A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Nicolau Maria Rubió i Tudurí | |
---|---|
Narození | 5. února 1891 Maó-Mahón |
Úmrtí | 4. května 1981 (ve věku 90 let) Barcelona |
Místo pohřbení | Sarrià cementery |
Alma mater | Escuela Técnica Superior de Arquitectura de Barcelona |
Povolání | architekt, dramatik, novinář, urbanista, překladatel a zahradní architekt |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Nicolau María Rubió i Tudurí (5. února 1891, Menorca – 4. května 1981, Barcelona) byl architekt, zahradní architekt , urbanista a spisovatel, původem z města Menorca.
Život
Byl syn vojáka Mariana Rubia i Bellver a synovec architekta Joana Rubia i Bellver. V roce 1915 dokončil studia na vysoké škole L'Escola d'Arquitectura de Barcelona a titul získal 13. března 1916.[1] Studoval pod vedením osobností jako Francesc d'Assís Galí a Jean Claude Nicolas Forestier.
Již v roce v roce 1917 zahájil svou kariéru jako profesor architektury na výtvarné škole Escola Superior dels Bells Oficis a jako ředitel veřejných zahrad v Barceloně. Tři roky na to, v roce 1920, byl jmenován tajemníkem Ciutat-Jardí, kde spolupracoval s Jean Claude Nicolas Forestierem na realizaci parku Montjuïc a v roce 1925 navrhl první park v Katalánsku, na náměstí Francesca Macià v Barceloně. V roce 1922 se podílel na úpravě vzhledu Ràdio Barcelona v Tibidabo. V Katalánsku prosazoval trendy zaváděné Le Corbusierem.
V roce 1932 se účastnil prvního sjezdu katalánsky hovořících architektů, kde bylo řešeno plánování politiky urbanismu. Založil zahradu Viver de Can Borni, která se nachází v blízkosti Tibidabo, pro rostliny z celého světa, inspirovanou nejobdivovanějšími zahradami, jako je třeba Alhambra v Granadě. Byla kompletně zrekonstruována v roce 2006.
V roce 1932 vláda Katalánska, zadala projekt územního plánování pro tento region a Nicolau María Rubió i Tudurí se svým bratrem Santiago Rubio Tuduri zpracoval územní plán pro Katalánsko. Současně s tím se v roce 1934 podílel na stavbě budovy Metro Goldwyn Mayer v Barceloně. Také publikoval články o architektuře, reklamě a urbanismu. Poté, co bylo dosaženo separátního míru s Itálií se Katalánsko stává neutrální zónou. Během španělské občanské války pobýval v exilu v Paříži. 23. června 1938 v Londýně vystupoval jako delegát vlády Katalánska pod vedením prezidenta Josep Maria Batista i Roca a dosáhl příměří podepsaného katalánskými separatisty a zástupci fašistického Španělska pod vedením diktátora Franka. Z exilu se vrátil v roce 1946 a od té doby až do své smrti působil výhradně v soukromém sektoru.
V roce 1978 v Barceloně, plánoval a provedl úpravy zahrady v přední části severní fasády kostela Sagrada Familia, která byla otevřena šest měsíců po jeho smrti.[2]
Zahrady a parky
- Montjuïc - spolupráce s Forestierem, 1915 a 1923.
- Zahrady před katalánským parlamentem (1916-1917)[3]
- Els jardins de Santa Clotilde v Lloret de Mar (1919)
- Pedralbes - zahrady královského paláce (1927)[3]
- Viver de Can Borni, v blízkosti Tibidabo (1929)
- Turó Park v Barceloně (1933)
Knihy
- Jardines de Barcelona (1929)
- El jardí meridional (1934)
- Diàlegs sobre l'arquitectura (1927) (přepracovaná pro Quaderns Crema, 1999)
- Cacera en el no-res (1954)
- Un crim abstracte o el jardiner assassí
- No ho sap ningú (1961)
- Caceres a l'Àfrica tropical (1926)
- Sahara-Níger (1932)
- Viatges i caceres a l'Àfrica negra (1960)
- Un sospir de llibertat (1932), divadelní hra
- Ulisses a l'Argòlida (1962), divadelní hra
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicolau María Rubió i Tudurí na španělské Wikipedii.
- ↑ Col·legi d'Arquitectes de catalunya,Nicolau Maria Rubió i Tudurí
- ↑
- ↑ a b Cuadernos de Arquitectura y Urbanismo. 1977 Guía de Arquitectura de Barcelona, 1716-1977 (part 1)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nicolau Maria Rubió i Tudurí na Wikimedia Commons
- Stránky rodiny Rubió, Nicolau Rubió Tudurí
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk