Ozbrojené síly Slovinska Slovenska vojska
Vlajka slovinských ozbrojených sil
Založeno	1991
Stát	Slovinsko
Velení
Prezidentka	Nataša Pircová Musarová
Ministr obrany	Marjan Šarec
Náčelník generálního štábu	generálmajor Robert Glavaš
Stav
Aktivních vojáků	7300
Rezervistů	26000
Výdaje
Rozpočet	976,6 milionu €
Podíl na HDP	1,36% (2023)

Ozbrojené síly Slovinska jsou od roku 2003 plně profesionální stálá armáda. Vrchním velitelem je prezident Republiky Slovinsko, zatímco operační velení spadá do působnosti náčelníka generálního štábu slovinských ozbrojených sil.

Historie

Současné slovinské ozbrojené síly jsou potomky slovinské územní obrany (Teritorialna Obramba Republike Slovenije), vytvořené v roce 1991 sloučením územní obrany (vzniklé v roce 1968 jako polovojenský doplněk k pravidelné armádě bývalé Jugoslávie na území Slovinska) s tajnou alternativní velitelskou strukturou, známou jako Manévrové struktury národní ochrany (Manevrska struktura narodne zaščite nebo MSNZ), což byla existující, ale zastaralá instituce podobná národní gardě.

Když Slovinsko vyhlásilo nezávislost na počátku jugoslávských válek v roce 1991, slovinská územní obrana a slovinská policie tvořily většinu sil, které během desetidenní války bojovali s Jugoslávskou lidovou armádou. Slovinské ozbrojené síly byly formálně založeny v roce 1993 po reorganizaci sil územní obrany.

Po roce 1993 se slovinské ozbrojené síly spoléhaly na povinnou vojenskou službu, přičemž branci absolvovali 6–7 měsíců výcviku. V roce 2003 slovinská vláda zrušila brannou povinnost a od července 2004 byly slovinské ozbrojené síly téměř kompletně reorganizovány na profesionální armádu nyní založenou na dobrovolnících. V současné době je přibližně 7 300 aktivních vojáků, zatímco dříve dosahoval roční počet branců cca 55 000 osob.

Slovinsko jako součást bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie nebylo nikdy členem Varšavské smlouvy. Priorita zahraniční politiky členství v NATO dnes řídí reorganizaci obrany Slovinska. Jakmile mnoho zemí v roce 1996 zrušilo zbrojní embargo na Slovinsko, pustila se tato země do programu vojenského nákupu, aby posílila svůj status kandidátské země NATO a pomohla její transformaci na mobilní síly. Slovinsko, které je aktivní v nasazení SFOR v Bosně a Hercegovině, je rovněž zakládajícím členem Partnerství pro mír. Slovinsko formálně vstoupilo do NATO v březnu 2004

Struktura

Ozbrojené síly se člení na armádu, letectvo a námořnictvo.

• 1. brigáda (Lublaň)
• 72. brigáda Maribor
• Logistická brigáda (Kranj)
• 15. křídlo (letiště Cerklje ob Krki)
• 430. námořní divize (přístav Ankaran)
• Jednotka speciálních sil (Kočevska Reka)
• Vojenské vzdělávací středisko (Maribor)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slovenian Armed Forces na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ozbrojené síly Slovinska na Wikimedia Commons
• Oficiální web (slovinsky)
• Galerie Slovenian Armed Forces na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Ozbrojené síly Slovinska
Armáda Letectvo Námořnictvo

Ozbrojené síly Evropy
Země	Albánie Andorra Arménie Ázerbájdžán Belgie Bělorusko Bosna a Hercegovina Bulharsko Černá Hora Česko Dánsko Estonsko Finsko Francie Gruzie Chorvatsko Irsko Island Itálie Kazachstán Kosovo Kypr Lichtenštejnsko Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Moldavsko Monako Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Řecko San Marino Severní Makedonie Slovensko Slovinsko Spojené království (Anglie, Severní Irsko, Skotsko, Wales) Srbsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko Ukrajina Vatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území	Akrotiri a Dekelia (GB) Athos (GR) Alandy (FI) Faerské ostrovy (DK) Gibraltar (GB) Guernsey (GB) Jan Mayen (NO) Jersey (GB) Man (GB) Špicberky (NO)
Území se sporným postavením	Arcach Podněstří Severní Kypr Abcházie Jižní Osetie