A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
JUDr. Mikołaj Zyblikiewicz | |
---|---|
Mikołaj Zyblikiewicz | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1861 – 1865 | |
Ve funkci: 1867 – 1874 | |
Poslanec Haličského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1861 – ??? | |
Maršálek Haličského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1881 – 1886 | |
Starosta Krakova | |
Ve funkci: 1874 – 1881 | |
Narození | 28. listopadu 1823 Staremiasto u Sambiru Rakouské císařství |
Úmrtí | 16. května 1887 Krakov Rakousko-Uhersko |
Příčina úmrtí | zápal plic |
Místo pohřbení | Rakowický hřbitov |
Alma mater | Lvovská univerzita Jagellonská univerzita |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mikołaj Zyblikiewicz (28. listopadu 1823 Staremiasto u Sambiru – 16. května 1887 Krakov[1]) byl rakouský politik polské národnosti z Haliče, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady, starosta Krakova a maršálek (předseda) Haličského zemského sněmu.
Biografie
Ač se hlásil k polskému národnímu hnutí a polské národnosti, pocházel z měšťanské řeckokatolické rodiny rusínského (ukrajinského původu) z východní Haliče. Gymnázium vychodil v Sambiru, pak studoval na Lvovské univerzitě a od roku 1848 působil jako učitel. Během revolučního roku 1848 byl politicky aktivní. Zásadně vystupoval proti svolání stavovského sněmu v Lvově a místo toto požadoval svolání reprezentativního zemského sněmu. Na podzim 1848 byl jmenován profesorem světových dějin na gymnáziu v Tarnowě. Již v roce 1849 při zavedení německého vyučovacího jazyka na tomto ústavu byl ale propuštěn a zcela opustil státní školství. Profesně se pak věnoval advokacii, když roku 1851 v Krakově na Jagellonské univerzitě získal titul doktora práv. Roku 1855 si v tomto městě otevřel vlastní advokátní kancelář. Upozornil na sebe roku 1857, když při projednávání jedné své kauzy neúspěšně prosazoval, aby závěrečná řeč soudu byla pronesena v polštině.[1][2]
Po obnovení ústavní vlády se zapojil i do politiky. Od března 1861 byl poslancem Haličského zemského sněmu za velkostatkářskou kurii.[2] Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Halič (kurie velkostatkářská). 11. května 1861 složil slib.[3] K roku 1861 se uvádí jako advokát, bytem v Krakově.[4] Zemský sněm ho do Říšské rady delegoval opět roku 1867 nyní za městskou kurii. 11. prosince 1869 po znovuzvolení opětovně složil slib. Znovu se poslancem Říšské rady stal roku 1870 a 1871. Jeho mandát ovšem byl na základě dlouhodobé absence prohlášen 21. dubna 1873 za zaniklý.[3] Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, nyní za městskou kurii, obvod Krakov. Rezignaci na mandát oznámil na schůzi 20. října 1874.[3] V doplňovacích volbách pak místo něj do parlamentu nastoupil Andrzej Rydzowski.[5]
Na haličském sněmu i ve vídeňském parlamentu vystupoval jen zřídka, v podstatných jednacích bodech. Významná byla jeho řeč ve Vídni 26. února 1862, kterou zaregistroval vídeňský tisk. V letech 1863–1864 opakovaně komentoval polské protiruské tzv. lednové povstání, třebaže sám nebyl přímo součástí povstaleckého vedení. Později se zaměřoval na hospodářské otázky. Působil jako stálý zpravodaj haličského rozpočtového výboru. V roce 1880 usedl na post maršálka Haličského zemského sněmu (předseda zemského sněmu a nejvyšší představitel zemské samosprávy, v některých jiných zemích monarchie byl tento úřad nazýván zemským hejtmanem). Prosadil zřízení zemské banky, regulaci řek a další hospodářské změny. Dařilo se mu, i díky svému původu, vyvažovat polské a rusínské zájmy v rámci Haliče. Sám se označoval za „Rusína rodem, původem a vírou, Poláka duchem a citem.“[1]
V roce 1874 se stal starostou Krakova. Za jeho úřadování nastal další rozvoj města, které v roce 1880 navštívil císař František Josef I..[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 60. Wien: , 1891. Dostupné online. Kapitola Zyblikiewicz, Nicolaus, s. 350. (německy)
- ↑ a b Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Zyblikiewicz (Nicolaus), s. 161. (německy)
- ↑ a b c Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&size=45&page=153
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=3337
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikołaj Zyblikiewicz na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk