New York (stát) - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

New York (stát)
 ...
New York
Přezdívka: Empire State
Geografie
New York na mapě USA
New York na mapě USA
Hlavní městoAlbany
Největší městoNew York
Poloha
Časové pásmoUTC−5/−4 (letní čas)
Počet okresů62
Rozloha (27. v USA)
Celkem141 300 km²
• z toho souš122 224 km²
• z toho vodstvo19 076 km² (13,5 %)
Obyvatelstvo (4. v USA)
Počet obyvatel19 745 289 (odhad 2016[1])
Hustota zalidnění163 obyv./km² (7. v USA)
Úřední jazykyžádný
Nadmořská výška
Nejvyšší bod1629 m n. m.
Průměrná výška300 m n. m.
Nejnižší bod0 m n. m.
Správa státu
GuvernérKathy Hochulová (D)
SenátořiCharles Schumer (D)
Kirsten Gillibrand (D)
Přistoupení do Unie26. července 1788 (11. stát)
Oficiální zkratky
Poštovní zkratkaNY
Tradiční zkratkaN.Y.
ISO 3166-2US-NY
www.ny.gov

New York (anglická výslovnost výslovnost IPA, oficiálně State of New York) je stát nacházející se na východním pobřeží Spojených států amerických, ve Středoatlantské oblasti severovýchodního regionu USA. New York hraničí na jihu s New Jersey a Pensylvánií a na východě s Connecticutem, Massachusetts a Vermontem. Na severu sousedí s kanadskou provincií Québec a celá severozápadní hranice s provincií Ontario je vedena po vodní hladině (mj. Erijské jezero, jezero Ontario). Jihovýchodní ohraničení státu tvoří Atlantský oceán.

Se svou rozlohou 141 300 km² je New York 27. největším státem USA, v počtu obyvatel (19,7 milionu) je čtvrtým nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 162 obyvatel na km² je na sedmém místě. Hlavním městem je Albany se 100 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou New York s 8,5 miliony obyvateli (největší město USA), dále Buffalo (260 tisíc obyv.), Rochester (210 tisíc obyv.), Yonkers (200 tisíc obyv.) a Syracuse (150 tisíc obyv.). Státu New York patří 657 kilometrů pobřeží Erijského jezera a jezera Ontario[2] a také 204 km pobřeží Atlantského oceánu,[3] které je tvořeno především břehy ostrova Long Island, jenž je největším ostrovem kontinentálních Spojených států. Státem New York prochází Appalačské pohoří a v jedné jeho části, Adirondackém pohoří, je i nejvyšší bod státu, vrchol Mount Marcy s nadmořskou výškou 1629 m. Největšími toky jsou řeky Hudson a její přítok Mohawk, na hranicích s Kanadou také řeka Niagara s Niagarskými vodopády a řeka svatého Vavřince.

Část území státu New York byla v 17. století součástí nizozemské provincie Nové Nizozemí, kterou Angličané v roce 1664 obsadili. Založili zde provincii, kterou pojmenovali po Jakubovi, vévodovi z Yorku. Provincie se roku 1776 stala jedním z původních třinácti zakládajících států USA. V roce 1777 proběhla na jejím území bitva u Saratogy, přelomový střet americké války za nezávislost. New York jako jedenáctý stát v pořadí ratifikoval Ústavu Spojených států amerických, k čemuž došlo 26. července 1788. V letech 1785–1790 bylo město New York hlavním městem USA.

V Newyorské metropolitní oblasti, zasahující i do okolních států, žije přibližně 24 milionů obyvatel, což z ní činí jednu z největších aglomerací světa a největší v Severní Americe. Ve státě New York sídlí několik prestižních univerzit, jako jsou Kolumbijská univerzita, Cornellova univerzita, New York University a Rockefellerova univerzita; ve West Pointu se nachází Vojenská akademie Spojených států. Lyžařské středisko Lake Placid hostilo zimní olympijské hry v letech 1932 a 1980.

Historie

Odhaduje se, že historie New Yorku začala kolem roku 10 000 př. n. l., kdy do oblasti dorazili první lidé z Asie.

Nové Nizozemí (1614–1667)

První Evropan, který navštívil New York, byl Giovanni da Verrazano v roce 1524. V roce 1609 jej osídlili Nizozemci. V roce 1614 postavili první evropské osídlení, Fort Nassau, dnešní Albany. Fort Nassau byl nahrazen Fort Orangem v roce 1624. Předchůdce New York City, Fort Amsterdam byl založen v roce 1626. Stal se z něj New Amsterdam, největší osídlení v Novém Nizozemí. V prvních dekádách se kolonie stala závislá na obchodu s kožešinami. Od roku 1650, pod vedením Petera Stuyvesanta se kolonie stala největším exportérem tabáku, dřeva a pšenice. Většina komodit prošla přes Beverwijck, předchůdce Albany. Překvapivý útok ohromující silou dovolil Anglii dobýt Nové Nizozemí v roce 1664. Kolonie i město byly přejmenovány na New York, Beverwijck byl přejmenován na Albany. Obyvatelstvo Nového Nizozemí v době zabrání Nové Anglie čítalo 7000 až 8000 lidí.

Provincie New York (1664–1775)

Populace během tohoto období značně rostla, v prvním sčítání obyvatelstva (1698) byla populace vyčíslena na 18 067 lidí, v posledním (1771) obývalo oblast 168 007. Největší část imigrantů tvořili Angličané, Skoti a Irové. Ale obchod s otroky do oblasti přivedl i mnoho černochů. V jednom období byl New York oblastí s největší populací černochů severně od Mason-Dixon Line. Politické scéně dominovali obchodníci a hostinští. Vliv měly také panské rodiny. Kolonie byla centrem konfliktu mezi Anglií a Francií během 18. století. Francouzsko-indiánská válka zuřila přes 70 let. New York byl jednou ze dvou kolonií, které pravidelně ubytovávaly britská vojska před rokem 1775.

New York (od 1775)

Válka o nezávislost

New York hrál významnou roli v Americké válce za nezávislost. Do popředí politiky se dostávali Synové svobody. Kolonie podporovala obcházení Kolkového zákona. Když propukla válka, New York hrál klíčovou roli. Poloha New Yorku umožňovala kontrolovat ostatní kolonie a obě strany o něj měly eminentní zájem. Anglie sestavila největší loďstvo století. 30 000 britských vojáků zakotvilo na Staten Islandu. George Washington stěží opustil New York city i s armádou. Britové drželi do bitvy o Saratogu postavení. Vítězství v bitvě u Saratogy je považováno za klíčový zlom války.

Unie

Válka definovala hranice New Yorku, kraje východně od jezera Champlain se staly Vermontem a západní hranice byla určena k roku 1786. Mnoho Iroquoisů bylo ve válce zabito, přeživší obvykle podporovali Brity, především kvůli obavám z budoucích amerických expanzí. Ti, kteří zůstali v novém státě, žili v rezervacích. Stát adoptoval konstituci v dubnu roku 1777, vytvořil silnou exekutivu a striktně oddělil moc výkonnou, zákonodárnou a soudní. Debata o federální konstituci v roce 1787 vedla ke zformování skupin známé jako federalisté, kteří usilovali o silnou federální vládu. V roce 1787 Alexandr Hamilton, vedoucí Newyorských federalistů napsal esej Federalist Papers. Svými texty podporoval konstituci Spojených států. Antifederalisté nesouhlasili s argumenty, ale stát New York v roce 1788 ratifikoval ústavu a připojil se jako jedenáctý člen k Unii. Město New York se v roce 1785 stal hlavním městem USA, George Washington byl inaugurován před Federal Hall v roce 1789. Sídlo hlavního města státu se několikrát přesouvalo mezi New York city, Kingstonem, Poughkeepsie a Albany. Statut hlavního města nakonec připadl Albany.

Na začátku 19. století se stal New York centrem rozvoje dopravy. V roce 1807 Robert Fulton zahájil parníkovou linku z New Yorku do Albany, což byl první úspěšný podnik tohoto typu. V roce 1815 bylo Albany státním centrem výběru mýta, což z něj udělalo místo, přes které proudili poutníci na východ Buffalo a do Michiganského teritoria. V roce 1825 byl otevřen Erijský kanál, který zabezpečoval ekonomickou dominanci New Yorku. Jeho dopad byl enormní, spojil Atlantik a Velká jezera, vytvořil ekonomické zázemí pro New York city. Během této doby se všechny okresy, a většina municipalit připojila. Území přibližně odpovídalo tomu dnešnímu. V roce 1831 železnice Mohawk and Hudson zahájila první úspěšnou pravidelnou linku.

Rozvoj dopravy vedl k osídlení Mohawských a Gennesseeiských údolí a Niagarských hranic. Z Buffala a Rochesteru se stala boom-města. Znatelná migrace Yankeeů z Nové Anglie do centrálních a západních částí státu vedla k malým konfliktům s usedlými Yorkery, kteří obvykle byli německého, nizozemského a skotského původu. Více, než 15 % obyvatel v roce 1850 bylo narozeno v Nové Anglii. Západní část státu během tohoto období rychle rostla. Do roku 1840 se New York stal domovem sedmi největších měst USA. Newyorská kultura v první polovině 19. století kvetla. V roce 1809 Washington Irving napsal satirickou knihu A History of New York pod pseudonymem Dietrich Knickerbocker. První baseballové týmy se v New York city zformovaly v po roce 1840, včetně New York Knickerbockers.

Občanská válka

Statisíce mladých newyorských mužů bojovaly ve válce Severu proti Jihu, což bylo více než z kteréhokoliv jiného státu. Válka neprospívala obchodu, protože před válkou byla většina obchodu založena na transportu zboží vyrobeného v jižanských státech. Velká komunita Demokratů se obávala dopadu zvolení Abrahama Lincolna zvoleného v roce 1860. Od roku 1861, kdy proběhla bitva o Fort Sumter, zmizely rozpory mezi politiky, a New York brzy vyhověl Lincolnovu požadavku na dodání vojáků a vybavení. I když bitvy neprobíhaly na území New Yorku, stát nebyl imunní vůči konspiracím konfederace. V roce 1863 Lincoln vydal the Emacipation, tzv. Emancipační prohlášení, což osvobodilo otroky ve státech, které byly proti Unii. V březnu 1863 federální vláda navrhla změnu zákona, která umožnila odvod mužů ve věku mezi 20 až 35 lety, v případě že nebyli oddáni, odvodní povinnost pro ně platila až do 45 let. V případě, že zaplatili 300 USD, byli odvodu ušetřeni.

Poválečné období

V následujících dekádách New York upevňoval svou dominantní pozici ve finančních a bankovních odvětvích. I průmysl pokračoval v růstu. V tomto období byl založen Eastman Kodak, General Electric. Niagarské vodopády se staly atraktivním místem pro mnoho továren díky přístupu k vodní energii. Jak průmysl kvetl, pracující se začali spojovat, v New Yorku už v raných 20. letech 19. století. V roce 1882 měli Knights of Labor v New York city kolem 60 tisíc členů. V roce 1867 odbory měly dostatečnou sílu na to, aby stanovily limit pro pracovní dobu. Počet imigrantů rostl. Začal s irským bramborovým hladomorem ve 40. letech 19. století. New York se stal hlavním vstupním bodem, ve kterém imigranti hledali nový život ve Spojených státech. Odhaduje se, že mezi lety 18551890 prošlo asi 8 miliónů lidí přes Castle Clinton v Battery Parku na Manhattanu. Nejvíce imigrantů přišlo z Německa a Irska. V roce 1892 byl otevřen Ellis Island, mezi 1880 a 1920 byla většina imigrantů německého, židovského, polského nebo východoevropského a jihoevropského původu. Od roku 1925 populace New York city překročila populaci Londýna, což z něj udělalo nejlidnatější město na světě. Jeden z nejznámějších symbolů New York city, Socha svobody, dárek od Francie byla postavena v roce 1886. Stal se z ní symbol naděje pro imigranty.

20. století

Od roku 1900 byl New York nejbohatším a nejlidnatějším státem. Došlo ke spojení pěti částí New York city (Manhattan, Bronx, Brooklyn, Staten Island a Queens) do jednoho města. V tomto období se staly symbolem města mrakodrapy. První nejvyšší budovou na světě v NYC byla Woolworth Building postavená v roce 1913.[4] Ta byla překonána budovou na 40 Wall Street v roce 1930, která byla ve stejném roce překonána Chrysler Building. V roce 1931 byla postavena Empire State Building, která byla nejvyšší budovou světa do roku 1972, kdy byly na Lower Manhattanu postaveny dvě věže Světového obchodního centra (tzv. dvojčata). Ekonomika New Yorku prudce rostla během dvacátých let (tzv. období Roaring Twenties), ale byla těžce zasažena Velkou krizí, která začala krachem na Wall Street v roce 1929. Franklin Delano Roosevelt, jež byl v roce 1928 zvolen guvernérem, musel čelit 25% nárůstu nezaměstnanosti v New Yorku. Jeho dočasný program Emergency Relief Agency, vytvořený v roce 1931 byl prvním work relief programem v zemi a ovlivnil Federal Emergency Relief Administration. Franklin Delano Roosevelt byl zvolen prezidentem v roce 1932, protože slíbil rozšířit svůj Newyorský program do celé země pomocí reformě ekonomického a sociálního programu New Deal. V roce 1932 Lake Placid hostilo III. zimní olympijské hry.

Druhá světová válka

Stát New York opět dodával nejvíce zdrojů ze všech amerických států, počet obětí byl 31 215. Druhá světová válka byla poslední průmyslovou érou, od té doby se hospodářství přesunulo směrem k produkci služeb. Firmy se přesunovaly na západ a jih hledajíc nižší daně, nižší náklady a pracovníky, kteří nejsou sdružení v odborech. Přibývalo příslušníků střední třídy, která tvořila předměstí, např. Long Island. Rozvoj automobilového průmyslu toto urychlil. Velká města přestala růst kolem roku 1950. Růst pokračoval pouze v New Yorku v 80. letech. Populace Buffala se zmenšila mezi lety 19502000 na polovinu. Populace mezi 70. a 80. lety poprvé klesala. Kalifornie a Texas se staly lidnatějšími než New York.

Poslední dekády 20. století

V posledním období 20. století mnoho New Yorčanů zaměstnávalo telekomunikační a technologické odvětví. Podnikatelé zakládali malé technologické firmy. Změny v policii a urbanismu dramaticky zredukovaly kriminalitu a množství chátrajících čtvrtí, což vedlo k přepětí v kultuře. New York se opět stal kulturním centrem. Rapová kultura se stala nejpopulárnějším žánrem. Imigrace do New Yorku i do NYC rostla. NYC, známá velkou homosexuální komunitou byla sužována mnoho úmrtími na AIDS.

One World Trade Center na jižním Manhattanu (uprostřed). Po teroristických útocích z 11. září 2001 nová dominanta New Yorku

21. století

Dne 11. září 2001 došlo k teroristickým útokům, které kompletně zničily Světové obchodní centrum a ikonická dvojčata. Na jeho místě je postaven nový komplex, jehož součástí je nejvyšší mrakodrap One World Trade Center, coby nová dominanta a symbol New Yorku.

Demografie

Jezero Lake Placid v Adirondackém národním parku. Ve stejnojmenném městě se dvakrát konaly olympijské hry, a to v roce 1932 a 1980

Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 19 378 102 obyvatel.[5] Velká část z toho (přes 8 milionů) žije ve městě New York.

Rasové složení

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 17,6 % populace.[5]

Náboženství

Křesťané 77 % (římští katolíci 38 %, protestanti 30 %), židé 5 %, muslimové 3 %, jiná náboženství 2 %, bez vyznání 13 %.

Politika

Současnou guvernérkou New Yorku je od 23. srpna 2021 demokratka Kathy Hochulová. Bývalý guvernér, Andrew Cuomo, odstoupil 10. srpna 2021 kvůli obviněním ze sexuálního obtěžování.

Hlavním městem státu je Albany, největším pak New York city. Ve státě, stejně jako na celém severovýchodě USA a v Nové Anglii, převládá demokratická strana. Venkovské oblasti severně od New Yorku jsou potom více republikánské a konzervativní.

Administrativní členění

Mapa hlavních regionů státu New York

Administrativní divize New Yorku jsou velmi odlišné od většiny amerických států. Tři typy obcí jsou City, Village a Town. City a Village jsou klasická města (village je pochopitelně menší a ve státě New York i méně autonomní), zatímco Town je okrsek (v Česku by se dal přirovnat k něčemu mezi okresem a obcí), který má většinou na starost menší městečka bez vlastní samosprávy.

  • Stát New York
    • Okres (county)
      • Město (city)
      • Okrsek (town)
        • Menší město (village)
        • Sídlo bez samosprávy (hamlet)
      • Indiánská rezervace

Sídla ve státě mají status nikoliv podle jejich velikosti, ale podle způsobu správy, který byl vybrán obyvateli a schválen státem. Tak se může stát, že například Hempstead má 55 000 obyvatel, i když je to village (vesnice), zatímco Sherill má status city (město) a má jen 3 147 obyvatel.

Stát New York má 62 okresů (county), které se dále dělí na 932 okrsků (town), 62 měst (city) a 14 Indiánských rezervací.

County (okres)

Celý stát má 62 okresů, 5 z nich jsou části města New York, a proto nemají vlastní samosprávu.

Albany | Allegany | Bronx | Broome | Cattaraugus | Cayuga | Chautauqua | Chemung | Chenango | Clinton | Columbia | Cortland | Delaware | Dutchess | Erie | Essex | Franklin | Fulton | Genesee | Greene | Hamilton | Herkimer | Jefferson | Kings (Brooklyn) | Lewis | Livingston | Madison | Monroe | Montgomery | Nassau | New York (Manhattan) | Niagara | Oneida | Onondaga | Ontario | Orange | Orleans | Oswego | Otsego | Putnam | Queens | Rensselaer County | Richmond (Staten Island) | Rockland | Saratoga | Schenectady | Schoharie | Schuyler | Seneca | St. Lawrence | Steuben | Suffolk | Sullivan | Tioga | Tompkins | Ulster | Warren | Washington | Wayne | Westchester | Wyoming | Yates

City (větší město)

V New Yorku termín City znamená vysoce autonomní obydlenou oblast ležící v jednom z okresů. Město zajišťuje svým obyvatelům veškeré služby a má vlastní samosprávu a práva. Nejmenším městem s titulem city je Sherill s 3 147 obyvateli, zatímco největší je New York City s populací přesahující 8 milionů.

Town (správní oblast, obec)

Zatímco jih státu pokrývá aglomerace města New York, na severu se nachází rozsáhlé lesy a malá městečka, jako například Chestertown v Adirondackém národním Parku

Slovo Town je sice v překladu město, ve státě New York se však od obyčejného města výrazně liší. Je to totiž divize okresu a ne sídlo, jak je slovo town chápáno v jiných anglicky mluvících zemích. Town zajišťuje většinu služeb pro obyvatele takzvaných osad (anglicky hamlet) a jiných komunit, a vybrané služby pro obyvatele menších měst (village). Tyto dva názvy (hamlet a village) však neurčují velikost sídla, ale jen typ jeho administrativy (viz kapitoly níže). Každý občan státu New York, který nežije v city nebo indiánské rezervaci žije právě v okrsku. Největší town je Hempstead, který má 756 000 obyvatel. Towns mají velké rozlohy, většinou desítky až stovky čtverečních kilometrů, a obsahují několik komunit, někdy jen jednu, někdy i desítky; typický town však obsahuje jen komunitu stejného jména a k tomu dvě až čtyři jiné menší komunity.

Hlavní komunitou townu je většinou komunita stejného jména (stejně jako obce v Česku), někdy se však stává, že town obsahuje sídla a komunity naprosto odlišných názvů, z toho důvodu někdy nemusí být název okrsku nalezen na mapě, protože v mapách zpravidla nalezneme sídla, a ne administrativní divize.

V českých podmínkách je town něco mezi okresem a obcí.

Village (menší město)

Village vyjadřuje menší město, které leží uvnitř okrsku (Town). Má určitou vlastní samosprávu, ale vybrané služby mu poskytuje obec. Village je méně autonomní, než city. Slovo village je sice v překladu vesnice, ale v New Yorku nemají sídla status podle velikosti ale podle formy administrativy. Největší village má 55 000 obyvatel. Village ale musí mít minimálně 500 obyvatel a nesmí přesahovat 13 čtverečních kilometrů celkové rozlohy. Ve státě je celkem 553 těchto villages. V přirovnání k České republice je to v podstatě část obce, která je natolik velká, že se její obyvatelé rozhodli vytvořit samostatnou správu a administrativu.

Hamlet (městečko, vesnice)

Ve státě New York je Hamlet obydlená oblast ležící ve okrsku (town), která není součástí village, většinou je to menší městečko nebo vesnička. Slovo hamlet by se dalo přeložit jako osada, i když v tomto případě má jiný význam než v ČR, protože ve státě hraje roli forma samosprávy, a ne velikost sídla, proto může mít hamlet klidně několik tisíc obyvatel (hamlet Ronkonkoma má 20 tisíc obyvatel). Hamlet nemá legální status (kromě osad v Adirondackém parku) a závisí na obci (town), která mu poskytuje služby. Hamlet totiž nemá žádnou vlastní samosprávu. Hamlet se dá přirovnat ke čtvrti nebo městské části u větších měst. Hranice těchto hamletů nejsou přesně definovány, mohou být jednoduše definovány podle směrovacího čísla. Hamlet má obvykle vlastní poštu, školu a hasičský sbor. Někdy se osady označují jako komunity bez vlastní správy (unincorporated community). Větší komunity mohou být rozeznány i americkým úřadem pro sčítání, který je pak definuje jako samostatnou entitu. Tyto hamlety se dají nejlépe přirovnat k vesnicím a částem obce v ČR.

Odkazy

Referenceeditovat | editovat zdroj

  1. Table 1. Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2016 (NST-EST2016-01) online. United States Census Bureau, Population Division, 2016-12 cit. 2017-03-06. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Great Lakes Length of Shoreline in Separate Basin online. Census.gov cit. 2016-10-31. Dostupné online. (anglicky) 
  3. General Coastline and Shoreline Mileage of the United States online. Noaa.gov cit. 2016-06-14. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Study for Woolworth Building, New York online. 1910-12-10 cit. 2013-07-25. Dostupné online. 
  5. a b United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 online. American FactFinder. Dostupné online. 

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=New_York_(stát)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


'Ndrangheta
Étienne Arago
Étienne Jeaurat
Írán
Ónodský sněm
Úmrtí v roce 2021
Únor
Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu
Červen
Červený obr
Česká státoprávní demokracie
Česká strana sociálně demokratická
Česká televize
Česká Wikipedie
Česko
Řád karmelitánů
Říjen
Římské číslice
Řehoř XV.
Šarlota Amálie Hesensko-Wanfriedská
Šarlota Meklenbursko-Střelická
Španělsko
Špicberky
Špicberská dohoda
Špionáž
Švédské tažení do Ruska
Švédsko
1. únor
1. červen
1. říjen
1. květen
1. srpen
10. únor
10. říjen
10. březen
10. listopad
10. prosinec
1003
11. únor
11. červenec
11. duben
11. květen
11. listopad
11. prosinec
11. září 2001
12. únor
12. květen
12. leden
12. listopad
12. prosinec
13. únor
13. červenec
13. březen
1323
1368
13th Floor Elevators
14. únor
14. březen
14. srpen
1420
1491
15. únor
15. říjen
15. březen
15. květen
15. listopad
15. srpen
16. únor
16. říjen
16. leden
16. srpen
16. století
16. září
1621
1623
1631
1638
1640
1641
1643
1649
1653
1654
1656
1658
1659
1660
1673
1676
1681
1688
1698
1699
17. únor
17. březen
17. století
1700
1703
1704
1705
1706
1707
1708
1709
1710
1711
1712
1717
1718
1728
1735
1737
1744
1752
1756
1757
1759
1761
1763
1764
1765
1768
1770
1773
1776
1777
1778
1780
1781
1782
1783
1785
1786
1789
1791
1793
1796
1798
18. únor
18. leden
18. prosinec
18. srpen
18. století
1800
1802
1808
1809
1812
1816
1822
1826
1830
1834
1838
1841
1845
1846
1848
1849
1852
1856
1862
1863
1864
1865
1867
1868
1871
1873
1874
1876
1877
1883
1892
1895
1896
19. únor
19. červen
19. říjen
19. leden
19. listopad
19. století
1900
1901
1902
1905
1906
1908
1912
1914
1916
1918
1920
1924
1928
1929
1930
1931
1932
1934
1937
1938
1940
1941
1942
1945
1946
1947
1948
1951
1952
1954
1956
1958 v hudbě
1959
1960
1961 v hudbě
1962
1962 v hudbě
1963 v hudbě
1964 v hudbě
1965 v hudbě
1966
1966 v hudbě
1967
1967 v hudbě
1968
1968 v hudbě
1969 v hudbě
1971
1972
1975
1976
1976 v hudbě
1977
1978
1979
1980
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2. únor
2. červen
2. červenec
2. březen
2. duben
2. tisíciletí
20. únor
20. leden
20. století
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2008
2010
2012
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2022
21. únor
21. leden
21. prosinec
21. září
22. únor
22. březen
22. listopad
23. únor
23. květen
23. leden
23. prosinec
24. únor
24. duben
25. únor
25. duben
26. únor
26. červen
26. srpen
27. únor
27. březen
27. duben
27. leden
28. únor
28. červen
28. říjen
28. březen
28. duben
28. leden
28. prosinec
29. červen
29. duben
29. prosinec
3. únor
3. červen
3. říjen
3. květen
3. srpen
30. duben
30. leden
30. listopad
30. prosinec
31. říjen
31. leden
31. srpen
3D film
4. únor
4. červen
4. březen
4. duben
4. leden
4. prosinec
461
474
5. únor
5. červen
5. květen
5. listopad
6. únor
6. květen
6. listopad
7. únor
7. červen
7. březen
7. listopad
8. únor
8. červen
8. červenec
8. duben
8. prosinec
9. únor
9. říjen
9. duben
9. leden
9. listopad
9. prosinec
A-12
A. R. Rahman
Abdulaziz
Achtung Baby
Adam Clayton
Adam Ignác Mladota ze Solopysk
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
Aféra U-2
Afghánistán
Ahmed III.
Aklamace
Akustická kytara
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Alan Freed
Albrecht von Haller
All That You Can't Leave Behind
Alternativní rock
Americký dolar
Amnestie
Amnesty International
Anatolian rock
Andrej Babiš
Angličtina
Anglo-španělská válka (1654–1660)
Anna Petrovna
Anna Stuartovna
Antioch Dmitrijevič Kantemir
Apolena
Apollo 14
Apple
Apple Computers
Aretha Franklinová
Argentina
Argentinské tango
Arlingtonský národní hřbitov
Arnošt Josef z Valdštejna
Arthur Batut
Art rock
Asie
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
Audiokazeta
Aun Schan Su Ťij
Austrálie
Autorita (knihovnictví)
Autoritní kontrola
Avenida Corrientes
Bílý dům
Bílý trpaslík
Březen
B. B. King
Band of Gypsys
Basová kytara
Batman Forever
Beat
Berlín
Bible
Bibliografie dějin Českých zemí
Bicí nástroj
Bicí souprava
Billboard (časopis)
Billboard Hot 100
Bitva u Lesné
Bitva u Oudenaarde
Bitva u Trenčína
Blind Faith
Blowin' in the Wind
Blues
Blues rock
Bob Dylan
Bob Geldof
Bodø
Bohemia Energy
Boleslav III.
Bono
Bootleg
Borša
Boy (album)
Brian Eno
Britpop
Britská invaze
BRIT Awards
Buddy Holly
Byzantská říše
Církev československá husitská
Canned Heat
Carl Perkins
Cena Grammy
Central Intelligence Agency
Chicago (skupina)
Chubby Checker
Clash
Cleveland
Cliff Richard
Columbia Records
Commons:Featured pictures/cs
Country
Country Joe and the Fish
Country rock
Coververze
Covid-19
Cream
Crosby, Stills, Nash and Young
Curtis Mayfield
Cyrilice
Dánsko-Norsko
Dóm svaté Alžběty
Daniel Bernoulli
Daniel Lanois
Davis Cup
Derek and the Dominos
Derry
Detroit
Dick Dale
Diskžokej
Diskografie U2
Dlouhohrající deska
Dodavatel poslední instance
Dominikánská republika
Donovan
Dorotea Braniborská (1420–1491)
Družice
Druhá světová válka
Dublin
duo
Dwight D. Eisenhower
Ehrenfried Walther von Tschirnhaus
Eight Miles High
Elektrická kytara
Elektrické blues
Elektrický folk
Elektronické knihy na objednávku
Elton John
Elvis Presley
Encyklopedie
Eric Clapton
Etiopie
Evžen Savojský
Evangelium podle Matouše
Exil
Experimentální rock
Extended play
Fairport Convention
Felix Benda
Ferdinando Carulli
Ferdinand Bonaventura II. z Harrachu
Ferdinand Pečenka
Filadelfie
Filipíny
Filip V. Španělský
Fleetwood Mac
Folk
Folk rock
Fonograf
Fotoaparát
François de Montmorency-Laval
Francis Gary Powers
Francouzská národní knihovna
Francouzské království
Frank Sinatra
František I. Štěpán Lotrinský
František II. Rákóczi
František M. Hník
Franz II. Rákóczi?oldid=78993218
Franz Xaver Gabelsberger
Fran Saleški Finžgar
Frederik IV. Dánský
Frederik Willem de Klerk
Fridrich I. Pruský
Funk
Funk rock
G8
Gama Sagittae
Garage rock
Gemeinsame Normdatei
George H. W. Bush
Giovanni Battista Lampugnani
Giovanni Battista Triumfetti
Giuseppe Avossa
Glam rock
Glasgow
Glienicker Brücke
Gospel
Grateful Dead
Gregoriánský kalendář
Grunge
Gubernie
Guru
Gymnázium Vítězslava Nováka
Habsburkové
Habsburská monarchie
Haiti
Hammondovy varhany
Hannoversko
Hardcore
Hard rock
Harmonika
Heartland rock
Heath Freeman
Heavy metal
Hedvika Žofie Švédská
Helena Veverková-Winandová
Helena Zrínská
Herman's Hermits
Hermann Föttinger
Heroin
Higašijama
Hirošima
Hladomor
Hlavní strana
HMAS Sydney (D48)
Hmotná nouze
Hnědý trpaslík
Horslips
Housle
How to Dismantle an Atomic Bomb
Hudební žánr
Husajn Šáh
Hvězdná velikost
Ilegální obchod s drogami
IMAX
Imrich Tököly
Indie
Indie rock
Industriální rock
Instrumentální rock
International Standard Book Number
Interscope Records
In memoriam
IPod
Irská libra
Irsko
Island
Island Records
Itálie
ITunes
Jaderná zbraň
James B. Donovan
James Brown
Jana Altmannová
Janis Joplin
Jano Köhler
Jan Barner
Jan Haubert
Jan Jíra
Jan Křtitel Jiří Neruda
Jan Máchal
Jan P. Kučera
Jan Sedláček (architekt, 1848)
Jan V. Portugalský
Japonsko
Jaroslav Šaroch
Jaroslav Svoboda (výtvarník)
Jazz
Jazz fusion
Jean Cruveilhier
Jefferson Airplane
Jekatěrinburg
Jemeljan Ukrajincev
Jiří Čart
Jiří Balvín
Jiří Brady
Jiří Dánský
Jiří Javorský
Jiří Trávníček
Jižanský rock
Jižní Korea
Jimi Hendrix
Jimmy Page
Jindřichův Hradec
Joan Baez
Johannes Kepler
Johann Baptist von Spix
Johann Gottlieb Janitsch
Johnny Winter
John Benjamin Stone
John Blow
John Churchill, vévoda z Marlborough
John Maxwell Coetzee
John Mayall
John Mayall & the Bluesbreakers
John McVie
Josef Bonaventura Piter
Josef Führich
Josef Florian
Josef I. Habsburský
Josef Jiří Kolár
Josef Kratochvíl (fotbalista)
Josef Ladislav Turnovský
Josef Maršál (moderátor)
Josef Masopust
Josef Pfeifer
Josef Pilnáček
Josef Schaniak
Jozue
Jugoslávie
Juka krátkolistá
Jupiter (planeta)
Křesťan
Kabinová lanová dráha na Ještěd
Kalábrie
Kalifornie
Kamehameha IV.
Kansas City (Missouri)
Karel Blažej Kopřiva
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
Karel VI.
Karel XI.
Karel XII.
Kateřina Brožová
Katedrála svaté Alžběty
Kategorie:Úmrtí v roce 1708
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 1708
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kauza Čapí hnízdo
Kazaňský chanát
KGB
Klávesový nástroj
Klávesy
Klasická hudba
Klaudios Ptolemaios
Klavír
Klement XI.
Kníže
Košice
Kompaktní disk
Koncert
Konference OSN o změně klimatu 2021 v Glasgow
Konotace
Konstantinopol
Kormoran (1940)
Kosmodrom Bajkonur
Královské Uhersko
Království Velké Británie
Krvavá neděle (1972)
Kuruci
Květen
kvarteto
Kytara
Lamezia Terme
Lara Croft – Tomb Raider
Larry Mullen, Jr.
Larry Mullen mladší
Las Vegas
Latina
Latinskoamerická hudba
Leadbelly
Leden
Led Zeppelin
Leopold I.
Leopold Ignác z Ditrichštejna
Letecká základna Incirlik
Letectvo
Libius Severus
Library of Congress Control Number
LIBRIS
Libuše Baudyšová
Lidská práva
Like a Rolling Stone
Limerick
Live 8
Live Aid
Lockheed Corporation
Lockheed U-2
Londýn
Lonnie Mack
Lozang Kalzang Gjamccho
Luboš Holeček
Luciano Pavarotti
Ludolf Bakhuizen
Ludvík XIV.
Lynyrd Skynyrd
Měsíc
Maďarština
Maďarský forint
Madison Square Garden
Magdalena Neunerová
Mainstream
Manfred Mann
Marek Vokáč
Marie Terezie
Markéta Brabantská (1323–1368)
Martin Luther King, Jr.
Martin Scorsese
Marvin Gaye
Massachusetts
Matteo Capranica
MC5
McDonald's
Memorial
Mercury Records
Meteorologie
Mezinárodní astronomická unie
Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Mezinárodní vesmírná stanice
Michail Lomonosov
Mick Fleetwood
Midge Ure
Milan Jablonský
Miloš Štědroň
Miloš Zeman
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
Miroslav Žbirka
Miroslav Středa
Mission: Impossible
Mojmír Preclík
Moravská zemská knihovna
Moskva
Mr. Tambourine Man
MTV
Mysterium Cosmographicum
Náboženská svoboda
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Editace ve Vizuálním editoru
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Nadace Wikimedia
Nagasaki
NASA
Neděle
New York (stát)
Nice
Nikita Sergejevič Chruščov
Nizozemská královská knihovna
Norsko
Nová vlna (hudba)
Nový Zéland
Nova
No Line on the Horizon
Nu metal
Obelisk (Buenos Aires)
Obrazovka
Oceánie
October (album)
Oklahoma
Olympie Manciniová
Opičí selfie
Organizace spojených národů
Osmanská říše
Otto Trefný
Pákistán
Péšávar
P2P
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panství
Papež
Paul Hewson
Paul McCartney
Pavel Schmidt
Pavel Verner (hudebník)
Pavol Molnár
Pentangle
Peter and Gordon
Peter Frampton
Peter Green
Pete Seeger
Petr Fiala
Petr I. Veliký
Petula Clark
Pet Sounds
Planeta
Platónské těleso
Platinová deska
Ploutvonožci
Požarevacký mír
Poddanství
Polská národní knihovna
Polské království
Polsko
Populární hudba
Populární kultura
Pop (album, U2)
Pop music
Pop rock
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Fotografie
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Letectví
Portál:Lidé
Portál:Maďarsko
Portál:Náboženství
Portál:Novověk
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Politika
Portál:Rusko
Portál:Spojené státy americké
Portál:Sport
Portugalské království
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Post-punk
Postupim
Povstání Imricha Tökölyho
Power pop
Pozoun
Praha
Praní špinavých peněz
Prezident České republiky
Pride (In the Name of Love)
Prodigy
Program Apollo
Progresivní rock
Prophets of Rage
Prosinec
Protopunk
Prozatímní irská republikánská armáda
Pruské království
První list Korintským
Psychedelický rock
Psychoaktivní droga
Public Enemy
Punk
Punk rock
PVO
Q181333
Q181333#identifiers
Q181333#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q396
Q396#P166
Q748379#identifiers
Q748379#identifiers|Editovat na Wikidatech
Queen
Q (časopis)
Rákóczi
Rákócziho povstání
R-7 (balistická raketa)
Radar
Raga rock
Rap
Rap rock
Rastattský mír
Ray Charles
Referendum o členství Spojeného království v Evropské unii 2016
Reverb
Rhythm and blues
Ricimer
Robert Browning
Robert Johnson
Rock
Rockabilly
Rocková opera
Rock (rozcestník)
Rock and roll
Rock and Roll Hall of Fame
Rod Stewart
Rok
Rolling Stone
Rolling Stone – 100 největších umělců všech dob
Ron Flowers
Rudé právo
Rudolf Vytlačil
Ruské carství
Rusko
Sóseki Nacume
S-75 Dvina
Safíovci
Salman Rushdie
Salvador
Samuel Jurkovič
Sam Cooke
San Diego
SARS-CoV-2
Satmárský mír
Saturday Night Live
Saxofon
Sečany
Sedmihradsko
Semej
Severní Amerika
Severní Irsko
Severní válka
Sex Pistols
Seznam nejprodávanějších hudebních umělců
Seznam panovníků Svaté říše římské
Seznam sedmihradských panovníků
Sigbert Heister
Simon & Garfunkel
Singapur
Skotsko
Slovensko
Slunce
Soft rock
Sojuz 17
Solidarita (Polsko)
Songs of Experience
Songs of Innocence
Songs of Innocence (album)
Soubor:2005-11-21 U2 @ MSG by ZG.JPG
Soubor:Bono and Edge of U2 in Toronto 5-19-81.jpg
Soubor:Bono as The Fly Cleveland 1992.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1985-074-27, Hilfskreuzer Kormoran.jpg
Soubor:Coa Transylvania Country History (shaded).svg
Soubor:Elvis Presley promoting Jailhouse Rock.jpg
Soubor:Eric "slowhand" Clapton.jpg
Soubor:Everlys Brothers in concert.jpg
Soubor:Francis Gary Powers U2 at Moscow.jpg
Soubor:II. Rákóczi Ferenc aláírása.jpg
Soubor:II. Rákóczi Ferenc Mányoki.jpg
Soubor:J.M. Coetzee.JPG
Soubor:Jimi Hendrix 1967.png
Soubor:Joan Baez Bob Dylan.jpg
Soubor:Katerina Brozova 2009.JPG
Soubor:Macaca nigra self-portrait large.jpg
Soubor:Magdalena Neuner Wallgau 2011 (2).jpg
Soubor:MC5 & Lemmy, Download Festival 2005.JPG
Soubor:OperationGrandSlam1960.jpg
Soubor:Portrait of Emperor Francis I (so-called Emperor Joseph II).jpg
Soubor:RIAN archive 793484 Exhibition of remains of U.S. destroyed U-2 spy-in-the-sky aircraft.jpg
Soubor:RIAN archive 793498 Exhibition of remains of U.S. U-2 spy-in-the-sky aircraft.jpg
Soubor:RIAN archive 793502 Exhibition of remains of U.S. destroyed U-2 spy-in-the-sky aircraft.jpg
Soubor:Sagitta constellation map.png
Soubor:Tango Porteño.jpg
Soubor:The Fabs.JPG
Soubor:Tschirnhaus.jpg
Soubor:U2-Anaheim 2005 Band.jpg
Soubor:U2 at Apple keynote event 9-9-14.jpg
Soubor:U2 in the heart.jpg
Soubor:U2 on Joshua Tree Tour 2017 Brussels 8-1-17.jpg
Soubor:U2 on Unforgettable Fire Tour 09-09-1984.jpg
Soubor:U2 War Tour-1983-05-30 - Devore.jpg
Soubor:Usaf.u2.750pix.jpg
Soubor:Wikipedia-logo-v2-cs.svg
Soubor:WIKI CHUBBY CHECKER 1.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Souhvězdí
Souhvězdí Šípu
Soul
Soul (hudba)
Sovětský svaz
SpaceX
SpaceX Crew-3
Space rock
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Přihlásit
Speciální:Statistika
Speciální:Vytvořit účet
Speciální:Zdroje knih/80-7185-380-1
Spojené království
Spojené státy americké
SPOLU
Státní zastupitelství
Stanislav I. Leszczyński
Stanislav Rolínek
Stanislav Titzl
Stavy
Steeleye Span
Stevie Wonder
Stoner rock
Studená válka
Suchoj Su-9
Summit
Sunday Bloody Sunday (píseň)
Superskupina (hudba)
Super Bowl
Surf rock
Svatý Patrik
Symfonický rock
Syntezátor
Synthpop
Tádžikistán
Těsnopis
Techno
Tekirdağ
Tenis
Texas
The Allman Brothers Band
The Animals
The Beach Boys
The Beatles
The Byrds
The Chemical Brothers
The Dave Clark Five
The Edge
The Ed Sullivan Show
The Everly Brothers
The Guardian
The Hollies
The House of the Rising Sun
The J. Geils Band
The Jimi Hendrix Experience
The Joshua Tree
The Kinks
The Lovin' Spoonful
The Mamas & the Papas
The Rolling Stones
The Searchers
The Shadows
The Stooges
The Troggs
The Unforgettable Fire
The Yardbirds
Thomas Paine
Time
Tokio
Tomáš Krystlík
Tovaryšstvo Ježíšovo
Trabant
trio
Trubka
Tulsa
Turecko
Twist
U2
U2 (linka metra v Berlíně)
U2 (rozcestník)
Umělá družice
Univerzitní systém dokumentace
Václav Ignác Brasch
Václav Jan Kopřiva
Václav Matěj Kramérius
Válka o španělské dědictví
Vít Vlnas
Vakcína proti covidu-19
Varšavská univerzita
Vasilij Andrejevič Žukovskij
Vatikánská apoštolská knihovna
Velký strahovský stadion
Versailles (zámek)
VH1
VHS
Viktor Ivanovič Bělenko
Viljam Genrichovič Fišer
Violoncello
Virtual International Authority File
Vláda Petra Fialy
Vladimír Liščák
Vokály
Volby prezidenta USA 2016
Volejbal
Vršovci
Vražda
Vsevolod Emiljevič Mejerchold
Vstupenka
Vydírání
Vystřelovací sedadlo
War (album, U2)
Wembley Stadium (1923)
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Co Wikipedie není
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Editujte s odvahou
Wikipedie:Encyklopedická významnost
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Věrohodné zdroje
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vizuální editor
Wikipedie:Vybraná výročí dne/listopad
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wilbur Smith
Wilhelm Maybach
William G. Morgan
William Henry Harrison
William Pitt
Wilson Bentley
Wim Wenders
Woody Guthrie
WorldCat
YMCA
Zdeněk Hoření
Zenon (císař)
Zikmund z Haimhausenu
Zoe Hauptová
Zooropa
Zpětná vazba
Zpěv
Zpěvák
ZZ Top




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk