A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Mistrovství světa v šachu je soutěž o titul mistra světa v šachu konaná od roku 1886. Spravována je organizací FIDE. Od roku 1993 existoval konkurenční titul mistra světa v šachu od organizace PCA, ke sloučení obou titulů došlo roku 2006.[1] Existují také samostatná mistrovství pro ženy, pro mladistvé do 20 let, pro seniory a pro počítače. Oddělené jsou také mistrovství světa šachu v rapidu, blitz, korespondenčním, v řešením problémů a Fischerových náhodných šachách.
Rekord nejdelšího držení nejvyššího hodnocení (255 měsíců) a pro nejvíce po sobě jdoucích profesionálních turnajových vítězství drží Garri Kasparov.[2] Nejvíce šampionátů (6) vyhráli shodně Emanuel Lasker, Anatolij Karpov a Garri Kasparov. Současným a prvním čínským mistrem světa je Ting Li-žen, který roku 2023 porazil Jana Něpomňaščiho z Ruska.[3] Předchozí šampion Magnus Carlsen z Norska tehdy oznámil, že nebude popáté obhajovat svůj titul.[4]
Historie
Poprvé se oficiálně konalo roku 1886, kdy pražský rodák Wilhelm Steinitz porazil Johannese Zukertorta. Do té doby byli vůdčí mistři uznáváni za nejlepší šachisty světa pouze neformálně a subjektivně, na základě jejich sportovních výsledků a teoretického přínosu.
Nejčastěji se o titulu rozhodovalo v zápase dosavadního mistra a vyzyvatele, tedy v sérii šachových partií, v níž musel vyzyvatel získat více výher než dosavadní držitel titulu – nerozhodný výsledek se považoval za příznivý pro stávajícího mistra světa. V některých případech měl navíc starý mistr světa v případě prohry a ztráty titulu právo na odvetný zápas. Mistr světa si soupeře vybíral nejprve sám, v období po druhé světové válce pak FIDE pořádala turnaj kandidátů, kde vítěz měl právo na souboj s mistrem světa.
Forma mistrovství světa v šachu a způsob výběru účastníků se během jeho historie několikrát změnila, ale největší změna přišla až v letech 1993–2006, kdy došlo dokonce k rozkolu na dvě nezávislá a konkurenční mistrovství. Prestiž titulu tak značně poklesla. Změna pravidel a odstranění dlouhých zápasů s původním mistrem světa navíc způsobovaly, že se k titulu mohl vítězstvím v turnaji probojovat i šachista, který sice byl velmi silným velmistrem, ale ani zdaleka ne fenoménem srovnatelným s většinou mistrů světa v šachu od Steinitze po Kasparova.
Seznam mistrů světa
Vedoucí šachoví mistři do roku 1886 (neoficiální mistři světa)
Jméno | Rok | Země |
---|---|---|
Luis Ramirez de Lucena | asi 1490– asi 1530 | Španělsko |
Pedro Damiano | asi 1512–1544 | Portugalsko |
Ruy López de Segura | 1560–1575 | Španělsko |
Leonardo da Cutri | 1575–1587 | Neapolské království |
Paolo Boi | 1587–1598 | Neapolské království |
Alessandro Salvio | 1598–1619 | Neapolské království |
Gioacchino Greco | 1619–1634 | Neapolské království |
Pietro Carrera | 1634–1647 | Neapolské království |
Legall de Kermeur | asi 1730–1747 | Francie |
Francois-André Philidor | 1747–1795 | Francie |
Verdoni | 1795–1804 | Itálie / Francie |
Alexandre Deschapelles | 1804–1821 | Francie |
Louis de la Bourdonnais | 1821–1840 | Francie |
Pierre Charles Fournier de Saint-Amant | 1840–1843 | Francie |
Howard Staunton | 1843–1851 | Anglie |
Adolf Anderssen | 1851–1858 1860–1866 |
Prusko |
Paul Morphy | 1858–1860 | USA |
Wilhelm Steinitz | 1866–1883 | Rakousko-Uhersko |
Johannes Zukertort | 1883–1886 | Velká Británie |
Jednotné mistrovství světa
Pořadí | Roky, kdy byl mistrem světa | Mistr světa | Země |
---|---|---|---|
1. | 1886–1894 | Wilhelm Steinitz (1836–1900)[pozn. 1] | Rakousko-Uhersko / USA |
2. | 1894–1921 | Emanuel Lasker (1868–1941) | Německo |
3. | 1921–1927 | José Raúl Capablanca (1888–1942) | Kuba |
4. | 1927–1935 | Alexandr Aljechin (1892–1946) | Francie |
5. | 1935–1937 | Max Euwe (1901–1981) | Nizozemsko |
1937–1946 | Alexandr Aljechin | Francie | |
6. | 1948–1957 | Michail Botvinnik (1911–1995)[pozn. 2] | SSSR |
7. | 1957–1958 | Vasilij Smyslov (1921–2010) | SSSR |
1958–1960 | Michail Botvinnik | SSSR | |
8. | 1960–1961 | Michail Tal (1936–1992) | SSSR |
1961–1963 | Michail Botvinnik | SSSR | |
9. | 1963–1969 | Tigran Petrosjan (1929–1984) | SSSR |
10. | 1969–1972 | Boris Spasskij (* 1937) | SSSR |
11. | 1972–1975 | Robert J. Fischer (1943–2008) | USA |
12. | 1975–1985 | Anatolij Karpov (* 1951)[pozn. 3] | SSSR |
13. | 1985–1993 | Garri Kasparov (* 1963) | SSSR / Rusko |
Dva konkurenční tituly
V r. 1993 byla založena Asociace šachových profesionálů (PCA), do které vstoupila řada velmistrů, kteří nesouhlasili s praktikami Mezinárodní šachové federace (FIDE). Mnozí šachisté startovali v turnajích obou organizací i v rámci obou organizací bojovali o titul mistra světa.
Pořadí | Roky, kdy byl mistrem světa | Mistr světa FIDE | Země | Pořadí | Mistr světa PCA/Braingames | Země |
---|---|---|---|---|---|---|
1993–1999 | Anatolij Karpov (* 1951) | Rusko | Garri Kasparov (* 1963) | Rusko | ||
1999–2000 | Alexandr Chalifman (* 1966) | Rusko | ||||
2000–2002 | Višvanáthan Ánand (* 1969) | Indie | Vladimir Kramnik (* 1975) | Rusko | ||
2002–2004 | Ruslan Ponomarjov (* 1983) | Ukrajina | ||||
2004–2005 | Rustam Kasimdžanov (* 1979) | Uzbekistán | ||||
2005–2006 | Veselin Topalov (* 1975) | Bulharsko |
Znovusjednocení
Po složitých jednáních se nakonec podařilo obě organizace sjednotit a v říjnu roku 2006 proběhl sjednocovací zápas o titul mistra světa mezi Veselinem Topalovem (FIDE) a Vladimirem Kramnikem, po němž Kramnik oba současně existující tituly sjednotil ve svých rukou.
Pořadí | Roky, kdy byl mistrem světa | Mistr světa | 2. místo |
---|---|---|---|
14. | 2006–2007 | Vladimir Kramnik (* 1975) | Veselin Topalov (2006) |
15. | 2007–2013 | Višvanáthan Ánand (* 1969) | Vladimir Kramnik (2007, 2008) Boris Gelfand (2007, 2012) Veselin Topalov (2010) |
16. | 2013–2023 | Magnus Carlsen (* 1990) | Višvanáthan Ánand (2013, 2014) Sergej Karjakin (2016) Fabiano Caruana (2018) Jan Něpomňaščij (2021) |
17. | od 2023 | Ting Li-žen (*1992) | Jan Něpomňaščij (2023) |
Mistrovství světa v šachu podrobně
Přehled oficiálních zápasů o mistra světa do roku 1937
Turnaj o mistra světa v roce 1948
Aljechinova smrt v roce 1946 prakticky znemožnila pokračovat v předcházející praxi bojů o titul mitra světa. Proto první poválečný kongres FIDE, konaný ve švýcarském Winterthuru, rozhodl o konání turnaje o titul mistra světa, který se uskutečnil roku 1948 v Haagu a v Moskvě.
Hráč | Botvinnik | Smyslov | Keres | Reshevsky | Euwe | Body |
---|---|---|---|---|---|---|
Michail Botvinnik | * * * * * | ½ ½ 1 ½ ½ | 1 1 1 1 0 | 1 ½ 0 1 1 | 1 ½ 1 ½ ½ | 14 |
Vasilij Smyslov | ½ ½ 0 ½ ½ | * * * * * | 0 0 ½ 1 ½ | ½ ½ 1 ½ ½ | 1 1 0 1 1 | 11 |
Paul Keres | 0 0 0 0 1 | 1 1 ½ 0 ½ | * * * * * | 0 ½ 1 0 ½ | 1 ½ 1 1 1 | 10½ |
Samuel Reshevsky | 0 ½ 1 0 0 | ½ ½ 0 ½ ½ | 1 ½ 0 1 ½ | * * * * * | 1 ½ ½ 1 1 | 10½ |
Max Euwe | 0 ½ 0 ½ ½ | 0 0 1 0 0 | 0 ½ 0 0 0 | 0 ½ ½ 0 0 | * * * * * | 4 |
Mistrovství po roce 1948
Rok | Místo, rok a formát mezipásmového turnaje | Postupující z mezipásmového turnaje | Nasazeni do turnaje kandidátů | Systém kandidátského turnaje | Vítěz turnaje kandidátů | Obhájce titulu | Výsledek mistrovství světa |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1948–51 | Saltsjöbaden 1948 20 hráčů, každý s každým jednokolově, 8;se kvalifikuje |
Bronštejn, Szabó, Boleslavskij, Kotov, Lilienthal, Najdorf, Ståhlberg, Flohr, (Bondarevskij) | Smyslov, Keres (Euwe, Reshevsky, Fine) | Budapešť 1950 10 hráčů, každý s každým dvoukolově |
Bronštejn (po play-off zápase proti Boleslavskému) | Botvinnik | Moskva 1950 Remíza 12–12, Botvinnik obhájil titul |
1951–54 | Stockholm 1952 21 hráčů, každý s každým jednokolově, 8 se kvalifikovalo |
Kotov, Taimanov, Petrosjan, Geller, Averbach, Ståhlberg, Szabó, Gligorič | Bronštejn, Boleslavskij, Smyslov, Keres, Najdorf (z minulého tur. Kand.), Reshevsky, Euwe (ze světového šampionátu 1948) | Zurich 1953 15 hráčů, každý s každým dvoukolově |
Smyslov | Botvinnik | Moskva 1954 Remíza 12–12, Botvinnik udržel titul |
1954–57 | Göteborg 1955 21 hráčů, jednokolově každý s každým, 9 se kvalifikovalo |
Bronštejn, Keres, Panno, Petrosjan, Geller, Szabó, Filip, Pilnik, Spasskij | Smyslov | Amsterdam 1956 10 hráčů, dvoukolově každý s každým |
Smyslov | Botvinnik | Moskva 1957 Smyslov vyhrál 12½:9½ |
1958 | odvetný zápas | Botvinnik | Smyslov | Moskva 1958 Botvinnik vyhrál 12½:10½ | |||
1958–60 | Portorož 1958 21 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo |
Tal, Gligorić, Petrosjan, Benko, Ólafsson, Fischer | Smyslov, Keres | Jugoslávie 1959 8 hráčů, čtyřkolově každý s každým |
Tal | Botvinnik | Moskva 1960 Tal vyhrál 12½:8½ |
1961 | odvetný zápas | Botvinnik
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Mistr_světa_v_šachu Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Analytika
Antropológia Aplikované vedy Bibliometria Dejiny vedy Encyklopédie Filozofia vedy Forenzné vedy Humanitné vedy Knižničná veda Kryogenika Kryptológia Kulturológia Literárna veda Medzidisciplinárne oblasti Metódy kvantitatívnej analýzy Metavedy Metodika Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok. www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk |