Přádelna je mechanizovaný, průmyslově organizovaný provoz, který se zabývá výrobou příze z tzv. staplových textilních vláken.^[1][2]

Z historie výroby příze

Příze se až do konce 18. století vyráběly s pomocí jednoduchých nástrojů (kolovrat) s jedním vřetenem, na které se navíjela hotová příze. Práce se prováděla v jednotlivých domácnostech, předením se zabývaly zpravidla ženy. Asi od 14. století pracovaly většinou ve mzdě pro faktory, kteří jim dodávali vlákennou surovinu a odebírali od nich hotovou přízi.^{[3] [4]}

Soustředění výroby do větších celků začalo teprve po vynálezu dopřádacího stroje (zpočátku se 4 vřeteny, později s několika desítkami na stroj). V roce 1769 si dal Angličan Arkwright patentovat svůj stroj waterframe a v roce 1771 spolu se dvěma investory nechal v Cromfordu (v blízkosti Derby) postavit pětipodlažní budovu (s kovovou nosnou konstrukcí), ve které umístil vedle svých dopřádacích strojů také sklad surovin (především bavlny) a (jeho vynález z roku 1775) víčkové mykací stroje. Stroje byly poháněny vodním kolem. V přádelně bylo zaměstnáno více než 1000 dělníků (z toho 60 % děti).^[5] Továrna v Cromfordu je považována za první přádelnu na světě.^[6] Pro tento nový útvar se začalo asi v roce 1785 používat označení cotton mill.^[7] (České slovo přádelna bylo známé už dříve,^[8] ale jako označení továrny na přízi se začalo používat spolu s většinou technických výrazů teprve asi od poloviny 19. století.^[9])

Arkwrightova továrna se stala vzorem pro podnikání v textilním oboru. V roce 1784 byla otevřena první přádelna vlny,^[10] a v roce 1787 (ve Skotsku) první lnářská přádelna.^[11] Na evropském kontinentě byla jako první v provozu v roce 1783 přádelna bavlny v německém Ratingenu, ^[12] které následovaly v letech 1797-1798 továrny v Saské Kamenici,^[13] v belgickém Gentu^[14] a (přestavbou textilní tiskárny) v severočeských Verneřicích.^[15]

V roce 1800 bylo v Anglii registrováno už více než 40 přádelnických provozů^[16] a v 19. století se počet nově otevřených přádelen rychle zvyšoval především v Evropě a USA. Koncem 20. století se však více než 90 % výroby staplových přízí přesunula do oblastí s nízkou úrovní mezd. V Evropě, Českou republiku nevyjímaje, zůstala v 21. století jen nepatrná část kapacit výroby příze.^[17]

V roce 2020 dosáhla světová kapacita přádelen 250 milionů vřeten. ^x[18] Počet přádelen v provozu není nikde evidován, dá se jen odhadnout na řádově 10 000.^[19]

(^x Včetně přádních jednotek rotorových a tryskových dopřádacích strojů přepočtenými na výkon vřeten prstencových dopřádacích strojů)

Budova a vybavení přádelny

Až asi do poloviny 20. století se pro výrobu příze stavěly vícepodlažní budovy s výtahy pro dopravu materiálu mezi jednotlivými etážemi. Moderní přádelny jsou umístěny v přízemí jedno- nebo dvouetážových staveb.^[20]

Nezbytnou součástí přádelny byla už vždy klimatizace tj. zařízení k udržování konstantní vlhkosti a teploty ovzduší ve výrobních prostorách.^[19][21]

V závislosti na zpracovávaném materiálu a druhu vyráběné příze jsou v přádelnách instalovány stroje v mnoha kombinacích a variantách (výroba probíhá diskontinuálně v cca 5–10 pasážích obsahujících stroje se zčásti velmi rozdílným výkonem). Výrobní cyklus začíná (zpravidla) vlákennou surovinou a končí přízí navinutou na kónické cívce.^[22]

Podle "klasického" rozdělení se rozeznávají tři druhy přádelen: bavlnářské (s více než 90 % výrobních kapacit), vlnařské a přádelny lýkových vláken. Vedle těchto jsou ve světě v provozu přádelny s nepatrným podílem na celkovém počtu, které vyrábějí velmi speciální druhy přízí (např. šapové, buretové, z kašmírské vlny, vigoňové aj).^[23]

Oddělení speciální údržby a servis (jako sklad a doprava surovin a polotovarů, laboratoř pro provozní zkoušky, broušení mykacích potahů a průtahových válečků, údržba česacích hřebenů, opravy a čištění součástek strojů apod.) jsou také většinou umístěny v budově přádelny.^[2]

Galerie

• 
  Budova ve Verneřicích, ve které byla (před rekonstrukcí) nejstarší přádelna ve střední Evropě
• 
  Zaniklá přádelna bavlny Ferdinand Přibyl a synové, Slaný
• 
  Bývalá vlnařská přádelna ve Strakonicích
• 
  Bývalá přádelna lýkových vláken (Bielefeld, Německo)
• 
  Vřetena (s potáči) na prstencovém dopřádacím stroji – jednotky pro velikost kapacity přádelen

Odkazy

Reference

Související článkyeditovat | editovat zdroj

• Královéhradecká přádelna bavlny Dr. Richard Anninger
• Přádelna a barevna bratří Grohmannů
• Přádelna bavlny Ferdinand Přibyl a synové
• Přádelna Karla Bienerta

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu přádelna bavlny na Wikimedia Commons
• Přádelna Strakonice
• Esslerova přádelna Brno-Obřany
• Liebiegova přádelna Železný Brod
• Poslední česká přádelna v Chocni (2019)