A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Olaf I. Tryggvason | |
---|---|
norský král | |
Olaf Tryggvason norským králem, Peter Nicolai Arbo. | |
Doba vlády | 995–1000 |
Narození | 960–970 Norsko |
Úmrtí | 1000 Bitva u Svolderu |
Předchůdce | Haakon Sigurdsson |
Nástupce | Sven Vidlí vous |
Manželky | Geida Gyda Tyra Dánská |
Dynastie | Ynglingové |
Otec | Tryggve Olafsson |
Matka | Astrid Eiriksdottir |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Olaf I. Tryggvason (norsky: Olav Tryggvason, staroseversky: Óláfr Tryggvason; 960–970 – 1000) byl norský král v letech 995–1000. Byl synem krále norského Vikenu Tryggve Olafssona a Astrid Eiriksdottir, dcery norského krále Erika Krvavé sekyry a podle pozdějších ság byl pravnukem prvního norského krále Haralda Krásnovlasého.
Olaf hrál důležitou roli v často bolestí a mučením[1][2][3][4] vynucené konverzi Norů ke křesťanství. Zřejmě založil vůbec první kostel v Norsku (v roce 995) a založil také město Trondheim (v roce 997).
Následující informace vycházejí především z později napsaných ság.
Život
Ohledně data Olafova narození panuje nejistota. Sága Heimskringla uvádí, že se narodil krátce po vraždě svého otce v roce 963, ale jiné zdroje naznačují roky 964 až 969. Pozdější data vrhají pochybnosti na tvrzení, že Olaf patří do rodu Haralda Krásnovlasého. Snorri Sturluson v Sáze Olafa Tryggvasona uvádí, že se Olaf narodil na ostrůvku v Fjærlandsvatnetu, kde se jeho matka Astrid skrývala před vrahy svého manžela, muži jejího bratra Haralda II. Se synem se pak uchýlila do Švédska. Harald poslal ke švédskému králi vyslance s žádostí o svolení vzít chlapce zpět do Norska a dát ho do výchovy své matky Gunhildy. Astrid se synem brzy utekla znovu. Olaf se tak dostal do Kyjeva a nakonec do otroctví a majetku muže jménem Klerkon, který ho prodal Klerkovi a ten ho prodal Reasovi.[5]
Olaf se nakonec vypracoval na vůdce vojska kyjevského knížete Vladimíra I. Vladimír se však začal obávat jeho rostoucí popularity, a tak se Olaf rozhodl hledat štěstí jinde. Začal žít životem nájezdníka a okolo roku 982 se oženil s vendskou královnou Geidou. Ta zemřela o dva nebo tři roky později.
V roce 988 se oženil s Gydou, ovdovělou sestrou Amlaíba Cuarána, krále Dublinu, která si ho vybrala za manžela a o kterou bojoval s jistým Alfvinem. Do Norska se mezitím dostaly zvěsti, že v Irsku žije král norské krve. Haakon Sigurdsson, tehdejší vládce Norska, se stával stále nepopulárnějším a Olaf této příležitosti využil. Haakon byl v roce 995 zabit svým sluhou a Olaf byl prohlášen norským králem.
Vláda
V roce 997 Olaf založil dnešní Trondheim, odkud vládl, a během své vlády i násilím prosazoval křesťanství. V Norsku prosazoval Olaf Trygvason budování státu ve znamení křesťanství tou nejtvrdší metodou: kdo se nevzdal pohanských bohů, byl zabit, zmrzačen nebo vypovězen ze země. Jeho misionáři se i na Islandu, který tenkrát Norsku patřil, pokoušeli nejprve postupovat také touto metodou, snažili se především ničit pohanské svatyně.[4] Sága Heimskringla uvádí, Olaf požádal o ruku Sigrid, vdovu po švédském králi Erikovi Vítězném, ale jako podmínku si určil, aby konvertovala ke křesťanství. Sigrid mu řekla: „Neodloučím se od víry, kterou přede mnou udržovali mí předci.“ Olaf ji ve vzteku uhodil rukavicí, načež Sigrid chladně reagovala: „To může jednoho dne znamenat tvou smrt.“
Sigrid poté chtěla utvořit koalici Olafových nepřátel. Zajistila spojenectví Švédska a Dánska, když se provdala za ovdovělého dánského krále Svena Vidlího vouse. Sven svou sestru Tyri provdal za vendského krále Burislava, otce své první manželky Gunhildy. Tyri utekla a provdala se za Olafa, čímž jen rozdmýchala konflikt mezi Olafem a jejím bratrem, zatímco Sigrid štvala Svena proti svému bývalému nápadníkovi. To vedlo k bitvě u Svolderu, ve které Olaf zemřel. Olaf bojoval do poslední lodi, než skočil přes palubu a už nebyl nikdy spatřen, byť Olafova sestra i anglický král Ethelred II. prý obdrželi dary jeho jménem dlouho po Olafově předpokládané smrti.
Zemi po jeho smrti vládli jako dánští místodržící Håkon Eiriksson a Svein Håkonsson, synové Haakona Sigurdssona.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olaf I of Norway na anglické Wikipedii.
- ↑ http://www.katolsk.no/biografi/olav/eng_07.htm retrieved 10 Feb 2011
- ↑ http://www.shadowdrake.com/religion.html Archivováno 9. 7. 2011 na Wayback Machine. retrieved 10 Feb 2011
- ↑ Heimskringla, King Olaf Trygvason's Saga, section 52
- ↑ a b Časopis Vesmír: Christianizace Slovanů, podkapitola: V Čechách a na Moravě podobně jako na Islandu, autor: Dušan Třeštík Publikováno: Vesmír 76, 285,
- ↑ Snorri Sturluson: Heimskringla
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Olaf I. Tryggvason na Wikimedia Commons
- Seznam prací o Olafu I. Tryggvasonovi v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
Předchůdce: Haakon Sigurdsson |
Norský král 995–1000 |
Nástupce: Sven Vidlí vous |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk