrat
    Arktida
    Armádní sbor
    Arménie
    Arnošt Habsburský
    Arnošt Okáč
    Atlantská poledníková převratná cirkulace
    Atmosféra Země
    Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
    Atribuce probíhající klimatické změny
    August Heinrich Hoffmann von Fallersleben
    Automobilka
    Autoritní kontrola
    Aztécká říše
    Bádensko-Württembersko
    Bělení korálů
    Bělorusko
    Břežany (okres Znojmo)
    Březen
    Barbara Žofie Braniborská
    Barokní architektura
    Bazilika Svatého hrobu
    Bazilika svatého Pavla za hradbami
    Belgie
    Berlín
    Berlínská blokáda
    Berlínská stěna
    Berlínská zeď
    Berlin Ostbahnhof
    Berlin Wall
    Beroun
    Bertha Benzová
    Beton
    Bioenergie
    Bitva na Něvě
    Bitva u Castiglione
    Bitva u Dolních Věstonic
    Bitva u Grunwaldu
    Bitva u Partizánské Ľupči
    Bitva u Petrovaradína
    Bitva u Wittstocku
    Boček z Poděbrad
    Body zvratu klimatického systému
    Boeing B-29 Superfortress
    Bohumír Kapoun ze Svojkova
    Boleslav I.
    Boleslav II.
    Boris Hybner
    Borys Antonenko-Davydovyč
    Braniborská brána
    Bratislava
    Brno
    Brusel
    Budapešť
    Burkina Faso
    Císařská armáda (habsburská)
    Císařský pěší pluk č. 28 (1769)
    Cement
    Chaluhy
    Chauncey Delos Beadle
    Cheb
    Checkpoint Charlie
    Chicago
    Chile
    Chlévský hnůj
    Chorvatsko
    Christianizace
    Christian Knorr von Rosenroth
    Chrudim
    Cieszyn
    Cilli
    Cisterciáni
    Cithara sanctorum
    Citlivost klimatu
    Clerfayt
    CN Tower
    Commons:Featured pictures/cs
    Conquista
    Conrad Aiken
    Conrad Schumann
    Covid-19
    Cremona
    Cyril Zapletal
    Dělení Polska
    Dělostřelectvo
    Důlní neštěstí Copiapó 2010
    Daimjó
    Dalibor z Kozojed
    Daniel Alexius z Květné
    Daniel Speer
    Daniel Stach
    David Ferrer
    Dengue
    Dentista
    Deodoro da Fonseca
    Dezertifikace
    De Ligne
    Diecéze míšeňská
    DIE ZEIT
    Dionýz Štúr
    Dioskúrové
    Divize (vojenství)
    Dlouhá turecká válka
    Dobývání Aztécké říše
    Doba meziledová
    Dolar
    Dolní Rakousy
    Domažlice
    Domenico Passignano
    Dopady globálního oteplování
    Doprava
    Dragoun
    Drahomíra Pithartová
    Druhá světová válka
    Duben
    Dukla
    Dusty Hill
    East Side Gallery
    Eduard Lederer
    Eduard Orel
    Egon Krenz
    Egypt
    Egyptské hieroglyfy
    Ekonomické důsledky klimatických změn
    Ekonomie globálního oteplování
    Ekosystém
    Elektřina
    Elektromobil
    Eliška Junková
    El Niño – Jižní oscilace
    Emilie Bednářová
    Enže
    Encyklopedie
    Energetická účinnost
    Environmentální migrace
    Erich Honecker
    Erich Mielke
    Erika
    Etiopie
    Eutrofizace
    Evžen Savojský
    Evangelická církev
    Evropa
    Ewald Hering
    Extrémy počasí
    Fat Man
    Ferdinand Bonaventura z Harrachu
    Ferdinand II. Štýrský
    Ferdinand III. Habsburský
    Ferdinand III. Kastilský
    Ferdinand IV. Habsburský
    Ferdinand Maria Bavorský
    Ferdinand z Ditrichštejna
    Filip IV. Španělský
    Film
    Filozofická fakulta Jihočeské univerzity
    Ford model A (1903)
    Ford Motor Company
    Forest Whitaker
    Fosilní palivo
    Francesco Maria Grimaldi
    Francie
    Francouzská národní knihovna
    Francouzské království
    Francouzsko-španělská válka
    František Bernard Vaněk
    František Buttula
    František Harant
    František Hošek
    František Hochmann
    František Jiří Mach
    František Josef Kinský
    František Minařík
    František Pospíšil
    František Svoboda (fotbalista)
    František Taufer
    František Vitásek (kněz)
    František Vrbka
    František z Ditrichštejna
    Franz Anton Hillebrandt
    Freiburg im Breisgau
    Freon
    Fytoplankton
    Görlitz
    Günter Schabowski
    Gęsiówka
    Gemeinsame Normdatei
    Gent
    Geoinženýrství
    Georg Caspar Wecker
    Giacomo Casanova
    Giacomo Tritto
    Gilbert du Motier, markýz de La Fayette
    Globální ochlazování
    Globální oteplování
    Globální stmívání
    Go-Momozono
    Golfský proud
    Google
    Google+
    Gorbačov
    Gorice a Gradiška
    Gotická architektura
    Grónský ledovec
    Grónsko
    Grand Prix Německa
    Gregoriánský kalendář
    Gustave Lanson
    Guy de Maupassant
    Győr
    Habsburská monarchie
    Hans Christian Andersen
    Harvardova univerzita
    Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská
    Hegemonie
    Herbert George Wells
    Hernán Cortés
    Hlavní strana
    Hliník
    Hnojivo
    Hohenlohe
    Horní Lužice
    Horní Rakousy
    Hospodářské zvíře
    Hospodářský růst
    Hovězí maso
    Hradec Králové
    Hugo Salus
    Hulán
    Husar
    Hynek Albrecht
    Ich bin ein Berliner
    Igor Vsevoložskij
    IHned.cz
    Ilja Repin
    Incident v Tonkinském zálivu
    Indie
    Infekční onemocnění
    Infračervené záření
    Innsbruck
    Innviertel
    Instrumentální záznamy teplot
    International Standard Book Number
    International Standard Serial Number
    Internet Archive
    Italská tažení francouzských revolučních válek
    Italské království
    Ivar Aasen
    Jánoš Korvín
    Ján Burius
    Jaan Kaplinski
    Jaderná energie
    Jakub Antonín Zemek
    Jaltská dohoda
    James Hansen
    Jana Andresíková
    Jana Plodková
    Jan Karel Hraše
    Jan Karel Liebich
    Jan Vanýsek
    Japonsko
    Jaromír Hořejš
    Jaroslav Arnošt Trpák
    Jaroslav Drobný (tenista)
    Jaroslav Kladenský z Kladna
    Jaroslav Volek
    Jean-Baptiste Dumas
    Jeruzalém
    Jiří Adamíra
    Jiří Dánský
    Jiří Kovařík (historik)
    Jiří Malenovský
    Jiří Pavlov
    Jiří z Poděbrad
    Jiřina Hanušová
    Jižní polokoule
    Jihlava
    Jihovýchodní Asie
    Jindřiška Adéla Marie Savojská
    Jindřiška Klímová
    Jindřich
    Jindřich Eckert
    Jindřich Geisler
    Jindřich I. Anglický
    Jindřich IV.
    Jindřich Ladislav Barvíř
    Jindřich Mahelka
    Jindřich Veselý
    Jindřich Wankel
    Jocelyn Bellová Burnellová
    Johann Friedrich Struensee
    Johann Joseph Würth
    Johann Wilhelm Ludwig Gleim
    John Fitzgerald Kennedy
    Josef Šnejdárek
    Josef Fischer (filosof)
    Josef Hrnčíř
    Josef Jaromír Štětka
    Josef Kalousek
    Josef Kovalčuk
    Josef Obeth
    Josef Patzel
    Joseph Merrick
    Judenburg
    Jules Mazarin
    Křesťanství
    Křišťan
    Kanada
    Kancionál
    Kapitulace u Világoše
    Karel Škorpil
    Karel Babánek
    Karel I. Stuart
    Karel Jiráček
    Karel Nepraš
    Karel Odstrčil
    Karel starší ze Žerotína
    Karel Veliký
    Karel X. Gustav
    Karola Vasa-Holstein-Gottorpská
    Kategorie:Čas
    Kategorie:Články podle témat
    Kategorie:Život
    Kategorie:Dorozumívání
    Kategorie:Geografie
    Kategorie:Historie
    Kategorie:Hlavní kategorie
    Kategorie:Informace
    Kategorie:Kultura
    Kategorie:Lidé
    Kategorie:Matematika
    Kategorie:Narození 5. srpna
    Kategorie:Příroda
    Kategorie:Politika
    Kategorie:Právo
    Kategorie:Rekordy
    Kategorie:Seznamy
    Kategorie:Společnost
    Kategorie:Sport
    Kategorie:Technika
    Kategorie:Umění
    Kategorie:Věda
    Kategorie:Vojenství
    Kategorie:Vzdělávání
    Kategorie:Zdravotnictví
    Kathrin Zettelová
    Kaunitz
    KDU-ČSL
    Keelingova křivka
    Khevenhüller
    Klášter
    Klimatická bezpečnost
    Klimatická krize
    Klimatická spravedlnost
    Klimatická stagnace
    Klimatické změny
    Klimatický model
    Klimatický systém
    Kluž
    Kníže
    Knin
    Košice
    Koks
    Kolín
    Koloběh uhlíku
    Komunismus
    Kondenzační jádro
    Konflikt v Tigraji 2020
    Kongresové centrum Praha
    Kopaničářství
    Korál
    Korálový útes
    Korunní země
    Korutany
    Kosmodrom Bajkonur
    Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)
    Kouřim
    Kraňské vévodství
    Kremže
    Kristýna I. Švédská
    Kristián
    Kroměříž
    Kryštof z Gendorfu
    Kryscina Cimanouská
    Kukuřice
    Kunhuta ze Šternberka
    Kurt Biedenkopf
    Kutná Hora
    Květen
    Kyjev
    Kyjevská Rus
    Kyrysník
    Kyslík
    Lalibela
    Landstreitkräfte
    Latina
    Laura Mancini
    Ledový příkrov
    Leoben
    Leonardo Leo
    Leonid Iljič Brežněv
    Leon Max Lederman
    Leopold Chalupa
    Leopold I.
    Les
    Lesní požár
    Letní olympijské hry 2020
    Levoča
    Libéral Bruant
    Library of Congress Control Number
    Linec
    Linford Christie
    Lipník nad Bečvou
    Litoměřice
    Litomyšl
    Lombardie
    Los Angeles
    Lužice
    Lužická Nisa
    Lublaň
    Ludvík Kolek
    Ludvík XIII.
    Ludvík XVI.
    Ludvík XVIII.
    Ludwig von Benedek
    Ludwig Wokurek
    Luisa Oranžsko-Nasavská
    Luteránství
    Lvov
    Lyon
    Mírný pás
    Mühlviertel
    Městské okresy v Německu
    Maďarská revoluce 1848–1849
    Malárie
    Malá doba ledová
    Maledivy
    Mannheim
    Mantova
    Maršál
    Maria Sibylla Merianová
    Marie Antonie Habsburská
    Marie Dostalová
    Marie Medicejská
    Marie Terezie
    Marie Waltrová
    Marilyn Monroe
    Markéta Habsburská (1651–1673)
    Markýz
    Mars 6
    Martin Antonín Lublinský
    Mart Stam
    Marvin Gaye
    Masakry ve varšavské čtvrti Wola
    Masamune Date
    Massachusetts
    Matyáš Korvín
    Maurice Papon
    Maxmilián II. Emanuel
    Maxmilián II. Habsburský
    Mayové
    Melchiorre Cafà
    Methan
    Metro (deník)
    Mezivládní panel pro změnu klimatu
    Michail I. Fjodorovič
    Michal Pavlata (herec)
    Michal Sendivoj ze Skorska
    Milán
    Milankovičovy cykly
    Milavče
    Miloš Navrátil (muzikolog)
    Miloslav Stehlík
    Miroslav Štěpán
    Miroslav Jindra
    Miroslav Liberda
    Mistrovství světa ve fotbale 2018
    Mlži
    Mladá Boleslav
    Mořské ptactvo
    Mořský led
    Mořský proud
    Mokřad
    Mons
    Monzun
    Morava
    Moravské markrabství
    Moskva
    Most
    Murad IV.
    Muslimové
    Náhorně-karabašská republika
    Nápověda:Úvod
    Nápověda:Úvod pro nováčky
    Nápověda:Obsah
    Národní garda (Francie)
    Národní knihovna České republiky
    Národní knihovna Izraele
    Nürburgring
    Němčina
    Německá demokratická republika
    Německo
    Německo-polská státní hranice
    Nadace Wikimedia
    Nadmořská výška
    Nagasaki
    Namur
    Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie
    Napoleonské války
    Napoleon Bonaparte
    Natálie Kubištová
    National Archives and Records Administration
    Naum Gabo
    Neil Armstrong
    Nelson Mandela
    Neugebauer
    New York
    Nicolas Boileau
    Nicolas Malebranche
    Niels Henrik Abel
    Nikita Sergejevič Chruščov
    Nikolaj Gavrilovič Spafarij
    Nizozemská revoluce
    Nizozemsko
    Norsko
    Nové Město na Moravě
    Nový Bydžov
    Nový Jičín
    Nova Gorica
    Novgorod
    Novorossijsk
    Oběžná dráha
    Oblak
    Obnovitelná energie
    Ocel
    Odlesňování
    Odpadní voda
    Okupační zóny Německa
    Okyselování oceánů
    Olomouc
    Olympijské hry
    Operace Bouře
    Operace Bronse
    Operace Pierce Arrow
    Oradea
    Organizace spojených národů
    Organizace ukrajinských nacionalistů
    Osijek
    Osmanská říše
    Osmansko-habsburské války
    Osmdesátiletá válka
    Ostřihom
    Ostnatý drát
    Oudenaarde
    Oxford University Press
    Oxid dusný
    Oxid siřičitý
    Oxid uhličitý
    Ozbrojené síly Turecka
    Ozon
    Pád Berlínské zdi
    Pád Konstantinopole
    Pěchota
    Přívalový déšť
    Předměstí
    Přemyšl
    Přemysl Otakar II.
    Přerov
    Přimda (hrad)
    Pšenice
    Paříž
    Pařížská dohoda
    Pagekon obří
    Palais du Luxembourg
    Paleocenní–eocenní teplotní maximum
    Palestina
    Palmový olej
    Památková rezervace
    Památník Berlín-Hohenschönhausen
    Pandemie covidu-19
    Pandemie covidu-19 v Česku
    Panoráma
    Papež
    Parní stroj
    Patrick Ewing
    Pavel Krbálek
    Pavel Vízner
    Pellegrini
    Pequotská válka
    Permafrost
    Petra Faltýnová
    Petr Štěpánek (pedagog)
    Petr Lom
    Petr Nováček
    Petr Prouza
    Petr Urbánek (básník)
    Pevnina
    Pforzheim
    Piero Sraffa
    Pierre-Esprit Radisson
    Pierre Zaccone
    Pietro Antonio Cesti
    Pivovar
    Ploutvonožci
    Pluk
    Plzeň
    Počasí
    Pošta
    Požáry
    Požáry v Austrálii (2019–2020)
    Poddanství
    Podvýživa
    Pohoří
    Pokus o vojenský převrat v Turecku 2016
    Polární zesílení
    Polština
    Polní maršál
    Polní myslivec
    Polní zbrojmistr
    Polské království
    Polsko
    Polsko-litevská unie (1569–1795)
    Portál:Aktuality
    Portál:Doprava
    Portál:Geografie
    Portál:Historie
    Portál:Kultura
    Portál:Lidé
    Portál:Náboženství
    Portál:Německo
    Portál:Obsah
    Portál:Příroda
    Portál:Rakousko
    Portál:Sport
    Portál:Válka
    Port Stanley
    Posádka
    Postupimské náměstí
    Potenciál globálního oteplování
    Poušť
    Povodeň
    Průjem
    Průmysl
    Průmyslová revoluce
    Praha
    Prapor (jednotka)
    Prapor Zośka
    Prešov
    Prevét
    Program OSN pro životní prostředí
    Propad uhlíku
    Prostějov
    Proxy data
    Pruské Slezsko
    Prusko
    Prusko-rakouská válka
    První křížová výprava
    První světová válka
    Q5086#identifiers
    Q5086#identifiers|Editovat na Wikidatech
    Rámcová úmluva OSN o změně klimatu
    Rýže
    Radiační působení
    Rafail Levickij
    Raimund Montecuccoli
    Rakouské arcivévodství
    Rakouské císařství
    Rakouské Slezsko
    Rakouské vévodství
    Rakousko
    Rakousko-uherská armáda
    Rakousko-uherské vyrovnání
    Rakousko-Uhersko
    Rakovník
    Referendum
    Rembrandt
    Renesanční architektura
    Republika Srbská Krajina
    Robotní patent (1775)
    Rok
    Roman Pokorný
    Ronald Reagan
    Ropa
    Ropná skvrna
    Rosetta
    Rosettská deska
    Rozdělení Berlína
    Rozvojová země
    Rudolf Štrubl
    Rudolf Bergman
    Rudolf I. Habsburský
    Rudolf z Thunu
    Ruské carství
    Rusko
    Sémiotika
    Sírany
    Sója (rod)
    Safíovci
    Safí I.
    Sahara
    Sakrální stavba
    Sambir
    Sankt Pölten
    Sanok
    Santorio Santorio
    Sapér
    SARS-CoV-2
    Sasko
    Scénáře socioekonomického vývoje
    Scénáře socioekonomického vývoje#SSP1: Udržitelný vývoj (zelená cesta)
    Scénáře socioekonomického vývoje#SSP3: Regionální rivalita (kamenitá cesta)
    Scénáře socioekonomického vývoje#SSP5: Rozvoj založený na fosilních palivech (cesta po dálnici)
    Schutzstaffel
    Sedmihradsko
    Segedín
    Sekule
    Senát Spojených států amerických
    Sergej Adamovič Kovaljov
    Severní Amerika
    Severní polokoule
    Seznam římských králů
    Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
    Seznam pěších pluků císařsko-habsburské armády
    Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
    Skládka
    Skleníkové plyny
    Skleníkový efekt
    Slaný
    Slezská kuchyně
    Slezsko
    Slovo roku
    Sluneční aktivita
    Sluneční energie
    Sluneční zářivost
    Sníh
    Socha Svobody
    Sociální nerovnost
    Solární panel
    Songgotu
    Sopečná erupce
    Soubor:09 September - Percent of global area at temperature records - Global warming - NOAA cs.svg
    Soubor:20210331 Global tree cover loss - World Resources Institute.svg
    Soubor:Adamrodriguez05.JPG
    Soubor:Battaillon – Parade-Ordnung 1749.png
    Soubor:Battaillon – Schlacht-Ordnung 1749.png
    Soubor:Berlin-wall-map en.svg
    Soubor:Berlinermauer.jpg
    Soubor:Berliner Mauer.jpg
    Soubor:BerlinWall01b.jpg
    Soubor:Berlin Wall (13-8-2006).jpg
    Soubor:Berlin Wall 1961-11-20.jpg
    Soubor:Berlin Wall death strip, 1977.jpg
    Soubor:Berlin wall street sign crossed on bicycle 2011.jpg
    Soubor:Berlin Wall victims monument.jpg
    Soubor:Bleachedcoral.jpg
    Soubor:BrandenburgerTorDezember1989.jpg
    Soubor:Bundesarchiv Bild 173-1321, Berlin, Mauerbau.jpg
    Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1990-0325-012, Berlin, East Side Gallery.jpg
    Soubor:Bundesarchiv Bild 183-87605-0002, Berlin, Mauerbau, US-Soldaten, Volkspolizisten.jpg
    Soubor:Bundesarchiv Bild 183-88574-0004, Berlin, Mauerbau, Bauarbeiten.jpg
    Soubor:Bundesarchiv Bild B 145 Bild-P061246.jpg
    Soubor:Change in Average Temperature With Fahrenheit.svg
    Soubor:CO2 Emissions by Source Since 1880.svg
    Soubor:Daniel Stach (2016).jpg
    Soubor:David Ferrer - Roland-Garros 2013 - 014.jpg
    Soubor:Di05.jpg
    Soubor:East German Guard - Flickr - The Central Intelligence Agency (cropped).jpg
    Soubor:Endangered arctic - starving polar bear edit.jpg
    Soubor:Fenster-des-Gedenkens-Berlin.jpg
    Soubor:Ferdinand Maria of Bavaria.jpg
    Soubor:Forest Whitaker.jpg
    Soubor:František Pospíšil 2015.JPG
    Soubor:GDMaupassant.jpg
    Soubor:Globalni emise sklenikovych plynu a moznosti jejich snizeni CS.svg
    Soubor:Globalni toky energie cs.svg
    Soubor:Global Energy Consumption-cs.svg
    Soubor:Greenhouse Gas Emissions by Economic Sector-cs.svg
    Soubor:Greenhouse gas emission scenarios 01-cs.svg
    Soubor:Guy de Maupassant fotograferad av Félix Nadar 1888.jpg
    Soubor:Ilya Repin (1909).jpg
    Soubor:Jana Plodková 2015.JPG
    Soubor:Kaiserliches Kürassierregiment K 2 1734 Gudenushandschrift.jpg
    Soubor:Karel starší ze Žerotína.png
    Soubor:Kathrin Zettel.jpg
    Soubor:Kennedy in Berlin.jpg
    Soubor:Lambiel at the 2010 European Championships.jpg
    Soubor:Launch of IYA 2009, Paris - Grygar, Bell Burnell cropped.jpg
    Soubor:Lederer Eduard (1859-1944).jpg
    Soubor:Leon M. Lederman.jpg
    Soubor:Linford Christie 2009.png
    Soubor:Mapa-zmeny-teploty.svg
    Soubor:Marvin Gaye (1965).png
    Soubor:Mauerrest an der Niederkirchnerstraße 2009.JPG
    Soubor:Mauna Loa CO2 monthly mean concentrationCS.svg
    Soubor:Mountain Pine Beetle damage in the Fraser Experimental Forest 2007.jpg
    Soubor:Nagasakibomb.jpg
    Soubor:National Park Service Thawing permafrost (27759123542).jpg
    Soubor:Neil Armstrong pose.jpg
    Soubor:NORTH POLE Ice (19626661335).jpg
    Soubor:Orroral Valley Fire viewed from Tuggeranong January 2020.jpg
    Soubor:Patrick Ewing Magic cropped.jpg
    Soubor:Physical Drivers of climate change-cs.svg
    Soubor:Projected Change in Temperatures-cs.svg
    Soubor:Rembrandt Harmensz. van Rijn 141.jpg
    Soubor:Sea level history and projections-cs.svg
    Soubor:Soil moisture and climate change-cs.svg
    Soubor:Structure of Berlin Wall-info-de.svg
    Soubor:Svět knihy 2009 - Boris Hybner.jpg
    Soubor:Teddy Sheringham 2012.jpg
    Soubor:Thilafushi1.jpg
    Soubor:Vývoj koncentrace CO2 v atmosféře.svg
    Soubor:Vývoj průměrné světové teplotní anomálie.svg
    Soubor:Vitus Bering.jpg
    Soubor:West and East Berlin.svg
    Soubor:Woodbridge Wimbledon 2004.jpg
    Speciální:Kategorie
    Speciální:Nové stránky
    Speciální:Statistika
    Speciální:Zdroje knih/80-7185-172-8
    Speciální:Zdroje knih/9788090274556
    Spojené státy americké
    Spréva
    Srážka vlaků u Milavčí
    Srážky
    Srpen
    Státní hranice
    Stéphane Lambiel
    Střední Evropa
    Středověké klimatické optimum
    Staré Brno
    Status quo
    Stratosféra
    Stryj
    Studená válka
    Subsaharská Afrika
    Subtropický pás
    Sucho
    Světová banka
    Světová zdravotnická organizace
    Světskost
    Svatá říše římská
    Svijonožci
    Sydney Camm
    Těšín
    Těžba uhlí
    Třicetiletá válka
    Tamuz
    Tarnów
    Teddy Sheringham
    Tenis
    Tenochtitlán
    Teorie černé labutě
    Tepelná kapacita
    Tepelné čerpadlo
    Teresa Pola
    Ternopil
    Terry Cooper
    The Guardian
    Thilafushi
    Thurn
    Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
    Titus
    Tobiáš Jan Becker
    Todd Woodbridge
    Tokio
    Toky uhlíku
    Tomáš Hoskovec
    Tomáš Koutný
    Tony Esposito (lední hokejista)
    Toronto
    Tramvaj
    Tropická cyklóna
    Tropické cyklóny a změna klimatu
    Tropický pás
    Troposféra
    Tung Čchi-čchang
    Tuvalu
    Tyrolské hrabství
    Užhorod
    Udržitelná doprava
    Udržitelná energie
    Uherské Hradiště
    Uherské království
    Uhersko
    Uhlí
    Uhlíková neutralita
    Uhlíkový rozpočet
    Ukončování využívání fosilních paliv
    UNESCO
    Univerzitní systém dokumentace
    Urban VIII.
    Václav Fiala (ilustrátor)
    Václav Havel
    Václav Kotrba
    Václav Vojtěch Červenka z Věžňova
    Válka
    Válka o Falklandy
    Válka o polské následnictví
    Válka ve Vietnamu
    Vídeň
    Vídeňská operace
    Vídeňský les
    Vídeňský mír
    Východní Asie
    Východní blok
    Východní Evropa
    Východní Germáni
    Vědecký konsenzus o změně klimatu
    Věra Beranová
    Větrná energie
    Vakcína proti covidu-19
    Varšavská smlouva
    Varšavské povstání
    Variabilita klimatu
    Veřejná doprava
    Vegetace
    Velké okresní město
    Velký bariérový útes
    Vesmír
    Viktor Hájek
    Vilém Aetheling
    Vilém Kropp
    Vincenzo Legrenzio Ciampi
    Virtual International Authority File
    Vital Šyšov
    Vitus Bering
    Vladimír Černík
    Vladimír Šlechta
    Vladimír Špidla
    Vladimír I.
    Vladimír Novák (voják)
    Vladimír Vavřínek
    Vladislav II. Jagello
    Vladislav II. Jagellonský
    Vladislav IV. Vasa
    Vlastimil Letošník
    Vlhkost vzduchu
    Vliv globálního oteplování na člověka
    Vlna veder
    Vodní energie
    Vodní pára
    Vojtěch Kryšpín (pedagog)
    Volkspolizei
    Vrchlabí
    Vymírání
    Vypařování
    Vytápění
    Vzestup hladiny oceánů
    Walter Ulbricht
    Wieselburg
    Wiki
    Wikicitáty:Hlavní strana
    Wikidata:Hlavní strana
    Wikiknihy:Hlavní strana
    Wikimedia Česká republika
    Wikimedia Commons
    Wikipedie:Údržba
    Wikipedie:Časté chyby
    Wikipedie:Často kladené otázky
    Wikipedie:Článek týdne
    Wikipedie:Článek týdne/2021
    Wikipedie:Citování Wikipedie
    Wikipedie:Dobré články
    Wikipedie:Dobré články#Portály
    Wikipedie:Kontakt
    Wikipedie:Nejlepší články
    Wikipedie:Obrázek týdne
    Wikipedie:Obrázek týdne/2021
    Wikipedie:Ověřitelnost
    Wikipedie:Požadované články
    Wikipedie:Pod lípou
    Wikipedie:Portál Wikipedie
    Wikipedie:Potřebuji pomoc
    Wikipedie:Průvodce
    Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
    Wikipedie:Velvyslanectví
    Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
    Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
    Wikipedie:Zajímavosti
    Wikipedie:Zajímavosti/2021
    Wikipedie:Zdroje informací
    Wikislovník:Hlavní strana
    Wikiverzita:Hlavní strana
    Wikizdroje:Hlavní strana
    Wikizprávy:Hlavní strana
    William Holman Hunt
    Willi Stoph
    Woodrow Wilson
    WorldCat
    Yucatánský poloostrov
    Září
    Západní Antarktida
    Západní Berlín
    Západní blok
    Západní Německo
    Západní Slované
    Zatmění Slunce
    Zdeněk Novák (generál)
    Zeměbrana
    Zemědělství
    Země Koruny české
    Zemní plyn
    Zemský okres Zhořelec
    Zgorzelec
    Zmírňování změny klimatu
    Znečištění ovzduší
    Znečištění vody
    Znojmo
    Zpětná vazba
    Zpětné vazby klimatických změn
    Zpravodajská služba



    Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
    Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

    Your browser doesn’t support the object tag.

    www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk