A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Max Haushofer | |
---|---|
Narození | 12. září 1811 Nymphenburg u Mnichova Bavorské království |
Úmrtí | 24. srpna 1866 (ve věku 54 let) Starnberg Bavorské království |
Místo pohřbení | Starý jižní hřbitov v Mnichově |
Povolání | malíř, vysokoškolský učitel, učitel, kreslíř a umělecký pedagog |
Děti | Karl Haushofer Max Haushofer |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Maximilian Joseph Haushofer (12. září 1811, Nymphenburg u Mnichova – 24. srpna 1866, Starnberg) byl německý malíř, profesor krajinářské školy na pražské Akademii v letech 1845 – 1866.[1]
Život
Max Haushofer se narodil na zámku Nymphenburgu v rodině dvorního učitele bavorského krále Maximiliána I. Josefa, který se stal i jeho kmotrem. Na přání svého otce studoval v Mnichově práva, ale po absolvování Univerzity přešel ke studiu malířství. Roku 1828, kdy byla na mnichovské Akademii zrušena krajinářská škola, odjel s přáteli do umělecké kolonie na ostrov Frauen-Insel na Chiemsee a učil se zde malovat v plenéru. Oženil se s Annou Dumbser, jejíž otec pronajímal byty na ostrově, a dočasně se zde usadil. S její sestrou se oženil Christian Ruben.
Později krátce studoval soukromě krajinomalbu u Josepha Antona Sedlmayra a Carla Friedricha Heinzmanna. Od roku 1829 byl členem studentského spolku Corps Bavaria München. Zájem o malbu krajiny ho přivedl roku 1832 ke Königssee a o tři roky později k Würmsee. Roku 1837 odcestoval do Itálie a pravidelně tam jezdil i v následujících letech.
Poprvé vystavoval samostatně roku 1833 v Kunstverein München, jejímž byl členem, a v roce 1843 měl první výstavu v Praze. Po smrti Antonína Mánesa ho rektor pražské Akademie Christian Ruben pozval do Prahy, aby převzal výuku na krajinářské škole. Haushofer se do Prahy přestěhoval s celou rodinou. Roku 1849 se neúspěšně pokoušel získat profesorské místo na Mnichovské Akademii. Pozvání anglické královny Viktorie do Skotska v roce 1861 ze zdravotních důvodů odmítl. Roku 1866 se vrátil do Bavorska a krátce nato zde zemřel.
Rodina
Oženil se s Annou Dumbserovou (1815–po 1862?), dcerou statkáře Daniela Dumbsera z Frauenchiemsee, s níž měl dva syny Josefa (*1839) a Maxe (1840–1907)[2], který se stal úspěšným spisovatelem a roku 1906 obdržel nominaci na Nobelovu cenu za literaturu.[3]
Dílo
Haushofer považoval za své vzory německé romantiky Carla Rottmanna a Caspara David Friedricha a přestože mu chybělo akademické školení, vydobyl si před příchodem do Prahy jisté renomé jako krajinář. Zprvu byl ovlivněn romantismem a vkládal do svých krajin tajemné postavy či epické scény, například Jeptiška před klášterem na ostrově (1842) nebo Pohřeb vikingského krále (1849)[4] a atmosféra jeho krajin byla bouřlivá, mlžná nebo ozářená rudými červánky. Postupně se přiklonil k realistické malbě podle přírody a k jezeru Chiemsee se každoročně vracel během prázdnin se svými studenty.
Osobně se sblížil se svým nejstarším žákem Bedřichem Havránkem, který ho často doprovázel při malování v plenéru. Oblíbil si také melancholické malby Šumavy s Plešným jezerem od Adalberta Stiftera. Od Caspara Davida Friedricha převzal barevné ladění obrazů od hnědí v popředí k zeleným tónům a fialové barvě vzdálených obzorů (Jezero v Alpách, 1860). Studenty učil nejprve realistickou kresbu celku i detailů podle přírody ale při pozdější malbě plátna v ateliéru byla povolena volnější kompozice v souladu s dobovou módou. Byl velmi oblíben ve společnosti i mezi svými žáky a vychoval několik výjimečně talentovaných krajinářů - mezi jinými Aloise Bubáka, Adolfa Kosárka a Julia Mařáka.
Galerie
-
Maxmilián Haushofer – Chiemsee před bouří (před 1866)
-
Maxmilián Haushofer – Chiemseelandschaft (1830)
-
Maxmilián Haushofer – Wienssensee Lermontu v Tyrolsku (1863)
-
Maxmilian Haushofer - krajina v Alpách (po polovině 19. stol.)
-
Měsíční noc, (kolem 1866)
Odkazy
Reference
Literatura
- Hyacinth Holland (1880), "Haushofer, Max", Allgemeine Deutsche Biographie (ADB) (něm.) 11, Leipzig: Duncker & Humblot, pp. 92–93
- Obermayer I., Max Haushofer (1811-1866), München 1978
- Blažíčková-Horová Naděžda, Julius Mařák a jeho žáci : Jízdárna Pražského hradu, 19. říjen 1999-30. leden 2000, Národní galerie v Praze, ISBN 9788070351840
- Blažíčková-Horová Naděžda, 19th-Century Art in Bohemia, Národní galerie v Praze 2009, ISBN 978-80-7035-426-1
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Max Haushofer na Wikimedia Commons
- Max Haushofer v informačním systému abART
- Haushoferova krajinářská škola v informačním systému abART
- Galerie Kroupa, Haushofer Maximilian (1811–1866)
- Obrazy M. Haushofera na MutualArt.com
- Maximilian Haushofer a jeho žáci, Výtvarné Hlinecko 2014
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk