A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Michel Lambeth | |
---|---|
Narození | 21. dubna 1923 Toronto |
Úmrtí | 9. dubna 1977 (ve věku 53 let) |
Povolání | fotograf |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Michel Lambeth (21. dubna 1923, Toronto – 9. dubna 1977) byl kanadský fotograf. V 50. letech provedl hloubkovou fotografickou studii Toronta a v 60. letech byl jedním z předních fotožurnalistů v zemi.
Životopis
Thomas Henry Lambeth se narodil v Torontu v roce 1923.[1][2] Po službě v kanadských ozbrojených silách (1941–1944) studoval umění v Londýně a Paříži (kde si změnil jméno na „Michel“).[2] V roce 1952 se vrátil do Kanady jako umělec s manželkou a dosud neurčenou cestou umělecké tvorby. Pracoval jako úředník na radnici v Torontu a v noci experimentoval s filmem.[3]
V roce 1955 začal fotografovat fotoaparátem Rolleiflex (čtvercový formát 2¼), inspirován torontskými čtvrtěmi Kensington a St. Lawrence Market, zahájil intenzivní studium pulzujícího pouličního života Toronta.[2] V letech 1956 až 1958 pracoval s fotoaparátem Leica (kinofilm 35 mm).[2] Jeho hrdiny ve fotografii byli osobnosti jako Henri Cartier-Bresson nebo Brassai a stejně jako oni se snažil ve svých objektech prostřednictvím fotoaparátu zachycovat „rozhodující okamžik“ (jak jej Cartier-Bresson nazval ve své přelomové knize z roku 1952, The Decisive Moment).[4] Podle zdrojů byla jeho fotografická tvorba popisována v evropském stylu, zprostředkovávající příběh lidského zájmu, soucitně zobrazený a vyprávěný.[5]
V roce 1972 řekl o své práci:
„Po šesti letech v Evropě mě návrat do Kanady vrátil zpět do ulic Toronta, kde jsem vyrůstal. První obrázky byly extrémně nostalgické. Fotografoval jsem děti a vnoučata Makedonců, Řeků, Angličanů, Irů, Skotů, kteří přišli do Toronta – stejně jako můj otec – kolem roku 1910. Fotografoval jsem lidi mně rovné, jako by jednoho dne náhle zmizeli – jako jsem na chvíli já – do války v Evropě nebo jinam.“[3]
Zároveň pokračoval v psaní beletrie. V roce 1959 se stal fotografem na plný úvazek na volné noze.[2] Jeho fotografie byly publikovány v magazínech Life, Star Weekly a Maclean's, stejně jako se stal recenzentem časopisů a fotografoval Isaacs Group, umělce přidružené k Isaacs Gallery.
V letech 1962 až 1964 fotografoval komunitu farnosti St. Nil, Gaspé, Quebec, pro Star Weekly, který jej však nezveřejnil (negativy později získala divize Still Photography Division National Film Board).[2] V roce 1965 měl Lambeth samostatnou výstavu v Isaacs Gallery.[2] V roce 1967 vydal sbírku historických fotografií, které se ukázaly být dílem fotografa města Toronto Arthura Gosse v jeho knize Made in Canada. V roce 1968, ačkoli Star Weekly přestal vycházet, jeho práce byla zařazena na skupinové výstavy v USA a Francii a v roce 1969 měl samostatnou výstavu v National Film Board (dnes Kanadský fotografický institut v Národní kanadské galerii).[2]
V roce 1972 zareagoval na angažování amerického hlavního kurátora v Ontarijské umělecké galerii a spolu s dalšími se připoutal řetězem k nábytku v prostorách galerie, aby získal pozornost médií. V roce 1973 pracoval pro Toronto Free Theatre jako přidružený umělec, ale honorář byl skromný.[2] Pokračoval ve své angažovanosti v kulturní politice, často proti Ontarijské umělecké galerii, protestoval proti Henry Moore Sculpture Centre a fotografické výstavě organizované oddělením Extension, stejně jako protestoval proti projektu Bicentennial National Film Board.[2] V roce 1976 zjistil, že nemůže najít práci a odešel na sociální pomoc.[2]
Dědictví
Lambeth zemřel v roce 1977 a zanechal po sobě archiv „tisíců negativů“.[1]
Po jeho smrti uspořádala galerie National Film Board v Ottawě poctu jeho práci.[1][6] Zápis v The Ottawa Citizen nazval Lambetha „nezávislým fotografem v Kanadě předtím, než to bylo přijatelné nebo dokonce úctyhodné“.[6] Ottawa Journal napsal, že „Lambeth vytvořil citlivý sociální dokument o životech lidí z dělnické třídy, odhalující jejich vnitřní sílu a důstojnost“.[1]
Kanadská knihovna a archivy uspořádaly v roce 1986 velkou retrospektivní výstavu Michel Lambeth: Fotograf, kurátorem byl Michael Torosian.[7] U příležitosti výstavy vydal v roce 1987 Michael Torosian limitovanou edici knihy Michel Lambeth: The Confessions of a Tree Taster (Vyznání ochutnávače stromů), Lambethovy vzpomínky na jeho mládí, jeho objevování Evropy, lásky a umění. V roce 1989 Maia-Mari Sutnik pro Ontarijskou uměleckou galerii připravila velký přehled jeho díla a také doprovodný katalog Michel Lambeth: Fotograf s poctami od malíře Johna Boylea, básníka Jamese Reaneyho, filmařky Joyce Wielandové nebo obchodníka s uměním Avroma Isaacse. Na oslavu klíčové role Isaacs Gallery a umělců spojených s Avromem Isaacsem a jako součást větší výstavy s názvem Isaacs Seen sestávající ze čtyř poct Isaacsovi ve spolupráci s Torontskou univerzitu Art Centre, Hart House (Justina M. Barnicke Art Gallery) a Textile Museum of Canada, Art Gallery of Ontario udělala v roce 2005 doplňkovou výstavu pro dvě osoby s názvem Isaacs Seen: Two on the Scene Michela Lambetha a Tessa Taconise.[8]
V roce 2014 vydala Kanadská pošta sedm poštovních známek na poctu mistrům fotografie. Mezi nimi byla fotografie Michela Lambetha z klášterní školy svatého Josefa pořízená v roce 1960.[9]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michel Lambeth na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d OXORN, Pearl. Photographer's subjects memorable on account of their ordinariness. The Ottawa Journal. 1979-01-20, s. 34. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k Michel Lambeth, Photographer, Chronology . Art Gallery of Ontario, 1998-1999, CCCA, Concordia . Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-28. (anglicky)
- ↑ a b CREAN, Susan. Michel Lambeth 1923-1977 Michel Lambeth's Toronto . Susan Crean . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Michel Lambeth: Photographer . Library and Archives Canada, 1986 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LANGFORD, Martha, Foss, Brian, Paikowsky, Sandra, Whitelaw, Anne (eds.). The Visual Arts in Canada: The Twentieth Century. Canada: Oxford, 2010. Dostupné online. Kapitola A Short History of Photography, 1900-2000, s. 283.
- ↑ a b FULFORD, Robert. Neglected artist given due tribute. The Ottawa Citizen. 1979-01-17, s. 50. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ BAELE, Nancy. In search of truth with a camera. The Ottawa Citizen. 1986-07-17, s. 81. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ Isaacs Seen: Two on the Scene . Art Gallery of Ontario . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EVERETT-GREEN, Robert. Stamps to write home about: New stamps honour the work of Canadian photographers . Globe and Mail, August 7, 2014 . Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- COUSINEAU-LEVINE, Penny. Faking Death: Canadian Art Photography and the Canadian Imagination. Montreal: McGill-Queen's University Press, 2004. Dostupné online.
Související články
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk