A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Sad je ve svém původním významu specializovaná výsadba dřevin (někdy zahrada, historicky štěpnice), která je primárně uzpůsobena pro pěstování ovocných stromů a keřů. Může být zaměřena výhradně na produkci ovoce, sady ale mohou mít také svoji okrasnou, estetickou a rekreační funkci a mohou být takto upraveny okrasné parky. Takovou úpravu ovocných sadů jako ozdobných „ovocných zahrad“ prosazovala například Gertrude Jekyllová na začátku 20. století. V krajině (v extravilánu i v intravilánu) mají sady vliv na ekologii a krajinotvornou funkci, která může být velmi různá (negativní i pozitivní), podle způsobu údržby. Některé staré sady mohou být i chráněny jako přírodní památky.
Zahradník, který pečuje o ovocný sad je podle odbornosti ovocnář, ovšem může být nazýván i sadařem. Sadařem často může být nazýván i drobný pěstitel ovoce, například zahrádkář. V současném moderním ovocnářství se termín sadařství nepoužívá.[1] Obor lidské činnosti zabývající se péčí o sady se pak nazývá ovocnářství.
Podoby a funkce sadů
Sad může být zaměřen na intenzivní, komerční produkci ovoce, zpravidla na velké ploše s využitím moderních, silně plodících odrůd na hustě zapěstovaných zákrscích a výraznou aplikací hnojiv, pesticidů apod. Naproti tomu sady extenzivní bývají vysokokmenné, často vysokověké, stromy jsou zde řidší, údržba spočívá pouze v kosení či pastvě a občasném průřezu. Obvyklé jsou zde staré a krajové odrůdy ovoce sklízené pro vlastní potřebu. Kromě ovoce míval takový sad také význam jako pastvina či louka kosená na seno, mohly tak existovat sady luční, pastevní, polní apod. V současné době je v extenzivních sadech kladen důraz i na další, mimoprodukční funkce sadu, například rekreační (zejména ve velkých městech), estetická a krajinotvorná, vzdělávací, sociální (např. v případě nově budovaných komunitních či obecních sadů), a v neposlední řadě též ekologická, protierozní a genetická (uchování genofondu starých krajových odrůd). Zachovalé staré sady mohou být turistickou atrakcí podporovanou naučnými stezkami a jejich produkty vyhledávaným lokálním artiklem, jako např. mandloňové sady u Hustopečí na jižní Moravě či sady v Bílých Karpatech.[2][3]
Historie a současnost ovocných sadů v českých zemích
Historie sadovnictví v českých zemích se datuje nejméně do raného středověku, výrazně se rozšířilo v době renesance a později za osvícenské vlády Marie Terezie a Josefa II. Průmyslová revoluce přinesla tlak na intenzivnější využívání pozemků, naproti tomu bylo v 19. století vysázeno množství ovocných sadů na okrajích rozrůstajících se měst, které měly zásobit obyvatele ovocem. Likvidaci mnoha venkovských sadů přinesla doba kolektivizace zemědělství v 50.–70. letech, kdy byly vykáceny a společně s mezemi, remízky, cestami a dalšími krajinnými prvky rozorány a sceleny do velkých zemědělských lánů. Znovuoživení zájmu o extenzivní sady přichází počátkem 21. století spolu s rozvojem environmentálního myšlení obyvatel a módního návratu k tradičním formám hospodaření a samozásobitelství; mnohé staré sady jsou obnovovány a dosazovány, na čemž se podílí množství místních ekologických organizací a sousedských spolků, často za podpory grantových agentur. Trendem je rovněž zakládání ovocných alejí a "jedlých parků".[3]
Ekologická funkce sadů v krajině
Vzrostlý, extenzivně obhospodařovávaný sad je na rozdíl od intenzivní sadovnické velkovýroby svébytným biotopem, který svou strukturou připomíná původní lesostep se střídáním rozvolněných dřevin a travních porostů. Může hostit celou řadu druhů mezofilních luk nebo suchých trávníků a lesostepních bylin, stejně jako lesních i lučních živočichů. Na odumírající a mrtvé dřevo starých stromů je vázána řada druhů hmyzu a hub. V dutinách doupných stromů hnízdí ptáci či drobní savci, netopýři či plazi. Opuštěné a neudržované sady zarůstají méně hodnotnou křovinnou nebo ruderální vegetací.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ sadařství, odvětví zemědělské výroby zabývající se pěstováním ovocných stromů - CoJeCo.cz - Vaše encyklopedie. www.cojeco.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b Význam a hodnota sadů | Pražská příroda. www.praha-priroda.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b Popelák, Luboš: Přínos extenzivních sadů pro krajinný ráz jižní Moravy. Bakalářská práce, Přírodovědecká fakulta MU, Brno 2017
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu sad na Wikimedia Commons
- Téma Sad ve Wikicitátech
- Slovníkové heslo sad ve Wikislovníku
- Ovocné sady a aleje v přírodě Prahy
- "Kdo sází sady, sklízí biodiverzitu" – článek v časopise Vesmír
- Komunitní sady a jedlé parky – projekt "Na ovoce"
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk