Mezinárodní trestní soud

Mezinárodní trestní soud
	logo soudu
	Sídlo MTS v Haagu (od roku 2015)
Vznik	1. července 2002
Sídlo	Oude Waalsdorperweg 10, Haag, Nizozemsko
Souřadnice	52°6′20″ s. š., 4°19′4″ v. d.
Úřední jazyk	angličtina a francouzština
Členové	124 (2023)
Předseda	Tomoko Akaneová (od 2024)
Ocenění	Medaile cti Daga Hammarskjölda (2013)
Oficiální web	icc-cpi.int a www.icc-cpi.int/fr
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezinárodní trestní soud (MTS; anglicky International Criminal Court (ICC)) vznikl roku 2002 jako stálý soudní dvůr, který má stíhat osoby zodpovědné za zločin genocidy, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a od roku 2010 definovaný zločin agrese.^[1] Sídlo má v nizozemském Haagu, stejně jako Mezinárodní soudní dvůr.

Vznik

Mezinárodní trestní soud, o jehož vzniku se vedly diskuse již před 2. světovou válkou (rumunský profesor Vespasian Pella; vznik stálého mezinárodního trestního soudu předvídala rovněž Úmluva o zabránění terorismu z roku 1937 – ratifikována však byla pouze Indií, a nikdy nevstoupila v platnost), vznikl jako reakce zkušenosti s fungováním ad hoc tribunálů, jakými jsou Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (1993) nebo Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu (1994).

Na popud OSN byl 17. července 1998 na mezinárodní konferenci v Itálii přijat Římský statut Mezinárodního trestního soudu (Rome Statute of the International Criminal Court). Poměr hlasů byl 120 pro ku 7 proti, hlasování se zdrželo 21 delegátů. Proti byly USA, Izrael, Čína, Irák, Katar, Libye a Jemen. Spojené státy (v době, kdy byl prezidentem Bill Clinton) smlouvu podepsaly, ale už ji neratifikovaly. George W. Bush po nástupu do úřadu v roce 2001 odvolal i její podpis.

Požadovaný počet šedesáti ratifikací dosáhl Statut 11. dubna 2002, čímž vstoupil v platnost. K 1. lednu 2006 počet ratifikací dosáhl už 100. Oficiální vznik soudu je 1. července 2002, což je také datum, od kterého se počítá jeho působnost (stíhání a trestání zločinů spáchaných před tímto datem není tedy v pravomoci Mezinárodního trestního soudu, a mohou být na mezinárodní úrovni postihovány zřizováním ad hoc mezinárodních trestních soudů či tribunálů – např. Zvláštní soud pro Sierru Leone; vznik Mezinárodního trestního soudu rovněž nevylučuje pravomoc Rady bezpečnosti OSN zřizovat v budoucnu další ad hoc tribunály).

Česká republika Statut podepsala 13. dubna 1999. V roce 2008 vyslovil parlament souhlas s ratifikací^[2] prezident pak smlouvu po váhání podepsal 8. července 2009.^[3]

Rozhodování soudu je často pod politickým tlakem, zejména pokud jsou z válečných zločinů obviněni vysocí státní činitelé, např. súdánský prezident Umar al-Bašír nebo keňský prezident Uhuru Kenyatta. Některé státy neuznávají autoritu Mezinárodního trestního soudu, např. USA, Rusko, Čína nebo Izrael. Např. v roce 2019 USA zavedly vízová omezení pro členy soudu, aby chránily své občany a občany spojeneckých států před stíháním za působení v Afghánistánu.^[4]^[5]

Ruský pokus o infiltraci soudu

V červnu 2022 oznámila nizozemská rozvědka AIVD, že odhalila ruského špiona, který se jako stážista s falešnými doklady pokoušel infiltrovat do ICC. Sergej Čerkasov vystupoval jako brazilský státní příslušník Viktor Muller Ferreira. Byl zadržen na nizozemském letišti, prohlášen za nežádoucího a odeslán nejbližším letem zpět do Brazílie, kde čeká na soudní proces. Podle šéfa nizozemské tajné služby Erika Akerbooma se Rusko snaží získat nezákonný přístup k informacím v rámci Mezinárodního trestního soudu, který mimo jiné vyšetřuje zločiny spáchané během ruské invaze na Ukrajinu. Rozvědka to vyhodnotila jako hrozbu na vysoké úrovni.^[6]

Vyšetřování a trestní řízení

Probíhající vyšetřování

Seznam aktivních vyšetřování^[7]
Případ	Vyšetřované konflikty	Předkladatel	Datum předložení	Období předběžného vyšetřování	Datum zahájení vyšetřování	Aktuální stav
Konžská demokratická republika I	Druhá válka v Kongu, Konflikt v Kivu	Konžská demokratická republika	19. dubna 2004	od 16. července 2003	23. června 2004	1. fáze vyšetřování
Pobřeží slonoviny	Druhá občanská válka v Pobřeží slonoviny	—	—	od 1. října 2003	3. října 2011	1. fáze vyšetřování
Dárfúr, Súdán	Konflikt v Dárfúru	Rada bezpečnosti OSN	31. března 2005	od 1. dubna 2005	6. června 2005	1. fáze vyšetřování
Afghánistán	Válka v Afghánistánu (2001–2021)	—	—	od roku 2007	5. března 2020	1. fáze vyšetřování
Libye	První občanská válka v Libyi, Druhá občanská válka v Libyi	Rada bezpečnosti OSN	26. února 2011	od 28. února 2011	3. března 2011	1. fáze vyšetřování
Mali	Válka v Mali	Mali	18. července 2012	od 18. července 2012	16. ledna 2013	1. fáze vyšetřování
Ukrajina	Euromajdan, Rusko-ukrajinská válka, Ruská invaze na Ukrajinu	Albánie a další.	2. března 2022	od 25. dubna 2014	2 března 2022	1. fáze vyšetřování
Palestina	Operace Ochranné ostří, Válka Izraele s Hamásem (2023–2024), Hamás	Stát Palestina	22. května 2018	od 16. ledna 2015	3. března 2021	1. fáze vyšetřování
Burundi	Násilné střety v Burundi (2015–2018)	—	—	od 25. dubna 2016	25. října 2017	1. fáze vyšetřování
Filipíny	Násilí během tzv. války proti drogám (2011–2019)	—	—	od 8. února 2018	15. září 2021	1. fáze vyšetřování
Venezuela	Násilí během vlády Nicoláse Madura	Argentina a další	27. září 2018	od 8. února 2018	3. listopadu 2021	1. fáze vyšetřování
Bangladéš/Myanmar	Genocida Rohingů	—	—	od 18. září 2018	14. listopadu 2019	1. fáze vyšetřování

Stav k 27. 4. 2024

Ukončená vyšetřování

Seznam uzavřených vyšetřování
Případ	Vyšetřované konflikty	Předkladatel	Datum předložení	Období předběžného vyšetřování	Datum zahájení vyšetřování	Datum ukončení vyšetřování
Gruzie	Válka v Jižní Osetii (2008)	—	—	od 20. srpna 2008	27. ledna 2016	16. prosince 2022
Středoafrická republika I	Boje povstalců a vládních vojsk z let 2002 až 2003	Středoafrická republika	7. ledna 2005	od 7. ledna 2005	22. května 2007	16. prosince 2022
Středoafrická republika II	Občanská válka ve Středoafrické republice	Středoafrická republika	30. května 2014	od 7. února 2014	24. září 2014	16. prosince 2022
Keňa	Povolební násilí po zvolení prezidenta Mwaie Kibakiho	—	—	od 5. února 2008	31. března 2010	27. listopadu 2023
Uganda	Boží armáda odporu	Uganda	16. prosince 2003	od 16. prosince 2003	29. července 2004	1. prosince 2023

Stav k 27. 4. 2024

Rozsudky

Rozsudky soudu
Případ	Počet obviněných	Odsouzení	Osvobození	Ostatní
Konžská demokratická republika I	6	Germain Katanga (12 let), Thomas Lubanga Dyilo (14 let), Bosco Ntaganda (30 let)	Mathieu Ngudjolo Chui, Callixte Mbarushimana	Sylvestre Mudacumura (zemřel před vynesením rozsudku)
Uganda	5	Dominic Ongwen (25 let)	—	Raska Lukwiya, Vincent Otti, Okot Odhiambo (zemřeli před vynesením rozsudku) Joseph Kony (skrývá se)
Středoafrická republika I	5	Aimé Kilolo Musamba, Jean-Pierre Bemba Gombo, Jean-Jacques Mangenda Kabongo, Fidèle Babala Wandu, Narcisse Arido	—	—
Dárfúr, Súdán	7	—	Bahr Idriss Abu Garda	Saleh Jerbo (zemřel před vynesením rozsudku)
Keňa	9	—	Henry Kosgey, Francis Muthaura, Mohammed Hussein Ali, Uhuru Kenyatta, William Ruto, Joshua Arap Sang	Walter Barasa, Philip Bett (skrývají se) Paul Gicheru (zemřel před vynesením rozsudku)
Libye	5	—	Abdullah Senussi	Muammar Kaddáfí, Tohami Khaled, Mahmoud al-Werfalli (zemřeli před vynesením rozsudku) Sajf al-Islám Kaddáfí (skrývá se)
Pobřeží slonoviny	3	—	Charles Blé Goudé, Laurent Gbagbo, Simone Gbagbo	—
Mali	2	Ahmad al-Faqi al-Mahdi	—	al-Hassan Ag Abdoul Aziz (ve vazbě, soud probíhá)
Středoafrická republika II	5	—	Maxime Jeoffroy Eli Mokom Gawaka	Alfred Yekatom, Patrice-Edouard Ngaïssona, Mahamat Said Abdel Kani (ve vazbě) Noureddine Adam (skrývá se)
Gruzie	3	—	—	Mikhail Mindzaev, Gamlet Guchmazov, David Sanakoev (skrývají se)
Ukrajina	4	—	—	Vladimir Putin, Marija Lvovová-Bělovová, Viktor Sokolov, Sergej Kobylaš (skrývají se)

Stav k 27. 4. 2024

Odkazy

Reference

↑ Rome Statute Art. 5
↑ ,Sněmovna po letech váhání uznala mezinárodní trestní soud. iHNed.cz, 29. října 2008.
↑ Klaus podepsal smlouvu o přistoupení k trestnímu soudu. aktuálně.cz, 8. července 2009.
↑ KOTALÍK, Jakub. Velmoci brání potrestání válečných zločinců, tvrdí soudce Fremr. Novinky.cz . Borgis, 2020-02-09 . Dostupné online.
↑ ČTK. USA omezí víza členům Mezinárodního trestního soudu, aby nemohli vyšetřovat válečné zločiny v Afghánistánu. iROZHLAS . Český rozhlas, 15. března 2019 . Dostupné online.
↑ ČTK. Ruský agent se chtěl infiltrovat do Mezinárodního trestního soudu, vydával se za Brazilce. iROZHLAS . Český rozhlas, 2022-06-14 . Dostupné online.
↑ ICC: Situations under investigations. www.icc-cpi.int/ . 2024-04-27 . Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mezinárodní trestní soud na Wikimedia Commons
Oficiální stránky

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Mezinárodní_trestní_soud
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] Rome Statute Art. 5

[2] ,Sněmovna po letech váhání uznala mezinárodní trestní soud. iHNed.cz, 29. října 2008.

[3] Klaus podepsal smlouvu o přistoupení k trestnímu soudu. aktuálně.cz, 8. července 2009.

[Fremer-4] KOTALÍK, Jakub. Velmoci brání potrestání válečných zločinců, tvrdí soudce Fremr. Novinky.cz . Borgis, 2020-02-09 . Dostupné online.

[rozhlas2019-5] ČTK. USA omezí víza členům Mezinárodního trestního soudu, aby nemohli vyšetřovat válečné zločiny v Afghánistánu. iROZHLAS . Český rozhlas, 15. března 2019 . Dostupné online.

[6] ČTK. Ruský agent se chtěl infiltrovat do Mezinárodního trestního soudu, vydával se za Brazilce. iROZHLAS . Český rozhlas, 2022-06-14 . Dostupné online.

[7] ICC: Situations under investigations. www.icc-cpi.int/ . 2024-04-27 . Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Organizace spojených národů

Systém OSN	Členské státy • Pozorovatelé • Valné shromáždění • Rada bezpečnosti • Ekonomická a sociální rada • Sekretariát (Generální tajemník) • Poručenská rada • Mezinárodní soudní dvůr

Hlavní sídla	New York • Ženeva • Nairobi • Vídeň

Programy, fondy a agentury	FAO • ICAO • ILO • IPBES • IPCC • MAAE • UNIDO • ITU • UNAIDS • SCSL • UNCTAD • UNCITRAL • UNDCP • UNDP • UNEP • UNESCO • UNODC • UNFIP • UNIFEM • UNFPA • OHCHR • UNHCR • UNHRC • HABITAT • UNICEF • UNRWA • UPU • WFP • WHO • WMO

Rezoluce	Valné shromáždění (Všeobecná deklarace lidských práv) • Rada bezpečnosti

Související témata	Společnost národů • Dějiny OSN • Vlajka OSN • Charta Spojených národů • Mezinárodní trestní soud • OPCW • Mírové mise OSN • Den Spojených národů • Den lidských práv

Kategorie

Mezinárodní humanitární právo

Prameny mezinárodního práva	Haagské úmluvy • Ženevské úmluvy • Briandův–Kelloggův pakt • Londýnská dohoda o stíhání a potrestání hlavních válečných zločinců Osy • Charta Spojených národů • Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia • Římský statut • Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání • Mezinárodní úmluva o ochraně všech osob před nuceným zmizením

Zločiny podle mezinárodního trestního práva	Zločin proti míru • Zločin agrese • Válečný zločin • Zločin proti lidskosti • Genocida • Apartheid • Otrokářství • Pirátství • Mučení

Mezinárodní trestní soudy	Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku • Mezinárodní vojenský tribunál pro Dálný východ • Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii • Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu • Mezinárodní trestní soud

Pojmy válečného práva	Mezinárodní trestní právo • Ius in bello • Ius ad bellum • Civilista • Kombatant • Velitelská odpovědnost • Nadřízené rozkazy • Vyhlášení války • Válečný stav • Ochranné znaky