Otcovská linie - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Otcovská linie
 ...

Agnát (z latinského agnatus, doslova "ten, kdo se při-rodil") je právní a antropologický pojem pro mužského potomka v mužské (otcovské) linii. Muž je tedy v agnatickém vztahu či příbuzenství se svými mužskými předky v přímé linii, se svými syny, s jejich syny atd.

Historie

Pojem vznikl ze staré představy, podle níž prvotní společenskou skutečností není jednotlivec, nýbrž rod a jeho dědičný majetek. V archaických, zejména zemědělských společnostech bylo agnatické příbuzenství nutnou podmínkou pro dědictví – jména, domu, majetku i povinností. V patrilineárních společnostech se majetek i povinnosti, a to zejména povinnost uctívat předky a postarat se o pokračování rodu, dědily pouze v mužské (otcovské) linii, ale do této linie vstupovaly děti buď narozením, anebo také adopcí. Agnatické příbuzenství tedy není vztah pokrevní, nýbrž kulturní.

Toto uspořádání vstoupilo i do staršího římského práva, které rozlišuje mezi agnatickým a kognatickým (obecným) příbuzenstvím. V tradiční starověké rodině se dědila především otcovská pravomoc (patria potestas), kterou mohli vykonávat pouze muži, na níž však závisel osud rodu a zejména jeho zemřelých předků. Pokud by se rodová linie přerušila, zůstanou zemřelí bez obětí a ztratí tak svůj posmrtný život. V pozdější císařské době se tento rozdíl pozvolna stíral a dědit mohli i kognáti a s jistými omezeními i ženy. Význam agnatického příbuzenství se obnovil ve feudálních společnostech, kde velmi záleželo na jednoznačném určení dědice.

Protože v moderní společnosti význam dědictví klesl, nemá toto rozlišení velký význam ani v současném právu. Zachoval se v podobě rozšířeného zvyku, že děti přejímají příjmení svého otce. Dědictví přechází na osoby určené v závěti a na příbuzné v pořadí stanoveném zákonem.

Odkazy

Literatura

  • R. Benedictová: Vzorce kultury, Praha 2000
  • Fustel de Coulanges: Antická obec, Praha 1998
  • C. Lévi-Srauss: Les structures élémentaires de la parenté, Paris
  • R. F. Murphy: Úvod do sociální a kulturní antropologie, Praha 1999

Související články

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Otcovská_linie
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.






Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk