Oldřich Frolík
Oldřich Frolík na průkazkové fotografii
Narození	11. dubna 1909 Praha
Úmrtí	26. ledna 1943 (ve věku 33 let) KT Mauthausen
Příčina úmrtí	popraven zastřelením (ranou do týla[1])
Bydliště	Praha 4 - Michle, Kvestorská ulice čp. 337
Povolání	kovodělník
Zaměstnavatel	Janečkova továrna (zbrojovka) v Praze na Pankráci
Partner(ka)	Barbora Frolíková (rozená Kvasničková[1])
Děti	Květa Frolíková, Jitka Frolíková
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oldřich Frolík (11. dubna 1909 – 26. ledna 1943, KT Mauthausen) byl jedním z podporovatelů výsadku Anthropoid. Pro Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše připravoval zbraně, staral se jim o výzbroj a o munici. Spolu se svojí manželkou Barborou zajišťoval pro parašutisty i úkryt.

Životopis

Oldřich Frolík se narodil 11. dubna 1909.^[2] Za protektorátu bydlel se svojí ženou Barborou Frolíkovou (rozenou Kvasničkovou^[1]) v Praze - Michli v Kvestorské ulici.^[2] Pracoval jako kovodělník^[3] v Janečkově továrně v Praze na Pankráci.^[2] V době protektorátu pracoval v Janečkově zbrojovce i Frolíkův spolupracovník, blízký přítel a člen odboje^[1] - Otakar Šrámek.^{[1] [p 1]}

Odbojová činnost

Po 15. březnu 1939 se Frolík zapojil do protiněmeckého odboje.^[2] Společně se svými přáteli Jaroslavem Pechmanem, Janem Zelenkou-Hajským a kapitánem Karlem Pavlíkem náležel (v rámci sokolské odbojové organizace) do radikální frakce.^[2] Ta se nazývala "Říjen" a její členové se hodlali ve své protiněmecké činnosti orientovat především na diverzní (záškodnickou) činnost.^[2]

A byl to právě Otakar Šrámek, kdo "přivedl" Oldřicha Frolíka k parašutistům (viz dále).^[1] V roce 1942 se Frolík stal jedním z důležitých podporovatelů paravýsadku operace Anthropoid.^{[2] [p 2]} Frolík - dělník v pražské zbrojovce - byl (v rámci spolupráce se skupinou Anthropoid) předurčen k tomu, aby se jeho příslušníkům staral především o jejich zbraně, tj. prováděl servis týkající se munice, zbraní ale i výbušnin.^[2] Kromě toho Oldřich Frolík zároveň zajišťoval pro parašutisty i úkryt.^[2] (Jejich byt sloužil jako shromaždiště parašutistů.^[1]) Zejména tato stránka jeho ilegální činnosti představovala pro Oldřicha a jeho manželku Barboru značné riziko.^[2] (Navíc manželé Frolíkovi v té době měli dvě malé dcery Květu a Jitku.^[2]) ^{[p 3]}

Statek bratří Vojtěchovských

Během února roku 1942 se Jozef Gabčík s Janem Kubišem seznámili s bratry Otakarem a Miroslavem Šrámkovými i s Oldřichem Frolíkem a docházeli na statek bratří Vojtěchovských v Praze - Strašnicích.^[6] V místech, kde se nyní (2018) na teritoriu Prahy 10 nachází sídliště se za protektorátu (na adrese "Ke Strašnické 13, Praha 10 – Strašnice"; v letech 1940 až 1943 se ulice jmenovala Katteho, německy Kattestrasse) rozkládal statek bratrů Vojtěchovských - Miloslava a Jiřího. ^{[p 4]} Miloslav Vojtěchovský - činovník strašnického sokola^[7] - tady provozoval zámečnickou dílnu a také autoopravnu nákladních přívěsů.^[7] Prostory statku byly jako stvořené pro ilegální aktivity:^[4]

• byl tu ukryt archiv strašnické sokolské organizace;^[7]
• v červenci, srpnu a září roku 1941 odtud vysílala radiostanice Sparta I obsluhovaná radiotelegrafisty z okruhu štábního kapitána Václava Morávka^[6] - Otto Linhartem a Jindřichem Klečkou;^[7]
• scházeli se tu spolupracovníci Tří králů - zpravodajsko-sabotážní skupiny Obrany národa;^[7]
• štábní kapitán Václav Morávek zde i několikrát přespal;^[7]
• v zimě a na jaře roku 1942 se v tomto objektu konaly schůzky Jozefa Gabčíka, Jana Kubiše a Josefa Valčíka s Ladislavem Vaňkem, Oldřichem Frolíkem, Karlem Pavlíkem a s dalšími podporovateli parašutistů z řad ilegální odbojové organizace "Jindra".^[7][4]

Pokus o zatčení

Přibližně čtyři měsíce po atentátu (ten se uskutečnil 27. května 1942) na zastupujícího říšského protektora SS Obergruppenführera Reinharda Heydricha přišlo gestapo na stopu Oldřicha Frolíka. Trojice zasahujících důstojníků:

• SS-Hauptscharfuhrer kriminální asistent Alois Gruber^[1]
• Oberscharführer SS - kriminalista a tlumočník gestapa Ernst Hoenig^[1];
• Příslušník gestapa Alfred Keller;

zahájila dne 15. září 1942 v jeho bytě domovní prohlídku.^[2]

Po vstupu příslušníků gestapa začal tlumočník Hoenig vyjednávat s Frolíkem v kuchyni.^[2] Dvojici mužů doplňoval Gruber, který stál těsně u Frolíka s Hoenigem.^[2] Frolík sdělil zasahujícím příslušníkům gestapa, že půjde bez odporu, jen dodal, že si vezme kabát.^[2] Akce, která následovala potom, trvala maximálně 30 sekund.^[2] Z kapsy kabátu Frolík obratem tasil svoji zde ukrytou nabitou zbraň^[3] a ihned zahájil na překvapené důstojníky gestapa přesnou palbu.^[2]

Alois Gruber utrpěl pod krkem střelné poranění hrudníku a (nejspíše v důsledku proražení aorty) vykrvácel.^[2] Ernstu Hoenigovi způsobily těžké zranění tři výstřely, které mu roztříštily čelist a výstřel čtvrtý, který mu prostřelil stehno (a ještě poranil pánevní kost).^[2] Oba dva dříve jmenovaní byli na místě mrtvi.^[3] Jediný Alfred Keller (lehce zasažený do podbřišku) se stačil před palbou zachránit rychlým útěkem^[1] a ukrytím, byl nicméně neakceschopný, ale nepovedený zátah gestapa přežil.^[3]

Gestapo při následné zevrubné prohlídce bytu Frolíkových nalezlo bombu. Ta byla podobná té, kterou použili Jozef Gabčík s Janem Kubišem při atentátu na zastupujícího říšského protektora. Dále byla také nalezena odnímatelná^[1] ramenní opěrka ze samopalu "Sten gun"^[3] Jozefa Gabčíka. V důmyslně ukryté skrýši pak gestapo objevilo i značný arzenál zbraní a munice.^[2]

Na útěku

Oldřich Frolík se svojí manželkou Barborou unikli po přestřelce s gestapem ze svého bytu. K pokračování v útěku použili (bez rozpaků^[1]) nejspíše automobil samotného zasahujícího gestapa.^[2] Nějakou dobu po útěku se ukrývali v krejčovství Františka Silovského na adrese "Na bojišti 7, Praha 2 - Nové Město.^{[2] [p 5]}

Prozrazení

Frolíkův přítel - Otakar Šrámek nebyl v odboji sám.^[1] Vedoucím odbojové skupiny byl i jeho bratr Miroslav Šrámek.^[1] Když byl jeho bratr zabit, Otakar se nějakou dobu skrýval v ilegalitě.^[1] Nakonec jej (zcela fyzicky i psychicky vyčerpaného) vypátrali a zajistili čeští četníci.^[1] Gestapo vyvinulo na Šrámka psychický nátlak s tím, že pokud nebude Frolík včas dopaden, bude třicet Šrámkových příbuzných zastřeleno a pět set českých rukojmí předáno do koncentračního tábora.^[1] Navíc gestapo dalo Šrámkovi i jeho manželce Anně falešný slib beztrestnosti výměnou za dopis, ve kterém Šrámek Frolíkovi nabídne "bezpečný úkryt".^[1] Šrámek na hru gestapa přistoupil, dopis napsal, ale nakonec stejně skončil v koncentračním táboře.^[1] Jeho manželka Anna byla ještě nějakou dobu vyslýchána, ale nakonec byla propuštěna na svobodu (a bedlivě sledována gestapem).^{[1] [p 6]}

Zatčení, věznění, výslechy, rozsudek, ...

Druhý pokus o zatčení Frolíka již gestapo neponechalo náhodě a podílel se na něm kriminální inspektor protektorátní policie - konfident gestapa - Jaroslav Panenka^[2], kterému Frolík důvěřoval.^[3] Součástí léčky, do níž se tak Frolík dostal, bylo celkem asi sto mužů z řad protektorátních policistů a gestapa, kteří byli rozmístěni v okolí. Dne 23. září 1942 vylákal Panenka Oldřicha Frolíka na ulici s tím, že jej přišel vyzvednout. Při nastupování do přistaveného automobilu Panenka chytil Frolíka takovým způsobem, že zatýkaný nemohl použít zbraň, kterou měl připravenou v ruce pod kabátem. Jakmile se Frolík Panenkovi vytrhl, začal se tvrdě bránit pěstmi,^[3] ale ihned přiskočilo dalších 7 mužů, načež byl zatýkaný nakonec udolán přesilou osmi mužů.^[2][3]

Společně s Oldřichem Frolíkem byla zatčena i jeho žena Barbora Frolíková. Oba pak byli převezeni do pankrácké věznice.^[2] Po sérii tvrdých výslechů byli vězněni v Malé pevnosti v Terezíně.^[2] Dne 8. ledna 1943 byli oba v nepřítomnosti odsouzeni stanným soudem k trestu smrti a poté byli zařazeni do lednového transportu do KT Mauthausen.^[2]

Dne 26. ledna 1943 v 16.15 byla v KT Mauthausen nejprve popravena Barbora Frolíková (ve věku 32 let) a zhruba o půl hodiny později (v 16.49) byl pak následně popraven (střelou do týla^[1]) i její manžel Oldřich Frolík (ve věku 33 let).

Dovětek

Dcery manželů Frolíkových (V době smrti rodičů byla starší Květa Frolíková šestiletá, mladší Jitce Frolíkové byly pouhé tři roky.) byly vězněny v internačních táborech^[3] v Praze na Jenerálce, ve Svatobořicích a Plané nad Lužnicí.^[2] Byly dány na převýchovu.^[5]. Konce druhé světové války se obě dožily.^[2] Po druhé světové válce Květu a Jitku vyhledali příbuzní ze strany Frolíkových^[5] a dále je pak vychovávala sestra Oldřicha Frolíka.^[5] Květa žila v Švédsku a Jitka ve Švýcarsku.^[5] Stýkaly se, ale jejich vztah byl již od dětství velmi komplikovaný.^[5] Jitka zemřela v roce 2003 a Květa před rokem 2009.^[5]

• Frolíkovi - rodinné album
• 
  Barbora
• 
  Barbora
• 
  Květa a Jitka
• 
  Oldřich

Pamětní deska

Ve čtvrtek dne 13. září 2018 v 17.00^[8] byla na vnějším plášti domu v Kvestorské ulici (na adrese: Kvestorská 337/5, 140 00 Praha 4 - Michle)^[9][8][10], kde za protektorátu bydlel Oldřich Frolík se svojí manželkou Barborou Frolíkovou, za přítomnosti představitelů městské části Praha 4 (a badatele a spisovatele Jiřího Padevěta) slavnostně odhalena pamětní deska.^[8][10] O instalaci této pamětní desky se zasloužila Iniciativa A, Československá obec legionářská (ČsOL), MČ Praha 4 a Rota Nazdar^[9][8]

„ ... jen si vezmu kabát ...“ // v tomto domě žili obětaví sokolští odbojáři / Barbora a Oldřich / Frolíkovi // Oldřich Frolík jako zbrojíř pomáhal / odboj. skupině Říjen i výsadku ANTHROPOID. / Na tomto místě 15.9. 1942 sám zneškodnil / tříčlenné zatýkací komando gestapa / a s manželkou přešel do ilegality. / Po zradě byli manželé zatčeni, / krutě mučeni a zavražděni 26. 1. 1943 / v KT Mauthausen

nápis na pamětní desce, ^[10]

Odkazy

Poznámky

Reference

Literaturaeditovat | editovat zdroj

• Šmejkal, Pavel a Padevět, Jiří. Anthropoid. Vydání první. Praha: Academia, 2016. 199 stran. Průvodce. ISBN 978-80-200-2555-5.
• Čvančara, Jaroslav et al. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. Vydání 1. Praha: Archiv hlavního města Prahy ve spolupráci se spolkem Scriptorium, 2013. 381 stran. ISBN 978-80-86852-51-5.

Související článkyeditovat | editovat zdroj

• Jaroslav Deršata
• Stanislav Albrecht
• Františka Albrechtová
• Marie Moravcová
• Hana Krupková
• Václav Krupka
• Seznam popravených na Kobyliské střelnici

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oldřich Frolík na Wikimedia Commons
• PADEVĚT, Jiří. Krvavá léta 1938 - 1953: Oldřich Frolík – Jeden z největších hrdinů operace Anthropoid online. 2018 Seznam.cz, a.s., 2018-03-05 cit. 2018-03-09. Účinkoval: Jiří Padevět; Režie: Martin Krušina ; Kamera: Janek Rubeš; Střih: Vláďa Šimek; Grafický design: Lukáš Veverka; Produkce: Lucie Dřízhalová. Dostupné online.