A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Otto Chotek | |
---|---|
C. k. tajný rada | |
Ve funkci: 1883 – 23. listopadu 1889 | |
Panovník | František Josef I. |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1872 – 1873 | |
Panovník | František Josef I. |
Doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady | |
Ve funkci: 25. listopadu 1867 – 23. listopadu 1889 | |
Panovník | František Josef I. |
C. k. komoří | |
Ve funkci: 1843 – 23. listopadu 1889 | |
Vojenská služba | |
Služba | Rakouské císařství |
Hodnost | major (1860, čestná hodnost) |
Bitvy/války | Prusko-rakouská válka |
Narození | 14. května 1816 Budín Rakouské císařství |
Úmrtí | 23. listopadu 1889 (ve věku 73 let) Vídeň Rakousko-Uhersko |
Rodiče | Heřman Chotek z Chotkova a Vojnína (1786–1822) a Henrieta Brunswiková z Korompy (1789–1857) |
Příbuzní | Hermine Chotková a Rudolf II. Chotek z Chotkova a Vojnína (sourozenci) Franz Folliot de Crenneville (švagr)[1] |
Profese | politik |
Commons | Otto von Chotek |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otto Ferdinand hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína (německy Otto Ferdinand Reichsgraf Chotek von Chotkow und Wognin; 14. května 1816 Budín – 23. listopadu 1889 Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic, politik, podnikatel a velkostatkář. Po krátké službě ve státních úřadech a armádě se věnoval podnikání a zastával funkce v řadě institucí. V roce 1867 byl jmenován členem rakouské Panské sněmovny. Proslul mimo jiné výsadbou výjimečných exemplářů sekvojovce obrovského v zámeckém parku svého sídla v Ratměřicích ve středních Čechách.
Životopis
Pocházel ze staré české šlechtické rodiny Chotků[2], patřil k uherské linii, sám ale vlastnil majetek v Čechách. Narodil se jako starší syn c. k. plukovníka hraběte Heřmana Chotka (1786–1822) a jeho manželky Henriety, rozené hraběnky Brunswikové z Korompy (1789–1857).[3] Středoškolské vzdělání získal střídavě na gymnáziích v Pešti, Bratislavě a Trnavě (poblíž Trnavy se nacházelo hlavní rodové sídlo v Dolní Krupé). Univerzitní studia zahájil v Pešti, v roce 1834 ale přešel na univerzitu do Olomouce, kde v roce 1838 absolvoval práva (vazby na Olomouc měl díky tomu, že jeho strýc a kmotr Ferdinand Chotek byl tehdy olomouckým arcibiskupem). Po studiích vstoupil do státních služeb a od roku 1842 působil jako úředník uherské dvorské komory, v roce 1843 byl jmenován c. k. komořím.[4]
Během revoluce v Uhrách v letech 1848–1849 vstoupil do armády a zúčastnil se bojů jako stoupenec Habsburků. Rychle postupoval v hodnostech a již v roce 1849 byl rytmistrem, v roce 1853 z armády odešel, ale v roce 1860 získal čestnou hodnost majora, s níž se jako dobrovolník zúčastnil ještě prusko-rakouské války v roce 1866. Za zásluhy během revoluce se stal nositelem Řádu železné koruny (1849) a Řádu sv. Štěpána (1852).[5] V roce 1867 byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny a v letech 1872–1873 byl krátce také poslancem českého zemského sněmu, kam byl zvolen za velkostatkářskou kurii, mandátu se ale vzdal již po roce.[6] V roce 1883 byl jmenován c. k. tajným radou. Angažoval se také v řadě institucí zaměřených na rozvoj průmyslu, byl například spoluzakladatelem a později dlouholetým prezidentem Rakouského spolku pro chemickou a hutní výrobu (Österreichischer Verein für chemische und metallurgische Production) v Ústí nad Labem[7] nebo prezidentem Rakouské severozápadní dráhy (1887–1889), zasedal také ve správních radách několika bankovních institucí a v letech 1869–1889 byl prezidentem Vídeňského bankovního spolku. Kromě toho zasedal v řadě dalších organizací, naposledy byl krátce před smrtí jmenován čestným členem Spolku válečných veteránů (1888). Mimo jiné do jeho oficiální titulatury patřila dědičná hodnost nejvyššího dveřníka pro Horní a Dolní Rakousko, kterou získali předkové v české linii v polovině 18. století.[8]
Majetek
V roce 1853 si s bratrem Rudolfem rozdělil dědictví, které na ně ještě za života převedla matka Henrietta. Zatímco Rudolf převzal uherská panství Dolná Krupá a Futog, Otto se usadil na zámku Ratměřice na Benešovsku. Panství Ratměřice skoupila matka postupně v letech 1822–1838 od několika dědiců rodu Sterndhalů.[9] K velkostatku Ratměřice-Jankov patřilo 1 900 hektarů půdy[10] a kromě šesti hospodářských dvorů zde fungovalo několik průmyslových provozů (pivovar, vápenka, cihelna).[11] Otto se zasloužil o přestavbu ratměřického zámku do klasicistní podoby, kterou realizoval hned po převzetí majetku.[12] Věnoval se také úpravám zámeckého parku[13] a proslul především výsadbou ratměřických sekvojovců, které jsou nejvyššími zástupci druhu sekvojovce obrovského v Česku a mají památkovou ochranu.[14] Finančně podpořil také opravy kostelů v Ratměřicích a Jankově. I když se angažoval v podnikatelských sférách na různých místech monarchie, hospodaření na vlastním velkostatku jej příliš nezajímalo. Nakonec se nechal vyplatit mladším bratrem Rudolfem a správu Ratměřic mu přenechal. Trvale pak přesídlil do Vídně, kde si v letech 1871–1874 nechal postavit Chotkovský palác (Palais Chotek) v 9. vídeňském obvodu (Währinger Straße č. p. 28).[15]
Otto Chotek zemřel svobodný a bezdětný ve Vídni ve věku 73 let na následky mozkové mrtvice, pohřben je na vídeňském Ústředním hřbitově. Jeho dědicem byl mladší bratr Rudolf, který v roce 1891 pronajal vídeňský palác a v roce 1898 prodal zadlužený velkostatek Jankov-Ratměřice.
Kromě zmíněného bratra Rudolfa měl starší sestru Hermínu (1815–1882), provdanou za hraběte Franze Folliota de Crenneville (1815–1888), rakousko-uherského polního zbrojmistra, císařského generálního pobočníka a později nejvyššího dvorského komorníka.[16]
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online. .
- ↑ Ottův slovník naučný, XII. díl; Praha, 1897 (reprint 1998); heslo Chotek z Chotkova a Vojnína, s. 370–373 ISBN 80-7185-157-4
- ↑ Rodokmen rodu Chotků dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1885; Vídeň, 1885; s. 277 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1885; Vídeň, 1885; s. 120, 147 dostupné online
- ↑ Záznam z jednání Sněmu království Českého z 29. dubna 1872 na webu Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dostupné online
- ↑ Spolek pro chemickou a hutní výrobu na webu města Ústí nad Labem dostupné online
- ↑ Rodina Chotků in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser: 1861; Gotha, 1861; s. 168–169 dostupné online
- ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; 2. díl; Praha, 1997; s. 558–559 ISBN 80-85983-14-1
- ↑ Velkostatek Jankov-Ratměřice in: PROCHÁZKA, Johann von: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 78–79 dostupné online
- ↑ Uherská linie Chotků na oficiálním webu zámku Veltrusy
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 416
- ↑ HIEKE, Karel: České zámecké parky a jejich dřeviny; Praha, 1984; s. 338–339
- ↑ NĚMEC, Jan, KYZLÍK, Pavel: Památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Praha, 2003 (kapitola Chotkovi velikáni, s. 59–60 ISBN 80-7033-781-8
- ↑ Chotkovský palác ve Vídni na webu planet-vienna dostupné online
- ↑ Rodina Chotků in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1881; Gotha, 1881; s. 181
Literatura
- RISTOVSKÁ, Radoslava: Dolnokrupskí Chotekovci a ich potomkovia od začiatku 19. storočia do súčasnosti; Trnavská univerzita, Trnava, 2021; 164 s. ISBN 978-80-568-0428-5
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Otto Chotek na Wikimedia Commons
- Otto Chotek na webu rakouského parlamentu
- Hrabě Otto Chotek Archivováno 2. 7. 2022 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk