A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Matija Murko | |
---|---|
Narození | 10. února 1861 Drstelja, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 11. února 1952 (ve věku 91 let) Praha, Československo |
Místo pohřbení | Vokovický hřbitov |
Povolání | jazykovědec, slavista, literární historik, etnolog, vysokoškolský učitel, editor a filolog |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Témata | filologie |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Matija Murko známý také jako Mathias Murko (10. února 1861 Drstelja – 11. února 1952 Praha) byl slovinský literární historik, etnolog, slavista a redaktor.
Životopis
Matija Murko, syn nevýznamného rolníka ze severovýchodního Slovinska navštěvoval základní školu v Drstniku a v Ptuji, kde navštěvoval také nižší stupeň klasického gymnázia. Vyšší stupeň navštěvoval v Mariboru. V roce 1880 nastoupil na Vídeňskou univerzitu, kde studoval germanistiku a slavistiku.[1] Sblížil se se svým profesorem Miklošičem, kterému v jeho posledních letech pomáhal ve vědecké práci. Proti Miklošičovým vědeckým názorům směřovaly útoky chorvatské publicistiky, a tak Murko své první vystoupení Miklošič in Hrvati věnoval právě obhajobě učitele.[1]
V roce 1885 složil Murko s výborným prospěchem (per vota unanimia cum applausu) obě rigoróza, hlavní z germanistiky 10. srpna 1885, ze slavistiky 19. října 1885 a 8. října 1886 byl promován doktorem filozofie.[1][2]
V roce 1887 odjel na studijní cestu do Moskvy.[3]
Jako skutečně jedinečný Miklošičevičův žák začal roku 1880 rozšiřovat práci svého učitele. Nepochybně mu pomohlo studium germanistiky – jeho první práce byla z oblasti německé filozofie a nejspíš právě potíže s německými lingvisty, na které při práci narážel, jej přivedly k tomu, aby se plně oddal studiu slavistiky. Jeho práce na téma enklitika ve slovinštině, na které pracoval pod vedením Miklosiče, byla zlomovým okamžikem, v němž se definitivně rozloučil se studiem germanistiky (nikoli však s jejími metodami a kritérii). Poté spolupracoval s Miklosičem na jeho publikacích. Po Miklošičevičově odchodu do důchodu byl vtáhnut do vědeckého bádání Vatroslava Jagiče, který rezolutně odmítal úzkou specializaci mezi mladými slavisty. S Jagičovou pomocí získal v roce 1887 cestovní stipendium a odjel do Ruska studovat ruštinu a ruskou literaturu. Život v Rusku jej obohatil jak po stránce vědomostní, tak lidské. Seznámil se s Alexandrem Veselovskym, který měl významný vliv na jeho studium historie literatury a folklóru.
Po návratu z Moskvy do Vídně se stal v roce 1897 docentem slovanské filologie na Filozofické fakultě Vídeňské univerzity. V roce 1902 byl jmenován řádným profesorem slovanské filologie na univerzitě v Grazu, kde působil patnáct let. Od roku 1917 působil několik let na filozofické fakultě v Lipsku.[1]
Matija Murko byl prvním profesorem jihoslovanských jazyků a literatury na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze (v letech 1920–1931). Nástupní přednášku „O předchůdcích ilyrismu“ přednesl 23. října 1920.[1]
Murko byl jedním ze zakladatelů Slovanského ústavu, který se utvářel v letech 1932–1941 a kterému jako druhý předsedal. Slovanský ústav se pod jeho vedením stal významným vědeckým pracovištěm a centrem vědeckého života.
Matija Murko patřil k poslední generaci „renesančních“ slavistů, jakým byl např. v 19. století Pavel Josef Šafařík nebo Murkův předchůdce, první předseda Slovanského ústavu Lubor Niederle. Murko jako všestranná osobnost přispěl do celé řady vědních oborů (lingvistika, literární věda, etnologie, folkloristika) a byl také organizátorem vědecké práce a pedagogem.[4]
Matija Murko pracoval s plným vědomím svých velkých fyzických sil, bystré mysli, čilého temperamentu a zdravých ambic po déle než půl století v nejvýznamnějších centrech slovanských studií ve střední Evropě. Murkovo dílo je odkazem jeho dalekosáhlého a neutuchajícího ducha.
Vědecké práce
Publicistické a vědecké práce začal psát a publikovat již jako student a psal až do konce svého života. Murkovo poslední dílo Spomeniki (1951) vyšlo rok po jeho úmrtí u Slovinské matice v Lublani a bylo poté přeloženo do slovinštiny. Neocenitelný je Murkův příspěvek spisy z oblasti literární historie a etnologie a jeho filologická pojednání.
Byl redaktorem časopisu Slavia. V prvním čísle I. ročníku tohoto časopisu pro slovanskou filologii formuloval své názory o pojetí slavistiky. Časopis založil společně s lingvistou a indoevropeistou Oldřichem Hujerem. Vydávali ho v letech 1922–1939 a dodnes vychází ve Slovanském ústavu.
Bibliografie
- Miklošič in Hrvati: poslanica hrvatskemu akademičkemu društvu "Zvonimir" v Beču (1883)
- Enklitike v slovenščini. Napisal (1891–1892)
- Narodopisna razstava češkoslovanska v Pragi l. 1895 (1896)
- Dr. Vatroslav Oblak. S podobo. (1899)
- Die slawische Liturgie an der Adria (1905)
- Geschichte der alteren sudslawischen Litteraturen (1908)
- Vrazove za tisk pripravljene slovenske pesmi (1910)
- Nauka o jeziku i književnosti Hrvata i Srba (1911)
- Die Schrôpfkopfe bei den Slaven. Sltv. bańa, banka, lat. belnea. (1913)
- Das serbische Geistesleben (1916)
- Die slawische Philologie in Deutschland (1917)
- Dobrozdáni o návrhu Rukověti slovanske filologie (1925)
- Die Bedeutung der Reformation und Gegenreformation für das geistige Leben der Südslaven (1927)
- La poésie populaire épique en Yougoslavie au début XXe si`ecle (1929)
- Velika zbirka slovenskih narodnih pesmi z melodijami (1929)
- Rozpravy z oboru slovanské filologie = Essais de la philologie slave. Uspořádal Jiří Horák (1937)
- Spomeni mojega života (1939)
- Spomini (1951)
- Tragom srpsko-hrvatske narodne epike. Putovanja u godinama 1930–1932 (1951)
Seznam děl přeložených do českého jazyka
- Murkova epocha slovanské filologie (2003)
- Matija Murko v myšlenkovém kontextu evropské slavistiky: sborník studií (2005)
- Bibliografický soupis literární činnosti prof. M. Murka (1931)
- Rozpravy z oboru slovanské filologie (1937)
- Dobrozdáni o návrhu Rukověti slovanske filologie (1925)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matija Murko na slovinské Wikipedii.
- ↑ a b c d e Jubilea: Matyáš Murko. Slovanský přehled. 1931, roč. 23, s. 149–151. ISSN 0037-6922.
- ↑ SLODNJAK, Anton. Matija Murko 1861–1952. Slavistična revija: časopis za jezikoslovje in literarne vede. 1954, roč. 5–7, č. 1, s. 43.
- ↑ SLODNJAK, A.; BRAY, R. G. A. Matija Murko, 1861–1952. S. 245–247. The Slavonic and East European Review . 1952-12 . Roč. 31, čís. 76, s. 245–247. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HAVLÍKOVÁ, Lubomíra. Mezinárodní sympozium Matija Murko Osobnost a dílo. Akademický bulletin . 2002-05 . Roč. 2002, čís. 5. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-02.
Literatura
- DOLEŽÁN, Libor. Matija Murko a jeho výzkumy lidových písní jižních Slovanů . Brno: Masarykova univerzita, 2007 . Diplomová práce. Dostupné online.
- HAVLÍKOVÁ, Lubomíra. Mezinárodní sympozium k 50. výročí úmrtí Matije Murka. Slavia: časopis pro slovanskou filologii. 2002, roč. 71, č. 3, s. 374–375. ISSN 0037-6736.
- MURKO, Matija a SLODNJAK Anton, ed. Izbrano delo. Prevajavci Božidar Borko et al. Ljubljana: Slovenska Matica, 1962. 410 s. Poznámky Matije Murka s. 351–385. Redigoval, Úvod a Poznámky naps. A. Slodnjak.
- Slavia: časopis pro slovanskou filologii. Praha: , 1922– . ISSN 0037-6736.
- SLODNJAK, Anton. Matija Murko. In: Panonski zbornik. Murska Sobota: Pomurska založba, 1966, s. 306–309.
- SLODNJAK, Anton and DE BRAY, R. G. A. . Matija Murko, 1861–1952. The Slavonic and East European Review. 1952 (Dec.), vol. 31, no. 76, s. 245–247. Dostupné také z: http://www.jstor.org/stable/4204417
Související články
Externí odkazy
- Odhalení pamětní desky Matije Murka 6. listopadu 2014 14. 11. 2014
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Matija Murko na Wikimedia Commons
- Autor Matija Murko ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Matija Murko
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk