Organizace ukrajinských nacionalistů - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Organizace ukrajinských nacionalistů
 ...
Organizace ukrajinských nacionalistů
Znak OUN-M (nahoře) a znak OUN-B (dole)
Znak OUN-M (nahoře) a znak OUN-B (dole)
ZkratkaOUN
Datum založení1929
Ideologieultranacionalismus
ukrajinský irredentismus
antikomunismus
protipolský sentiment
protiruský sentiment
antisemitismus
fašismus
Polovojenská org.Ukrajinská povstalecká armáda
Počet členů300 000 (1944)
Barvyčervená, černá
Oficiální webkmoun.info
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) (ukrajinsky Організація українських націоналістів) bylo xenofobní a antisemitské nacionalistické politické hnutí, které vzniklo ve 20. letech 20. století, které hlásalo ideu samostatné Ukrajiny, nezávislé na Polsku a Sovětském svazu. K roku 1943 byly jednotky reorganizovány a přeměnily se v Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA), jejíž příslušníci byli zjednodušeně označováni jako banderovci.

Historie

Jevhen Konovalec

Myšlenky samostatného ukrajinského národa byly poprvé zformulovány na území Rakousko-Uherska až v 19. století východoslovanským nacionalistickým ideologem Mychajlem Hruševským na území východního Rakouska. [1] Ukrajina definovaná jako stát se objevila až na začátku 20. století na krátkou dobu, přičemž pouze jako německý protektorát a nevydržela ani jediný rok.

V letech 1. světové války Habsburkové zkoušeli hrát ukrajinskou kartou a podporovali vznik ukrajinských jednotek. Ze strany carského Ruska za to zasáhly Ukrajince represe. V tomto období byl založen „Svaz pro osvobození Ukrajiny“. Ten organizoval odboj proti Rusku, přičemž docházelo i k vytváření ukrajinských dobrovolnických vojenských jednotek. Ukrajiny se tvrdě dotkly i události po první světové válce, kdy na jejím území probíhaly tvrdé boje občanské války mezi „rudými“ a „bílými“. V roce 1919 došlo k bojům mezi Ukrajinci ze Západoukrajinské republiky a Polskem. Postupně se do tohoto konfliktu zapojilo Rumunsko a Československo (obsazení Zakarpatské Rusi). Západoukrajinská republika byla během bojů poražena a zlikvidována. Ve stejné době došlo také ke konfliktu mezi Polskem a Ukrajinskou lidovou republikou vedenou Symonem Petljurou. Ovšem z ohledu na silnou sovětskou ofenzivu proti Petljurovým jednotkám došlo mezi ním a Polskem k dohodě o spolupráci. Polsko podporovalo Ukrajince při ofenzivě na východní Ukrajinu, ale tam ukrajinské národní vědomí nebylo příliš silné a Petljura tam nezískal žádnou podporu. Nakonec byly polsko-ukrajinské jednotky vytlačeny Sověty (viz polsko-sovětská válka). Po ukončení bojů, kdy byla Ukrajina rozdělena mezi Sovětský svaz, Polsko, Československo (Podkarpatská Rus) a Rumunsko (Bukovina), začala z Ukrajiny i Ruska veliká emigrace, která směřovala i do tehdejšího Československa. Roku 1927 se ve Vídni uskutečnila konference Ukrajinců, kteří emigrovali z vlasti, jejímž závěrem a usnesením bylo vytvoření organizace, hájící zájmy všech Ukrajinců a vytvoření samostatné Ukrajiny. Do čela Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), byl postaven bývalý plukovník armády Ukrajinské lidové republiky Jevhen Konovalec.

Situace mezi světovými válkami

Vlajka OUN-M
Vlajka OUN-B

Osud Ukrajinců nebyl příznivý v žádném státě, mezi něž byla Ukrajina rozdělena. Nejtvrdší podmínky vládly v Sovětském svazu a Polsku, nepoměrně lépe na tom byli Ukrajinci v Podkarpatské Rusi, i když ani zde se nenaplnily jejich snahy o národní autonomii. Když se dostal v Německu roku 1933 k moci Adolf Hitler, začalo s ním vedení OUN navazovat osobní kontakt, jehož výsledkem byla německá materiální a finanční pomoc. V té době začalo docházet zejména na území Polska a Sovětského svazu k teroristickým a záškodnickým akcím OUN, mezi než patřily sabotáže, žhářství, přepady pošt a redakcí opozičních novin, vražedné útoky na státní představitele i umírněné členy z vlastního tábora. Proti tomu se postavila tamní oficiální místa, která ještě více Ukrajince omezovala a znevýhodňovala a proti ozbrojeným skupinám podnikala vojenské a bezpečnostní akce. Tito Ukrajinci před hrozbou trestů prchali do Československa, kde nacházeli pomoc a podporu svých krajanů, kteří se zde usídlili po 1. světové válce. Představitelé polské vlády se proto obraceli na československou vládu s požadavkem, aby bezpečnostní a justiční orgány obou států úzce spolupracovaly v boji proti těmto záškodníkům. I když československé bezpečnostní složky měly o těchto lidech informace, nedocházelo k jejich zatýkání, protože de facto neporušovali čs. zákony. V květnu roku 1938 došlo k vraždě předáka OUN Jevhena Konovalce a do čela této organizace se dostal Andrij Atanasovyč Melnyk, který před odchodem do emigrace jmenoval svým zplnomocněncem na území Polska Stepana Banderu. V září roku 1938 se v Podkarpatské Rusi vytvořila tzv. „Ukrajinská národní obrana“, která usilovala o získání zbraní československé armády a která byla později přejmenována na „Karpatskou Sič“. Její představitelé stupňovali požadavky na pražskou vládu a připravovali puč, který však byl odražen. Po březnových událostech roku 1939, kdy zaniklo okleštěné Československo, usilovali Sičovci o nezávislost Karpatské Ukrajiny a žádali Hitlera o ochranu Třetí říše. Hitler, který byl spojencem Maďarska, však nechal Ukrajince napospas maďarské agresi. Jednotky Sičovců utrpěly velké ztráty a musely se stáhnout do Rumunska nebo do Polska. Někteří z jejich předáků, mezi něž patřil i Burlaka (vlastním jménem Volodymyr Ščyhelskyj), byli zajati a převezeni do Německa.

Vývoj za druhé světové války

Stepan Bandera

Ještě před vypuknutím druhé světové války se konala v Berlíně tajná schůzka vůdců ukrajinské emigrace s vedoucími představiteli Německa. Jejím výsledkem bylo mimo jiné zřizování speciálních táborů pro vojenský výcvik členů OUN, který byl srovnatelný s výcvikem Waffen-SS. Koncem srpna roku 1939 byla většina z nich utajeně přepravena do severních oblastí Slovenska, odkud začali provádět záškodnickou a teroristickou činnost na polském území. Po ukončení války s Polskem byly tyto jednotky staženy. V zahraničním vedení OUN se mezitím začaly prohlubovat ideologické spory mezi jednotlivými frakcemi – „liberálně umírněnými veterány“ a „radikálními extrémisty“. Představitelé těchto radikálů, mezi něž patřil Stepan Bandera, Roman Šuchevyč, Jaroslav Stecko a další, požadovali nekompromisní boj a partyzánskou válku za samostatnost Ukrajiny. V srpnu 1939 se konal v Římě sněm OUN, v němž získali převahu stoupenci Andrije Melnyka, který byl opětovně zvolen jejich předsedou. V únoru roku 1940 uspořádali radikálové vlastní sněm, který neuznal závěry římského sněmu a rozhodl o vytvoření revolučního výboru OUN, do jehož čela byl zvolen Stepan Bandera. Toto znamenalo rozkol, kdy vedle sebe současně stály melnykovská (OUN-M) a banderovská (OUN-B) OUN. Zatímco melnykovci počítali s podporou Německa, banderovci prosazovali myšlenku vytvoření ukrajinské nezávislosti vlastními silami. Obě skupiny však zastávaly názor, že případný vojenský střet Německa se SSSR může v konečném důsledku vést k vytvoření nezávislé Ukrajiny.

Po přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem došlo k ozbrojeným střetnutím mezi Rudou armádou a jednotkami OUN. Po obsazení Lvova vyhlásili představitelé OUN samostatnou Ukrajinu, od čehož se později Melnyk distancoval. V městě došlo k „očistě“, při níž bylo zavražděno přes 8000 místních obyvatel: Rusů, Poláků, Židů a ukrajinských komunistů včetně žen a dětí, přičemž v teroru a genocidě se pokračovalo i na jiných místech.[2] Násilí bylo uplatňováno i vůči volyňským Čechům, kteří byli na Ukrajině jednou z národnostních menšin. Vyhlášení samostatnosti se však nelíbilo Adolfu Hitlerovi, který dal příkaz k zajetí ukrajinské vlády, přičemž někteří její členové byli zastřeleni, jiní (vč. Stepana Bandery) byli internováni do koncentračního tábora Sachsenhausen. Vojenské uskupení OUN, tzv. ukrajinský legion byl rozpuštěn a někteří jeho členové se stali vykonavateli německé okupační moci v SSSR, resp. na Ukrajině. Hitler nejprve odmítal vytvoření ukrajinských vojenských jednotek, ale po prohrané bitvě u Stalingradu svůj postoj přehodnotil a dal souhlas k vytvoření jednotek Waffen-SS z ukrajinských dobrovolníků. V této době však bylo představitelům OUN jasné, že Německo jim s vytvořením samostatného ukrajinského státu nepomůže, a tak se začali spoléhat sami na sebe. Již na přelomu let 1942 a 1943 byly reorganizovány jednotky, které se přeměnily v Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA), také označovanou jako banderovci.

Masakr Poláků a Volyňských Čechů[3]3" class="mw-editsection-visualeditor">editovat | editovat zdroj

Katolický pohřeb exhumovaných obětí masakru ve volyňské vesnici Ostrówki. 30. srpna 1943 zde UPA zavraždila 483 Poláků, včetně 246 dětí.

Když bylo v roce 1943 téměř jasné, že Německo válku prohraje, změnili představitelé OUN svoji strategii a vyhlásili boj za osvobození Ukrajiny proti všem nepřátelům, mezi něž začalo patřit i Německo. 9. února jednotky UPA zahájily etnické čištění Volyně (severozápadní Ukrajina) bestiálním vyvražděním Poláky obydlené obce Parosl (oddíl Hrihorije Perehiniaka).[4] Akce vyvraždění Poláků (a ostatních menšin) na Ukrajině nebyla sporadickou událostí – operaci naplánovalo a nařídilo vedení ukrajinské organizace OUN-B (Dmytro Klačkivský, Vasil Ivachiv, Ivan Lytvynčuk)[5]. Po masakru v Parosli následovaly další případy vyvražďování obcí obydlených Poláky (Lipniky, Janova Dolina, Ugly, Konstantinovka, Osty, Uberez, Staryki atd.).[6] Kulminací vyvražďování byl červenec 1943. Operaci jednotky UPA zahájily 11. července 1943 („krvavá neděle“) a trvala do 16. července. Během operace bylo napadeno 530 polských vesnic, osad a statků a brutálně zavražděno kolem 17 000 polských civilistů.[7] V srpnu 1943 vyvražďovací akce UPA pokračovaly - napadeno bylo 85 dalších vesnic. Po krátkém období klidu v prosinci téhož roku UPA zahájila další vlnu vyvražďování trvající do první čtvrtiny roku 1944, kdy UPA využila období stahování se německých vojsk před útočící Rudou armádou.[8]

Na jaře 1944 UPA přesunula hlavní působiště do východní Haliče a pokračovala ve vyvražďování. Celkový počet polských civilistů (včetně žen, dětí a nemluvňat) povražděných UPA během války (oběti byly často před smrtí brutálně mučeny) se odhaduje na 80 000–130 000. Vedení polských partyzánů (AK) důrazně zakázalo svým jednotkám provést odvetné akce proti ukrajinským civilistům, některé oddíly, ve kterých sloužili blízcí zavražděných polských civilistů neuposlechly rozkazu a vypálily několik ukrajinských vesnic (np. Sahryn). Za oběť nekoordinovaným polským odvetným útokům padlo odhadem kolem 10–15 000 Ukrajinců (členů OUN-UPA i civilistů - bestialita zdokumentovaná u mnoha činů ukrajinské UPA zde nebyla odhalena ani prokázána).[9] V letech 1943–45 rozpoutaly UPA partyzánskou válku jak proti jednotkám Rudé armády, tak proti Němcům. Nejznámější akcí jednotek UPA byl přepad kolony štábu velitele frontu Rudé armády generála armády Vatutina, při kterém byl tento významný velitel vážně zraněn a zakrátko zemřel. Hlavním článkem UPA byly kurině, tj. prapory, které byly rozděleny na 4–6 sotní, tj. rot. Velitelský kádr UPA byl složen ze zkušených velitelů, z nichž řada byla absolventy vojenských škol v Polsku i v SSSR. Uniformy vojáků byly různé, od stejnokrojů SS až po stejnokroje Rudé armády, ale všichni bez rozdílu nosili čepice s odznakem UPA, „trojzubcem“.

Koncem roku 1944 byl Stepan Bandera propuštěn z německého tříletého zajetí (koncentrační tábor) a neměl již na organizaci UPA z Německa silný vliv.

Situace po druhé světové válceeditovat | editovat zdroj

Pomník polským vojákům, kteří zahynuli 20. března 1946 u obce Jasiel v boji proti UPA

I po přejití fronty a po osvobození SSSR od německých okupantů ovládaly jednotky UPA hornaté a zalesněné oblasti Ukrajiny. Sovětská NKVD se snažila likvidovat osoby, které těmto oddílům pomáhaly, a to včetně představitelů řeckokatolické církve, u níž mělo OUN velkou podporu. OUN nadále řídil Stepan Bandera, který měl svůj štáb v americké okupační zóně v Německu a podle něhož byly jednotky UPA nazývány jako „banderovci“. Využíval toho, že se mezi zeměmi východního a západního bloku rozpoutala studená válka a že západní země podporovaly nezávislost Ukrajiny. Pod sílícím tlakem sovětských ozbrojených sil v letech 19451946 se většina jednotek UPA přemístila do jihovýchodních oblastí Polska, obývaných ukrajinskou menšinou, kde měli banderovci vybudovány silné pozice. Tam rozpoutali partyzánskou válku, při níž nejvíce trpělo civilní obyvatelstvo. V srpnu 1945 vyhlásila polská vláda amnestii pro ty, kteří se vzdají a přihlásí se orgánům státní moci, čehož využilo pouze 42 tisíc osob.

Počátkem roku 1947 započala reorganizovaná polská armáda operaci „Visla“, což byla vyčišťovací akce proti banderovcům, kteří dále bojovali a páchali teroristické činy i na civilním obyvatelstvu, vypalovali obce, vraždili a loupili. Podle oficiálních polských zdrojů padlo v letech 1944 až 1947 za oběť řádění banderovců více než 17 000 Poláků. Pod tímto tlakem se začaly některé jednotky UPA přesunovat na Slovensko, avšak další stále zůstávaly na polském území, přičemž představitelé OUN věřili tomu, že dojde ke třetí světové válce, při níž bude Ukrajina osvobozena od sovětské, resp. ruské nadvlády. Na Slovensku začali banderovci navazovat styky s protikomunisticky naladěným obyvatelstvem a začali hlásat svoji propagandu. Mimo jiné se snažili vyvolávat i obavy z české nadvlády nad Slovenskem, čímž si získávali svoje příznivce. Docházelo i k masakrům slovenských občanů, převážně Židů, komunistických funkcionářů a představitelů státní správy. To vše se dělo za souhlasu a podpory tamních představitelů řeckokatolické církve, která se též stala spojovacím článkem mezi oddíly UPA a jejím vedením na Západě. Střety československých bezpečnostních sil s banderovci probíhaly již prakticky od léta roku 1945, ovšem postupem doby neustále sílily. Situace došla tak daleko, že byly postupně paralyzovány jednotky SNB a Finanční stráže na východním Slovensku. Československá vláda byla nucena postupně přijímat opatření a na Slovensko byly vyslány vojenské jednotky, které jednotky UPA zatlačily zpět do Polska.

Banderovci v Československueditovat | editovat zdroj

Počátkem dubna 1946 se situace na východoslovenské hranici dramatizovala, když na Slovensko pronikly velké jednotky UPA. Banderovci začali opět provádět rozsáhlou agitační činnost, přičemž apelovali na občany, aby se postavili komunistickému nebezpečí a vyzývali k odboji bývalé Tisovy a Hlinkovy oddíly. Tento jejich vpád ukázal nepřipravenost československých silových jednotek. Banderovci dokonce obsadili 33 obcí, které se dostaly do jejich moci. Proto koncem dubna bylo na severovýchodní hranici Slovenska soustředěno velké množství vojenských jednotek, které tam začaly budovat komplexní obranný systém. Toto posílení mělo za následek zlepšení bezpečností situace, a tak se na Slovensku zdržovaly jen menší banderovské jednotky. Od podzimních měsíců 1946 docházelo k snižování počtu nasazených jednotek o polovinu původního stavu. V roce 1947 došlo k zhoršení mezinárodní situace a představitelé OUN ještě stále předpokládali, že vypukne vojenský konflikt, přičemž UPA bude mít jako svůj úkol útok na polskou armádu.

Počátkem dubna 1947 zesílily banderovské oddíly tlak na slovenskou hranici a v červnu došlo k průniku tří velkých banderovských jednotek Burlaka, Hromenka a Brodyče do Československa. V té době však vyvrcholila v Polsku operace Visla a snahou velitelů UPA byl přesun jejich jednotek do okupačních zón USA v Německu a Rakousku přes československé území. Banderovci předpokládali, že na Slovensku jim nebude kladen žádný odpor, že se jim podaří úhybnými manévry vyhnout přímým bojovým střetům s československými bezpečnostními silami, přičemž počítali i s podporou slovenského obyvatelstva a některých slovenských protikomunisticky orientovaných vojenských důstojníků. Přestože byla přijata úsporná opatření, dotýkající se armády, a zemi postihlo katastrofální sucho, Československá vláda zformovala z příslušníků pohraničních útvarů SNB samostatný Pohraniční pluk SNB „Slovensko“, který zasáhl do bojů proti banderovcům. Příslušníci UPA postupovali na západ a mnohdy dokázali za den překonat i 40 km v horském a zalesněném terénu. Při četných střetech s československými bezpečnostními složkami používali osvědčeného a v praxi vyzkoušeného způsobu pronikání vpřed, který spočíval v soustředěné palbě jedním směrem a proražení obrany bez ohledu na ztráty. Akce čs. bezpečnostních složek neutuchaly a velké banderovské bandy se jim dařilo postupně rozbíjet, i když mnohde i za cenu lidských obětí. Nejvyšší ztráty v bojích s Banderovci utrpěla Československá armáda v bitvě u Partizánské Ľupči v Nízkých Tatrách dne 5. srpna 1947.[10]

Dne 3. září 1947 se podařilo československým bezpečnostním složkám zajmout Burlaka, jeho milenku Ofélii a funkcionáře OUN Zenka. V dalším průběhu roku již banderovci táhli v malých skupinách, které se mohly účinněji vyhýbat čs. vojákům a příslušníkům SNB a Finanční stráže. Přitom začali pronikat i na Moravu a do jihovýchodních Čech, odkud chtěli pokračovat do Rakouska a západního Německa. Jejich přechody byly zaznamenány ještě do poloviny roku 1948, ale už se jednalo o ojedinělé akce. Několika menším skupinám a jednotlivcům se podařilo dostat v letech 1947–1948 do okupační zóny USA. Někteří banderovští prominenti získali za pomoci řeckokatolických kněží falešné[zdroj? křestní či oddací listy, kterými získali novou totožnost. Mnoho banderovců splynulo s přesídlenci, kteří se v poválečných letech usazovali v českém pohraničí[zdroj?. V tomto období se již OUN dostala do bezvýznamné úlohy a de facto zanikla.

V boji s Banderovci[zdroj? zahynulo 49 československých vojáků a příslušníků bezpečnostních složek.[11]

Osud prominentů OUNeditovat | editovat zdroj

Burlakovi, kterého zadržely československé bezpečnostní orgány, se podařilo uprchnout z vězení v Košicích, byl ale dopaden a předán polským orgánům, v Polsku byl odsouzen k trestu smrti a roku 1949 popraven. Hlavní velitel UPA generál Roman Šuchevyč zvaný Taras Čuprynka byl v březnu 1950 obklíčen oddílem NKVD a v přestřelce zahynul. Po něm velel UPA v letech 1950 - 54 Vasyl Kuk (Lemiš). Hromenko – vlastním jménem Michal Duda se probil do americké okupační zóny v Rakousku. Stepan Bandera byl 15. října 1959 zavražděn v Mnichově agentem KGB.

Kontroverze – hodnoceníeditovat | editovat zdroj

„Bůh a Ukrajina nade vše.“ Plakáty OUN v západoukrajinském Počajivu, 2007
Ukrajinská známka s portrétem Romana Šuchevyče
Stepan Bandera. Ukrajinská známka s jeho portrétem vydaná v roce 2009.
Arsenij Jaceňuk blokuje sídlo ukrajinské vlády během Euromajdanu, 2013. V pozadí vlajky UPA.

V období reálného socialismu bylo působení OUN a banderovských jednotek odsuzováno a jednostranně interpretováno. Po roce 1989 se místy začaly objevovat opačné sklony ukrajinské nacionalisty nekriticky glorifikovat. Jejich činnost je na jedné straně třeba vidět v historických souvislostech a mít na zřeteli jejich snahy o získání samostatnosti a v rámci toho boj proti sovětské okupaci[zdroj?, na straně druhé nelze hledět nekriticky na masakry civilních obyvatel[12], násilí a terorismus. Rozdílný je i výklad zásahu československých bezpečnostních sil, který byl před rokem 1989 bez výhrady schvalován, ovšem po listopadu 89 je nahlížen mnohdy kriticky jako akce svými rozměry nepřiměřená a spjatá s mocenskými záměry komunistické strany.

V roce 2014 ukrajinský prezident Petro Porošenko označil bojovníky UPA za „příklad hrdinství a vlastenectví na Ukrajině“.[13] V dubnu 2015 ukrajinský parlament schválil zákon, který udělil příslušníkům OUN a UPA status bojovníků za svobodu Ukrajiny.[14]

V lednu 2015 český prezident Miloš Zeman zkritizoval vůdce OUN a UPA Stepana Banderu a Romana Šuchevyče a prohlásil, že nemůže „blahopřát Ukrajině k takovým národním hrdinům.”[15] Na Zemanovu kritiku reagovala skupina českých ukrajinistů a historiků, včetně historika Davida Svobody z Ústavu pro studium totalitních režimů, ukrajinistky a analytičky think-tanku Evropské hodnoty Lenky Víchové nebo politického geografa Michaela Romancova, kteří v otevřeném dopise Zemanova slova odmítli.[16] Samotné ocenění Stepana Bandery bylo tvrdě kritizováno Ruskem, jehož tisková agentura ITAR-TASS prohlásila, že „ozbrojenci z UPA mají na svědomí množství zločinů, mezi nimi vyvraždění víc než 100 000 Poláků, Čechů a Židů v západní Volyni“. Udělení titulu odsoudili a označili za provokaci také představitelé slovenských protifašistických a odbojových organizací a Sdružením vězňů nacistických koncentračních táborů.[17] Ocenění bylo odsouzeno i Centrem Simona Wiesenthala a Studentskou unií francouzských Židů. Dne 25. února 2010 také Evropský parlament kritizoval rozhodnutí tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka ocenit titulem Hrdina Ukrajiny Banderu a vyjádřil naději, že by to mohlo být znovu přehodnoceno.[18]

Filmová zpracováníeditovat | editovat zdroj

  • Akce B, drama 1951, Československo, režie: Josef Mach
  • Stíny horkého léta, drama 1977, Československo, režie: František Vláčil
  • Atentát, historická drama 1995, Ukrajina, režisér: Oleś Jančuk
  • The Undefeated, historická drama 2000, Ukrajina, režisér: Oleś Jančuk
  • Železná setína, historická drama 2005, Ukrajina-Austrálie, režisér: Oleś Jančuk
  • Banderivci, historický, 2008, Ukrajina, režisér: Ľubomyr Horbač
  • Banderovci, dokumentární, 2010, Česko, režisér: Aleš KoudelaDostupné online.
  • Ukraiński rapsod, dokumentární, 2012, Polsko, režisér: Dariusz Marek Srzednicki
  • Kryptonim Pożoga, dokumentární, 2013, Polsko, režisér: Wincenty Ronisz
  • Było sobie miasteczko, dokumentární, 2009, Polsko, režisér: Tadeusz Arciuch, Maciej Wojciechowski
  • Skrawek piekła na Podolu, dokumentární, 2008, Polsko, režisér: Jolanta Kessler-Chojecka
  • Wołyń, drama 2016, Polsko, režie: Wojciech Smarzowski

Referenceeditovat | editovat zdroj

  1. HRUSHEVSʹKYĬ, MYKHAĬLO, 1866-1934.; ГРУШЕВСЬКИЙ, МИХАЙЛО, 1866-1934. Barsʹke starostvo : istorychni narysy XV-XVIII st.. Lʹviv: In-t ukraïnsʹkoï arkheohrafiï ta dz︠h︡ereloznavstva im. M.S. Hrushevsʹkoho 623 s. Dostupné online. ISBN 5-12-004335-6, ISBN 978-5-12-004335-9. OCLC 37989459 
  2. Reichrt O.: Michalovské ozvěny, 1997
  3. Vrazi jsou nyní váleční veteráni. Kam je Ukrajina schopná zajít ve velebení banderovců? | SECURITY MAGAZÍN. www.securitymagazin.cz online. cit. 2020-01-24. Dostupné online. 
  4. Władysław Siemaszko, Ewa Siemaszko: Ludobójstwo dokonane przez nacjonalistów ukraińskich na ludności polskiej Wołynia : 1939–1945, Warszawa 2000, s.739.
  5. Grzegorz Motyka, Od rzezi wołyńskiej do akcji "Wisła", s.127
  6. Grzegorz Motyka, Ukraińska partyzantka 1942-1960, Warszawa 2006, s.313-315
  7. Grzegorz Motyka, Ukraińska partyzantka 1942-1960, Warszawa 2006, s.329
  8. Grzegorz Motyka, Ukraińska partyzantka 1942-1960, Warszawa 2006, s.354-356
  9. Grzegorz Motyka, Od rzezi wołyńskiej do akcji „Wisła”, Kraków 2011, s. 447
  10. Banderovci jako téma Historického magazínu — Osobnosti na ČT24 — Česká televize. www.ct24.cz online. cit. 2017-05-29. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-03-13. 
  11. http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&i=3532&mm=1&vd=1&PHPSSIDWx=02155e7ba940258fee259695003aa862
  12. Milan Tůma, Kdybych měl zapomenout na ně, Bože na nebi, zapomeň na mě.
  13. Poroshenko: ‘UPA are heroes,’ will consider giving veterans legal status. 26. září 2014.
  14. Ukrajina účtuje s minulostí, banderovcům ale přiznala zásluhy. Novinky. 10. dubna 2015
  15. Zeman: Ukrajině k hrdinům, jako je Bandera, blahopřát nemohu. Týden. 8. ledna 2015.
  16. Ukrajinisté kritizují Zemana. Bandera nevraždil Poláky a Šuchevyč Židy. Hospodářské noviny online. 13. ledna 2015. Dostupné online. 
  17. Zakladatel banderovců byl posmrtně vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny
  18. Kyiv Post - European parliament hopes new Ukraine's leadership will reconsider decision to award Bandera title of hero

Literaturaeditovat | editovat zdroj

Související článkyeditovat | editovat zdroj

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Organizace_ukrajinských_nacionalistů
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Émile Zola
Írán
Österreichisches Jungvolk
Ötzi
Úmrtí v roce 2021
Únorový převrat
Ústřední mocnosti
Časové pásmo
Češi
Čeština
Černá smrt
Černé moře
Červen
Červenec
Česká strana sociálně demokratická
Česká Wikipedie
Český rozhlas
Český zemský sněm
Česko
Československá republika
Československo-polský spor o Těšínsko
Ľadová doba
Řád německých rytířů
Řád zlatého rouna
Řím
Římská legie
Římské číslice
Římské provincie
Římskokatolická církev
Řecká národní knihovna
Řecko
Šablona:Rakouští panovníci
Šicí stroj
Španělští Habsburkové
Španělsko
Štýrské vévodství
Štýrský Hradec
Štýrsko
Štěpán Habsbursko-Lotrinský
Štaufové
Štvorcový kilometer
Švédsko
Švýcarsko
Švajčiarsko
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Židé
Žofia Bošňáková
.at
.pl
1. červen
1. květen
1. leden
1. listopad
1. polská armáda
10. únor
10. červen
10. červenec
10. říjen
10. leden
10. století
10. září
1098
11. únor
11. červen
11. duben
11. leden
11. listopad
11. prosinec
11. srpen
11. století
1156
1192
12. červen
12. březen
12. duben
12. květen
12. století
1246
1273
1278
1297
13. červen
13. květen
13. srpen
13. století
1358
1365
1379
1385
14. únor
14. červen
14. leden
14. prosinec
14. srpen
1423
1491
1494
15. únor
15. červen
15. červenec
15. duben
15. leden
15. listopad
15. prosinec
15. srpen
15. září
1526
1534
1535
1540
1541
1554
1558
1564
1565
1568
1569
1570
1571
1580
1583
1585
1587
1590
16. únor
16. červen
16. říjen
16. prosinec
1605
1609
1644
1645
1665
17. únor
17. červen
17. červenec
17. leden
17. století
1714
1720
1731
1740
1742
1751
1754
1772
1776
1784
1787
1793
1795
1798
18. červen
18. červenec
18. duben
18. srpen
18. století
18. září
1802
1807
1810
1811
1814
1815
1818
1819
1820
1822
1823
1830
1831
1832
1834
1835
1836
1837
1838
1839
1840
1840 ve fotografii
1841
1842
1843
1844
1846
1848
1850
1855
1857
1858
1860
1861
1862
1864
1873
1874
1875
1881
1883
1884
1886
1887
1888
1889
1890
1891
1892
1893
1894
1896
1897
1898
19. červen
19. říjen
19. květen
19. leden
19. prosinec
19. století
1900
1901
1902
1903
1904
1905
1906
1907
1908
1909
1911
1912
1913
1914
1915
1916
1917
1918
1919
1920
1921
1922
1923
1925
1926
1927
1928
1934
1936
1937
1939
1940
1943
1945
1947
1948
1949
1950
1951
1953
1954
1955
1956
1957
1958
1959
1960
1962
1963
1964
1965
1971
1974
1976
1978
1980
1983
1984
1985
1989
1993
1994
1996
2. červen
2. duben
2. prosinec
2. tisíciletí
20. červen
20. červenec
20. březen
20. květen
20. prosinec
20. století
2000
2001
2002
2003
2004
2006
2007
2009
2014
2018
2021
2022
21. únor
21. červen
21. červenec
21. leden
21. prosinec
21. století
22. únor
22. červen
22. duben
22. květen
22. listopad
22. srpen
23. únor
23. červen
23. červenec
23. říjen
23. leden
23. listopad
23. srpen
23. září
24. červen
24. duben
24. květen
24. listopad
25. červen
25. leden
26. únor
26. červen
26. červenec
26. květen
26. leden
27. červen
27. červenec
27. říjen
28. červen
28. březen
28. duben
28. květen
28. leden
28. listopad
29. červen
29. říjen
29. duben
29. listopad
29. září
3. únor
3. červen
3. říjen
3. květen
3. leden
3. prosinec
30. červen
30. říjen
30. březen
30. listopad
303. stíhací peruť
31. leden
31. prosinec
4. červen
4. duben
4. květen
4. listopad
4. srpen
4. století
455
476
5. únor
5. červen
5. červenec
5. duben
5. leden
5. srpen
575
6. únor
6. červen
6. červenec
6. březen
6. květen
6. listopad
6. září
657
7. únor
7. červen
7. říjen
7. květen
7. leden
7. srpen
7. září
718
757
8. červen
8. červenec
8. březen
8. duben
8. květen
8. srpen
8. století
8. století př. n. l.
8. září
9. červen
9. březen
9. listopad
955
976
996
Ašraf Ghaní
Abdikace
Abdulláh Abdulláh
Abdul Ali Mazari
Absolutismus
Adalbert Horawitz
Adolf Hitler
Afghánistán
Air Canada
Alžběta Habsburská (1436)
Alžběta I.
Alžběta II.
Alžběta Lucemburská
Albánie
Alban Berg
Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský
Albrecht II. Habsburský
Albrecht Rakouský
Albrecht V. Bavorský
Albrecht VI. Habsburský
Albrecht VII. Habsburský
Aleš Balcárek
Alexander Van der Bellen
Alexandr Leopold Habsbursko-Lotrinský
Alfons Španělský
Alma mater
Alois Beer
Alois Kirnig
Alpínske vrásnenie
Alphonse Daudet
Alpy
Alpy (Mesiac)
Amanda Gormanová
Americká revoluce
Americká univerzita v Bejrútu
Americký dolar
Amharsko
Amrulláh Sálih
Anšlus
Andrzej Duda
Anexe
Anglie
Anna de Foix a Candale
Anna Habsburská (1528–1590)
Anna Habsburská (1573–1598)
Anna Habsburská (1573-1598)
Anna Jagellonská
Antikatolicismus
Antiochie
Antisemitismus
Antonín Rakousko-Toskánský
Antonín Viktor Habsbursko-Lotrinský
Antonie di Giorgi
Anton Thomas Hanke
Apeniny
Apulská platňa
Archeologická lokalita
Archeologické prameny
Archeologický informační systém ČR
Archeologický nález
Archeologický výzkum
Archiv český
Arcivévoda
Arnošt Habsburský
Arnošt Habsbursko-Lotrinský
Arthur Ashkin
Arthur Seyß-Inquart
Art Garfunkel
ArXiv
Associated Press
Atentát na Františka Ferdinanda d'Este
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
Auguste Rodin
August Bebel
August II. Silný
August III. Polský
August Salaba
Australská národní knihovna
Austroalpinikum
Austrofašismus
Autoritarismus
Autorita (knihovnictví)
Autoritní kontrola
Běloruština
Bělorusko
Babenberkové
Babrak Karmal
Baltové
Baltské moře
Barack Obama
Barokní architektura
Barská konfederace
Bavoři
Bavorština
Bavorské vévodství
Bazilika
Bedřich Homola
Bedřich Rakousko-Těšínský
Bedřich Rozehnal
Benedikt I.
Berijev Be-200
Bibliografie dějin Českých zemí
BIBSYS
Biskupin
Bitva na Moravském poli
Bitva o Berlín
Bitva o Británii
Bitva o Monte Cassino
Bitva u Grunwaldu
Bitva u Lehnice
Bitva u Moháče
Bitva u Vídně
Bitva u Varšavy (1920)
Boeing B-29 Superfortress
Boj o investituru
Boleslav Chrabrý
Boleslav III. Křivoústý
Bosenská krize
Brigitte Hamannová
Britská Indie
Brno
Brownova univerzita
Budapešť
Burhánuddín Rabbání
Císař
Car
Carl Menger
Carnuntum
Caroline Kennedyová
Cestovní ruch
Charles Booth
Charles Warren
Charlie Watts
Charlotta Belgická
Chmelnického povstání
Chorvatština
Chorvatsko
Christianizace
Christoph Willibald Gluck
CiNii
Claude Monet
Claudius
Commons:Featured pictures/cs
Cornellova univerzita
Cosimo II. Medicejský
Covid-19
Curych
Curzonova linie
Czartoryští
Dějiny Polska
Dějiny Rakouska
Dělení Polska
Džaváharlál Néhrú
Damien de Veuster
Dana Picková
Dartmouth College
Diecéze míšeňská
Diktatura
Dináre
Dlouhá turecká válka
Doba železná
Doba bronzová
Doba halštatská
Dolní Rakousy
Doména nejvyššího řádu#Národní doména nejvyššího řádu
Domažlice
Dominik Riegel
Dom (vrch)
Doubravka Přemyslovna
Dr. House
Druhá Polská republika
Druhá světová válka
Druhohory
Dub
Dufourspitze
Dunaj
Dyje
Dynastie
Eduard Schnitzer
Eduard von Knorr
Edvard Beneš
Edward Śmigły-Rydz
Ekonom
Elektrická dráha na Letné v Praze
Elektrická tramvaj
Eleonora Gonzagová (1598–1655)
Eleonora Habsburská (1582–1620)
Eleonora Navarrská
Eleonora Portugalská (1467)
Emanuel Bořický
Emanuel František Züngel
Emilie Fryšová
Encyklopedie
Engelbert Dollfuss
Enrico Fermi
Epigram
Ernst Abbe
Ernst Kaltenbrunner
Estonsko
Etiopie
Eugen Johann Christoph Esper
Eugen Kadeřávek
Eurázijská platňa
Európa
Euro
Eurozóna
Evžen I.
Evžen Rakousko-Těšínský
Evangelická církev
Evropská unie
Fat Man
Favoritka
Federace
Federico Zandomeneghi
Felix Rakouský
Ferdinand I. Dobrotivý
Ferdinand I. Ferrante
Ferdinand I. Habsburský
Ferdinand II. Štýrský
Ferdinand II. Aragonský
Ferdinand II. Tyrolský
Ferdinand III. Habsburský
Ferdinand III. Toskánský
Ferdinand IV. Habsburský
Ferdinand IV. Toskánský
Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský
Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský (1868–1915)
Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este
Ferdinand Karel Tyrolský
Ferdinand Karel Viktor Rakouský-Este
Ferdinand Schmidt (fotograf)
Feudalismus
Filip I. Kastilský
Filip I. Sličný
Filip II. Španělský
Filip III. Španělský
Filip IV. Španělský
Film
Finsteraarhorn
Florence Marlyová
Florián Červeň
Francúzsko
Francie
Francouzská národní knihovna
Francouzské revoluční války
Franco Faccio
Franská říše
František Brusák
František Ferdinand d'Este
František Forst
František Hrobař
František I. Štěpán Lotrinský
František I. Rakouský
František IV. Modenský
František Josef I.
František Josef Toskánský
František Křižík
František Karel Habsbursko-Lotrinský
František Karel Rakousko-Toskánský
František Palacký
František Pilař
František Plánička
František Salvátor Rakousko-Toskánský
František Schwarz (1840–1906)
František V. Modenský
František Wichterle
František Xaver Naske
Franz Stangl
Fridrich Ferdinand Rakouský
Fridrich III. Habsburský
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém IV.
Görlitz
Gabriela Navrátilová
Gabriel Max
Gaetano Donizetti
Gallus Anonymus
Geiserich
Gemeinsame Normdatei
Generalplan Ost
Geodata
Geografie Rakouska
Geológia
Geológia Álp
George Cadogan, 5. hrabě Cadogan
George Washington
Georg von Schönerer
Gerd Müller
Germáni
Gestapo
Gesta principum Polonorum
Glaciál
Gotická architektura
Gottfried Toskánský
Gran Paradiso
Gregoriánský kalendář
Gregoria Maximiliána Habsburská
Grossglockner
Gruzie
Guglielmo Marconi
Guta Habsburská
Hámid Karzaj
Habsburkové
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (rozcestník)
Habsburské Nizozemí
Hafizulláh Amín
Haiti
Hajbatulláh Achúndzáda
Haličsko-vladiměřské království
Halit
Hallstatt
Hall in Tirol
Hans Makart
Harlem
Harvardova univerzita
Hektár
Heliocentrismus
Helvetikum
Herculaneum
Hiram Stevens Maxim
Hirohito
Hlavní město
Hlavní strana
Hnězdno
Hohe Tauern
Holokaust
Horní Lužice
Hornina
Hornoslezská povstání
Hrubý domácí produkt
Hubert Salvátor Rakousko-Toskánský
Hustota zalidnění
Ignác Šechtl
Ignác z Loyoly
Index lidského rozvoje
Indie
Innsbruck
International Standard Book Number
International Standard Serial Number
Invalidovna (Paříž)
Invaze do Polska (1939)
IROZHLAS
Isabela Bourbonská
Isabela Kastilská
Isabela Portugalská (1496)
Islám
ISO 3166-1
ISO 3166-2:AT
ISO 3166-2:PL
Itálie
Ivana Grollová
Ivan Hrbek
Ivy League
Izraelské obranné síly
Jára Beneš
Józef Beck
Józef Piłsudski
Jaan Kaplinski
Jaderná zbraň
Jagellonci
Jagellonská univerzita
Jakub Arbes
Jakub Hron Metánovský
Jaltská konference
James Wilson (Dr. House)
Jana Enríquezová
Jana I. Kastilská
Janovský záliv
Janov (Taliansko)
Jantarová stezka
Jan Ambrůz
Jan Habsbursko-Lotrinský
Jan Henryk Dąbrowski
Jan II. Aragonský
Jan II. Kastilský
Jan III. Sobieski
Jan Jindřich
Jan Karel Habsburský
Jan Karel Hraše
Jan Macháček
Jan Matejko
Jan Radimský
Jan Salvátor Toskánský
Jan Tomáš
Jan Váňa (havíř)
Japonsko
Jardins des Champs-Élysées
Jarmil
Jazyk (lingvistika)
Jiří II.
Jiří Toskánský
Jih
Jim Carroll
Jindřich Ferdinand Toskánský
Jindřich Habsbursko-Lotrinský
Jindřich II. Babenberský
Jindřich II. Pobožný
Jindřich IV.
Jindřich Niederle
Jindřich V. Sálský
Johann Franz Greipel
John Boyd Dunlop
John Kerry
John Spencer-Churchill, 7. vévoda z Marlborough
Josef August Rakouský
Josef Ferdinand Toskánský
Josef Frankovský
Josef František Habsbursko-Lotrinský
Josef Habsbursko-Lotrinský
Josef I. Habsburský
Josef II.
Josef Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský
Josef Pražák
Josef Schulz
Josef Truhlář
Joseph Stiglitz
Josif Vissarionovič Stalin
Južná Európa
Judaismus
Juh
Juhovýchod
Kábul
Křížové výpravy
Křesťanství
Křižáci
Kašubština
Kaliningradská oblast
Kampus
Kapitulace Japonska
Karantánie
Kara Mustafa
Karel Španělský
Karel Štýrský (biskup)
Karel Štěpán Rakousko-Těšínský
Karel Adámek
Karel Albrecht Habsbursko-Altenburský
Karel Ambrož Rakouský-Este
Karel Bulíř (pedagog)
Karel Förster
Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský
Karel Havlíček Borovský
Karel Hořínek
Karel I.
Karel I. Josef Habsburský
Karel II. Španělský
Karel II. Štýrský
Karel IV.
Karel Jan Rudzinsky
Karel Jonáš
Karel Josef Habsbursko-Lotrinský
Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (1918–2007)
Karel Ludvík Rakousko-Těšínský
Karel Ludvík Rakousko-Uherský
Karel Pius Rakousko-Toskánský
Karel Růžička starší
Karel Salvátor Rakousko-Toskánský
Karel Smělý
Karel V.
Karel VI.
Karel Vrátný
Karel Vraný
Karlovac
Karl Nehammer
Karpaty
Kateřina II. Veliká
Kateřina Jacques-Bursíková
Kateřina Renata Habsburská
Kateřina z Foix
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 1840
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Katolicismus
Katolické řády a řeholní kongregace
Katolictví
Katyňský masakr
Kavkazská válka
Kazimír III. Veliký
Kazimír IV. Jagellonský
Keltové
Kibuc
Kilometer
Kitzbühel
Klíma
Klagenfurt
Klaudie Medicejská
Klemens Wenzel von Metternich
Klement Salvátor Habsbursko-Altenburský
Kmen (sociologie)
Knížectví
Kościuszkovo povstání
Kolumbijská univerzita
Komtur
Komunistická strana Čech a Moravy
Komunistická strana Rakouska
Konžská republika
Kongresové Polsko
Konrád I. Mazovský
Konstance Habsburská
Konstancja Gładkowska
Konstituční monarchie
Korunní princ Rudolf
Korunovace
Korutany
Kosmická sonda
Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)
Královský hrad (Varšava)
Kraňsko
Krakov
Krakovské povstání
Kras
Kreva
Krevská unie
Kryštalinikum
Krymský chanát
Kujavsko
Kujavsko-pomořské vojvodství
Kurt Biedenkopf
Kurt Waldheim
Květen
Květnový převrat (Polsko)
Lógar
Lac du Bourget
Ladislav Filip Habsbursko-Lotrinský
Ladislav Pohrobek
Ladislav Rott
Lajos Abafi
Lalibela
Latina
Lednové povstání
Leopold Ferdinand Salvátor
Leopold Habsbursko-Lotrinský
Leopold I.
Leopold I. Babenberský
Leopold I. Vilém
Leopold II.
Leopold II. Toskánský
Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský
Leopold V. Habsburský
Leo Karel Habsbursko-Lotrinský
Les
Letecká archeologie
Letní čas
Letní olympijské hry 2020
Levice
Lev XI.
Liberalismus
Library of Congress Control Number
LIBRIS
Lichtenštajnsko
Lichtenštejnsko
Lilek brambor
Linec
Lipica
Listopadové povstání
Literární fikce
Litevština
Litevské velkoknížectví
Litva
Londýn
Lotyšská národní knihovna
Louis-Nazaire Bégin
Lužická kultura
Lužická Nisa
Lublinská unie
Ludvík Habsbursko-Lotrinský
Ludvík Salvátor Toskánský
Ludvík Viktor Habsbursko-Lotrinský
Lulu (Berg)
Luna 22
Lvov
Lyskamm
Média:Pl-Rzeczpospolita.ogg
Měď
Měšťanstvo
Měšek I.
Měsíc
Městské okresy v Německu
Maďaři
Maďarština
Maďarsko
Madeleine Albrightová
Madrid
Mahátma Gándhí
Mahmúd Ahmadínežád
Malá Strana
Maltská konvence
Manhattan
Manuel Rivera-Ortiz
Maorové
Maršál Polska
Marie Anna Bavorská (1551–1608)
Marie Anna Bavorská (1574–1616)
Marie Burgundská
Marie Kristýna Rakouská (1574–1621)
Marie Magdalena Habsburská
Marie Stuartovna
Marie Terezie
Markéta Habsburská (1584–1611)
Markéta Habsburská (1584)
Markéta Saská
Markýz de Sade
Markrabě
Mars (planeta)
Mars Express
Martha Washingtonová
Martin Čech
Martin Van Buren
Massif des Écrins
Mateusz Morawiecki
Matterhorn
Matyáš Habsburský
Mauzoleum
Maximilián I. Habsburský
Maxmilián Arnošt Habsburský
Maxmilián Evžen Rakouský
Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský
Maxmilián I. Habsburský
Maxmilián I. Mexický
Maxmilián II. Habsburský
Maxmilián III. Habsburský
Maxmilián Josef Rakouský-Este
Mazovčané
McDonnell Douglas DC-9
Metrov nad morom
Metro v Praze
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Michail Saakašvili
Mikuláš Koperník
Milan Havlín
Milan Zelený
Milavče
Miloš Klicman
Milton Friedman
Miocén
Miroslav Khol
Miroslav Tetter
Mongolský vpád do Evropy
Mont Blanc
Morava
Muhammad Dáúd Chán
Muhammad Nadžíbulláh
Mumie
MusicBrainz
Nářečí
Náboženství
Náměstí Hrdinů (Vídeň)
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Citace
Nápověda:Literatura
Nápověda:Obsah
Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu
Národní hymna
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Španělska
Národní knihovna Izraele
Národní konvent
Národní muzeum
Národnost
Núr Mohammad Tarakí
Němčina
Němci
Německá říše
Německé císařství
Německé Rakousko
Německé zločiny v Polsku za druhé světové války
Německý spolek
Německo
Německo-polská státní hranice
Německo-polský pakt o neútočení
Nacismus
Nacistické Německo
Nadace Wikimedia
Nagasaki
Napoleonské války
Napoleon Bonaparte
National Archives and Records Administration
Neandertálec
Nedestruktivní archeologie
Negba
Nemecko
Neoabsolutismus
Neolit
Neutralita
New York
New York (stát)
New York City Police Department
Nihil novi
Nikolaj Davyděnko
Nobelova cena
Noricum
Novorossijsk
Občanská demokratická strana
Obléhání Brna (1645)
Obléhání Konstantinopole (717–718)
Obležení Hlohova
Obyvatelstvo
Odilon Redon
Odilo Globocnik
Odra
Okupační zóny Rakouska
Oldřich Nový
Oligocén
Olympijské hry
OpenStreetMap
Opera
Operace Tannenberg
Operace Visla
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
Organizace pro osvobození Palestiny
Organizace spojených národů
Organizace ukrajinských nacionalistů
Organizace zemí vyvážejících ropu
Orogenéza
Oskar Höcker
Osmanská říše
Osmansko-habsburské války
Osvícenství
Ota František Josef
Ota I. Veliký
Ota II.
Ota III.
Oto Linhart
Otto von Habsburg
Pádska nížina
Pákistán
Pán (šlechtický titul)
Předměstí
Přemyslovci
Přemysl Otakar II.
Přimda (hrad)
Paříž
Paštunština
Paštunové
Pagekon obří
Paleogén
Palisáda
Památková rezervace
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Pangermanismus
Panonie
Panoráma
Papež
Parita kupní síly
Parlamentní republika
Penninikum
Penninské Alpy
Penny Black
Pensylvánská univerzita
Pentagon
Perština
Personální unie
Per Teodor Cleve
Petr Ferdinand Toskánský
Petr Iljič Čajkovskij
Petr Kolínský
Piastovci
Pius X.
Piz Bernina
Pjotr Lavrov
Ploutvonožci
Poštovní známka
Požár
Požár Malé Strany a Hradčan
Pohřebiště
Pohorie
Poláci
Polština
Polané (západní)
Politik
Polská exilová vláda
Polská hymna
Polská lidová republika
Polská národní knihovna
Polská republika (rozcestník)
Polská vlajka
Polské království
Polské království (1916–1918)
Polský odboj během druhé světové války
Polský podzemní stát
Polsko
Polsko-litevská unie
Polsko-litevská unie (1569–1795)
Polsko-litevská válka
Polsko-sovětská válka
Polsko-ukrajinská válka
Pomořansko
Pompeje
Poniatowští
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Francúzsko
Portál:Geografia
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Novověk
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Politika
Portál:Pravěk
Portál:Spojené státy americké
Portál:Sport
Portál:Středověk
Portál:Starověk
Portál:Vedy o Zemi
Poslanecká sněmovna
Poznaňské velkovévodství
Poznaňsko
Príkrov (geológia)
Pražský hrad
Praha
Pravěk
Prevét
Princetonská univerzita
Privilegium minus
Projekt Manhattan
Prosperita
Protestantismus
Pruské království
Pruské Slezsko
Prusko
Prusko-rakouská válka
První anglo-afghánská válka
První křížová výprava
První opiová válka
První Rakouská republika
První světová válka
Pryč od Říma!
Pulitzerova cena
Q156400
Q156400#identifiers
Q156400#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q172388
Q172388#identifiers
Q172388#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q49088
Q49088#identifiers
Q49088#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q839954#identifiers
Q839954#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q866393
Q866393#identifiers
Q866393#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rétové
Raabs an der Thaya
Rada Evropy
Raetie
Rainer Ferdinand Habsbursko-Lotrinský
Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský
Rakúsko
Rakouská hymna
Rakouská občanská válka
Rakouská státní smlouva
Rakouská vlajka
Rakouské arcivévodství
Rakouské císařství
Rakouské markrabství
Rakouské Nizozemí
Rakouské spolkové země
Rakouské vévodství
Rakouský stát
Rakousko
Rakousko-turecká válka (1663–1664)
Rakousko-uherské vyrovnání
Rakousko-Uhersko
Rekatolizace
Renáta Doleželová
Renesanční architektura
Renesance
Republika
Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství
Richard Jahn
Richterova stupnice
Robert Führer
Robert Oppenheimer
Robert Rakouský-d'Este
Robert Sean Leonard
Rok
Ropná skvrna
Rozhlas
Rozloha
Rudá armáda
Rudolf I. Habsburský
Rudolf II.
Rudolf IV. Habsburský
Rudolf Jan kardinál Habsbursko-Lotrinský
Ruské impérium
Rusko
Rusko-polská válka (1605–1618)
Rysy
Rytíř
Séraphin-Médéric Mieusement
Saintgermainská smlouva
Sakrální stavba
Salcburk
Sanace (Polsko)
Sarajevo
Sarmati
SARS-CoV-2
Sasko
Satira
Saturnin Heller
Schengenský prostor
Schutzstaffel
Sedimentačná panva
Sedmidenní válka
Sedmiletá válka
Sejm
Sergej Adamovič Kovaljov
Severní válka
Severoatlantická aliance
Severovýchod
Seznam římských králů
Seznam štýrských markrabat a vévodů
Seznam švédských králů
Seznam brixensko-bolzanských biskupů
Seznam korutanských vévodů
Seznam kraňských markrabat a vévodů
Seznam měn
Seznam mezinárodních poznávacích značek
Seznam mezinárodních směrových čísel
Seznam představitelů Afghánistánu
Seznam představitelů Polska
Seznam představitelů Rakouska
Seznam panovníků Svaté říše římské
Seznam pasovských biskupů
Seznam polských králů
Seznam portugalských panovníků
Seznam pruských panovníků
Seznam států podle státního zřízení
Seznam států světa podle data vzniku
Seznam států světa podle HDP na obyvatele
Seznam států světa podle hustoty zalidnění
Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje
Seznam států světa podle nejvyšších hor
Seznam států světa podle počtu obyvatel
Seznam států světa podle rozlohy
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Seznam vratislavských biskupů a arcibiskupů
Shetlandy
Sidney Altman
Sjednocená kanadská provincie
Skanzen
Skotsko
Skytové
Slezané
Slezská kuchyně
Slezské vojvodství
Slezsko
Slované
Slovanské náboženství
Slovanský sjezd
Slovenština
Slovenská národní rada
Slovensko
Slovinština
Slovinsko
Smlouva z Waitangi
SNAC
Sofie Litevská
Solná komora
Soubor:1684 Entsatz von Wien anagoria.JPG
Soubor:Anonym Erzherzog Karl II.jpg
Soubor:Aschraf Ghani MSC 2017 2 (cropped modified).jpg
Soubor:Auguste Rodin fotografato da Nadar nel 1891.jpg
Soubor:Austria 1945-55.svg
Soubor:Austria Romana.png
Soubor:Austria satellite-map.jpg
Soubor:Biskupin - gate and wall.jpg
Soubor:Border changes in history of Poland.png
Soubor:Bregenz pano 1.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1987-0922-500, Wien, Heldenplatz, Rede Adolf Hitler.jpg
Soubor:Carinthia Arms.svg
Soubor:Charlie Watts Berlinale 2008 cropped.jpg
Soubor:Claude Monet 1899 Nadar crop.jpg
Soubor:Coat of arms of Austria.svg
Soubor:ColumbiaNYUCoat.JPG
Soubor:Davydenko Hamburg.jpg
Soubor:Destroyed Warsaw, capital of Poland, January 1945.jpg
Soubor:Emile Zola MOPA.jpg
Soubor:Empire Autricien au XVIII. siecle.jpg
Soubor:EU-Austria.svg
Soubor:EU-Poland.svg
Soubor:Europa Jagellonica.svg
Soubor:Flag of Austria.svg
Soubor:Flag of Poland.svg
Soubor:Grunwald Wojciech Kossak.jpg
Soubor:Herb Polski.svg
Soubor:Imperial Coat of Arms of the Empire of Austria.svg
Soubor:Jakub Arbes.jpg
Soubor:Jarlshof(NigelDuncan)Feb2007.jpg
Soubor:Joseph Siffred Duplessis - Christoph Willibald Gluck - Google Art Project.jpg
Soubor:Krizik Electric Tram 1891 Hercik.png
Soubor:Languages of Central Europe 1910 v češtině.png
Soubor:Low Memorial Library Columbia University NYC.jpg
Soubor:Marcha orientalis-cs.svg
Soubor:MieszkoDagome.jpg
Soubor:Nagasakibomb.jpg
Soubor:Polska-ww1-nation.png
Soubor:Tchaikovsky2.jpg
Soubor:Teresa-Stolz.jpg
Soubor:Thilafushi1.jpg
Soubor:VenusWillendorf.jpg
Soubor:Wappen Herzogtum Krain.png
Soubor:Wappen Herzogtum Steiermark.png
Soubor:Wentworth Miller by Gage Skidmore.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Sovětská invaze do Polska
Sovětské represe proti Polákům a polským občanům 1939–1946
Speciální:Kategorie
Speciální:Map/16/52.788378/17.744691/cs
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/978-80-7106-239-4
Speciální:Zdroje knih/978-80-7243-455-8
Spisovatel
Spittal an der Drau
Spojené arabské emiráty
Spojené království
Spojené státy americké
Spojenci (druhá světová válka)
Srážka vlaků u Milavčí
Srbsko
Státní znak Polska
Státní znak Rakouska
Středa
Střední Evropa
Střední Litva
Střední paleolit
Stanfordova univerzita
Stanisław Żółkiewski
Stanislav II. August Poniatowski
Starověk
Starověký Řím
Story Musgrave
Strana Whigů
Strana Zelených
Stratzing
Stredná Európa
Sunnitský islám
Světová banka
Světová obchodní organizace
Světskost
Svatá říše římská
Svatá Helena (ostrov)
Svobodné město Krakov
Svrchovanost
Szlachta
Tádžikistán
Tálibán
Třicetiletá válka
Taliansko
Talibán
Terciární sektor
Terciér
Tereza Stolzová
Terst
Tethys (more)
Teurnia
Theodore Roosevelt
Theodor Tomášek
Thilafushi
Think tank
Thomas Hardy
Thomas Merton
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Tokio
Tomáš Černý (politik)
Tomáš Vorel
Tony Award
Tony Esposito (lední hokejista)
Toomas Hendrik Ilves
Toruň
Tovaryšstvo Ježíšovo
Trapista
Treťohory
Trove
Turečtina
Turecko
Tyrolsko
Udórz (hrad)
Ukrajina
Ukrajinci
Ukrajinská povstalecká armáda
Umělá družice
Umajjovci
UNESCO
Union List of Artist Names
Univerzita
Univerzita ve Štýrském Hradci
Univerzitní systém dokumentace
Uzbekistán
Václav II.
Václav Mollenda
Václav Nekvasil
Václav Veber
Válka o španělské dědictví
Válka ve Vietnamu
Válka v Tigraji
Války o rakouské dědictví
Vápenec
Vídeň
Vídeňský kongres
Východ
Východní blok
Východní Germáni
Východní marka
Východní Prusko
Východofranská říše
Vakcína proti covidu-19
Vandalové
Varšava
Varšavská konfederace
Varšavské knížectví
Varšavské povstání
Vatikánská apoštolská knihovna
Velká francouzská revoluce
Velká turecká válka
Velké okresní město
Velkopolské povstání
Velkopolské povstání (1806)
Velkopolsko (historické území)
Veněra 15
Venuše z Galgenbergu
Versailleská smlouva
Viedeň
Viedenská kotlina
Viktor Wilhelm Russ
Vilém Habsbursko-Lotrinský
Vilém I. Nizozemský
Vilém II. Nizozemský
Vilém Rakousko-Těšínský
Vilém Tierhier
Virginie
Virtual International Authority File
Virunum
Visegrádská skupina
Vislané
Vitalianus
Vital Šyšov
Vladimír Slavínský
Vladislav I. Lokýtek
Vladislav II. Jagello
Vladislav Jagellonský
Vlastenecká fronta (Rakousko)
Vlastislav Antonín Vipler
Vlnolam
Vnitřní Rakousy
Vnitrozemský stát
Voda
Volyňský masakr
Vrása
Vrásnenie
Vrchol
Vstup Rakouska do Evropské unie
Vyhlazovací tábory nacistického Německa
Wachau
Warren Buffett
Weisshorn
Welfové
Wentworth Miller
Wettinové
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Přesměrování
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Uvádění zdrojů
Wikipedie:Věrohodné zdroje
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Willendorfská venuše
William Gregory
William Henry Harrison
William Pittenger
Wkra
WorldCat
Yaleova univerzita
Západní Slované
Závěť
Złoty
Zaolzie
Zdeněk Šreiner
Zell am See
Zeměpisné souřadnice
Zemětřesení na Haiti 2021
Zemská armáda
Zemské desky
Zemský okres Zhořelec
Zgorzelec
Zikmund Báthory
Zikmund František Tyrolský
Zikmund Habsburský
Zikmund Habsbursko-Lotrinský
Zikmund III. Vasa
Zinalrothorn
Zlaté svobody




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk