A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Nikolaj Ivanovič Kibalčič | |
---|---|
Narození | 19.jul. / 31. října 1853greg. Korop |
Úmrtí | 3.jul. / 15. dubna 1881greg. (ve věku 27 let) Petrohrad |
Příčina úmrtí | oběšení |
Místo pohřbení | Hřbitov na památku obětí 9. ledna |
Alma mater | Černihivský teologický seminář |
Povolání | novinář, chemik, politik, vědec a vynálezce |
Ocenění | International Space Hall of Fame (1976) |
Nábož. vyznání | ateismus |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nikolaj Ivanovič Kibalčič (rusky Николай Иванович Кибалчич; 19.jul./ 31. října 1853greg., Korop, Ruské impérium – 3.jul./ 15. dubna 1881greg., Petrohrad, Ruské impérium) byl ruský revolucionář, spolupracovník atentátu na Alexandra II., člen organizace Narodnaja volja a vynálezce.
Životopis
Mládí
Nikolaj Kibalčič se narodil v Koropě jako syn popa. Studoval na Petrohradské univerzitě inženýrství a zabýval se myšlenkou letadla na reaktivní pohon.
Revolucionář
V roce 1875 byl Kibalčič zatčen za půjčování zakázaných knih a odsouzen na 3 roky vězení.
Po propuštění se připojil k organizaci Narodnaja volja. Roku 1881 začalo několik členů v čele s Ignacym Hryniewieckým organizovat atentát na cara Alexandra II. Kibalčič se k nim připojil a zhotovil pokusné výbušniny kombinací nitroglycerinu a nitrocelulózy. Bomby byly testované v předměstském parku. Dvě bomby sice selhaly, jedna však přesto explodovala.
Atentát se uskutečnil 13. března 1881 a díky Hryniewieckému byl úspěšný. Po atentátu byl zatčen jeden z atentátníků Nikolaj Rysakov, který poté udal své spoluspiklence.
Kibalčič byl spolu s ostatními za zhotovení vražedné bomby odsouzen k trestu smrti. Ve vězení vypracoval projekt, který nazval "Projekt vzduchoplaveckého přístroje od bývalého posluchače vysoké školy dopravního inženýrství Nikolaje Ivanovice Kibalčiče, člena ruské revoluční strany", v němž obhajoval letadlo poháněné reaktivním pohonem. Dovolával se cara a členů vlády, aby byl jeho rozsudek změněn, aby mohl dokončit vědeckou práci. Žádost však byla ignorována, a tak byl 13. března 1881 se svými spoluspiklenci popraven.
Odkaz
Jeho práce byla na dlouhou dobu zavřena v trezoru a na světlo se dostala teprve roku 1918.
Již roku 1891 publikoval podobné myšlenky německý inženýr Hermann Ganswindt. Po druhé světové válce navrhoval matematik Stan Ulam stíhačky na nukleární pohon v Projektu Orion.
Mezinárodní astronomická unie pojmenovala podle Kibalčiče jeden z měsíčních kráterů.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikolai Kibalchich na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikolaj Ivanovič Kibalčič na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk