A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Oberlandrat (česky vrchní zemský rada, také počeštěle oberlandrát, zkratka OLR) byl nejnižší typ úřadu německé okupační správy v Protektorátu Čechy a Morava. Bylo to rovněž oficiální označení úředníka v čele tohoto úřadu.[1]
Vznik a rozsah působení
Tyto úřady (německy v množném čísle Oberlandratsämter) vznikly bezprostředně po německé okupaci a zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Ve své působnosti měly tyto územní celky (Oberlandratsbezirke) vždy několik českých politických okresů. V roce 1942 prošly tyto úřady rozsáhlou reformou a zanikly spolu s protektorátem na jaře 1945.
V čele jednotlivého úřadu stál oberlandrát (vrchní zemský rada), zpravidla zkušený říšskoněmecký úředník, spolehlivý člen nacistické strany nebo SS.
Vývoj a pravomoci oberlandrátů
Jednotliví radové byli do svých funkcí jmenováni už před 15. březnem 1939,[2] ačkoli právně byli ustanoveni až 1. září téhož roku.[3] Úřad oberlandráta podléhal přímo říšskému protektorovi a měl dvojí působnost: pro německé státní příslušníky na území protektorátu působil jako nejnižší správní úřad a zároveň byl řídícím a kontrolním úřadem vůči protektorátním obecním i okresním úřadům.[2]
Na počátku okupace bylo zřízeno 35 oberlandrátů, 23 v Čechách a 12 na Moravě. Jejich pravomoci se postupně rozšiřovaly, až se z nich staly velké úřady s početným personálem. Postupně, jak okupační správa prorůstala do zpočátku zdánlivě autonomní protektorátní správy, tj. do vedení zejména okresních úřadů a velkých měst byli dosazováni Němci nebo prověření čeští kolaboranti, nebyl nutný tak častý a přímý dozor nad jejich administrativní činností ze strany oberlandrátů. Úřady oberlandrátů se postupně slučovaly, měly na starosti stále větší území a méně úkolů. Například v roce 1941 už existovalo pouze 15 oberlandrátů: v Praze, Kladně, Kolíně, Táboře, Českých Budějovicích, Klatovech, Plzni, Jičíně, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě, Brně, Zlíně, Olomouci a Moravské Ostravě.[2]
Nejradikálnější změna proběhla v červnu 1942, kdy v rámci Heydrichovy správní reformy byla značná část správní agendy přenesena na autonomní protektorátní orgány (tzv. správa z příkazu Říše) a tím pádem oberlandrátům zůstala jen politická a kontrolní funkce. Nebyly ovšem výjimkou situace, že oberlandrát současně vykonával funkci okresního hejtmana v jednom nebo několika podřízených okresech. Počet oberlandrátů byl opět snížen na 7 (nadále působily jen v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Hradci Králové, Jihlavě, Brně a Moravské Ostravě) a naposledy (1. září 1944) ještě zredukován na 6, když byl zrušen OLR Praha. Vrchní zemští radové se pak označovali jako inspektoři říšského protektora, později německého státního ministra.[2]
Územní rozloha oberlandrátů (1940–42)
Následující tabulka ukazuje územní rozlohu a počet obyvatelstva jednotlivých oberlandrátů a jim podřízených okresů na příkladu územního rozdělení platného od října 1940 do 15. června 1942, kdy došlo ke změně jak u rozlohy OLR (jejichž počet byl zredukován na 7, z toho čtyři v Čechách), tak u rozlohy okresů. Rozloha a počet obyvatel jednotlivých okresů u předcházejících fází rozdělení protektorátu na oberlandráty byly víceméně stejné, takže s drobnými korekturami lze uvedená data použít pro zjištění rozlohy a počty obyvatel v oberlandrátech v celém období 1939–1942.
Sídlo oberlandrátu | Oblast působení (autonomní okresní úřady) |
Plocha km2 |
Počet obyvatel (odhad k 1.1.1940) |
---|---|---|---|
A) ČECHY | |||
1) České Budějovice | 1. České Budějovice | 1.136,98 | 139.100 |
2. Týn nad Vltavou | 254,62 | 16.400 | |
3. Vodňany | 590,68 | 48.000 | |
4. Třeboň | 892,90 | 53.500 | |
celkem | 2.875,18 | 257.000 | |
2) Jičín (později Mladá Boleslav) |
1. Brandýs nad Labem | 308,46 | 59.200 |
2. Jičín | 620,89 | 67.300 | |
3. Mladá Boleslav | 568,26 | 91.100 | |
4. Mělník | 413,37 | 50.300 | |
5. Mnichovo Hradiště | 326,42 | 38.400 | |
6. Nová Paka | 138,42 | 24.200 | |
7. Semily | 298,97 | 56.800 | |
8. Jilemnice | 147,28 | 21.600 | |
9. Turnov | 266,94 | 42.100 | |
celkem | 3.089,01 | 451.000 | |
3) Kladno | 1. Beroun | 234,27 | 41.800 |
2. Kladno | 286,35 | 91.900 | |
3. Kralupy nad Vltavou | 216,86 | 39.200 | |
4. Louny | 356,58 | 50.200 | |
5. Roudnice nad Labem | 530,18 | 76.000 | |
6. Rakovník | 632,05 | 58.400 | |
7. Slaný | 549,02 | 92.100 | |
celkem | 2.805,31 | 449.600 | |
4) Klatovy | 1. Blatná | 680,68 | 42.600 |
2. Klatovy | 612,00 | 57.000 | |
3. Písek | 693,10 | 53.500 | |
4. Přeštice | 517,71 | 45.500 | |
5. Sušice | 293,70 | 28.200 | |
6. Strakonice | 357,92 | 82.300 | |
7. Domažlice | 404,34 | 44.600 | |
celkem | 4.159,45 | 353.700 | |
5) Kolín | 1. Český Brod | 470,83 | 57.400 |
2. Humpolec | 525,82 | 55.050 | |
3. Kolín | 489,07 | 80.200 | |
4. Kutná Hora | 550,81 | 59.800 | |
5. Ledeč nad Sázavou | 651,67 | 46.850 | |
6. Nový Bydžov | 490,99 | 53.950 | |
7. Nymburk | 239,54 | 36.500 | |
8. Poděbrady | 454,30 | 57.700 | |
9. Čáslav | 604,35 | 61.300 | |
celkem | 4.477,38 | 508.750 | |
6) Hradec Králové | 1. Hořice | 195,07 | 25.300 |
2. Hradec Králové | 459,50 | 98.500 | |
3. Dvůr Králové | 266,14 | 57.200 | |
4. Náchod | 361,85 | 87.500 | |
5. Nové Město nad Metují | 377,27 | 40.300 | |
6. Rychnov nad Kněžnou | 425,90 | 55.200 | |
7. Žamberk | 290,18 | 33.200 | |
celkem | 2.375,91 | 397.200 | |
7) Pardubice | 1. Chotěboř | 325,51 | 27.800 |
2. Chrudim | 706,18 | 92.600 | |
3. Vysoké Mýto | 553,30 | 68.600 | |
4. Litomyšl | 513,68 | 77.200 | |
5. Pardubice | 785,79 | 120.300 | |
celkem | 2.884,46 | 386.500 | |
8) Plzeň | 1. Hořovice | 347,56 | 39.500 |
2. Kralovice | 527,35 | 31.100 | |
3. Plzeň | 661,33 | 206.600 | |
4. Rokycany | 710,94 | 62.900 | |
celkem | 2.247,18 | 340.100 | |
9) Praha | 1. Jílové u Prahy | 269,13 | 25.200 |
2. Hlavní město Praha | 172,11 | 990.500 | |
3. Praha-venkov | 620,57 | 165.500 | |
4. Říčany | 233,84 | 54.400 | |
celkem | 1.295,65 | 1.235.600 | |
10) Tábor | 1. Benešov | 531,29 | 45.900 |
2. Kamenice nad Lipou | 478,04 | 34.050 | |
3. Milevsko | 609,96 | 36.000 | |
4. Příbram | 707,97 | 59.300 | |
5. Pelhřimov | 729,40 | 47.500 | |
6. Sedlčany | 743,51 | 48.900 | |
7. Tábor | 978,47 | 81.400 | |
8. Vlašim | 352,30 | 27.300 | |
celkem | 5.130,94 | 380.350 | |
B) MORAVA | |||
1) Brno | 1. Boskovice | 1.033,14 | 119.200 |
2. Brno-město | 123,76 | 295.500 | |
3. Brno-venkov | 1.242,11 | 187.400 | |
4. Tišnov | 431,21 | 41.700 | |
5. Vyškov | 866,68 | 107.600 | |
celkem | 3.696,90 | 751.400 | |
2) Jihlava | 1. Velké Meziříčí | 617,97 | 42.600 |
2. Jihlava | 755,18 | 82.200 | |
3. Moravské Budějovice | 1.167,38 | 83.700 | |
4. Nové Město na Moravě | 1.054,96 | 73.050 | |
5. Telč | 924,54 | 72.850 | |
6. Třebíč | 719,89 | 64.500 | |
celkem | 5.239,92 | 418.900 | |
3) Moravská Ostrava | 1. Místek | 480,44 | 65.250 |
2. Frýdek | 411,05 | 120.600 | |
3. Moravská Ostrava | 99,45 | 142.500 | |
4. Valašské Meziříčí | 526,36 | 66.500 | |
5. Vsetín | 552,70 | 51.900 | |
celkem | 2.070,00 | 446.750 | |
4) Olomouc | 1. Kroměříž | 464,40 | 69.200 |
2. Litovel | 475,53 | 55.600 | |
3. Hranice | 412,00 | 54.450 | |
4. Olomouc-město | 40,56 | 64.900 | |
5. Olomouc-venkov | 418,69 | 68.000 | |
6. Přerov | 449,94 | 88.700 | |
7. Prostějov | 471,67 | 92.200 | |
celkem | 2.732,79 | 493.050 | |
5) Zlín | 1. Kyjov | 461,69 | 57.000 |
2. Hodonín | 724,91 | 95.700 | |
3. Holešov | 491,47 | 55.900 | |
4. Uherský Brod | 945,82 | 89.100 | |
5. Uherské Hradiště | 740,48 | 114.900 | |
6. Zlín | 457,03 | 97.500 | |
celkem | 3.821,40 | 510.100 |
Reference
- ↑ MALÝ, Karel a kolektiv. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha: Linde, 1997. ISBN 80-7201-045-X. S. 382.
- ↑ a b c d HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-906-5. S. 406–408.
- ↑ Nařízení Ministerské rady pro obranu Říše č. RP26/39, o vybudování správy a Německé bezpečnostní policie v Protektorátu Čechy a Morava. Dostupné online.
Externí odkazy
- Slovníkové heslo Oberlandrat ve Wikislovníku
- Uebersicht über die Bezirke der Oberlanräte in Böhmen und Mähren (nach der Neugliederung vom 1.10.1940) . Badatelna.eu . S. 140–143. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-29. (německy)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk