Noc dlouhých nožů
Kurt Daluege, šéf Ordnungspolizei; Heinrich Himmler, velitel SS a Ernst Röhm, velitel SA
Základní informace
Datum	30. června – 2. července 1934
Trvání	3 dny
Stát	Nacistické Německo
Příčina	Hitlerova touha upevnit svou moc a srovnat staré účty Znepokojení Reichswehru ohledně SA Touha Ernsta Röhma a SA pokračovat v „nacionálně socialistické revoluci“ versus Hitlerova potřeba relativní sociální stability, aby bylo možné ekonomiku znovu zaměřit na vyzbrojování a německý lid se aklimatizoval na potřebu expanze a války Hitlerova potřeba dostat Reichswehr pod svou kontrolu
Výsledek	Hitlerova nadřazenost potvrzena Odstranění SA jako hrozby Výrazné snížení opozice režimu Posílení vztahu mezi Hitlerem a armádou
Typ	Čistka
Účastníci	Schutzstaffel
Statistika
Úmrtí	Oficiálně 77; některé odhady se pohybují až kolem 1 000[1]

Noc dlouhých nožů je označení Hitlerem nařízené čistky v Německu, která probíhala od 30. června do 2. července 1934. Sami nacisté čistku označovali jako Röhmův puč (Röhm-Putsch) a v době plánování operace Kolibřík (Unternehmen Kolibri).

Průběh

Hlavním cílem bylo eliminovat mocnou SA a jejího příliš ambiciózního vůdce Ernsta Röhma, který byl po zatčení bez soudu zastřelen 1. července.^[2] Iniciátory čistky byli Himmler, Goebbels a Göring, Hitler vydal příkaz až po delším váhání. Povražděn byl zejména velitelský sbor SA a někteří významní konzervativci, jako byl bývalý kancléř Kurt von Schleicher a exministr obrany generál Ferdinand von Bredow.

Pověření nacisté, hlavně příslušníci SS, potom vraždili až do 2. července po celém území Třetí říše, především však v mnichovské věznici Stadelheim a v kasárnách berlínských SS v Lichterfelde. Jmenovitě je známo asi 90 obětí a předpokládá se, že celkový počet byl nejméně dvojnásobný.

Politický výsledek

Nacistická propaganda akci odůvodňovala tím, že Ernst Röhm, velitel SA, připravoval puč, kterým by svrhl Hitlera. Proto také razila označení Röhmův puč. Hitler s Göringem však čistku připravovali již delší dobu a hlavním důvodem byly ideologické rozdíly mezi nimi a Röhmem jakož i napětí mezi SA a dalšími částmi NSDAP.

Armáda se 1. července připojila na Hitlerovu stranu, stejně tak učinil téhož dne president Hindenburg.^[3] Zákonem z 3. července si Hitler nechal potvrdit legalitu akce a veřejně prohlásil, že se jednalo o nutný zásah proti zrádcům.^[4]

Po noci dlouhých nožů ztratila SA politický význam a naopak SS se osamostatnila a získala důležitou roli. Veřejná vražda významných osobností také přispěla k zastrašení společnosti a upevnění Hitlerovy moci.

Inspirace v umění

Noc dlouhých nožů tvoří historické pozadí filmu Luchina Viscontiho Soumrak bohů (La caduta degli dei, 1969).^[5]

Odkazy

Reference

Literatura

• GALLO, Max. Noc dlouhých nožů. Praha: Mladá fronta, 1986. 286 s. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Noc dlouhých nožů na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.