Ostřice přioblá
Ostřice přioblá (Carex diandra)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	jednoděložné (Liliopsida)
Řád	lipnicotvaré (Poales)
Čeleď	šáchorovité (Cyperaceae)
Rod	ostřice (Carex)
Binomické jméno
Carex diandra Schrank, 1781
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostřice přioblá (Carex diandra, syn.: Carex teretiuscula, Vignea diandra), je druh jednoděložné rostliny z čeledi šáchorovité (Cyperaceae). Někdy je udávána také pod jmény ostřice dvoumužná, tuřice dvoumužná nebo tuřice přioblá.

Popis

Jedná se o rostlinu dosahující výšky nejčastěji 20–60, vzácněji až 90 cm. Je vytrvalá, řídce trsnatá a vytváří krátké oddenky, netvoří tak mohutné trsy jako ostřice latnatá nebo ostřice odchylná. Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Lodyha je nevýrazně trojhranná, přioblá, delší než listy. Čepele listů jsou asi 1–2,5 mm široké, žlábkovité. Pochvy dolních listů jsou šedě černohnědé, podélně se nerozpadají a netvoří čupřinu jako u ostřice odchylné. Ostřice přioblá patří mezi stejnoklasé ostřice, všechny klásky vypadají víceméně stejně a obsahují samčí i samičí květy. V dolní části klásku jsou samičí květy, v horní samčí. Klásky jsou uspořádány do cca 2–3 cm dlouhého klasu (lichoklasu), ani dolní větévky se většinou nevětví a nevytváří tedy latu klásků, ani dolní větévka nebývá delší než 1 cm. Podobná ostřice latnatá oproti tomu většinou vytváří latu klásků, dolní větévky se větví a jsou až 5 cm dlouhé. Okvětí chybí. V samčích květech jsou zpravidla 3 tyčinky. Název diandra (poukazuje na 2 tyčinky) je zavádějící, ale podle pravidel Mezinárodního kódu botanické nomenklatury nemůže být tak snadno změněn. Z tohoto důvodu je lepší v češtině používat název přioblá než dvoumužná. Čnělky jsou většinou 2. Plodem je mošnička, která je světle hnědá, hladká a lesklá, asi 2,3–2,9,mm dlouhá, zakončená na vrcholu dvouzubým, na okraji drsným, zobánkem. Každá mošnička je podepřená plevou, která je světle nebo tmavě červenohnědá s širokým blanitým lemem. Kvete nejčastěji v květnu až v červnu. Počet chromozómů: 2n=60.

Rozšíření

Ostřice přioblá roste na vhodných místech v Evropě, kromě jižní části, kde skoro chybí. Dále je rozšířena na Sibiři a jinde v okolní Asii na východ až po Japonsko. Dále její areál zasahuje do Severní Ameriky, kde ji najdeme hlavně na Aljašce, v Kanadě a v USA (chybí v jižních státech). V Severní Americe také roste blízce příbuzný druh Carex prairea. Mapka rozšíření zde: .

Rozšíření v Česku

V ČR je to poměrně vzácný a ustupující druh rostloucí od pahorkatin do podhůří. Je to silně ohrožený druh flóry ČR, kategorie C2. Jejím stanovištěm jesou hlavně rašeliniště, rašelinné louky a slatiny.

Reference

Literatura

• Grulich V. et Řepka V (2002): Carex L. In: Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
• Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ostřice přioblá na Wikimedia Commons
• – flóra Severní Ameriky
• – mapky rozšíření
• Carex interactive identification key