A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Mezinárodní trestní soud | |
---|---|
logo soudu | |
Sídlo MTS v Haagu (od roku 2015) | |
Vznik | 1. července 2002 |
Sídlo | Oude Waalsdorperweg 10, Haag, Nizozemsko |
Souřadnice | 52°6′20″ s. š., 4°19′4″ v. d. |
Úřední jazyk | angličtina a francouzština |
Členové | 124 (2023) |
Předseda | Tomoko Akaneová (od 2024) |
Ocenění | Medaile cti Daga Hammarskjölda (2013) |
Oficiální web | icc-cpi |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mezinárodní trestní soud (MTS; anglicky International Criminal Court (ICC)) vznikl roku 2002 jako stálý soudní dvůr, který má stíhat osoby zodpovědné za zločin genocidy, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a od roku 2010 definovaný zločin agrese.[1] Sídlo má v nizozemském Haagu, stejně jako Mezinárodní soudní dvůr.
Vznik
Mezinárodní trestní soud, o jehož vzniku se vedly diskuse již před 2. světovou válkou (rumunský profesor Vespasian Pella; vznik stálého mezinárodního trestního soudu předvídala rovněž Úmluva o zabránění terorismu z roku 1937 – ratifikována však byla pouze Indií, a nikdy nevstoupila v platnost), vznikl jako reakce zkušenosti s fungováním ad hoc tribunálů, jakými jsou Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (1993) nebo Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu (1994).
Na popud OSN byl 17. července 1998 na mezinárodní konferenci v Itálii přijat Římský statut Mezinárodního trestního soudu (Rome Statute of the International Criminal Court). Poměr hlasů byl 120 pro ku 7 proti, hlasování se zdrželo 21 delegátů. Proti byly USA, Izrael, Čína, Irák, Katar, Libye a Jemen. Spojené státy (v době, kdy byl prezidentem Bill Clinton) smlouvu podepsaly, ale už ji neratifikovaly. George W. Bush po nástupu do úřadu v roce 2001 odvolal i její podpis.
Požadovaný počet šedesáti ratifikací dosáhl Statut 11. dubna 2002, čímž vstoupil v platnost. K 1. lednu 2006 počet ratifikací dosáhl už 100. Oficiální vznik soudu je 1. července 2002, což je také datum, od kterého se počítá jeho působnost (stíhání a trestání zločinů spáchaných před tímto datem není tedy v pravomoci Mezinárodního trestního soudu, a mohou být na mezinárodní úrovni postihovány zřizováním ad hoc mezinárodních trestních soudů či tribunálů – např. Zvláštní soud pro Sierru Leone; vznik Mezinárodního trestního soudu rovněž nevylučuje pravomoc Rady bezpečnosti OSN zřizovat v budoucnu další ad hoc tribunály).
Česká republika Statut podepsala 13. dubna 1999. V roce 2008 vyslovil parlament souhlas s ratifikací[2] prezident pak smlouvu po váhání podepsal 8. července 2009.[3]
Rozhodování soudu je často pod politickým tlakem, zejména pokud jsou z válečných zločinů obviněni vysocí státní činitelé, např. súdánský prezident Umar al-Bašír nebo keňský prezident Uhuru Kenyatta. Některé státy neuznávají autoritu Mezinárodního trestního soudu, např. USA, Rusko, Čína nebo Izrael. Např. v roce 2019 USA zavedly vízová omezení pro členy soudu, aby chránily své občany a občany spojeneckých států před stíháním za působení v Afghánistánu.[4][5]
Ruský pokus o infiltraci soudu
V červnu 2022 oznámila nizozemská rozvědka AIVD, že odhalila ruského špiona, který se jako stážista s falešnými doklady pokoušel infiltrovat do ICC. Sergej Čerkasov vystupoval jako brazilský státní příslušník Viktor Muller Ferreira. Byl zadržen na nizozemském letišti, prohlášen za nežádoucího a odeslán nejbližším letem zpět do Brazílie, kde čeká na soudní proces. Podle šéfa nizozemské tajné služby Erika Akerbooma se Rusko snaží získat nezákonný přístup k informacím v rámci Mezinárodního trestního soudu, který mimo jiné vyšetřuje zločiny spáchané během ruské invaze na Ukrajinu. Rozvědka to vyhodnotila jako hrozbu na vysoké úrovni.[6]
Struktura soudu
Mezinárodní trestní soud se skládá ze čtyř orgánů, jimiž jsou předsednictvo a tři oddělení či úseky (odvolací, soudní a vyšetřovací úsek), úřad prokurátora a soudní kancelář. Soud musí mít minimálně 18 soudců. Mezi soudci nemůže být více než jeden občan téhož státu.[7]
Úřad prokurátora je nezávislý a oddělený orgán Soudu, který odpovídá za přijímání oznámení a podložených informací o zločinech spadajících do jurisdikce ICC, jejich prověření a vedení vyšetřování a stíhání před soudem. Prokurátoři mohou být zvoleni pouze na jedno funkční období v délce 9 let.[7]
Dalším orgánem ICC je Kancelář, která odpovídá za tu stránku správy a služeb soudu, která se netýká přímo jeho soudních funkcí. Kancelář soudu vede tajemník, který je hlavním správním úředníkem soudu.[7]
Předsednictvo
Předsednictvo Mezinárodního trestního soudu je orgánem odpovědným za řádnou správu soudu (kromě úřadu státního zástupce).
Předsednictvo organizuje práci soudních oddělení. Má také určité povinnosti v oblasti vnějších vztahů, jako je vyjednávání dohod jménem soudu a podpora veřejného povědomí a porozumění této instituci.
Předseda | 1. místopředseda | 2. místopředseda | |||
Funkční období | Osoba | Funkční období | Osoba | Funkční období | Osoba |
2003–2006 | Philippe Kirsch | 2003–2006 | Akua Kuenyehia[8] | 2003–2006 | Elizabeth Odio Benito[9] |
2006–2009 | 2006–2009 | 2006–2009 | René Blattmann[10] | ||
2009–2012 | Song Sang-hyun[11] | 2009–2012 | Fatoumata Dembele Diarra[12] | 2009–2012 | Hans-Peter Kaul[13] |
2012–2015 | 2012–2015 | Sanji Mmasenono Monageng[14] | 2012–2015 | Cuno Tarfusser[14] | |
2015–2018 | Silvia Fernández de Gurmendi[15] | 2015–2018 | Joyce Aluoch[15] | 2015–2018 | Kuniko Ozaki |
2018–2021 | Chile Eboe-Osuji[16] | 2018–2021 | Robert Fremr[16] | 2018–2021 | Marc Perrin de Brichambaut |
2021–2024 | Piotr Hofmański[17] | 2021–2024 | Luz del Carmen Ibáñez Carranza[17] | 2021–2024 | Antoine Kesia-Mbe Mindua[17] |
2024–... | Tomoko Akane[18] | 2024–... | Rosario Salvatore Aitala[18] | 2024–... | Reine Alapini-Gansou[18] |
Prokuratura
Prokurátor Mezinárodního trestního soudu je úředník Mezinárodního trestního soudu, jehož povinnosti zahrnují vyšetřování a stíhání zločinů spadajících pod jurisdikci Mezinárodního trestního soudu, konkrétně genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, jakož i zločinu agrese.
Jméno | Země | Datum zvolení | Datum nástupu do funkce | Datum skončení výkonu funkce |
---|---|---|---|---|
Luis Moreno Ocampo | Argentina | 21. dubna 2003 | 16. června 2003 | 15. června 2012 |
Fatou Bensouda | Gambie | 12. prosince 2012 | 16. června 2012 | 15. června 2021 |
Karim A. A. Khan | Spojené království | 12. února 2021 | 16. června 2021 | 15. června 2030 |
Vyšetřování a trestní řízení
Probíhající vyšetřování
Případ | Vyšetřované konflikty | Předkladatel | Datum předložení | Období předběžného vyšetřování | Datum zahájení vyšetřování | Aktuální stav |
---|---|---|---|---|---|---|
Konžská demokratická republika I | Druhá válka v Kongu, Konflikt v Kivu |
Konžská demokratická republika | 19. dubna 2004 | od 16. července 2003 | 23. června 2004 | 1. fáze vyšetřování |
Pobřeží slonoviny | Druhá občanská válka v Pobřeží slonoviny | — | — | od 1. října 2003 | 3. října 2011 | 1. fáze vyšetřování |
Dárfúr, Súdán | Konflikt v Dárfúru | Rada bezpečnosti OSN | 31. března 2005 | od 1. dubna 2005 | 6. června 2005 | 1. fáze vyšetřování |
Afghánistán | Válka v Afghánistánu (2001–2021) | — | — | od roku 2007 | 5. března 2020 | 1. fáze vyšetřování |
Libye | První občanská válka v Libyi, Druhá občanská válka v Libyi |
Rada bezpečnosti OSN | 26. února 2011 | od 28. února 2011 | 3. března 2011 | 1. fáze vyšetřování |
Mali | Válka v Mali | Mali | 18. července 2012 | od 18. července 2012 | 16. ledna 2013 | 1. fáze vyšetřování |
Ukrajina | Euromajdan, Rusko-ukrajinská válka, Ruská invaze na Ukrajinu |
Albánie a další. | 2. března 2022 | od 25. dubna 2014 | 2 března 2022 | 1. fáze vyšetřování |
Palestina | Operace Ochranné ostří, Válka Izraele s Hamásem (2023–2024), Hamás |
Stát Palestina | 22. května 2018 | od 16. ledna 2015 | 3. března 2021 | 1. fáze vyšetřování |
Burundi | Násilné střety v Burundi (2015–2018) | — | — | od 25. dubna 2016 | 25. října 2017 | 1. fáze vyšetřování |
Filipíny | Násilí během tzv. války proti drogám (2011–2019) | — | — | od 8. února 2018 | 15. září 2021 | 1. fáze vyšetřování |
Venezuela | Násilí během vlády Nicoláse Madura | Argentina a další | 27. září 2018 | od 8. února 2018 | 3. listopadu 2021 | 1. fáze vyšetřování |
Bangladéš/Myanmar | Genocida Rohingů | — | — | od 18. září 2018 | 14. listopadu 2019 | 1. fáze vyšetřování |
- Stav k 27. 4. 2024
Ukončená vyšetřování
Případ | Vyšetřované konflikty | Předkladatel | Datum předložení | Období předběžného vyšetřování | Datum zahájení vyšetřování | Datum ukončení vyšetřování |
---|---|---|---|---|---|---|
Gruzie | Válka v Jižní Osetii (2008) | — | — | od 20. srpna 2008 | 27. ledna 2016 | 16. prosince 2022 |
Středoafrická republika I | Boje povstalců a vládních vojsk z let 2002 až 2003 | Středoafrická republika | 7. ledna 2005 | od 7. ledna 2005 | 22. května 2007 | 16. prosince 2022 |
Středoafrická republika II | Občanská válka ve Středoafrické republice | Středoafrická republika | 30. května 2014 | od 7. února 2014 | 24. září 2014 | 16. prosince 2022 |
Keňa | Povolební násilí po zvolení prezidenta Mwaie Kibakiho | — | — | od 5. února 2008 | 31. března 2010 | 27. listopadu 2023 |
Uganda | Boží armáda odporu | Uganda | 16. prosince 2003 | od 16. prosince 2003 | 29. července 2004 | 1. prosince 2023 |
- Stav k 27. 4. 2024
Rozsudky
- Stav k 27. 4. 2024
Odkazy
Reference
- ↑ Rome Statute Art. 5
- ↑ ,Sněmovna po letech váhání uznala mezinárodní trestní soud. iHNed.cz, 29. října 2008.
- ↑ Klaus podepsal smlouvu o přistoupení k trestnímu soudu. aktuálně.cz, 8. července 2009.
- ↑ KOTALÍK, Jakub. Velmoci brání potrestání válečných zločinců, tvrdí soudce Fremr. Novinky.cz . Borgis, 2020-02-09 . Dostupné online.
- ↑ ČTK. USA omezí víza členům Mezinárodního trestního soudu, aby nemohli vyšetřovat válečné zločiny v Afghánistánu. iROZHLAS . Český rozhlas, 15. března 2019 . Dostupné online.
- ↑ ČTK. Ruský agent se chtěl infiltrovat do Mezinárodního trestního soudu, vydával se za Brazilce. iROZHLAS . Český rozhlas, 2022-06-14 . Dostupné online.
- ↑ a b c PŘEPECHALOVÁ, Kateřina. COFOLA 2010: the Conference Proceedings . Brno: Masarykova Univerzita, Právnická fakulta, 2010 . Kapitola Mezinárondí trestní soud. Dostupné online. ISBN 978-80-210-5151-5.
- ↑ ICC information page on Judge Kuenyehia. Retrieved 18 March 2011.
- ↑ ICC information page on Judge Odio Benito. Retrieved 18 March 2011.
- ↑ ICC information page on Judge Blattmann. Retrieved 18 March 2011.
- ↑ ICC information page on Judge Song Archivováno 2. 8. 2012 na Wayback Machine.. Retrieved 18 March 2011.
- ↑ ICC information page on Judge Diarra Archivováno 5. 8. 2012 na Wayback Machine.. Retrieved 18 March 2011.
- ↑ ICC information page on Judge Kaul Archivováno 3. 8. 2012 na Wayback Machine.. Retrieved 18 March 2011.
- ↑ a b ICC press release on election of judges. Retrieved 11 March 2012.
- ↑ a b Judge Fernández de Gurmendi elected ICC President for 2015–2018; Judges Aluoch and Ozaki elected First and Second Vice-President respectively. ICC press release. 11 March 2015. Retrieved 28 March 2015.
- ↑ a b Today, 11 March 2018, the judges of the International Criminal Court (ICC), sitting in a plenary session, elected Judge Chile Eboe-Osuji (Nigeria) as President of the Court for a three-year term with immediate effect. Judge Robert Fremr (Czech Republic) was elected First Vice-President and Judge Marc Perrin de Brichambaut (France) Second Vice-President. ICC press release. 11 March 2018. Retrieved 12 March 2018.
- ↑ a b c New ICC Presidency elected for 2021–2024. ICC press release. 11 March 2021. Retrieved 12 March 2021.
- ↑ a b c New ICC Presidency elected for 2024-2027. ICC press release. 11 March 2024. Retrieved 11 March 2024.
- ↑ ICC: Situations under investigations. www.icc-cpi.int/ . 2024-04-27 . Dostupné online.
Související články
- Mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech
- Dohoda o výsadách a imunitách Mezinárodního trestního soudu
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mezinárodní trestní soud na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk