Organizace spojených národů - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Organizace spojených národů
 ...
Na tento článek je přesměrováno heslo OSN. Další významy jsou uvedeny na stránce OSN (rozcestník).
Organizace spojených národů
Emblém OSN
Emblém OSN
Vlajka OSN
Mapa členských států OSN
Mapa členských států OSN
ZkratkaOSN
PředchůdceSpolečnost národů
ZakladatelSovětský svaz, Spojené státy americké, Čínská republika, Ukrajinská sovětská socialistická republika, Běloruská sovětská socialistická republika, Spojené království, Francie, Etiopie, Indie, Kanada, Jugoslávie, Československo, Austrálie, Nový Zéland, Nizozemsko, Dánsko, Lucembursko, Belgie, Polsko, Norsko, Řecko, Saúdská Arábie, Egypt, Irák, Sýrie, Libanon, Turecko, Írán, Argentina, Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Dominikánská republika, Ekvádor, Salvador, Guatemala, Haiti, Honduras, Libérie, Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Filipíny, Jihoafrická republika, Uruguay a Venezuela
Vznik26. června 1945 – oficiálně 24. října 1945
Právní formamezivládní organizace
SídloNew York, USA, Vídeň, Rakousko, Ženeva, Švýcarsko, Nairobi, Keňa
Souřadnice
Působnostcelosvětově
Úřední jazykangličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština, španělština
Členové193 členských zemí
Generální tajemníkAntónio Guterres (od roku 2017)
Správní radaKofi Annan
Hlavní orgánRada bezpečnosti, Valné shromáždění
OceněníPeabodyho cena (1950)
Nobelova cena za mír (2002)
Sacharovova cena za svobodu myšlení (2003)
Four Freedoms Award - Freedom Medal (2020)
Oficiální webwww.un.org
LEI549300HYGYJKXU2J8X74
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa. Jejími členy je většina mezinárodně uznaných států světa (výjimku tvoří například Vatikán), k červnu 2022 měla 193 členských států. Je nástupcem Společnosti národů.

Obecné informace

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny OSN.

Organizace spojených národů byla založena 24. října 1945 v San Franciscu (Spojené státy americké) na základě přijetí Charty Spojených národů 51 státy včetně tehdejšího Československa a významné podpory Rockefellerova fondu. Každoročně se proto 24. říjen slaví jako Den Spojených národů. OSN nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála. První Valné shromáždění OSN se konalo 10. ledna 1946 v Londýně.

Cílem OSN je udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, podpora přátelských vztahů mezi národy, rozvoj spolupráce při řešení mezinárodních problémů a podpora lidských práv a koordinace činnosti jednotlivých států. Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN New Yorku, ale také např. v Ženevě nebo ve Vídni.

OSN není světová vláda, ani nevytváří zákony. Poskytuje pomoc při řešení mezinárodních konfliktů a problémů, které se týkají celého světa. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem.

V roce 2001 dostala OSN Nobelovu cenu míru. Již dříve stejnou cenu dostaly Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (1954 a 1981), Dětský fond OSN (1965) a Mírové síly OSN (1988).

OSN a Česká republika

Československo bylo jedním z 51 zakládajících členů OSN v roce 1945. Po rozdělení země musely oba nástupnické státy požádat o přijetí do OSN jako nové členské státy. Česká republika byla přijata do OSN dne 19. ledna 1993.[1]

OSN otevřela svou první kancelář v České republice (resp. Československu) v roce 1947. Informační centrum OSN (UNIC) se tehdy stalo jednou z prvních „poboček“ Spojených národů ve světě. Společně s UNIC působí v Česku kancelář agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR), Světové zdravotnické organizace (WHO) a Český výbor pro UNICEF.[2]

Struktura

Charta OSN zřizuje šest hlavních orgánů. Všechny byly založeny v roce 1945, kdy vznikla OSN.

Všechny základní orgány sídlí v centrále OSN v New Yorku, s výjimkou Mezinárodního soudního dvora, který sídlí v Haagu v Nizozemsku. Sídlo OSN je mezinárodní území, pozemek, na němž stojí, nepatří Spojeným státům jako hostitelské zemi, ale všem členským státům organizace. OSN má svou vlajku a bezpečnostní agenturu, která budovu střeží. Má také svou poštu a vydává známky. Používat se mohou jen pro poštu odesílanou ze sídla organizace v New Yorku, ve Vídni a Ženevě.

OSN má dále 15 specializovaných agentur, které působí autonomně. Jejich činnost zahrnuje široké spektrum oblastí jako je zdraví, zemědělství, telekomunikace nebo meteorologie. Do systému OSN patří také 24 odborných programů a fondů.[2]

Valné shromáždění

Mezi hlavní orgány patří Valné shromáždění OSN, složené ze zástupců všech členských států, na kterém má každý jeden stejně platný hlas. Koná se každý rok na podzim, může být ale svoláno v mimořádných situacích. Valné shromáždění na rozdíl od Rady bezpečnosti nedisponuje žádnými donucovacími prostředky, má právo diskutovat, vyslovovat obecné i konkrétní doporučení a zjišťovat skutečnosti. Zabývá se problematikou ozbrojených konfliktů a odzbrojení, usiluje o zlepšování situace dětí, mladých lidí, žen a dalších zranitelných skupin, debatuje o otázkách udržitelného rozvoje a lidských práv a rozhoduje o výši příspěvků členských států do rozpočtu OSN a o jejich využití. Pokud se jedná o důležitá rozhodnutí, jako např. bezpečnost ve světě, přijímání nových členů nebo stanovování rozpočtu organizace, musí se dohodnout dvě třetiny států, o ostatních otázkách rozhoduje prostá většina.[3]

Rada bezpečnosti

Podrobnější informace naleznete v článku Rada bezpečnosti OSN.

Rada bezpečnosti je výkonným orgánem OSN a přísluší jí základní odpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a její rezoluce jsou právně závazné. Rozhodnutí Rady Bezpečnosti jsou přímo platná v každém členském státě s monistickým systémem práva. Rada zasedá nepravidelně, schůze jsou svolávány podle potřeby, i ve velmi krátkých lhůtách. Členové se střídají v předsednictví po měsíci (týká se to stálých i nestálých členů). K přijetí rezoluce musí 9 členů hlasovat pro. Pokud ale i jediný z pěti stálých členů hlasuje proti, rezoluce schválena není. Tento princip je znám jako „právo veta“.

Budova OSN v New Yorku

Rada bezpečnosti (RB) má 15 členů. Charta OSN určuje 5 z nich jako stálé. Stálými členy Rady bezpečnosti s právem veta proti navrženým rezolucím jsou:

Valné shromáždění volí 10 dalších států za členy nestálé na dvouleté období. Jejich výběr vychází z principu rovnoměrného geografického zastoupení.[3] 10 nestálých členů (v závorce rok ukončení mandátu): Albánie (2023), Brazílie (2023), Gabon (2023), Ghana (2023), Indie (2023), Irsko (2022), Keňa (2022), Mexiko (2022), Norsko (2022) a Spojené arabské emiráty (2023).

Česká republika byla v období po rozpadu Československa členem Rady bezpečnosti OSN poprvé a zatím naposledy v letech 1994–1995. V roce 2003 hostila 57. zasedání Valného shromáždění, které vedl tehdejší předseda Valného shromáždění Jan Kavan. Významné bylo také české předsednictví Ekonomické a sociální rady OSN v roce 1997.

Opatření při ohrožení míru:[4]

  • Rezoluce – (z lat. resolutio = rozhodnutí) – požadují ukončení vojenských agresí a mezinárodního násilí
  • Embargo – (ze šp. embargo = zábrana) – je nejmírnějším donucovacím prostředkem OSN vůči státům, které porušují mír, členské státy nesmějí vyvážet zbraně ani vojenský materiál do států, vůči nimž je embargo vyhlášeno
  • Sankce - (z lat. sanctio = usnesení, příkaz) – bývají většinou hospodářské a plošné, státy neřídící se přijatými rezolucemi jsou sankcemi hospodářsky izolovány od zbytku světa, členské státy OSN po přijetí sankcí vůči některému státu nesmějí s tímto státem obchodovat
  • Bojkot – (podle angl. Kapitána Boycotta) - Postiženému státu je dočasně pozastaveno jeho členství, v mezinárodních organizacích (včetně sportovních – nesmí se zúčastnit ani olympijských her), je politicky izolován od zbytku světa, stát postižený bojkotem zpravidla nesmí navštěvovat ani cizí státníci s výjimkou zvláštních vyslanců OSN, formou bojkotu je i omezení nebo úplné přerušení diplomatických styků

Ekonomická a sociální rada

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomická a sociální rada OSN.

Ekonomická a sociální rada OSN (ECOSOC) se skládá z 54 členských států, volených na tříleté období Valným shromážděním. Funkční období členského státu končí 31. prosince posledního roku. Hlavní zasedání v délce čtyř týdnů se koná v červenci, střídavě v New Yorku a Ženevě.[4] Rada se zabývá otázkami týkajícími se hospodářství, kultury, výchovy, zdravotnictví a podobně. Svá usnesení doporučuje na Valném shromáždění jednotlivým státům nebo jiným organizacím spadajícím pod OSN. Hospodářská a sociální rada koordinuje činnosti těchto organizací, které vznikly například mezinárodními dohodami. Této radě je podřízeno pět regionálních komisí, kterými jsou Hospodářské komise pro Evropu, Afriku, Latinskou Ameriku a karibskou oblast, Asii a Tichomoří a pro západní Asii. Ekonomická a sociální rada se také zabývá ochranou lidských práv a svobod.[3]

Poručenská rada

Podrobnější informace naleznete v článku Poručenská rada OSN.

Poručenská rada má 5 členů: Čína, Francie, Rusko, Spojené království a USA. Rada formálně ukončila činnost 1. listopadu 1994, kdy se nezávislým státem a členem OSN stalo Palau, poslední území pod správou OSN. Rezolucí, která byla ten den přijata, pozměnila Rada svůj jednací řád v tom smyslu, že se nebude scházet každoročně, ale jen podle potřeby, když si to situace vyžádá. O svolání může rozhodnout její předseda nebo pokud si to vyžádá většina členů Poručenské rady, Valného shromáždění nebo Rady bezpečnosti.[3]

Mezinárodní soudní dvůr

Antonín Novotný, československý prezident, v září roku 1960, na zasedání OSN.
Podrobnější informace naleznete v článku Mezinárodní soudní dvůr.

Mezinárodní soudní dvůr má sídlo v Haagu a úředním jazykem je angličtina a francouzština. Má 15 členů volených Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou voleni na devítileté období a každé 3 roky se obměňuje 1/3 soudců.[4] Při volbě musí být zohledněna zásada, že mají být zastoupeny všechny regiony světa a také jednotlivé právní kultury. Soud se řídí statutem, který byl přijat spolu s Chartou OSN. Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora jsou závazná a definitivní. Může projednávat spory, které mu předloží sporové strany, nebo spory stran, které v minulosti přiznaly jeho generální příslušnost.

Sekretariát

Sekretariát OSN tvoří přibližně 7 500 stálých zaměstnanců z více než 170 zemí světa. Zpracovává podkladové informace pro zástupce vlád, realizuje rozhodnutí členských států OSN, organizuje mezinárodní konference a poskytuje překladatelské a tlumočnické služby do oficiálních jazyků OSN.[3]

Generální tajemník

V čele sekretariátu OSN stojí generální tajemník OSN, který je jmenován na 5 let s možností znovuzvolení. Je nejen hlavním správním úředníkem organizace, ale jsou mu také svěřovány diplomatické úkoly, zvláště při urovnávání mezinárodních konfliktů. Podává Valnému shromáždění výroční zprávu o činnosti organizace, má právo upozornit Radu bezpečnosti na každou situaci, která ohrožuje mezinárodní mír a bezpečnost, zastupuje OSN. Je povinen plnit všechny úlohy, které mu svěří Valné shromáždění a ostatní orgány organizace.[4]

Charta OSN

Souborem pravidel, práv a povinností všech členských států je Charta OSN, zakládající dokument organizace z roku 1945. Při vstupu do OSN přijímá stát cíle a pravidla Charty.[2]

Členství

Do OSN může vstoupit každý stát, který přijme závazky a pravidla Charty. O přijetí rozhoduje Valné shromáždění na základě doporučení Rady bezpečnosti. Některé státy nejsou členy OSN, ale vstoupily do některé ze specializovaných agentur. Mohou proto požádat o status stálého pozorovatele. Tato praxe je zvyklostí, která není popsána v Chartě. Stálí pozorovatelé mají volný přístup na většinu zasedání. Patří mezi ně i některé mezinárodní organizace.[2]

Jazyky

Oficiálními jazyky OSN jsou angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština a španělština.[5] Pracovními jazyky Sekretariátu OSN jsou angličtina a francouzština. Delegáti mohou v OSN mluvit kterýmkoliv z oficiálních jazyků, projevy jsou simultánně tlumočeny do ostatních. Většina dokumentů OSN je vydávána ve všech šesti oficiálních jazycích. Delegáti států mohou učinit prohlášení i v jiném jazyce. V takovém případě musí zabezpečit tlumočení svého projevu, nebo jej dát k dispozici písemně v jednom z oficiálních jazyků.[2]

Financování

OSN financují všichni členové, tedy 193 států. Žádný jiný zdroj příjmů OSN nemá. Hospodaří se dvěma rozpočty:

• řádný – pokrývá činnost centrály v New Yorku a detašovaných pracovišť ve světě;

• rozpočet na mírové operace – financuje mise v konfliktních oblastech světa. Pět stálých členů Rady bezpečnosti musí všechny mírové mise schválit.

Příspěvky do obou rozpočtů OSN jsou povinné. Členské státy přispívají podle dohodnuté stupnice. Ta vychází ze schopnosti země přispívat, z výše národního důchodu a z počtu obyvatel. Běžný rozpočet OSN schvaluje Valné shromáždění vždy na dva roky.[6]

Rozpočet na mírové operace pro fiskální rok 2021-2022 činil 6,38 miliardy dolarů a podporoval 75 224 pracovníků rozmístěných v 10 misích po celém světě. Největšími přispěvateli byly: Spojené státy (27,89 %), Čína (15,21 %), Japonsko (8,56 %), Německo (6,09 %), Spojené království (5,78 %), Francie (5,61 %), Itálie (3,30 %), Rusko (3,04 %), Kanada (2,73 %) a Jižní Korea (2,26 %).[7]

Zvláštní programy OSN, které nejsou zahrnuty do běžného rozpočtu, jako UNICEF a Světový potravinový program, jsou financovány z dobrovolných příspěvků vlád členských zemí, korporací a soukromých osob.[8]

Cíle OSN

Udržování míru a bezpečnost

OSN po schválení Radou bezpečnosti vysílá mírové jednotky do oblastí, kde byl nedávno ukončen nebo přerušen ozbrojený konflikt, aby prosazovaly podmínky mírových dohod a odrazovaly strany konfliktu od obnovení bojů. Jelikož OSN nemá vlastní armádu, mírové síly dobrovolně poskytují členské státy. Těmto vojákům se někdy přezdívá „modré přilby“, protože nosí výrazné modré helmy. Mírové síly jako celek obdržely v roce 1988 Nobelovu cenu za mír.[9]

Od roku 1947 provedla OSN 71 mírových operací a od dubna 2021 bylo do misí nasazeno více než 88 000 příslušníků mírových sil ze 121 zemí.[10]

Kromě udržování míru se OSN aktivně podílí také na podpoře odzbrojování. Regulace zbrojení byla zahrnuta do Charty OSN hned v roce 1945.[11] Nástup jaderných zbraní přišel jen několik týdnů po podpisu Charty, což vedlo k první rezoluci prvního zasedání Valného shromáždění, která vyzvala ke konkrétním návrhům na odstranění jaderných zbraní a všech ostatních potenciálních zbraní hromadného ničení z národní výzbroje.[12] Kromě toho se mnoho mírových misí zaměřuje na odzbrojení: několik operací v západní Africe odzbrojilo zhruba 250 000 bývalých bojovníků a zajistilo desítky tisíc zbraní a miliony kusů munice.[13]

Lidská práva

Jedním z hlavních cílů OSN je podporovat a prosazovat dodržování lidských práv a základních svobod pro všechny bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství a členské státy se zavazují podnikat společné i samostatné kroky na ochranu těchto práv.[14][15]

V roce 1948 Valné shromáždění přijalo Všeobecnou deklaraci lidských práv. Dokument vyhlašuje základní občanská, politická a ekonomická práva společná všem lidem.[16] Deklarace slouží spíše jako společný standard pro všechny národy než jako právně závazný dokument, ale stala se základem dvou závazných smluv, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech.[17] V praxi není OSN schopna přijmout významná opatření proti porušování lidských práv bez rezoluce Rady bezpečnosti, nicméně odvádí zásadní práci při vyšetřování a podávání zpráv o porušování práv.

V roce 1979 Valné shromáždění přijalo Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen a v roce 1989 následovala Úmluva o právech dítěte.[18] Mezi další orgány OSN odpovědné za otázky práv žen patří Komise pro postavení žen, Rozvojový fond pro ženy a Mezinárodní výzkumný a vzdělávací institut pro podporu žen.[19]

S koncem studené války se začala aktivita v oblasti lidských práv více rozvíjet. V roce 1993 vznikla Komise OSN pro lidská práva,[20] která byla v roce 2006 nahrazena Radou pro lidská práva skládající se ze 47 států.[21] V roce 2006 Valné shromáždění rovněž přijalo Deklaraci o právech domorodého obyvatelstva[22] a v roce 2011 přijalo první rezoluci uznávající práva příslušníků LGBTQ+ komunity.[23] Stálé fórum OSN pro otázky domorodého obyvatelstva, jeden ze tří orgánů s mandátem dohlížet na otázky týkající se domorodého obyvatelstva, se poprvé sešlo v roce 2002.[24]

Hospodářský rozvoj a humanitární pomoc

Související informace naleznete také v článku Udržitelný rozvoj.

Dalším hlavním účelem OSN je dosažení mezinárodní spolupráce při řešení mezinárodních problémů ekonomické, sociální, kulturní a humanitární povahy.[15] K dosažení tohoto cíle byla vytvořena řada orgánů, které spadají především pod Valné shromáždění a ECOSOC.[25] V roce 2000 se 192 členských států OSN dohodlo na dosažení osmi rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015.[26] V roce 2015 byly vyhlášeny Cíle udržitelného rozvoje (SDGs), které mají být nástupcem rozvojových cílů tisíciletí.[27] Cíle udržitelného rozvoje jsou výsledkem tříletého procesu vyjednávání, který začal na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Riu de Janeiro. Na formulaci SDGs se podílely všechny členské státy OSN, zástupci občanské společnosti, podnikatelské sféry, akademické obce i občané ze všech kontinentů. Agendu udržitelného rozvoje oficiálně schválil summit OSN 25. září 2015 v New Yorku v dokumentu Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Development (Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030), jehož součástí jsou i Cíle udržitelného rozvoje (SDGs).[28]

Rozvojové cíle tisíciletí

Související informace naleznete také v článku Rozvojové cíle tisíciletí.

Cíle OSN do roku 2019:

  1. snížit chudobu a sociální vyloučení
  2. dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání
  3. prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více možností prosadit se ve společnosti
  4. snížit dětskou úmrtnost
  5. zlepšit zdraví matek
  6. boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi
  7. zajistit environmentální udržitelnost
  8. vybudovat globální partnerství pro rozvoj
  9. udržovat mezinárodní mír a bezpečnost

Cíle udržitelného rozvoje[28]28" class="mw-editsection-visualeditor">editovat | editovat zdroj

Cíle udržitelného rozvoje
  1. vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě
  2. vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství
  3. zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku
  4. zajistit inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny
  5. dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek
  6. zajistit dostupnost vody a sanitačních zařízení pro všechny a udržitelné hospodaření s nimi
  7. zajistit přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie pro všechny
  8. podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny
  9. vybudovat odolnou infrastrukturu, podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovace
  10. snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi
  11. vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce
  12. zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu
  13. přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů
  14. chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje
  15. chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity
  16. podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních
  17. oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj a posílit prostředky pro jeho uplatňování

Rozvojový program OSN (neboli UNDP), organizace pro technickou pomoc na bázi grantů, je jedním z předních subjektů v oblasti mezinárodního rozvoje. Organizace také zveřejňuje Index lidského rozvoje OSN, srovnávací měřítko, které hodnotí země podle chudoby, gramotnosti, vzdělání, průměrné délky života a dalších faktorů.[29] Organizace pro výživu a zemědělství (neboli FAO) podporuje rozvoj zemědělství a potravinovou bezpečnost.[30] Dětský fond OSN (neboli UNICEF) byl založen v roce 1946 na pomoc evropským dětem po druhé světové válce a rozšířil své poslání na poskytování pomoci po celém světě a na dodržování Úmluvy o právech dítěte.[31]

Světová banka a Mezinárodní měnový fond (nebo MMF) jsou nezávislé specializované agentury a pozorovatelé v rámci OSN.[32] Původně vznikly odděleně od OSN na základě Brettonwoodské dohody.[33] Světová banka poskytuje půjčky na mezinárodní rozvoj, zatímco MMF podporuje mezinárodní hospodářskou spolupráci a poskytuje nouzové půjčky zadluženým zemím.[34]

Další významnou agenturou OSN je Světová zdravotnická organizace (WHO), která se zabývá mezinárodními zdravotními otázkami a vymýcením nemocí. V roce 1980 se podařilo vymýtit pravé neštovice a v následujících desetiletích dětskou obrnu, říční slepotu a lepru.[35] Společný program OSN pro HIV/AIDS (neboli UNAIDS) koordinoval reakci organizace na epidemii AIDS.[36] Populační fond OSN, který rovněž věnuje část svých prostředků na boj proti HIV, je největším světovým zdrojem financování služeb v oblasti reprodukčního zdraví a plánování rodiny.[37]

OSN hraje spolu s Mezinárodním hnutím Červeného kříže a Červeného půlměsíce hlavní roli v koordinaci pomoci v nouzi. Světový potravinový program (WFP) poskytuje potravinovou pomoc v reakci na hladomor, přírodní katastrofy a ozbrojené konflikty. Organizace ročně nakrmí v průměru 90 milionů lidí v 80 zemích světa.[38] Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (neboli UNHCR) se zabývá ochranou práv uprchlíků, žadatelů o azyl a lidí bez státní příslušnosti.[39] Programy UNHCR a WFP jsou financovány z dobrovolných příspěvků vlád, korporací a jednotlivců, ačkoli administrativní náklady UNHCR jsou hrazeny z primárního rozpočtu OSN.[40]

Ochrana životního prostředí a klimatueditovat | editovat zdroj

V roce 1972 vznikl Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a otázky životního prostředí se staly významnou součástí agendy OSN. Nedostatek úspěchů v prvních dvou desetiletích činnosti v této oblasti vedl k uspořádání Summitu Země v brazilském Rio de Janeiru v roce 1992, který se snažil dát těmto snahám nový impuls.[41] V roce 1988 UNEP a Světová meteorologická organizace (WMO), další organizace OSN, založily Mezivládní panel pro změnu klimatu, který hodnotí výzkum globálního oteplování a podává o něm zprávy.[42] Kjótský protokol, který sponzorovala OSN, stanovil pro ratifikující státy právně závazné cíle pro snížení emisí.[43]

Další globální problémyeditovat | editovat zdroj

Od vzniku OSN získalo nezávislost více než 80 kolonií. Valné shromáždění přijalo v roce 1960 Deklaraci o udělení nezávislosti koloniálním zemím a národům, přičemž všechny hlavní koloniální mocnosti nehlasovaly proti, ale zdržely se hlasování. OSN se snaží o dekolonizaci prostřednictvím skupin, mezi něž patří Výbor pro dekolonizaci[44], který uvádí sedmnáct zbývajících „nesamosprávných území“, z nichž největší a nejlidnatější je Západní Sahara.[45]

OSN také vyhlašuje a koordinuje mezinárodní události, které upozorňují na otázky mezinárodního zájmu, jako Světový den tuberkulózy, Den Země a Mezinárodní rok pouští a rozšiřování pouští.[46]

Odborné organizace OSNeditovat | editovat zdroj

OSN má řadu odborných organizací, mj.:

Zajímavostieditovat | editovat zdroj

Známka OSN, věnovaná Modrým přilbám

Švýcarská poštovní správa pro potřeby Evropského úřadu OSN v Ženevě opatřila část emisí švýcarských poštovních známek od roku 1950 přetiskem NATIONS UNIES OFFICE EUROPÉEN. O pět let později pak vydala speciální emise (tedy nikoli přetisk) s označením NATIONS UNIÉS a HELVETIA, v švýcarské měně. O další 4 roky později, roku 1959 byly vydávány první emise známek OSN, i nadále se švýcarskou měnou.[47]

Model OSN pro středoškolské a vysokoškolské studenty je největším vzdělávacím projektem Asociace pro mezinárodní otázky (v rámci Pražského studentského summitu), který se koná každoročně od září do března na Vysoké škole ekonomické.

Podobné modely jsou vytvářeny i na regionální úrovni, např. Debatní liga Hodonín, Plzeňská diplomatická simulace.

Od léta roku 2015 předsedá Radě OSN pro lidská práva blízkovýchodní monarchie Saúdská Arábie, která je kritizována za hrubé porušování lidských práv.[48]

Spojené státy 19. června 2018 oficiálně oznámily, že odcházejí z Rady OSN pro lidská práva. Podle americké velvyslankyně při OSN Nikki Haleyové si orgán z lidských práv pouze střílí a jedná jen ve vlastním zájmu.[49]

8. dubna 2022 bylo rozhodnutím Valného shromáždění OSN vyloučeno Rusko z Rady pro lidská práva na základě evidence řady případů mučení a vražd ukrajinských civilistů příslušníky ruské armády v průběhu Ruské invaze na Ukrajinu.[50] Valné shromáždění OSN zvolilo 10. května 2022 do Rady pro lidská práva Českou republiku, která nahradila Rusko a dokončí za něj termín do 31. prosince 2023.[51]

Kritikaeditovat | editovat zdroj

Hlasování OSN 27.10.2023, ve věci války Izraele a Hamásu.

Rada bezpečnosti OSN je kritizována za exkluzivní klub stálých členů a právo veta. Charta Spojených národů dává Radě legislativní, výkonnou i soudní pravomoc.[52] Přesto není OSN s to zabránit konfliktům.

Dále to jsou skandály kolem programu Potraviny za ropu,[53] dětské prostituce a pornografie[54] či sexuálního obtěžování.[55]

Podle některých jsou organizace OSN, jako například Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), údajně zpolitizované.[56]

Administrativa Spojených států amerických včetně prezidenta Donalda Trumpa kritizovala OSN za spojování podpory umělých potratů s bojem proti pandemii covidu-19.[57] OSN podle ekvádorských pro-life skupin nabídla Ekvádoru pomoc proti pandemii covidu-19 pod podmínkou, že povolí umělé potraty na požádání matky.[58] Dle vyjádření úředníků OSN pro agenturu AFP nic takového podmínkou zaslání humanitární pomoci nebylo a doporučení respektovala zákony Ekvádoru a nepožadovala jejich změnu.[59]

Odkazyeditovat | editovat zdroj

Referenceeditovat | editovat zdroj

V tomto článku byl použit překlad textu z článku United Nations na anglické Wikipedii.

  1. Česká republika a OSN | Stálá mise České republiky při OSN v New Yorku. www.mzv.cz online. cit. 2023-04-17. Dostupné online. 
  2. a b c d e Historie. OSN Česká Republika online. cit. 2023-04-17. Dostupné online. 
  3. a b c d e Organizační struktura. OSN Česká Republika online. cit. 2023-04-17. Dostupné online. 
  4. a b c d Organizace spojených národů (OSN) - Politologie - Referáty. www.odmaturuj.cz online. cit. 2023-04-18. Dostupné online. 
  5. Official Languages online. Organizace spojených národů cit. 2021-09-22. Dostupné online. 
  6. Financování. OSN Česká Republika online. cit. 2023-04-17. Dostupné online. 
  7. How we are funded. United Nations Peacekeeping online. cit. 2023-04-17. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Where Your Money Goes | WFP | United Nations World Food Programme - Fighting Hunger Worldwide. web.archive.org online. 2013-11-12 cit. 2023-04-17. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-12. 
  9. The Nobel Peace Prize 1988. web.archive.org online. 2011-04-02 cit. 2023-04-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-04-02. 
  10. Where we operate. United Nations Peacekeeping online. cit. 2023-04-18. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Chapter V | United Nations. web.archive.org online. 2017-10-28 cit. 2023-04-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-28. 
  12. General Assembly Resolutions 1st Session. web.archive.org online. 2008-03-12 cit. 2023-04-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-03-12. 
  13. Mano River Basin, 25 years of peacekeeping | United Nations Peacekeeping. web.archive.org online. 2022-03-13 cit. 2023-04-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-13. 
  14. Chapter IX | United Nations. web.archive.org online. 2017-11-09 cit. 2023-04-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-09. 
  15. a b Chapter I | United Nations. web.archive.org online. 2017-10-28 cit. 2023-04-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-28. 
  16. KENNEDY, Paul M. The parliament of man : the past, present, and future of the United Nations. 1st ed. vyd. New York: Random House 361 s. Dostupné online. ISBN 0-375-50165-7, ISBN 978-0-375-50165-4. OCLC 62110019 S. 178–182. 
  17. FOMERAND, Jacques. The A to Z of the United Nations. Lanham: Scarecrow Press 571 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7020-8, ISBN 0-8108-7020-7. OCLC 435787945 S. 377. 
  18. FOMERAND, Jacques. The A to Z of the United Nations. Lanham: Scarecrow Press 571 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7020-8, ISBN 0-8108-7020-7. OCLC 435787945 S. 73. 
  19. FOMERAND, Jacques. The A to Z of the United Nations. Lanham: Scarecrow Press 571 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7020-8, ISBN 0-8108-7020-7. OCLC 435787945 S. 194, 341. 
  20. UN creates new human rights body. news.bbc.co.uk. 2006-03-15. Dostupné online cit. 2023-04-18. (anglicky) 
  21. UN creates new human rights body. Wayback Machine online. 2013-04-13 cit. 2023-04-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-13. 
  22. Frequently Asked Questions: Declaration on the Rights of Indigenous Peoples. Wayback Machine online. 2013-04-13 cit. 2023-04-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-13. 
  23. U.N. Gay Rights Protection Resolution Passes, Hailed As 'Historic Moment'. web.archive.org online. 2013-11-13 cit. 2023-04-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-13. 
  24. About Us / Members. web.archive.org online. 2013-11-01 cit. 2023-04-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-01. 
  25. KENNEDY, Paul M. The parliament of man : the past, present, and future of the United Nations. 1st ed. vyd. New York: Random House 361 s. Dostupné online. ISBN 0-375-50165-7, ISBN 978-0-375-50165-4. OCLC 62110019 S. 143–144. 
  26. United Nations Millennium Development Goals. web.archive.org online. 2013-11-13 cit. 2023-04-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-13. 
  27. Sustainable Development Goals: 17 Goals to Transform Our World. web.archive.org online. 2017-11-02 cit. 2023-04-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-02. 
  28. a b Cíle udržitelného rozvoje (SDGs). OSN Česká Republika online. cit. 2023-04-17. Dostupné online. 
  29. FASULO, Linda M. An insider's guide to the UN. New Haven, Conn.: Yale University Press 245 s. Dostupné online. ISBN 978-0-300-13351-6, ISBN 0-300-13351-0. OCLC 268793778 S. 169–170. 
  30. FOMERAND, Jacques. The A to Z of the United Nations. Lanham: Scarecrow Press 571 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7020-8, ISBN 0-8108-7020-7. OCLC 435787945 S. 126. 
  31. UNICEF - About UNICEF: Who we are - Our history. web.archive.org online. 2013-10-21 cit. 2023-04-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-21. 
  32. Factsheet -- The IMF and the World Bank. web.archive.org online. 2004-06-03 cit. 2023-04-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2004-06-03. 
  33. About Us - United Nations. web.archive.org online. 2007-03-24 cit. 2023-04-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-03-24. 
  34. FOMERAND, Jacques. The A to Z of the United Nations. Lanham: Scarecrow Press 1 online resource (cxi, 571 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7020-8, ISBN 0-8108-7020-7. OCLC 435787945 S. 175, 191-192. 
  35. FASULO, Linda M. An insider's guide to the UN. New Haven, Conn.: Yale University Press 245 s. Dostupné online. ISBN 978-0-300-13351-6, ISBN 0-300-13351-0. OCLC 268793778 S. 176–177. 
  36. FOMERAND, Jacques. The A to Z of the United Nations. Lanham: Scarecrow Press 571 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7020-8, ISBN 0-8108-7020-7. OCLC 435787945 S. 199–200. 
  37. FOMERAND, Jacques. The A to Z of the United Nations. Lanham: Scarecrow Press 571 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7020-8, ISBN 0-8108-7020-7. OCLC 435787945 S. 368. 
  38. Our Work | WFP | United Nations World Food Programme - Fighting Hunger Worldwide. web.archive.org online. 2013-11-13 cit. 2023-04-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-13. 
  39. UNHCR - About Us. web.archive.org online. 2013-12-04 cit. 2023-04-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-04. 
  40. FOMERAND, Jacques. The A to Z of the United Nations. Lanham: Scarecrow Press 571 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7020-8, ISBN 0-8108-7020-7. OCLC 435787945 S. 348,398. 
  41. KENNEDY, Paul M. The parliament of man : the past, present, and future of the United Nations. 1st ed. vyd. New York: Random House 361 s. Dostupné online. ISBN 0-375-50165-7, ISBN 978-0-375-50165-4. OCLC 62110019 S. 160–162. 
  42. IPCC - Intergovernmental Panel on Climate Change. web.archive.org online. 2013-12-12 cit. 2023-04-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-12. 
  43. FASULO, Linda M. An insider's guide to the UN. New Haven, Conn.: Yale University Press 245 s. Dostupné online. ISBN 978-0-300-13351-6, ISBN 0-300-13351-0. OCLC 268793778 S. 179. 
  44. The United Nations and Decolonization. web.archive.org online. 2013-10-23 cit. 2023-04-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-23. 
  45. The United Nations and Decolonization - Committee of 24 - Non-Self-Governing Territories. web.archive.org online. 2014-02-27 cit. 2023-04-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-27. 
  46. United Nations Observances. web.archive.org online. 2013-11-04 cit. 2023-04-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-04. 
  47. Největším sponzorem UNICEF je fotbalový klub FC Barcelona. HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas, 3.vydání. Praha: GKP, 1986. Kapitola Mezinárodní organizace, s. 216. 
  48. "Daniel Veselý: Saúdská Arábie hodlá popravit přes 50 lidí v jediný den Archivováno 6. 1. 2016 na Wayback Machine.". Český rozhlas. 9. prosince 2015.
  49. CNN on Twitter. Twitter online. cit. 2018-06-20. Dostupné online. 
  50. Rusko bylo vyloučeno z Rady OSN pro lidská práva. ‚Váleční zločinci tam nemají co dělat,‘ uvedl Kuleba. iROZHLAS online. Český rozhlas cit. 2022-04-07. Dostupné online. 
  51. ČTK. Česko je členem Rady OSN pro lidská práva. Nahradilo vyloučené Rusko. Deník.cz. 2022-05-10. Dostupné online cit. 2023-04-17. 
  52. http://archive.peacemagazine.org/v10n1p20.htm - Some questions raised at the Science for Peace conference on UN reform
  53. http://www.rozhlas.cz/zpravy/amerika/_zprava/rada-bezpecnosti-osn-uzavira-program-ropa-za-potraviny-pro-irak--824121 - Rada bezpečnosti OSN uzavírá program ropa za potraviny pro Irák
  54. https://web.archive.org/web/20090723152322/http://www.unicef.org/graca/a51-306_en.pdf - PROMOTION AND PROTECTION OF THE RIGHTS OF CHILDREN, Impact of armed conflict on children, Note by the Secretary-General
  55. http://indianexpress.com/article/india/india-others/delhi-police-fir-against-r-k-pachauri-on-charges-of-sexual-harassment/ - Delhi Police FIR against R K Pachauri on charges of sexual harassment
  56. http://www.theguardian.com/environment/earth-insight/2014/may/15/ipcc-un-climate-reports-diluted-protect-fossil-fuel-interests - IPCC reports 'diluted' under 'political pressure' to protect fossil fuel interests
  57. Acting Administrator John Barsa Letter to UN Secretary General Guterres | Press Release | U.S. Agency for International Development. www.usaid.gov online. 2020-05-18 cit. 2020-07-12. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-15. (anglicky) 
  58. In Ecuador, pro-life groups protest U.N. abortion conditions on coronavirus aid.. Catholic News Agency online. cit. 2020-07-12. Dostupné online. (anglicky) 
  59. UN falsely accused of demanding Ecuador ‘legalize’ abortions to get COVID-19 aid. Fact Check online. 2020-05-22 cit. 2020-07-12. Dostupné online. (anglicky) 

Literaturaeditovat | editovat zdroj

  • Charta Organizace spojených národů a Statut Mezinárodního soudního dvora. Praha : Informační centrum OSN, 1998, ISBN 80-238-5263-9
  • Paul Kennedy: Parlament světa : OSN a hledání světové vlády. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009, ISBN 978-80-7106-423-7

Související článkyeditovat | editovat zdroj

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Organizace_spojených_národů
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Ázerbájdžán
Újezd (Malá Strana)
Úmrtí v roce 2021
Úrodnost
Ústup ledovců od roku 1850
Úterý
Útok na Univerzitu v Garisse
Čáslav
Číslo
Čechy
Čeněk Junek
Černé moře
Černý uhlík
Červen
Červenec
Česká Wikipedie
České Budějovice
Český ježek
Český Krumlov
Český Těšín
Česko
Českobratrská církev evangelická
Československý svaz žen
Řád německých rytířů
Říšský sněm (Svatá říše římská)
Řím
Římské číslice
Řecko
Šestá hodnotící zpráva IPCC
Šetření energií
Španělé
Španělsko
Štýrské vévodství
Štýrský Hradec
Švédsko
Švýcarsko
Švališér
Železná opona
Železniční nehoda v Sekulích
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Ženijní vojsko
Židé
Židovský kalendář
Životní prostředí
Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská
1. červenec
1. duben
1. listopad
1. prosinec
1. srpen
10. červenec
10. duben
10. pěší pluk
10. prosinec
10. srpen
1015
1099
11. červenec
11. duben
11. srpen
11. září
1103
1120
1199
12. únor
12. červen
12. červenec
12. říjen
12. březen
12. duben
12. květen
12. srpen
1240
1252
1276
13. únor
13. červen
13. červenec
13. říjen
13. březen
13. duben
13. květen
13. leden
13. srpen
1348
1385
14. červenec
14. říjen
14. duben
14. srpen
14. září
1410
1442
1453
1461
1473
1490
1496
1497
15. únor
15. červen
15. červenec
15. duben
15. prosinec
15. srpen
15. století
15. září
1504
1506
1521
1526
1553
1555
1559
1561
1562
1563
1564
1566
1567
1570
1579
1584
1593
1595
1597
16. únor
16. červenec
16. duben
16. listopad
16. prosinec
16. srpen
16. století
16. září
1606
1607
1615
1616
1618
1619
1623
1626
1632
1633
1634
1635
1636
1637
1638
1639
1640
1646
1647
1649
1651
1653
1656
1657
1663
1667
1669
1671
1672
1676
1679
1685
1689
1690
1694
1695
1697
1698
17. červenec
17. duben
17. květen
17. srpen
17. století
1701
1703
1706
1707
1708
1710
1711
1715
1716
1717
1718
1719
1725
1733
1737
1744
1745
1758
1762
1767
1772
1773
1775
1778
1779
1783
1789
1792
1793
1796
1797
1798
1799
18. únor
18. červenec
18. březen
18. duben
18. leden
18. pěší pluk
18. srpen
18. století
18. září
1800
1802
1803
1805
1806
1808
1810
1811
1813
1814
1815
1816
1817
1820
1821
1823
1824
1827
1828
1829
1833
1834
1835
1838
1840
1841
1844
1847
1849
1850
1857
1859
1862
1863
1864
1866
1867
1868
1869
1871
1872
1874
1875
1876
1877
1878
1879
1884
1885
1886
1888
1889
1890
1891
1892
1893
1895
1896
1897
1898
1899
19. únor
19. červenec
19. říjen
19. duben
19. květen
19. leden
19. srpen
19. století
19. září
1900
1902
1903
1904
1905
1906
1907
1909
1910
1912
1914
1915
1916
1917
1918
1919
1920
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1927
1928
1929
1930
1932
1933
1934
1935
1937
1939
1940
1941
1943
1944
1945
1946
1947
1948
1949
1950
1952
1953
1958
1960
1961
1962
1963
1964
1966
1967
1968
1970
1973
1975
1977
1978
1979
1980
1981
1982
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1992
1993
1994
1995
1997
1998
1999
2. únor
2. červenec
2. duben
2. prosinec
2. srpen
2. tisíciletí
20. červenec
20. říjen
20. duben
20. květen
20. srpen
2001
2002
2003
2004
2010
2012
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
21. únor
21. červenec
21. duben
21. leden
21. prosinec
21. srpen
21. září
22. únor
22. červenec
22. říjen
22. duben
22. listopad
22. srpen
23. únor
23. červen
23. červenec
23. říjen
23. březen
23. duben
23. květen
23. leden
23. listopad
23. srpen
238
24. červenec
24. říjen
24. duben
24. květen
24. listopad
24. srpen
24. září
25. červen
25. červenec
25. duben
25. leden
25. listopad
25. srpen
25. září
26. únor
26. červen
26. červenec
26. březen
26. duben
26. květen
26. leden
26. srpen
27. červen
27. červenec
27. březen
27. duben
27. květen
27. srpen
28. červen
28. červenec
28. říjen
28. duben
28. květen
28. leden
28. listopad
28. prosinec
28. srpen
28. září
29. červenec
29. březen
29. duben
29. leden
29. srpen
29. září
3. červenec
3. březen
3. duben
3. květen
3. pěší pluk (Habsburská monarchie)
3. srpen
3. září
30. červen
30. červenec
30. březen
30. duben
30. květen
30. listopad
30. srpen
30. září
31. červenec
31. říjen
31. srpen
35. pěší pluk
4. únor
4. červen
4. červenec
4. březen
4. duben
4. květen
4. srpen
4. století
4. září
484 př. n. l.
5. únor
5. červenec
5. říjen
5. duben
5. srpen
5. září
6. červenec
6. duben
6. květen
6. listopad
6. srpen
7. únor
7. červenec
7. říjen
7. březen
7. duben
7. leden
7. srpen
7. září
70
748
8. únor
8. červenec
8. duben
8. květen
8. srpen
8. září
814
9. únor
9. červenec
9. říjen
9. březen
9. duben
9. květen
9. leden
9. listopad
9. srpen
9. září
972
988
Aš-Šabáb
Abatyše
Adam Benedikt Bavorovský
Adam Rodriguez
Adaptace na globální oteplování
Adolf Šimperský
Adolf Procházka
Adriaen van de Velde
Aerosol
Albánie
Albedo
Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský
Aleš Pikl
Aleš Svoboda (anglista)
Alexander Roslin
Alexandr Abaza
Alexandr I. Jagellonský
Alexandr Něvský
Alois Pravoslav Trojan
Amanda Gormanová
Ambroise Thomas
Americká válka za nezávislost
Amharsko
Andronikos IV.
Anglické království
Anna Stuartovna
Antarktida
Antonín Hardt
Antonio Barberini
Arad (Rumunsko)
Arcivévoda
Arcivévoda Ferdinand
Argentina
Argentinská invaze na Falklandy
Aristokrat
Arktida
Armádní sbor
Arménie
Arnošt Habsburský
Arnošt Okáč
Atlantská poledníková převratná cirkulace
Atmosféra Země
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
Atribuce probíhající klimatické změny
August Heinrich Hoffmann von Fallersleben
Automobilka
Autoritní kontrola
Aztécká říše
Bádensko-Württembersko
Bělení korálů
Bělorusko
Břežany (okres Znojmo)
Březen
Barbara Žofie Braniborská
Barokní architektura
Bazilika Svatého hrobu
Bazilika svatého Pavla za hradbami
Belgie
Berlín
Berlínská blokáda
Berlínská stěna
Berlínská zeď
Berlin Ostbahnhof
Berlin Wall
Beroun
Bertha Benzová
Beton
Bioenergie
Bitva na Něvě
Bitva u Castiglione
Bitva u Dolních Věstonic
Bitva u Grunwaldu
Bitva u Partizánské Ľupči
Bitva u Petrovaradína
Bitva u Wittstocku
Boček z Poděbrad
Body zvratu klimatického systému
Boeing B-29 Superfortress
Bohumír Kapoun ze Svojkova
Boleslav I.
Boleslav II.
Boris Hybner
Borys Antonenko-Davydovyč
Braniborská brána
Bratislava
Brno
Brusel
Budapešť
Burkina Faso
Císařská armáda (habsburská)
Císařský pěší pluk č. 28 (1769)
Cement
Chaluhy
Chauncey Delos Beadle
Cheb
Checkpoint Charlie
Chicago
Chile
Chlévský hnůj
Chorvatsko
Christianizace
Christian Knorr von Rosenroth
Chrudim
Cieszyn
Cilli
Cisterciáni
Cithara sanctorum
Citlivost klimatu
Clerfayt
CN Tower
Commons:Featured pictures/cs
Conquista
Conrad Aiken
Conrad Schumann
Covid-19
Cremona
Cyril Zapletal
Dělení Polska
Dělostřelectvo
Důlní neštěstí Copiapó 2010
Daimjó
Dalibor z Kozojed
Daniel Alexius z Květné
Daniel Speer
Daniel Stach
David Ferrer
Dengue
Dentista
Deodoro da Fonseca
Dezertifikace
De Ligne
Diecéze míšeňská
DIE ZEIT
Dionýz Štúr
Dioskúrové
Divize (vojenství)
Dlouhá turecká válka
Dobývání Aztécké říše
Doba meziledová
Dolar
Dolní Rakousy
Domažlice
Domenico Passignano
Dopady globálního oteplování
Doprava
Dragoun
Drahomíra Pithartová
Druhá světová válka
Duben
Dukla
Dusty Hill
East Side Gallery
Eduard Lederer
Eduard Orel
Egon Krenz
Egypt
Egyptské hieroglyfy
Ekonomické důsledky klimatických změn
Ekonomie globálního oteplování
Ekosystém
Elektřina
Elektromobil
Eliška Junková
El Niño – Jižní oscilace
Emilie Bednářová
Enže
Encyklopedie
Energetická účinnost
Environmentální migrace
Erich Honecker
Erich Mielke
Erika
Etiopie
Eutrofizace
Evžen Savojský
Evangelická církev
Evropa
Ewald Hering
Extrémy počasí
Fat Man
Ferdinand Bonaventura z Harrachu
Ferdinand II. Štýrský
Ferdinand III. Habsburský
Ferdinand III. Kastilský
Ferdinand IV. Habsburský
Ferdinand Maria Bavorský
Ferdinand z Ditrichštejna
Filip IV. Španělský
Film
Filozofická fakulta Jihočeské univerzity
Ford model A (1903)
Ford Motor Company
Forest Whitaker
Fosilní palivo
Francesco Maria Grimaldi
Francie
Francouzská národní knihovna
Francouzské království
Francouzsko-španělská válka
František Bernard Vaněk
František Buttula
František Harant
František Hošek
František Hochmann
František Jiří Mach
František Josef Kinský
František Minařík
František Pospíšil
František Svoboda (fotbalista)
František Taufer
František Vitásek (kněz)
František Vrbka
František z Ditrichštejna
Franz Anton Hillebrandt
Freiburg im Breisgau
Freon
Fytoplankton
Görlitz
Günter Schabowski
Gęsiówka
Gemeinsame Normdatei
Gent
Geoinženýrství
Georg Caspar Wecker
Giacomo Casanova
Giacomo Tritto
Gilbert du Motier, markýz de La Fayette
Globální ochlazování
Globální oteplování
Globální stmívání
Go-Momozono
Golfský proud
Google
Google+
Gorbačov
Gorice a Gradiška
Gotická architektura
Grónský ledovec
Grónsko
Grand Prix Německa
Gregoriánský kalendář
Gustave Lanson
Guy de Maupassant
Győr
Habsburská monarchie
Hans Christian Andersen
Harvardova univerzita
Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská
Hegemonie
Herbert George Wells
Hernán Cortés
Hlavní strana
Hliník
Hnojivo
Hohenlohe
Horní Lužice
Horní Rakousy
Hospodářské zvíře
Hospodářský růst
Hovězí maso
Hradec Králové
Hugo Salus
Hulán
Husar
Hynek Albrecht
Ich bin ein Berliner
Igor Vsevoložskij
IHned.cz
Ilja Repin
Incident v Tonkinském zálivu
Indie
Infekční onemocnění
Infračervené záření
Innsbruck
Innviertel
Instrumentální záznamy teplot
International Standard Book Number
International Standard Serial Number
Internet Archive
Italská tažení francouzských revolučních válek
Italské království
Ivar Aasen
Jánoš Korvín
Ján Burius
Jaan Kaplinski
Jaderná energie
Jakub Antonín Zemek
Jaltská dohoda
James Hansen
Jana Andresíková
Jana Plodková
Jan Karel Hraše
Jan Karel Liebich
Jan Vanýsek
Japonsko
Jaromír Hořejš
Jaroslav Arnošt Trpák
Jaroslav Drobný (tenista)
Jaroslav Kladenský z Kladna
Jaroslav Volek
Jean-Baptiste Dumas
Jeruzalém
Jiří Adamíra
Jiří Dánský
Jiří Kovařík (historik)
Jiří Malenovský
Jiří Pavlov
Jiří z Poděbrad
Jiřina Hanušová
Jižní polokoule
Jihlava
Jihovýchodní Asie
Jindřiška Adéla Marie Savojská
Jindřiška Klímová
Jindřich
Jindřich Eckert
Jindřich Geisler
Jindřich I. Anglický
Jindřich IV.
Jindřich Ladislav Barvíř
Jindřich Mahelka
Jindřich Veselý
Jindřich Wankel
Jocelyn Bellová Burnellová
Johann Friedrich Struensee
Johann Joseph Würth
Johann Wilhelm Ludwig Gleim
John Fitzgerald Kennedy
Josef Šnejdárek
Josef Fischer (filosof)
Josef Hrnčíř
Josef Jaromír Štětka
Josef Kalousek
Josef Kovalčuk
Josef Obeth
Josef Patzel
Joseph Merrick
Judenburg
Jules Mazarin
Křesťanství
Křišťan
Kanada
Kancionál
Kapitulace u Világoše
Karel Škorpil
Karel Babánek
Karel I. Stuart
Karel Jiráček
Karel Nepraš
Karel Odstrčil
Karel starší ze Žerotína
Karel Veliký
Karel X. Gustav
Karola Vasa-Holstein-Gottorpská
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození 5. srpna
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kathrin Zettelová
Kaunitz
KDU-ČSL
Keelingova křivka
Khevenhüller
Klášter
Klimatická bezpečnost
Klimatická krize
Klimatická spravedlnost
Klimatická stagnace
Klimatické změny
Klimatický model
Klimatický systém
Kluž
Kníže
Knin
Košice
Koks
Kolín
Koloběh uhlíku
Komunismus
Kondenzační jádro
Konflikt v Tigraji 2020
Kongresové centrum Praha
Kopaničářství
Korál
Korálový útes
Korunní země
Korutany
Kosmodrom Bajkonur
Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)
Kouřim
Kraňské vévodství
Kremže
Kristýna I. Švédská
Kristián
Kroměříž
Kryštof z Gendorfu
Kryscina Cimanouská
Kukuřice
Kunhuta ze Šternberka
Kurt Biedenkopf
Kutná Hora
Květen
Kyjev
Kyjevská Rus
Kyrysník
Kyslík
Lalibela
Landstreitkräfte
Latina
Laura Mancini
Ledový příkrov
Leoben
Leonardo Leo
Leonid Iljič Brežněv
Leon Max Lederman
Leopold Chalupa
Leopold I.
Les
Lesní požár
Letní olympijské hry 2020
Levoča
Libéral Bruant
Library of Congress Control Number
Linec
Linford Christie
Lipník nad Bečvou
Litoměřice
Litomyšl
Lombardie
Los Angeles
Lužice
Lužická Nisa
Lublaň
Ludvík Kolek
Ludvík XIII.
Ludvík XVI.
Ludvík XVIII.
Ludwig von Benedek
Ludwig Wokurek
Luisa Oranžsko-Nasavská
Luteránství
Lvov
Lyon
Mírný pás
Mühlviertel
Městské okresy v Německu
Maďarská revoluce 1848–1849
Malárie
Malá doba ledová
Maledivy
Mannheim
Mantova
Maršál
Maria Sibylla Merianová
Marie Antonie Habsburská
Marie Dostalová
Marie Medicejská
Marie Terezie
Marie Waltrová
Marilyn Monroe
Markéta Habsburská (1651–1673)
Markýz
Mars 6
Martin Antonín Lublinský
Mart Stam
Marvin Gaye
Masakry ve varšavské čtvrti Wola
Masamune Date
Massachusetts
Matyáš Korvín
Maurice Papon
Maxmilián II. Emanuel
Maxmilián II. Habsburský
Mayové
Melchiorre Cafà
Methan
Metro (deník)
Mezivládní panel pro změnu klimatu
Michail I. Fjodorovič
Michal Pavlata (herec)
Michal Sendivoj ze Skorska
Milán
Milankovičovy cykly
Milavče
Miloš Navrátil (muzikolog)
Miloslav Stehlík
Miroslav Štěpán
Miroslav Jindra
Miroslav Liberda
Mistrovství světa ve fotbale 2018
Mlži
Mladá Boleslav
Mořské ptactvo
Mořský led
Mořský proud
Mokřad
Mons
Monzun
Morava
Moravské markrabství
Moskva
Most
Murad IV.
Muslimové
Náhorně-karabašská republika
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní garda (Francie)
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Nürburgring
Němčina
Německá demokratická republika
Německo
Německo-polská státní hranice
Nadace Wikimedia
Nadmořská výška
Nagasaki
Namur
Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie
Napoleonské války
Napoleon Bonaparte
Natálie Kubištová
National Archives and Records Administration
Naum Gabo
Neil Armstrong
Nelson Mandela
Neugebauer
New York
Nicolas Boileau
Nicolas Malebranche
Niels Henrik Abel
Nikita Sergejevič Chruščov
Nikolaj Gavrilovič Spafarij
Nizozemská revoluce
Nizozemsko
Norsko
Nové Město na Moravě
Nový Bydžov
Nový Jičín
Nova Gorica
Novgorod
Novorossijsk
Oběžná dráha
Oblak
Obnovitelná energie
Ocel
Odlesňování
Odpadní voda
Okupační zóny Německa
Okyselování oceánů
Olomouc
Olympijské hry
Operace Bouře
Operace Bronse
Operace Pierce Arrow
Oradea
Organizace spojených národů
Organizace ukrajinských nacionalistů
Osijek
Osmanská říše
Osmansko-habsburské války
Osmdesátiletá válka
Ostřihom
Ostnatý drát
Oudenaarde
Oxford University Press
Oxid dusný
Oxid siřičitý
Oxid uhličitý
Ozbrojené síly Turecka
Ozon
Pád Berlínské zdi
Pád Konstantinopole
Pěchota
Přívalový déšť
Předměstí
Přemyšl
Přemysl Otakar II.
Přerov
Přimda (hrad)
Pšenice
Paříž
Pařížská dohoda
Pagekon obří
Palais du Luxembourg
Paleocenní–eocenní teplotní maximum
Palestina
Palmový olej
Památková rezervace
Památník Berlín-Hohenschönhausen
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panoráma
Papež
Parní stroj
Patrick Ewing
Pavel Krbálek
Pavel Vízner
Pellegrini
Pequotská válka
Permafrost
Petra Faltýnová
Petr Štěpánek (pedagog)
Petr Lom
Petr Nováček
Petr Prouza
Petr Urbánek (básník)
Pevnina
Pforzheim
Piero Sraffa
Pierre-Esprit Radisson
Pierre Zaccone
Pietro Antonio Cesti
Pivovar
Ploutvonožci
Pluk
Plzeň
Počasí
Pošta
Požáry
Požáry v Austrálii (2019–2020)
Poddanství
Podvýživa
Pohoří
Pokus o vojenský převrat v Turecku 2016
Polární zesílení
Polština
Polní maršál
Polní myslivec
Polní zbrojmistr
Polské království
Polsko
Polsko-litevská unie (1569–1795)
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Německo
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Rakousko
Portál:Sport
Portál:Válka
Port Stanley
Posádka
Postupimské náměstí
Potenciál globálního oteplování
Poušť
Povodeň
Průjem
Průmysl
Průmyslová revoluce
Praha
Prapor (jednotka)
Prapor Zośka
Prešov
Prevét
Program OSN pro životní prostředí
Propad uhlíku
Prostějov
Proxy data
Pruské Slezsko
Prusko
Prusko-rakouská válka
První křížová výprava
První světová válka
Q5086#identifiers
Q5086#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu
Rýže
Radiační působení
Rafail Levickij
Raimund Montecuccoli
Rakouské arcivévodství
Rakouské císařství
Rakouské Slezsko
Rakouské vévodství
Rakousko
Rakousko-uherská armáda
Rakousko-uherské vyrovnání
Rakousko-Uhersko
Rakovník
Referendum
Rembrandt
Renesanční architektura
Republika Srbská Krajina
Robotní patent (1775)
Rok
Roman Pokorný
Ronald Reagan
Ropa
Ropná skvrna
Rosetta
Rosettská deska
Rozdělení Berlína
Rozvojová země
Rudolf Štrubl
Rudolf Bergman
Rudolf I. Habsburský
Rudolf z Thunu
Ruské carství
Rusko
Sémiotika
Sírany
Sója (rod)
Safíovci
Safí I.
Sahara
Sakrální stavba
Sambir
Sankt Pölten
Sanok
Santorio Santorio
Sapér
SARS-CoV-2
Sasko
Scénáře socioekonomického vývoje
Scénáře socioekonomického vývoje#SSP1: Udržitelný vývoj (zelená cesta)
Scénáře socioekonomického vývoje#SSP3: Regionální rivalita (kamenitá cesta)
Scénáře socioekonomického vývoje#SSP5: Rozvoj založený na fosilních palivech (cesta po dálnici)
Schutzstaffel
Sedmihradsko
Segedín
Sekule
Senát Spojených států amerických
Sergej Adamovič Kovaljov
Severní Amerika
Severní polokoule
Seznam římských králů
Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
Seznam pěších pluků císařsko-habsburské armády
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Skládka
Skleníkové plyny
Skleníkový efekt
Slaný
Slezská kuchyně
Slezsko
Slovo roku
Sluneční aktivita
Sluneční energie
Sluneční zářivost
Sníh
Socha Svobody
Sociální nerovnost
Solární panel
Songgotu
Sopečná erupce
Soubor:09 September - Percent of global area at temperature records - Global warming - NOAA cs.svg
Soubor:20210331 Global tree cover loss - World Resources Institute.svg
Soubor:Adamrodriguez05.JPG
Soubor:Battaillon – Parade-Ordnung 1749.png
Soubor:Battaillon – Schlacht-Ordnung 1749.png
Soubor:Berlin-wall-map en.svg
Soubor:Berlinermauer.jpg
Soubor:Berliner Mauer.jpg
Soubor:BerlinWall01b.jpg
Soubor:Berlin Wall (13-8-2006).jpg
Soubor:Berlin Wall 1961-11-20.jpg
Soubor:Berlin Wall death strip, 1977.jpg
Soubor:Berlin wall street sign crossed on bicycle 2011.jpg
Soubor:Berlin Wall victims monument.jpg
Soubor:Bleachedcoral.jpg
Soubor:BrandenburgerTorDezember1989.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 173-1321, Berlin, Mauerbau.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1990-0325-012, Berlin, East Side Gallery.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-87605-0002, Berlin, Mauerbau, US-Soldaten, Volkspolizisten.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-88574-0004, Berlin, Mauerbau, Bauarbeiten.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild B 145 Bild-P061246.jpg
Soubor:Change in Average Temperature With Fahrenheit.svg
Soubor:CO2 Emissions by Source Since 1880.svg
Soubor:Daniel Stach (2016).jpg
Soubor:David Ferrer - Roland-Garros 2013 - 014.jpg
Soubor:Di05.jpg
Soubor:East German Guard - Flickr - The Central Intelligence Agency (cropped).jpg
Soubor:Endangered arctic - starving polar bear edit.jpg
Soubor:Fenster-des-Gedenkens-Berlin.jpg
Soubor:Ferdinand Maria of Bavaria.jpg
Soubor:Forest Whitaker.jpg
Soubor:František Pospíšil 2015.JPG
Soubor:GDMaupassant.jpg
Soubor:Globalni emise sklenikovych plynu a moznosti jejich snizeni CS.svg
Soubor:Globalni toky energie cs.svg
Soubor:Global Energy Consumption-cs.svg
Soubor:Greenhouse Gas Emissions by Economic Sector-cs.svg
Soubor:Greenhouse gas emission scenarios 01-cs.svg
Soubor:Guy de Maupassant fotograferad av Félix Nadar 1888.jpg
Soubor:Ilya Repin (1909).jpg
Soubor:Jana Plodková 2015.JPG
Soubor:Kaiserliches Kürassierregiment K 2 1734 Gudenushandschrift.jpg
Soubor:Karel starší ze Žerotína.png
Soubor:Kathrin Zettel.jpg
Soubor:Kennedy in Berlin.jpg
Soubor:Lambiel at the 2010 European Championships.jpg
Soubor:Launch of IYA 2009, Paris - Grygar, Bell Burnell cropped.jpg
Soubor:Lederer Eduard (1859-1944).jpg
Soubor:Leon M. Lederman.jpg
Soubor:Linford Christie 2009.png
Soubor:Mapa-zmeny-teploty.svg
Soubor:Marvin Gaye (1965).png
Soubor:Mauerrest an der Niederkirchnerstraße 2009.JPG
Soubor:Mauna Loa CO2 monthly mean concentrationCS.svg
Soubor:Mountain Pine Beetle damage in the Fraser Experimental Forest 2007.jpg
Soubor:Nagasakibomb.jpg
Soubor:National Park Service Thawing permafrost (27759123542).jpg
Soubor:Neil Armstrong pose.jpg
Soubor:NORTH POLE Ice (19626661335).jpg
Soubor:Orroral Valley Fire viewed from Tuggeranong January 2020.jpg
Soubor:Patrick Ewing Magic cropped.jpg
Soubor:Physical Drivers of climate change-cs.svg
Soubor:Projected Change in Temperatures-cs.svg
Soubor:Rembrandt Harmensz. van Rijn 141.jpg
Soubor:Sea level history and projections-cs.svg
Soubor:Soil moisture and climate change-cs.svg
Soubor:Structure of Berlin Wall-info-de.svg
Soubor:Svět knihy 2009 - Boris Hybner.jpg
Soubor:Teddy Sheringham 2012.jpg
Soubor:Thilafushi1.jpg
Soubor:Vývoj koncentrace CO2 v atmosféře.svg
Soubor:Vývoj průměrné světové teplotní anomálie.svg
Soubor:Vitus Bering.jpg
Soubor:West and East Berlin.svg
Soubor:Woodbridge Wimbledon 2004.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-7185-172-8
Speciální:Zdroje knih/9788090274556
Spojené státy americké
Spréva
Srážka vlaků u Milavčí
Srážky
Srpen
Státní hranice
Stéphane Lambiel
Střední Evropa
Středověké klimatické optimum
Staré Brno
Status quo
Stratosféra
Stryj
Studená válka
Subsaharská Afrika
Subtropický pás
Sucho
Světová banka
Světová zdravotnická organizace
Světskost
Svatá říše římská
Svijonožci
Sydney Camm
Těšín
Těžba uhlí
Třicetiletá válka
Tamuz
Tarnów
Teddy Sheringham
Tenis
Tenochtitlán
Teorie černé labutě
Tepelná kapacita
Tepelné čerpadlo
Teresa Pola
Ternopil
Terry Cooper
The Guardian
Thilafushi
Thurn
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Titus
Tobiáš Jan Becker
Todd Woodbridge
Tokio
Toky uhlíku
Tomáš Hoskovec
Tomáš Koutný
Tony Esposito (lední hokejista)
Toronto
Tramvaj
Tropická cyklóna
Tropické cyklóny a změna klimatu
Tropický pás
Troposféra
Tung Čchi-čchang
Tuvalu
Tyrolské hrabství
Užhorod
Udržitelná doprava
Udržitelná energie
Uherské Hradiště
Uherské království
Uhersko
Uhlí
Uhlíková neutralita
Uhlíkový rozpočet
Ukončování využívání fosilních paliv
UNESCO
Univerzitní systém dokumentace
Urban VIII.
Václav Fiala (ilustrátor)
Václav Havel
Václav Kotrba
Václav Vojtěch Červenka z Věžňova
Válka
Válka o Falklandy
Válka o polské následnictví
Válka ve Vietnamu
Vídeň
Vídeňská operace
Vídeňský les
Vídeňský mír
Východní Asie
Východní blok
Východní Evropa
Východní Germáni
Vědecký konsenzus o změně klimatu
Věra Beranová
Větrná energie
Vakcína proti covidu-19
Varšavská smlouva
Varšavské povstání
Variabilita klimatu
Veřejná doprava
Vegetace
Velké okresní město
Velký bariérový útes
Vesmír
Viktor Hájek
Vilém Aetheling
Vilém Kropp
Vincenzo Legrenzio Ciampi
Virtual International Authority File
Vital Šyšov
Vitus Bering
Vladimír Černík
Vladimír Šlechta
Vladimír Špidla
Vladimír I.
Vladimír Novák (voják)
Vladimír Vavřínek
Vladislav II. Jagello
Vladislav II. Jagellonský
Vladislav IV. Vasa
Vlastimil Letošník
Vlhkost vzduchu
Vliv globálního oteplování na člověka
Vlna veder
Vodní energie
Vodní pára
Vojtěch Kryšpín (pedagog)
Volkspolizei
Vrchlabí
Vymírání
Vypařování
Vytápění
Vzestup hladiny oceánů
Walter Ulbricht
Wieselburg
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
William Holman Hunt
Willi Stoph
Woodrow Wilson
WorldCat
Yucatánský poloostrov
Září
Západní Antarktida
Západní Berlín
Západní blok
Západní Německo
Západní Slované
Zatmění Slunce
Zdeněk Novák (generál)
Zeměbrana
Zemědělství
Země Koruny české
Zemní plyn
Zemský okres Zhořelec
Zgorzelec
Zmírňování změny klimatu
Znečištění ovzduší
Znečištění vody
Znojmo
Zpětná vazba
Zpětné vazby klimatických změn
Zpravodajská služba




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk