Mikuláš Sarkander (kolem 1570 Skočov – 29. listopadu 1622 Olomouc) byl slezský římskokatolický duchovní, opavský inkvizitor, kanovník olomoucký, olomoucký a štrasburský, odpůrce českého stavovského povstání a bratr sv. Jana Sarkandra.

Původ

Narodil se do slezské rodiny Řehoře Matěje Sarkandra Heleny Gurecké z Kornic. Měl bratry Václava, Pavla, Jana a nevlastního bratra Matouše, jenž byl z matčiného prvního manželství.

Když otec zemřel, přestěhovala se matka s rodinou do Příbora, kde žil její první syn z prvního manželství Matouš Vlčnovský.^[1]

Život

Nejprve studoval v Olomouci na jezuitské škole, kde byl imatrikulován roku 1590 a za šest byl ustanoven zámeckým kaplanem u Ladislava Berky z Dubé ve Velkém Meziříčí. V českých zemích se tou dobou rozšiřovaly bludy Martina Luthera a Sarkander se snažil zdejší obyvatele vrátit ke katolické víře.

Kardinál Dietrichstein poslal dne 1. ledna 1608 Mikuláše do vojensky obsazené Opavy k předsevzetí děkanství a k provedení protireformačních opatření. Sarkandrovi bylo též slíbeno kanovnictví olomoucké, ale pod podmínkou, že v Opavě bude složit tři roky.

Mikuláš Sarkander se pak ihned ujal svého inkvizičního pověření a nechal z Opavy vypovědět všecky reformované kazatele. Přivolal si také Tovaryšstvo Ježíšovo a svého bratra sv. Jana, aby společně nadále obraceli lid na katolickou víru.

Mikuláš Sarkander plánoval spiknutí s vojenským zásahem proti Opavě a stavům. Jeho plány však byly odhaleny a Sarkander byl označen za vlastizrádce. Postavil se proti němu hlavně Václav Bítovský z Bítova, který se podílel na smrti jeho bratra. Za pomoci Rudolfa II. se mu ale podařilo utéci za hranice, kde mu byl Leopoldem Pasovským udělen štrasburský kanonikát s farou v Nové Vsi. Teprve po bitvě na Bílé Hoře se mohl vrátit zpět na Moravu, kde se roku 1620 stal kanovníkem olomouckým.

Zemřel roku 1622.^[2]

Odkazy

Reference

Literatura

• ŠUMŠAL, Jaroslav. Rubín Moravy, blahoslavený Jan Sarkander, kněz mučedník. Olomouc: Edice Krystal, 1934. Dostupné online. S. 12–46. 

Externí odkazy

• Životopis bratra Jana v knize Aloise Pozbyla Naši miláčkové, obrázkový život světců na Moravě zvláště ctěných na straně 200