Organizace ukrajinských nacionalistů - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Organizace ukrajinských nacionalistů
 ...
Organizace ukrajinských nacionalistů
Znak OUN-M (nahoře) a znak OUN-B (dole)
Znak OUN-M (nahoře) a znak OUN-B (dole)
ZkratkaOUN
Datum založení1929
Ideologieultranacionalismus
ukrajinský irredentismus
antikomunismus
protipolský sentiment
protiruský sentiment
antisemitismus
fašismus
Polovojenská org.Ukrajinská povstalecká armáda
Počet členů300 000 (1944)
Barvyčervená, černá
Oficiální webkmoun.info
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) (ukrajinsky Організація українських націоналістів) bylo xenofobní a antisemitské nacionalistické politické hnutí, které vzniklo ve 20. letech 20. století, které hlásalo ideu samostatné Ukrajiny, nezávislé na Polsku a Sovětském svazu. K roku 1943 byly jednotky reorganizovány a přeměnily se v Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA), jejíž příslušníci byli zjednodušeně označováni jako banderovci.

Historie

Jevhen Konovalec

Myšlenky samostatného ukrajinského národa byly poprvé zformulovány na území Rakousko-Uherska až v 19. století východoslovanským nacionalistickým ideologem Mychajlem Hruševským na území východního Rakouska. [1] Ukrajina definovaná jako stát se objevila až na začátku 20. století na krátkou dobu, přičemž pouze jako německý protektorát a nevydržela ani jediný rok.

V letech 1. světové války Habsburkové zkoušeli hrát ukrajinskou kartou a podporovali vznik ukrajinských jednotek. Ze strany carského Ruska za to zasáhly Ukrajince represe. V tomto období byl založen „Svaz pro osvobození Ukrajiny“. Ten organizoval odboj proti Rusku, přičemž docházelo i k vytváření ukrajinských dobrovolnických vojenských jednotek. Ukrajiny se tvrdě dotkly i události po první světové válce, kdy na jejím území probíhaly tvrdé boje občanské války mezi „rudými“ a „bílými“. V roce 1919 došlo k bojům mezi Ukrajinci ze Západoukrajinské republiky a Polskem. Postupně se do tohoto konfliktu zapojilo Rumunsko a Československo (obsazení Zakarpatské Rusi). Západoukrajinská republika byla během bojů poražena a zlikvidována. Ve stejné době došlo také ke konfliktu mezi Polskem a Ukrajinskou lidovou republikou vedenou Symonem Petljurou. Ovšem z ohledu na silnou sovětskou ofenzivu proti Petljurovým jednotkám došlo mezi ním a Polskem k dohodě o spolupráci. Polsko podporovalo Ukrajince při ofenzivě na východní Ukrajinu, ale tam ukrajinské národní vědomí nebylo příliš silné a Petljura tam nezískal žádnou podporu. Nakonec byly polsko-ukrajinské jednotky vytlačeny Sověty (viz polsko-sovětská válka). Po ukončení bojů, kdy byla Ukrajina rozdělena mezi Sovětský svaz, Polsko, Československo (Podkarpatská Rus) a Rumunsko (Bukovina), začala z Ukrajiny i Ruska veliká emigrace, která směřovala i do tehdejšího Československa. Roku 1927 se ve Vídni uskutečnila konference Ukrajinců, kteří emigrovali z vlasti, jejímž závěrem a usnesením bylo vytvoření organizace, hájící zájmy všech Ukrajinců a vytvoření samostatné Ukrajiny. Do čela Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), byl postaven bývalý plukovník armády Ukrajinské lidové republiky Jevhen Konovalec.

Situace mezi světovými válkami

Vlajka OUN-M
Vlajka OUN-B

Osud Ukrajinců nebyl příznivý v žádném státě, mezi něž byla Ukrajina rozdělena. Nejtvrdší podmínky vládly v Sovětském svazu a Polsku, nepoměrně lépe na tom byli Ukrajinci v Podkarpatské Rusi, i když ani zde se nenaplnily jejich snahy o národní autonomii. Když se dostal v Německu roku 1933 k moci Adolf Hitler, začalo s ním vedení OUN navazovat osobní kontakt, jehož výsledkem byla německá materiální a finanční pomoc. V té době začalo docházet zejména na území Polska a Sovětského svazu k teroristickým a záškodnickým akcím OUN, mezi než patřily sabotáže, žhářství, přepady pošt a redakcí opozičních novin, vražedné útoky na státní představitele i umírněné členy z vlastního tábora. Proti tomu se postavila tamní oficiální místa, která ještě více Ukrajince omezovala a znevýhodňovala a proti ozbrojeným skupinám podnikala vojenské a bezpečnostní akce. Tito Ukrajinci před hrozbou trestů prchali do Československa, kde nacházeli pomoc a podporu svých krajanů, kteří se zde usídlili po 1. světové válce. Představitelé polské vlády se proto obraceli na československou vládu s požadavkem, aby bezpečnostní a justiční orgány obou států úzce spolupracovaly v boji proti těmto záškodníkům. I když československé bezpečnostní složky měly o těchto lidech informace, nedocházelo k jejich zatýkání, protože de facto neporušovali čs. zákony. V květnu roku 1938 došlo k vraždě předáka OUN Jevhena Konovalce a do čela této organizace se dostal Andrij Atanasovyč Melnyk, který před odchodem do emigrace jmenoval svým zplnomocněncem na území Polska Stepana Banderu. V září roku 1938 se v Podkarpatské Rusi vytvořila tzv. „Ukrajinská národní obrana“, která usilovala o získání zbraní československé armády a která byla později přejmenována na „Karpatskou Sič“. Její představitelé stupňovali požadavky na pražskou vládu a připravovali puč, který však byl odražen. Po březnových událostech roku 1939, kdy zaniklo okleštěné Československo, usilovali Sičovci o nezávislost Karpatské Ukrajiny a žádali Hitlera o ochranu Třetí říše. Hitler, který byl spojencem Maďarska, však nechal Ukrajince napospas maďarské agresi. Jednotky Sičovců utrpěly velké ztráty a musely se stáhnout do Rumunska nebo do Polska. Někteří z jejich předáků, mezi něž patřil i Burlaka (vlastním jménem Volodymyr Ščyhelskyj), byli zajati a převezeni do Německa.

Vývoj za druhé světové války

Stepan Bandera

Ještě před vypuknutím druhé světové války se konala v Berlíně tajná schůzka vůdců ukrajinské emigrace s vedoucími představiteli Německa. Jejím výsledkem bylo mimo jiné zřizování speciálních táborů pro vojenský výcvik členů OUN, který byl srovnatelný s výcvikem Waffen-SS. Koncem srpna roku 1939 byla většina z nich utajeně přepravena do severních oblastí Slovenska, odkud začali provádět záškodnickou a teroristickou činnost na polském území. Po ukončení války s Polskem byly tyto jednotky staženy. V zahraničním vedení OUN se mezitím začaly prohlubovat ideologické spory mezi jednotlivými frakcemi – „liberálně umírněnými veterány“ a „radikálními extrémisty“. Představitelé těchto radikálů, mezi něž patřil Stepan Bandera, Roman Šuchevyč, Jaroslav Stecko a další, požadovali nekompromisní boj a partyzánskou válku za samostatnost Ukrajiny. V srpnu 1939 se konal v Římě sněm OUN, v němž získali převahu stoupenci Andrije Melnyka, který byl opětovně zvolen jejich předsedou. V únoru roku 1940 uspořádali radikálové vlastní sněm, který neuznal závěry římského sněmu a rozhodl o vytvoření revolučního výboru OUN, do jehož čela byl zvolen Stepan Bandera. Toto znamenalo rozkol, kdy vedle sebe současně stály melnykovská (OUN-M) a banderovská (OUN-B) OUN. Zatímco melnykovci počítali s podporou Německa, banderovci prosazovali myšlenku vytvoření ukrajinské nezávislosti vlastními silami. Obě skupiny však zastávaly názor, že případný vojenský střet Německa se SSSR může v konečném důsledku vést k vytvoření nezávislé Ukrajiny.

Po přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem došlo k ozbrojeným střetnutím mezi Rudou armádou a jednotkami OUN. Po obsazení Lvova vyhlásili představitelé OUN samostatnou Ukrajinu, od čehož se později Melnyk distancoval. V městě došlo k „očistě“, při níž bylo zavražděno přes 8000 místních obyvatel: Rusů, Poláků, Židů a ukrajinských komunistů včetně žen a dětí, přičemž v teroru a genocidě se pokračovalo i na jiných místech.[2] Násilí bylo uplatňováno i vůči volyňským Čechům, kteří byli na Ukrajině jednou z národnostních menšin. Vyhlášení samostatnosti se však nelíbilo Adolfu Hitlerovi, který dal příkaz k zajetí ukrajinské vlády, přičemž někteří její členové byli zastřeleni, jiní (vč. Stepana Bandery) byli internováni do koncentračního tábora Sachsenhausen. Vojenské uskupení OUN, tzv. ukrajinský legion byl rozpuštěn a někteří jeho členové se stali vykonavateli německé okupační moci v SSSR, resp. na Ukrajině. Hitler nejprve odmítal vytvoření ukrajinských vojenských jednotek, ale po prohrané bitvě u Stalingradu svůj postoj přehodnotil a dal souhlas k vytvoření jednotek Waffen-SS z ukrajinských dobrovolníků. V této době však bylo představitelům OUN jasné, že Německo jim s vytvořením samostatného ukrajinského státu nepomůže, a tak se začali spoléhat sami na sebe. Již na přelomu let 1942 a 1943 byly reorganizovány jednotky, které se přeměnily v Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA), také označovanou jako banderovci.

Masakr Poláků a Volyňských Čechů[3]3" class="mw-editsection-visualeditor">editovat | editovat zdroj

Katolický pohřeb exhumovaných obětí masakru ve volyňské vesnici Ostrówki. 30. srpna 1943 zde UPA zavraždila 483 Poláků, včetně 246 dětí.

Když bylo v roce 1943 téměř jasné, že Německo válku prohraje, změnili představitelé OUN svoji strategii a vyhlásili boj za osvobození Ukrajiny proti všem nepřátelům, mezi něž začalo patřit i Německo. 9. února jednotky UPA zahájily etnické čištění Volyně (severozápadní Ukrajina) bestiálním vyvražděním Poláky obydlené obce Parosl (oddíl Hrihorije Perehiniaka).[4] Akce vyvraždění Poláků (a ostatních menšin) na Ukrajině nebyla sporadickou událostí – operaci naplánovalo a nařídilo vedení ukrajinské organizace OUN-B (Dmytro Klačkivský, Vasil Ivachiv, Ivan Lytvynčuk)[5]. Po masakru v Parosli následovaly další případy vyvražďování obcí obydlených Poláky (Lipniky, Janova Dolina, Ugly, Konstantinovka, Osty, Uberez, Staryki atd.).[6] Kulminací vyvražďování byl červenec 1943. Operaci jednotky UPA zahájily 11. července 1943 („krvavá neděle“) a trvala do 16. července. Během operace bylo napadeno 530 polských vesnic, osad a statků a brutálně zavražděno kolem 17 000 polských civilistů.[7] V srpnu 1943 vyvražďovací akce UPA pokračovaly - napadeno bylo 85 dalších vesnic. Po krátkém období klidu v prosinci téhož roku UPA zahájila další vlnu vyvražďování trvající do první čtvrtiny roku 1944, kdy UPA využila období stahování se německých vojsk před útočící Rudou armádou.[8]

Na jaře 1944 UPA přesunula hlavní působiště do východní Haliče a pokračovala ve vyvražďování. Celkový počet polských civilistů (včetně žen, dětí a nemluvňat) povražděných UPA během války (oběti byly často před smrtí brutálně mučeny) se odhaduje na 80 000–130 000. Vedení polských partyzánů (AK) důrazně zakázalo svým jednotkám provést odvetné akce proti ukrajinským civilistům, některé oddíly, ve kterých sloužili blízcí zavražděných polských civilistů neuposlechly rozkazu a vypálily několik ukrajinských vesnic (np. Sahryn). Za oběť nekoordinovaným polským odvetným útokům padlo odhadem kolem 10–15 000 Ukrajinců (členů OUN-UPA i civilistů - bestialita zdokumentovaná u mnoha činů ukrajinské UPA zde nebyla odhalena ani prokázána).[9] V letech 1943–45 rozpoutaly UPA partyzánskou válku jak proti jednotkám Rudé armády, tak proti Němcům. Nejznámější akcí jednotek UPA byl přepad kolony štábu velitele frontu Rudé armády generála armády Vatutina, při kterém byl tento významný velitel vážně zraněn a zakrátko zemřel. Hlavním článkem UPA byly kurině, tj. prapory, které byly rozděleny na 4–6 sotní, tj. rot. Velitelský kádr UPA byl složen ze zkušených velitelů, z nichž řada byla absolventy vojenských škol v Polsku i v SSSR. Uniformy vojáků byly různé, od stejnokrojů SS až po stejnokroje Rudé armády, ale všichni bez rozdílu nosili čepice s odznakem UPA, „trojzubcem“.

Koncem roku 1944 byl Stepan Bandera propuštěn z německého tříletého zajetí (koncentrační tábor) a neměl již na organizaci UPA z Německa silný vliv.

Situace po druhé světové válceeditovat | editovat zdroj

Pomník polským vojákům, kteří zahynuli 20. března 1946 u obce Jasiel v boji proti UPA

I po přejití fronty a po osvobození SSSR od německých okupantů ovládaly jednotky UPA hornaté a zalesněné oblasti Ukrajiny. Sovětská NKVD se snažila likvidovat osoby, které těmto oddílům pomáhaly, a to včetně představitelů řeckokatolické církve, u níž mělo OUN velkou podporu. OUN nadále řídil Stepan Bandera, který měl svůj štáb v americké okupační zóně v Německu a podle něhož byly jednotky UPA nazývány jako „banderovci“. Využíval toho, že se mezi zeměmi východního a západního bloku rozpoutala studená válka a že západní země podporovaly nezávislost Ukrajiny. Pod sílícím tlakem sovětských ozbrojených sil v letech 19451946 se většina jednotek UPA přemístila do jihovýchodních oblastí Polska, obývaných ukrajinskou menšinou, kde měli banderovci vybudovány silné pozice. Tam rozpoutali partyzánskou válku, při níž nejvíce trpělo civilní obyvatelstvo. V srpnu 1945 vyhlásila polská vláda amnestii pro ty, kteří se vzdají a přihlásí se orgánům státní moci, čehož využilo pouze 42 tisíc osob.

Počátkem roku 1947 započala reorganizovaná polská armáda operaci „Visla“, což byla vyčišťovací akce proti banderovcům, kteří dále bojovali a páchali teroristické činy i na civilním obyvatelstvu, vypalovali obce, vraždili a loupili. Podle oficiálních polských zdrojů padlo v letech 1944 až 1947 za oběť řádění banderovců více než 17 000 Poláků. Pod tímto tlakem se začaly některé jednotky UPA přesunovat na Slovensko, avšak další stále zůstávaly na polském území, přičemž představitelé OUN věřili tomu, že dojde ke třetí světové válce, při níž bude Ukrajina osvobozena od sovětské, resp. ruské nadvlády. Na Slovensku začali banderovci navazovat styky s protikomunisticky naladěným obyvatelstvem a začali hlásat svoji propagandu. Mimo jiné se snažili vyvolávat i obavy z české nadvlády nad Slovenskem, čímž si získávali svoje příznivce. Docházelo i k masakrům slovenských občanů, převážně Židů, komunistických funkcionářů a představitelů státní správy. To vše se dělo za souhlasu a podpory tamních představitelů řeckokatolické církve, která se též stala spojovacím článkem mezi oddíly UPA a jejím vedením na Západě. Střety československých bezpečnostních sil s banderovci probíhaly již prakticky od léta roku 1945, ovšem postupem doby neustále sílily. Situace došla tak daleko, že byly postupně paralyzovány jednotky SNB a Finanční stráže na východním Slovensku. Československá vláda byla nucena postupně přijímat opatření a na Slovensko byly vyslány vojenské jednotky, které jednotky UPA zatlačily zpět do Polska.

Banderovci v Československueditovat | editovat zdroj

Počátkem dubna 1946 se situace na východoslovenské hranici dramatizovala, když na Slovensko pronikly velké jednotky UPA. Banderovci začali opět provádět rozsáhlou agitační činnost, přičemž apelovali na občany, aby se postavili komunistickému nebezpečí a vyzývali k odboji bývalé Tisovy a Hlinkovy oddíly. Tento jejich vpád ukázal nepřipravenost československých silových jednotek. Banderovci dokonce obsadili 33 obcí, které se dostaly do jejich moci. Proto koncem dubna bylo na severovýchodní hranici Slovenska soustředěno velké množství vojenských jednotek, které tam začaly budovat komplexní obranný systém. Toto posílení mělo za následek zlepšení bezpečností situace, a tak se na Slovensku zdržovaly jen menší banderovské jednotky. Od podzimních měsíců 1946 docházelo k snižování počtu nasazených jednotek o polovinu původního stavu. V roce 1947 došlo k zhoršení mezinárodní situace a představitelé OUN ještě stále předpokládali, že vypukne vojenský konflikt, přičemž UPA bude mít jako svůj úkol útok na polskou armádu.

Počátkem dubna 1947 zesílily banderovské oddíly tlak na slovenskou hranici a v červnu došlo k průniku tří velkých banderovských jednotek Burlaka, Hromenka a Brodyče do Československa. V té době však vyvrcholila v Polsku operace Visla a snahou velitelů UPA byl přesun jejich jednotek do okupačních zón USA v Německu a Rakousku přes československé území. Banderovci předpokládali, že na Slovensku jim nebude kladen žádný odpor, že se jim podaří úhybnými manévry vyhnout přímým bojovým střetům s československými bezpečnostními silami, přičemž počítali i s podporou slovenského obyvatelstva a některých slovenských protikomunisticky orientovaných vojenských důstojníků. Přestože byla přijata úsporná opatření, dotýkající se armády, a zemi postihlo katastrofální sucho, Československá vláda zformovala z příslušníků pohraničních útvarů SNB samostatný Pohraniční pluk SNB „Slovensko“, který zasáhl do bojů proti banderovcům. Příslušníci UPA postupovali na západ a mnohdy dokázali za den překonat i 40 km v horském a zalesněném terénu. Při četných střetech s československými bezpečnostními složkami používali osvědčeného a v praxi vyzkoušeného způsobu pronikání vpřed, který spočíval v soustředěné palbě jedním směrem a proražení obrany bez ohledu na ztráty. Akce čs. bezpečnostních složek neutuchaly a velké banderovské bandy se jim dařilo postupně rozbíjet, i když mnohde i za cenu lidských obětí. Nejvyšší ztráty v bojích s Banderovci utrpěla Československá armáda v bitvě u Partizánské Ľupči v Nízkých Tatrách dne 5. srpna 1947.[10]

Dne 3. září 1947 se podařilo československým bezpečnostním složkám zajmout Burlaka, jeho milenku Ofélii a funkcionáře OUN Zenka. V dalším průběhu roku již banderovci táhli v malých skupinách, které se mohly účinněji vyhýbat čs. vojákům a příslušníkům SNB a Finanční stráže. Přitom začali pronikat i na Moravu a do jihovýchodních Čech, odkud chtěli pokračovat do Rakouska a západního Německa. Jejich přechody byly zaznamenány ještě do poloviny roku 1948, ale už se jednalo o ojedinělé akce. Několika menším skupinám a jednotlivcům se podařilo dostat v letech 1947–1948 do okupační zóny USA. Někteří banderovští prominenti získali za pomoci řeckokatolických kněží falešné[zdroj? křestní či oddací listy, kterými získali novou totožnost. Mnoho banderovců splynulo s přesídlenci, kteří se v poválečných letech usazovali v českém pohraničí[zdroj?. V tomto období se již OUN dostala do bezvýznamné úlohy a de facto zanikla.

V boji s Banderovci[zdroj? zahynulo 49 československých vojáků a příslušníků bezpečnostních složek.[11]

Osud prominentů OUNeditovat | editovat zdroj

Burlakovi, kterého zadržely československé bezpečnostní orgány, se podařilo uprchnout z vězení v Košicích, byl ale dopaden a předán polským orgánům, v Polsku byl odsouzen k trestu smrti a roku 1949 popraven. Hlavní velitel UPA generál Roman Šuchevyč zvaný Taras Čuprynka byl v březnu 1950 obklíčen oddílem NKVD a v přestřelce zahynul. Po něm velel UPA v letech 1950 - 54 Vasyl Kuk (Lemiš). Hromenko – vlastním jménem Michal Duda se probil do americké okupační zóny v Rakousku. Stepan Bandera byl 15. října 1959 zavražděn v Mnichově agentem KGB.

Kontroverze – hodnoceníeditovat | editovat zdroj

„Bůh a Ukrajina nade vše.“ Plakáty OUN v západoukrajinském Počajivu, 2007
Ukrajinská známka s portrétem Romana Šuchevyče
Stepan Bandera. Ukrajinská známka s jeho portrétem vydaná v roce 2009.
Arsenij Jaceňuk blokuje sídlo ukrajinské vlády během Euromajdanu, 2013. V pozadí vlajky UPA.

V období reálného socialismu bylo působení OUN a banderovských jednotek odsuzováno a jednostranně interpretováno. Po roce 1989 se místy začaly objevovat opačné sklony ukrajinské nacionalisty nekriticky glorifikovat. Jejich činnost je na jedné straně třeba vidět v historických souvislostech a mít na zřeteli jejich snahy o získání samostatnosti a v rámci toho boj proti sovětské okupaci[zdroj?, na straně druhé nelze hledět nekriticky na masakry civilních obyvatel[12], násilí a terorismus. Rozdílný je i výklad zásahu československých bezpečnostních sil, který byl před rokem 1989 bez výhrady schvalován, ovšem po listopadu 89 je nahlížen mnohdy kriticky jako akce svými rozměry nepřiměřená a spjatá s mocenskými záměry komunistické strany.

V roce 2014 ukrajinský prezident Petro Porošenko označil bojovníky UPA za „příklad hrdinství a vlastenectví na Ukrajině“.[13] V dubnu 2015 ukrajinský parlament schválil zákon, který udělil příslušníkům OUN a UPA status bojovníků za svobodu Ukrajiny.[14]

V lednu 2015 český prezident Miloš Zeman zkritizoval vůdce OUN a UPA Stepana Banderu a Romana Šuchevyče a prohlásil, že nemůže „blahopřát Ukrajině k takovým národním hrdinům.”[15] Na Zemanovu kritiku reagovala skupina českých ukrajinistů a historiků, včetně historika Davida Svobody z Ústavu pro studium totalitních režimů, ukrajinistky a analytičky think-tanku Evropské hodnoty Lenky Víchové nebo politického geografa Michaela Romancova, kteří v otevřeném dopise Zemanova slova odmítli.[16] Samotné ocenění Stepana Bandery bylo tvrdě kritizováno Ruskem, jehož tisková agentura ITAR-TASS prohlásila, že „ozbrojenci z UPA mají na svědomí množství zločinů, mezi nimi vyvraždění víc než 100 000 Poláků, Čechů a Židů v západní Volyni“. Udělení titulu odsoudili a označili za provokaci také představitelé slovenských protifašistických a odbojových organizací a Sdružením vězňů nacistických koncentračních táborů.[17] Ocenění bylo odsouzeno i Centrem Simona Wiesenthala a Studentskou unií francouzských Židů. Dne 25. února 2010 také Evropský parlament kritizoval rozhodnutí tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka ocenit titulem Hrdina Ukrajiny Banderu a vyjádřil naději, že by to mohlo být znovu přehodnoceno.[18]

Filmová zpracováníeditovat | editovat zdroj

  • Akce B, drama 1951, Československo, režie: Josef Mach
  • Stíny horkého léta, drama 1977, Československo, režie: František Vláčil
  • Atentát, historická drama 1995, Ukrajina, režisér: Oleś Jančuk
  • The Undefeated, historická drama 2000, Ukrajina, režisér: Oleś Jančuk
  • Železná setína, historická drama 2005, Ukrajina-Austrálie, režisér: Oleś Jančuk
  • Banderivci, historický, 2008, Ukrajina, režisér: Ľubomyr Horbač
  • Banderovci, dokumentární, 2010, Česko, režisér: Aleš KoudelaDostupné online.
  • Ukraiński rapsod, dokumentární, 2012, Polsko, režisér: Dariusz Marek Srzednicki
  • Kryptonim Pożoga, dokumentární, 2013, Polsko, režisér: Wincenty Ronisz
  • Było sobie miasteczko, dokumentární, 2009, Polsko, režisér: Tadeusz Arciuch, Maciej Wojciechowski
  • Skrawek piekła na Podolu, dokumentární, 2008, Polsko, režisér: Jolanta Kessler-Chojecka
  • Wołyń, drama 2016, Polsko, režie: Wojciech Smarzowski

Referenceeditovat | editovat zdroj

  1. HRUSHEVSʹKYĬ, MYKHAĬLO, 1866-1934.; ГРУШЕВСЬКИЙ, МИХАЙЛО, 1866-1934. Barsʹke starostvo : istorychni narysy XV-XVIII st.. Lʹviv: In-t ukraïnsʹkoï arkheohrafiï ta dz︠h︡ereloznavstva im. M.S. Hrushevsʹkoho 623 s. Dostupné online. ISBN 5-12-004335-6, ISBN 978-5-12-004335-9. OCLC 37989459 
  2. Reichrt O.: Michalovské ozvěny, 1997
  3. Vrazi jsou nyní váleční veteráni. Kam je Ukrajina schopná zajít ve velebení banderovců? | SECURITY MAGAZÍN. www.securitymagazin.cz online. cit. 2020-01-24. Dostupné online. 
  4. Władysław Siemaszko, Ewa Siemaszko: Ludobójstwo dokonane przez nacjonalistów ukraińskich na ludności polskiej Wołynia : 1939–1945, Warszawa 2000, s.739.
  5. Grzegorz Motyka, Od rzezi wołyńskiej do akcji "Wisła", s.127
  6. Grzegorz Motyka, Ukraińska partyzantka 1942-1960, Warszawa 2006, s.313-315
  7. Grzegorz Motyka, Ukraińska partyzantka 1942-1960, Warszawa 2006, s.329
  8. Grzegorz Motyka, Ukraińska partyzantka 1942-1960, Warszawa 2006, s.354-356
  9. Grzegorz Motyka, Od rzezi wołyńskiej do akcji „Wisła”, Kraków 2011, s. 447
  10. Banderovci jako téma Historického magazínu — Osobnosti na ČT24 — Česká televize. www.ct24.cz online. cit. 2017-05-29. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-03-13. 
  11. http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&i=3532&mm=1&vd=1&PHPSSIDWx=02155e7ba940258fee259695003aa862
  12. Milan Tůma, Kdybych měl zapomenout na ně, Bože na nebi, zapomeň na mě.
  13. Poroshenko: ‘UPA are heroes,’ will consider giving veterans legal status. 26. září 2014.
  14. Ukrajina účtuje s minulostí, banderovcům ale přiznala zásluhy. Novinky. 10. dubna 2015
  15. Zeman: Ukrajině k hrdinům, jako je Bandera, blahopřát nemohu. Týden. 8. ledna 2015.
  16. Ukrajinisté kritizují Zemana. Bandera nevraždil Poláky a Šuchevyč Židy. Hospodářské noviny online. 13. ledna 2015. Dostupné online. 
  17. Zakladatel banderovců byl posmrtně vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny
  18. Kyiv Post - European parliament hopes new Ukraine's leadership will reconsider decision to award Bandera title of hero

Literaturaeditovat | editovat zdroj

Související článkyeditovat | editovat zdroj

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Organizace_ukrajinských_nacionalistů
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Ázerbájdžán
Újezd (Malá Strana)
Úmrtí v roce 2021
Úrodnost
Ústup ledovců od roku 1850
Úterý
Útok na Univerzitu v Garisse
Čáslav
Číslo
Čechy
Čeněk Junek
Černé moře
Černý uhlík
Červen
Červenec
Česká Wikipedie
České Budějovice
Český ježek
Český Krumlov
Český Těšín
Česko
Českobratrská církev evangelická
Československý svaz žen
Řád německých rytířů
Říšský sněm (Svatá říše římská)
Řím
Římské číslice
Řecko
Šestá hodnotící zpráva IPCC
Šetření energií
Španělé
Španělsko
Štýrské vévodství
Štýrský Hradec
Švédsko
Švýcarsko
Švališér
Železná opona
Železniční nehoda v Sekulích
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Ženijní vojsko
Židé
Židovský kalendář
Životní prostředí
Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská
1. červenec
1. duben
1. listopad
1. prosinec
1. srpen
10. červenec
10. duben
10. pěší pluk
10. prosinec
10. srpen
1015
1099
11. červenec
11. duben
11. srpen
11. září
1103
1120
1199
12. únor
12. červen
12. červenec
12. říjen
12. březen
12. duben
12. květen
12. srpen
1240
1252
1276
13. únor
13. červen
13. červenec
13. říjen
13. březen
13. duben
13. květen
13. leden
13. srpen
1348
1385
14. červenec
14. říjen
14. duben
14. srpen
14. září
1410
1442
1453
1461
1473
1490
1496
1497
15. únor
15. červen
15. červenec
15. duben
15. prosinec
15. srpen
15. století
15. září
1504
1506
1521
1526
1553
1555
1559
1561
1562
1563
1564
1566
1567
1570
1579
1584
1593
1595
1597
16. únor
16. červenec
16. duben
16. listopad
16. prosinec
16. srpen
16. století
16. září
1606
1607
1615
1616
1618
1619
1623
1626
1632
1633
1634
1635
1636
1637
1638
1639
1640
1646
1647
1649
1651
1653
1656
1657
1663
1667
1669
1671
1672
1676
1679
1685
1689
1690
1694
1695
1697
1698
17. červenec
17. duben
17. květen
17. srpen
17. století
1701
1703
1706
1707
1708
1710
1711
1715
1716
1717
1718
1719
1725
1733
1737
1744
1745
1758
1762
1767
1772
1773
1775
1778
1779
1783
1789
1792
1793
1796
1797
1798
1799
18. únor
18. červenec
18. březen
18. duben
18. leden
18. pěší pluk
18. srpen
18. století
18. září
1800
1802
1803
1805
1806
1808
1810
1811
1813
1814
1815
1816
1817
1820
1821
1823
1824
1827
1828
1829
1833
1834
1835
1838
1840
1841
1844
1847
1849
1850
1857
1859
1862
1863
1864
1866
1867
1868
1869
1871
1872
1874
1875
1876
1877
1878
1879
1884
1885
1886
1888
1889
1890
1891
1892
1893
1895
1896
1897
1898
1899
19. únor
19. červenec
19. říjen
19. duben
19. květen
19. leden
19. srpen
19. století
19. září
1900
1902
1903
1904
1905
1906
1907
1909
1910
1912
1914
1915
1916
1917
1918
1919
1920
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1927
1928
1929
1930
1932
1933
1934
1935
1937
1939
1940
1941
1943
1944
1945
1946
1947
1948
1949
1950
1952
1953
1958
1960
1961
1962
1963
1964
1966
1967
1968
1970
1973
1975
1977
1978
1979
1980
1981
1982
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1992
1993
1994
1995
1997
1998
1999
2. únor
2. červenec
2. duben
2. prosinec
2. srpen
2. tisíciletí
20. červenec
20. říjen
20. duben
20. květen
20. srpen
2001
2002
2003
2004
2010
2012
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
21. únor
21. červenec
21. duben
21. leden
21. prosinec
21. srpen
21. září
22. únor
22. červenec
22. říjen
22. duben
22. listopad
22. srpen
23. únor
23. červen
23. červenec
23. říjen
23. březen
23. duben
23. květen
23. leden
23. listopad
23. srpen
238
24. červenec
24. říjen
24. duben
24. květen
24. listopad
24. srpen
24. září
25. červen
25. červenec
25. duben
25. leden
25. listopad
25. srpen
25. září
26. únor
26. červen
26. červenec
26. březen
26. duben
26. květen
26. leden
26. srpen
27. červen
27. červenec
27. březen
27. duben
27. květen
27. srpen
28. červen
28. červenec
28. říjen
28. duben
28. květen
28. leden
28. listopad
28. prosinec
28. srpen
28. září
29. červenec
29. březen
29. duben
29. leden
29. srpen
29. září
3. červenec
3. březen
3. duben
3. květen
3. pěší pluk (Habsburská monarchie)
3. srpen
3. září
30. červen
30. červenec
30. březen
30. duben
30. květen
30. listopad
30. srpen
30. září
31. červenec
31. říjen
31. srpen
35. pěší pluk
4. únor
4. červen
4. červenec
4. březen
4. duben
4. květen
4. srpen
4. století
4. září
484 př. n. l.
5. únor
5. červenec
5. říjen
5. duben
5. srpen
5. září
6. červenec
6. duben
6. květen
6. listopad
6. srpen
7. únor
7. červenec
7. říjen
7. březen
7. duben
7. leden
7. srpen
7. září
70
748
8. únor
8. červenec
8. duben
8. květen
8. srpen
8. září
814
9. únor
9. červenec
9. říjen
9. březen
9. duben
9. květen
9. leden
9. listopad
9. srpen
9. září
972
988
Aš-Šabáb
Abatyše
Adam Benedikt Bavorovský
Adam Rodriguez
Adaptace na globální oteplování
Adolf Šimperský
Adolf Procházka
Adriaen van de Velde
Aerosol
Albánie
Albedo
Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský
Aleš Pikl
Aleš Svoboda (anglista)
Alexander Roslin
Alexandr Abaza
Alexandr I. Jagellonský
Alexandr Něvský
Alois Pravoslav Trojan
Amanda Gormanová
Ambroise Thomas
Americká válka za nezávislost
Amharsko
Andronikos IV.
Anglické království
Anna Stuartovna
Antarktida
Antonín Hardt
Antonio Barberini
Arad (Rumunsko)
Arcivévoda
Arcivévoda Ferdinand
Argentina
Argentinská invaze na Falklandy
Aristokrat
Arktida
Armádní sbor
Arménie
Arnošt Habsburský
Arnošt Okáč
Atlantská poledníková převratná cirkulace
Atmosféra Země
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
Atribuce probíhající klimatické změny
August Heinrich Hoffmann von Fallersleben
Automobilka
Autoritní kontrola
Aztécká říše
Bádensko-Württembersko
Bělení korálů
Bělorusko
Břežany (okres Znojmo)
Březen
Barbara Žofie Braniborská
Barokní architektura
Bazilika Svatého hrobu
Bazilika svatého Pavla za hradbami
Belgie
Berlín
Berlínská blokáda
Berlínská stěna
Berlínská zeď
Berlin Ostbahnhof
Berlin Wall
Beroun
Bertha Benzová
Beton
Bioenergie
Bitva na Něvě
Bitva u Castiglione
Bitva u Dolních Věstonic
Bitva u Grunwaldu
Bitva u Partizánské Ľupči
Bitva u Petrovaradína
Bitva u Wittstocku
Boček z Poděbrad
Body zvratu klimatického systému
Boeing B-29 Superfortress
Bohumír Kapoun ze Svojkova
Boleslav I.
Boleslav II.
Boris Hybner
Borys Antonenko-Davydovyč
Braniborská brána
Bratislava
Brno
Brusel
Budapešť
Burkina Faso
Císařská armáda (habsburská)
Císařský pěší pluk č. 28 (1769)
Cement
Chaluhy
Chauncey Delos Beadle
Cheb
Checkpoint Charlie
Chicago
Chile
Chlévský hnůj
Chorvatsko
Christianizace
Christian Knorr von Rosenroth
Chrudim
Cieszyn
Cilli
Cisterciáni
Cithara sanctorum
Citlivost klimatu
Clerfayt
CN Tower
Commons:Featured pictures/cs
Conquista
Conrad Aiken
Conrad Schumann
Covid-19
Cremona
Cyril Zapletal
Dělení Polska
Dělostřelectvo
Důlní neštěstí Copiapó 2010
Daimjó
Dalibor z Kozojed
Daniel Alexius z Květné
Daniel Speer
Daniel Stach
David Ferrer
Dengue
Dentista
Deodoro da Fonseca
Dezertifikace
De Ligne
Diecéze míšeňská
DIE ZEIT
Dionýz Štúr
Dioskúrové
Divize (vojenství)
Dlouhá turecká válka
Dobývání Aztécké říše
Doba meziledová
Dolar
Dolní Rakousy
Domažlice
Domenico Passignano
Dopady globálního oteplování
Doprava
Dragoun
Drahomíra Pithartová
Druhá světová válka
Duben
Dukla
Dusty Hill
East Side Gallery
Eduard Lederer
Eduard Orel
Egon Krenz
Egypt
Egyptské hieroglyfy
Ekonomické důsledky klimatických změn
Ekonomie globálního oteplování
Ekosystém
Elektřina
Elektromobil
Eliška Junková
El Niño – Jižní oscilace
Emilie Bednářová
Enže
Encyklopedie
Energetická účinnost
Environmentální migrace
Erich Honecker
Erich Mielke
Erika
Etiopie
Eutrofizace
Evžen Savojský
Evangelická církev
Evropa
Ewald Hering
Extrémy počasí
Fat Man
Ferdinand Bonaventura z Harrachu
Ferdinand II. Štýrský
Ferdinand III. Habsburský
Ferdinand III. Kastilský
Ferdinand IV. Habsburský
Ferdinand Maria Bavorský
Ferdinand z Ditrichštejna
Filip IV. Španělský
Film
Filozofická fakulta Jihočeské univerzity
Ford model A (1903)
Ford Motor Company
Forest Whitaker
Fosilní palivo
Francesco Maria Grimaldi
Francie
Francouzská národní knihovna
Francouzské království
Francouzsko-španělská válka
František Bernard Vaněk
František Buttula
František Harant
František Hošek
František Hochmann
František Jiří Mach
František Josef Kinský
František Minařík
František Pospíšil
František Svoboda (fotbalista)
František Taufer
František Vitásek (kněz)
František Vrbka
František z Ditrichštejna
Franz Anton Hillebrandt
Freiburg im Breisgau
Freon
Fytoplankton
Görlitz
Günter Schabowski
Gęsiówka
Gemeinsame Normdatei
Gent
Geoinženýrství
Georg Caspar Wecker
Giacomo Casanova
Giacomo Tritto
Gilbert du Motier, markýz de La Fayette
Globální ochlazování
Globální oteplování
Globální stmívání
Go-Momozono
Golfský proud
Google
Google+
Gorbačov
Gorice a Gradiška
Gotická architektura
Grónský ledovec
Grónsko
Grand Prix Německa
Gregoriánský kalendář
Gustave Lanson
Guy de Maupassant
Győr
Habsburská monarchie
Hans Christian Andersen
Harvardova univerzita
Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská
Hegemonie
Herbert George Wells
Hernán Cortés
Hlavní strana
Hliník
Hnojivo
Hohenlohe
Horní Lužice
Horní Rakousy
Hospodářské zvíře
Hospodářský růst
Hovězí maso
Hradec Králové
Hugo Salus
Hulán
Husar
Hynek Albrecht
Ich bin ein Berliner
Igor Vsevoložskij
IHned.cz
Ilja Repin
Incident v Tonkinském zálivu
Indie
Infekční onemocnění
Infračervené záření
Innsbruck
Innviertel
Instrumentální záznamy teplot
International Standard Book Number
International Standard Serial Number
Internet Archive
Italská tažení francouzských revolučních válek
Italské království
Ivar Aasen
Jánoš Korvín
Ján Burius
Jaan Kaplinski
Jaderná energie
Jakub Antonín Zemek
Jaltská dohoda
James Hansen
Jana Andresíková
Jana Plodková
Jan Karel Hraše
Jan Karel Liebich
Jan Vanýsek
Japonsko
Jaromír Hořejš
Jaroslav Arnošt Trpák
Jaroslav Drobný (tenista)
Jaroslav Kladenský z Kladna
Jaroslav Volek
Jean-Baptiste Dumas
Jeruzalém
Jiří Adamíra
Jiří Dánský
Jiří Kovařík (historik)
Jiří Malenovský
Jiří Pavlov
Jiří z Poděbrad
Jiřina Hanušová
Jižní polokoule
Jihlava
Jihovýchodní Asie
Jindřiška Adéla Marie Savojská
Jindřiška Klímová
Jindřich
Jindřich Eckert
Jindřich Geisler
Jindřich I. Anglický
Jindřich IV.
Jindřich Ladislav Barvíř
Jindřich Mahelka
Jindřich Veselý
Jindřich Wankel
Jocelyn Bellová Burnellová
Johann Friedrich Struensee
Johann Joseph Würth
Johann Wilhelm Ludwig Gleim
John Fitzgerald Kennedy
Josef Šnejdárek
Josef Fischer (filosof)
Josef Hrnčíř
Josef Jaromír Štětka
Josef Kalousek
Josef Kovalčuk
Josef Obeth
Josef Patzel
Joseph Merrick
Judenburg
Jules Mazarin
Křesťanství
Křišťan
Kanada
Kancionál
Kapitulace u Világoše
Karel Škorpil
Karel Babánek
Karel I. Stuart
Karel Jiráček
Karel Nepraš
Karel Odstrčil
Karel starší ze Žerotína
Karel Veliký
Karel X. Gustav
Karola Vasa-Holstein-Gottorpská
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození 5. srpna
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kathrin Zettelová
Kaunitz
KDU-ČSL
Keelingova křivka
Khevenhüller
Klášter
Klimatická bezpečnost
Klimatická krize
Klimatická spravedlnost
Klimatická stagnace
Klimatické změny
Klimatický model
Klimatický systém
Kluž
Kníže
Knin
Košice
Koks
Kolín
Koloběh uhlíku
Komunismus
Kondenzační jádro
Konflikt v Tigraji 2020
Kongresové centrum Praha
Kopaničářství
Korál
Korálový útes
Korunní země
Korutany
Kosmodrom Bajkonur
Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)
Kouřim
Kraňské vévodství
Kremže
Kristýna I. Švédská
Kristián
Kroměříž
Kryštof z Gendorfu
Kryscina Cimanouská
Kukuřice
Kunhuta ze Šternberka
Kurt Biedenkopf
Kutná Hora
Květen
Kyjev
Kyjevská Rus
Kyrysník
Kyslík
Lalibela
Landstreitkräfte
Latina
Laura Mancini
Ledový příkrov
Leoben
Leonardo Leo
Leonid Iljič Brežněv
Leon Max Lederman
Leopold Chalupa
Leopold I.
Les
Lesní požár
Letní olympijské hry 2020
Levoča
Libéral Bruant
Library of Congress Control Number
Linec
Linford Christie
Lipník nad Bečvou
Litoměřice
Litomyšl
Lombardie
Los Angeles
Lužice
Lužická Nisa
Lublaň
Ludvík Kolek
Ludvík XIII.
Ludvík XVI.
Ludvík XVIII.
Ludwig von Benedek
Ludwig Wokurek
Luisa Oranžsko-Nasavská
Luteránství
Lvov
Lyon
Mírný pás
Mühlviertel
Městské okresy v Německu
Maďarská revoluce 1848–1849
Malárie
Malá doba ledová
Maledivy
Mannheim
Mantova
Maršál
Maria Sibylla Merianová
Marie Antonie Habsburská
Marie Dostalová
Marie Medicejská
Marie Terezie
Marie Waltrová
Marilyn Monroe
Markéta Habsburská (1651–1673)
Markýz
Mars 6
Martin Antonín Lublinský
Mart Stam
Marvin Gaye
Masakry ve varšavské čtvrti Wola
Masamune Date
Massachusetts
Matyáš Korvín
Maurice Papon
Maxmilián II. Emanuel
Maxmilián II. Habsburský
Mayové
Melchiorre Cafà
Methan
Metro (deník)
Mezivládní panel pro změnu klimatu
Michail I. Fjodorovič
Michal Pavlata (herec)
Michal Sendivoj ze Skorska
Milán
Milankovičovy cykly
Milavče
Miloš Navrátil (muzikolog)
Miloslav Stehlík
Miroslav Štěpán
Miroslav Jindra
Miroslav Liberda
Mistrovství světa ve fotbale 2018
Mlži
Mladá Boleslav
Mořské ptactvo
Mořský led
Mořský proud
Mokřad
Mons
Monzun
Morava
Moravské markrabství
Moskva
Most
Murad IV.
Muslimové
Náhorně-karabašská republika
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní garda (Francie)
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Nürburgring
Němčina
Německá demokratická republika
Německo
Německo-polská státní hranice
Nadace Wikimedia
Nadmořská výška
Nagasaki
Namur
Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie
Napoleonské války
Napoleon Bonaparte
Natálie Kubištová
National Archives and Records Administration
Naum Gabo
Neil Armstrong
Nelson Mandela
Neugebauer
New York
Nicolas Boileau
Nicolas Malebranche
Niels Henrik Abel
Nikita Sergejevič Chruščov
Nikolaj Gavrilovič Spafarij
Nizozemská revoluce
Nizozemsko
Norsko
Nové Město na Moravě
Nový Bydžov
Nový Jičín
Nova Gorica
Novgorod
Novorossijsk
Oběžná dráha
Oblak
Obnovitelná energie
Ocel
Odlesňování
Odpadní voda
Okupační zóny Německa
Okyselování oceánů
Olomouc
Olympijské hry
Operace Bouře
Operace Bronse
Operace Pierce Arrow
Oradea
Organizace spojených národů
Organizace ukrajinských nacionalistů
Osijek
Osmanská říše
Osmansko-habsburské války
Osmdesátiletá válka
Ostřihom
Ostnatý drát
Oudenaarde
Oxford University Press
Oxid dusný
Oxid siřičitý
Oxid uhličitý
Ozbrojené síly Turecka
Ozon
Pád Berlínské zdi
Pád Konstantinopole
Pěchota
Přívalový déšť
Předměstí
Přemyšl
Přemysl Otakar II.
Přerov
Přimda (hrad)
Pšenice
Paříž
Pařížská dohoda
Pagekon obří
Palais du Luxembourg
Paleocenní–eocenní teplotní maximum
Palestina
Palmový olej
Památková rezervace
Památník Berlín-Hohenschönhausen
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panoráma
Papež
Parní stroj
Patrick Ewing
Pavel Krbálek
Pavel Vízner
Pellegrini
Pequotská válka
Permafrost
Petra Faltýnová
Petr Štěpánek (pedagog)
Petr Lom
Petr Nováček
Petr Prouza
Petr Urbánek (básník)
Pevnina
Pforzheim
Piero Sraffa
Pierre-Esprit Radisson
Pierre Zaccone
Pietro Antonio Cesti
Pivovar
Ploutvonožci
Pluk
Plzeň
Počasí
Pošta
Požáry
Požáry v Austrálii (2019–2020)
Poddanství
Podvýživa
Pohoří
Pokus o vojenský převrat v Turecku 2016
Polární zesílení
Polština
Polní maršál
Polní myslivec
Polní zbrojmistr
Polské království
Polsko
Polsko-litevská unie (1569–1795)
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Německo
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Rakousko
Portál:Sport
Portál:Válka
Port Stanley
Posádka
Postupimské náměstí
Potenciál globálního oteplování
Poušť
Povodeň
Průjem
Průmysl
Průmyslová revoluce
Praha
Prapor (jednotka)
Prapor Zośka
Prešov
Prevét
Program OSN pro životní prostředí
Propad uhlíku
Prostějov
Proxy data
Pruské Slezsko
Prusko
Prusko-rakouská válka
První křížová výprava
První světová válka
Q5086#identifiers
Q5086#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu
Rýže
Radiační působení
Rafail Levickij
Raimund Montecuccoli
Rakouské arcivévodství
Rakouské císařství
Rakouské Slezsko
Rakouské vévodství
Rakousko
Rakousko-uherská armáda
Rakousko-uherské vyrovnání
Rakousko-Uhersko
Rakovník
Referendum
Rembrandt
Renesanční architektura
Republika Srbská Krajina
Robotní patent (1775)
Rok
Roman Pokorný
Ronald Reagan
Ropa
Ropná skvrna
Rosetta
Rosettská deska
Rozdělení Berlína
Rozvojová země
Rudolf Štrubl
Rudolf Bergman
Rudolf I. Habsburský
Rudolf z Thunu
Ruské carství
Rusko
Sémiotika
Sírany
Sója (rod)
Safíovci
Safí I.
Sahara
Sakrální stavba
Sambir
Sankt Pölten
Sanok
Santorio Santorio
Sapér
SARS-CoV-2
Sasko
Scénáře socioekonomického vývoje
Scénáře socioekonomického vývoje#SSP1: Udržitelný vývoj (zelená cesta)
Scénáře socioekonomického vývoje#SSP3: Regionální rivalita (kamenitá cesta)
Scénáře socioekonomického vývoje#SSP5: Rozvoj založený na fosilních palivech (cesta po dálnici)
Schutzstaffel
Sedmihradsko
Segedín
Sekule
Senát Spojených států amerických
Sergej Adamovič Kovaljov
Severní Amerika
Severní polokoule
Seznam římských králů
Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
Seznam pěších pluků císařsko-habsburské armády
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Skládka
Skleníkové plyny
Skleníkový efekt
Slaný
Slezská kuchyně
Slezsko
Slovo roku
Sluneční aktivita
Sluneční energie
Sluneční zářivost
Sníh
Socha Svobody
Sociální nerovnost
Solární panel
Songgotu
Sopečná erupce
Soubor:09 September - Percent of global area at temperature records - Global warming - NOAA cs.svg
Soubor:20210331 Global tree cover loss - World Resources Institute.svg
Soubor:Adamrodriguez05.JPG
Soubor:Battaillon – Parade-Ordnung 1749.png
Soubor:Battaillon – Schlacht-Ordnung 1749.png
Soubor:Berlin-wall-map en.svg
Soubor:Berlinermauer.jpg
Soubor:Berliner Mauer.jpg
Soubor:BerlinWall01b.jpg
Soubor:Berlin Wall (13-8-2006).jpg
Soubor:Berlin Wall 1961-11-20.jpg
Soubor:Berlin Wall death strip, 1977.jpg
Soubor:Berlin wall street sign crossed on bicycle 2011.jpg
Soubor:Berlin Wall victims monument.jpg
Soubor:Bleachedcoral.jpg
Soubor:BrandenburgerTorDezember1989.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 173-1321, Berlin, Mauerbau.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1990-0325-012, Berlin, East Side Gallery.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-87605-0002, Berlin, Mauerbau, US-Soldaten, Volkspolizisten.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-88574-0004, Berlin, Mauerbau, Bauarbeiten.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild B 145 Bild-P061246.jpg
Soubor:Change in Average Temperature With Fahrenheit.svg
Soubor:CO2 Emissions by Source Since 1880.svg
Soubor:Daniel Stach (2016).jpg
Soubor:David Ferrer - Roland-Garros 2013 - 014.jpg
Soubor:Di05.jpg
Soubor:East German Guard - Flickr - The Central Intelligence Agency (cropped).jpg
Soubor:Endangered arctic - starving polar bear edit.jpg
Soubor:Fenster-des-Gedenkens-Berlin.jpg
Soubor:Ferdinand Maria of Bavaria.jpg
Soubor:Forest Whitaker.jpg
Soubor:František Pospíšil 2015.JPG
Soubor:GDMaupassant.jpg
Soubor:Globalni emise sklenikovych plynu a moznosti jejich snizeni CS.svg
Soubor:Globalni toky energie cs.svg
Soubor:Global Energy Consumption-cs.svg
Soubor:Greenhouse Gas Emissions by Economic Sector-cs.svg
Soubor:Greenhouse gas emission scenarios 01-cs.svg
Soubor:Guy de Maupassant fotograferad av Félix Nadar 1888.jpg
Soubor:Ilya Repin (1909).jpg
Soubor:Jana Plodková 2015.JPG
Soubor:Kaiserliches Kürassierregiment K 2 1734 Gudenushandschrift.jpg
Soubor:Karel starší ze Žerotína.png
Soubor:Kathrin Zettel.jpg
Soubor:Kennedy in Berlin.jpg
Soubor:Lambiel at the 2010 European Championships.jpg
Soubor:Launch of IYA 2009, Paris - Grygar, Bell Burnell cropped.jpg
Soubor:Lederer Eduard (1859-1944).jpg
Soubor:Leon M. Lederman.jpg
Soubor:Linford Christie 2009.png
Soubor:Mapa-zmeny-teploty.svg
Soubor:Marvin Gaye (1965).png
Soubor:Mauerrest an der Niederkirchnerstraße 2009.JPG
Soubor:Mauna Loa CO2 monthly mean concentrationCS.svg
Soubor:Mountain Pine Beetle damage in the Fraser Experimental Forest 2007.jpg
Soubor:Nagasakibomb.jpg
Soubor:National Park Service Thawing permafrost (27759123542).jpg
Soubor:Neil Armstrong pose.jpg
Soubor:NORTH POLE Ice (19626661335).jpg
Soubor:Orroral Valley Fire viewed from Tuggeranong January 2020.jpg
Soubor:Patrick Ewing Magic cropped.jpg
Soubor:Physical Drivers of climate change-cs.svg
Soubor:Projected Change in Temperatures-cs.svg
Soubor:Rembrandt Harmensz. van Rijn 141.jpg
Soubor:Sea level history and projections-cs.svg
Soubor:Soil moisture and climate change-cs.svg
Soubor:Structure of Berlin Wall-info-de.svg
Soubor:Svět knihy 2009 - Boris Hybner.jpg
Soubor:Teddy Sheringham 2012.jpg
Soubor:Thilafushi1.jpg
Soubor:Vývoj koncentrace CO2 v atmosféře.svg
Soubor:Vývoj průměrné světové teplotní anomálie.svg
Soubor:Vitus Bering.jpg
Soubor:West and East Berlin.svg
Soubor:Woodbridge Wimbledon 2004.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-7185-172-8
Speciální:Zdroje knih/9788090274556
Spojené státy americké
Spréva
Srážka vlaků u Milavčí
Srážky
Srpen
Státní hranice
Stéphane Lambiel
Střední Evropa
Středověké klimatické optimum
Staré Brno
Status quo
Stratosféra
Stryj
Studená válka
Subsaharská Afrika
Subtropický pás
Sucho
Světová banka
Světová zdravotnická organizace
Světskost
Svatá říše římská
Svijonožci
Sydney Camm
Těšín
Těžba uhlí
Třicetiletá válka
Tamuz
Tarnów
Teddy Sheringham
Tenis
Tenochtitlán
Teorie černé labutě
Tepelná kapacita
Tepelné čerpadlo
Teresa Pola
Ternopil
Terry Cooper
The Guardian
Thilafushi
Thurn
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Titus
Tobiáš Jan Becker
Todd Woodbridge
Tokio
Toky uhlíku
Tomáš Hoskovec
Tomáš Koutný
Tony Esposito (lední hokejista)
Toronto
Tramvaj
Tropická cyklóna
Tropické cyklóny a změna klimatu
Tropický pás
Troposféra
Tung Čchi-čchang
Tuvalu
Tyrolské hrabství
Užhorod
Udržitelná doprava
Udržitelná energie
Uherské Hradiště
Uherské království
Uhersko
Uhlí
Uhlíková neutralita
Uhlíkový rozpočet
Ukončování využívání fosilních paliv
UNESCO
Univerzitní systém dokumentace
Urban VIII.
Václav Fiala (ilustrátor)
Václav Havel
Václav Kotrba
Václav Vojtěch Červenka z Věžňova
Válka
Válka o Falklandy
Válka o polské následnictví
Válka ve Vietnamu
Vídeň
Vídeňská operace
Vídeňský les
Vídeňský mír
Východní Asie
Východní blok
Východní Evropa
Východní Germáni
Vědecký konsenzus o změně klimatu
Věra Beranová
Větrná energie
Vakcína proti covidu-19
Varšavská smlouva
Varšavské povstání
Variabilita klimatu
Veřejná doprava
Vegetace
Velké okresní město
Velký bariérový útes
Vesmír
Viktor Hájek
Vilém Aetheling
Vilém Kropp
Vincenzo Legrenzio Ciampi
Virtual International Authority File
Vital Šyšov
Vitus Bering
Vladimír Černík
Vladimír Šlechta
Vladimír Špidla
Vladimír I.
Vladimír Novák (voják)
Vladimír Vavřínek
Vladislav II. Jagello
Vladislav II. Jagellonský
Vladislav IV. Vasa
Vlastimil Letošník
Vlhkost vzduchu
Vliv globálního oteplování na člověka
Vlna veder
Vodní energie
Vodní pára
Vojtěch Kryšpín (pedagog)
Volkspolizei
Vrchlabí
Vymírání
Vypařování
Vytápění
Vzestup hladiny oceánů
Walter Ulbricht
Wieselburg
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
William Holman Hunt
Willi Stoph
Woodrow Wilson
WorldCat
Yucatánský poloostrov
Září
Západní Antarktida
Západní Berlín
Západní blok
Západní Německo
Západní Slované
Zatmění Slunce
Zdeněk Novák (generál)
Zeměbrana
Zemědělství
Země Koruny české
Zemní plyn
Zemský okres Zhořelec
Zgorzelec
Zmírňování změny klimatu
Znečištění ovzduší
Znečištění vody
Znojmo
Zpětná vazba
Zpětné vazby klimatických změn
Zpravodajská služba




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk