A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Agnát (z latinského agnatus, doslova "ten, kdo se při-rodil") je právní a antropologický pojem pro mužského potomka v mužské (otcovské) linii. Muž je tedy v agnatickém vztahu či příbuzenství se svými mužskými předky v přímé linii, se svými syny, s jejich syny atd.
Historie
Pojem vznikl ze staré představy, podle níž prvotní společenskou skutečností není jednotlivec, nýbrž rod a jeho dědičný majetek. V archaických, zejména zemědělských společnostech bylo agnatické příbuzenství nutnou podmínkou pro dědictví – jména, domu, majetku i povinností. V patrilineárních společnostech se majetek i povinnosti, a to zejména povinnost uctívat předky a postarat se o pokračování rodu, dědily pouze v mužské (otcovské) linii, ale do této linie vstupovaly děti buď narozením, anebo také adopcí. Agnatické příbuzenství tedy není vztah pokrevní, nýbrž kulturní.
Toto uspořádání vstoupilo i do staršího římského práva, které rozlišuje mezi agnatickým a kognatickým (obecným) příbuzenstvím. V tradiční starověké rodině se dědila především otcovská pravomoc (patria potestas), kterou mohli vykonávat pouze muži, na níž však závisel osud rodu a zejména jeho zemřelých předků. Pokud by se rodová linie přerušila, zůstanou zemřelí bez obětí a ztratí tak svůj posmrtný život. V pozdější císařské době se tento rozdíl pozvolna stíral a dědit mohli i kognáti a s jistými omezeními i ženy. Význam agnatického příbuzenství se obnovil ve feudálních společnostech, kde velmi záleželo na jednoznačném určení dědice.
Protože v moderní společnosti význam dědictví klesl, nemá toto rozlišení velký význam ani v současném právu. Zachoval se v podobě rozšířeného zvyku, že děti přejímají příjmení svého otce. Dědictví přechází na osoby určené v závěti a na příbuzné v pořadí stanoveném zákonem.
Odkazy
Literatura
- R. Benedictová: Vzorce kultury, Praha 2000
- Fustel de Coulanges: Antická obec, Praha 1998
- C. Lévi-Srauss: Les structures élémentaires de la parenté, Paris
- R. F. Murphy: Úvod do sociální a kulturní antropologie, Praha 1999
Související články
Externí odkazy
- Encyklopedické heslo Agnace v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk