A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, německy Deutsche Evangelische Kirche in Böhmen, Mähren und Schlesien (DEK), do r. 1922 Německá evangelická církev v Československé republice (Deutsche Evangelische Kirche in der Tschechoslowakischen Republik), byla evangelickou církví v Československu, která vznikla po první světové válce a vzniku Československa osamostatněním česko-moravsko-slezských sborů evangelické církve augsburského a helvetského vyznání v bývalém Rakousku a zanikla po druhé světové válce v důsledku vysídlení Němců z Československa. Za správce jejího odkazu je považována Společnost Johannese Mathesia – evangeličtí Sudetoněmci.
Historie církve
Po první světové válce a rozpadu Rakousko-Uherska se německé evangelické sbory (obce) v českých zemích oddělily od evangelické církve augsburského a helvetského vyznání v bývalém Rakousku a spojily se na prvním církevním sněmu v Trnovanech dne 26. října 1919 v samostatné církevní společenství pod jménem Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Církev přijala lutherskou (augsburskou) konfesi; v rámci této církve bylo organizováno i několik německých reformovaných (helvétských) sborů, proto tato církev neměla ve svém názvu uvedeno vyznání. Nejvíce členů měla mezi německým obyvatelstvem ve velkých průmyslových městech. Sídlo církevního presidenta bylo v Jablonci nad Nisou a úřad vykonával dr. Erich Wehrenfennig (1872–1968).
Německá evangelická církev (DEK) sdružovala i české a polské věřící, ale německý ráz církve si zabezpečila výslovným ustanovením, že přičleněním neněmeckých sborů zůstane národnostní charakter církve nedotčen (§ 2 církevního zřízení, vyhlášeného pod č. 209/1924 Sb. z. a n.). Výrazně národnostně smíšený charakter měla DEK v zemi moravskoslezské, zejm. na Ostravsku a na Těšínsku. V roce 1930 měla tato církev přes 130 tisíc členů, z toho necelých 6 tisíc české nebo slovenské národnosti a 3 tisíce členů polské národnosti.
Správa církve byla trojstupňová: byla vykonávána na úrovni farních obcí, na úrovni krajských církevních obcí (církevních krajů neboli seniorátů) a na úrovni povšechné obce (celé církve).
Otázka zapojení Německé evangelické církve (DEK) do nacistických organizací je velmi spornou, doposud neprobádanou oblastí. Skutečností zůstává, že řada členů a farářů církve byla v předválečném Československu zapojeno do Sudetoněmecké strany. Na druhou stranu tato strana se v této době ještě neprofilovala nacisticky, což dokládá i fakt, že mezi faráři DEK -straníky SdP, nalezneme napojení na protinacistickou vyznavačskou církev v Německu. Po sloučení SdP s nacistickou NSDAP, podle poválečného svědectví tehdejšího předsedy církve E. Wehrenfenniga, již žádný z farářů církve nebyl ve straně a v době Protektorátu církev udržovala kontakty s vyznavačskou církví v Německu.
Německá evangelická církev (DEK) přestala prakticky existovat odsunem Němců a právně byl tento stav potvrzen zák. č. 131/1948 Sb. z. a n. ze 6. 5. 1948, o likvidaci právních poměrů německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Zákon prohlásil, že církev zanikla ke 4. 5. 1945. Církevní matriky převzaly do správy okresní národní výbory a veškerý majetek církve byl zkonfiskován. V té době DEK patřilo 110 kostelů a kaplí, 16 modliteben, 5 církevních domů, 68 farních budov, 7 obytných domů, 6 školních budov, 42 hřbitovů, 5 sociálních ústavů a 1 statek. Bezprostředně po válce se vedení Německé evangelické církve pokusilo zachránit majetek církve spojením s Českobratrskou církví evangelickou. Především komunisté se naopak pokoušeli veškerý majetek církve zkonfiskovat. Tento spor o majetek církve však až do roku 1948 nebyl vyřešen a zvrat v situaci přišel až s komunistickým převratem a zmíněným zákonem. Církevní budovy byly přiděleny především Československé církvi a Českobratrské církvi evangelické.
Duchovní odkaz DEK v současnosti uchovává a rozvíjí Společnost Johannese Mathesia – evangeličtí Sudetoněmci. Významnou knižní sbírkou, mapující dějiny DEK, je Eckertova knihovna uložená v evangelickém kostele v Suchdole nad Odrou.
Galerie bývalých kostelů DEK
-
Kostel v Českém Těšíně (Na Rozvoji)
-
Kostel ve Frýdku
-
Evangelický kostel Jablonci nad Nisou
Literatura
- SAKRAUSKY, Oskar: Die Deutsche Evangelische Kirche in Böhmen, Mähren und Schlesien 1919-1921. Heidelberg - Wien: 1995.
- PIŠKULA, Jiří: Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1945 – 1948: boj o budoucnost církve či o její majetek? Cesta církve 1. Knižnice studijních textů ČCE. Praha: Českobratrská církev evangelická, 2009.
Související články
- Českobratrská církev evangelická
- Slezská církev evangelická augsburského vyznání
- Zaniklý evangelický kostel v Trnovanech
Externí odkazy
- Částka 48/1948 Sbírky zákonů a nařízení, obsahující zákon č. 131/1948 Sb. z. a n.
- Johannes-Mathesius-Gesellschaft – Evangelische Sudetendeutsche e.V
- Články o bývalých kostelech DEK na serveru hrady.cz
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk