Marie Zápotocká (rozená Steklá, 6. června 1931 Kanín – 30. října 2021^[1]) byla česká archeoložka se specializací na období středoevropského neolitu, především na jeho mladší úsek, kulturu s vypíchanou keramikou a příbuzné kulturní skupiny, obecně pak na otázky sídlištní archeologie, pohřebního ritu a relativní chronologie neolitu.

Život a studium

Narodila se v Kaníně u Poděbrad, v zemědělské rodině, v roce 1948 „odsunuté“ do Velkého Oseka. Po maturitě na kolínském gymnáziu v roce 1950 učila krátce na jednotřídce v Kněžicích, odkud si cílevědomě prosadila možnost vysokoškolského studia. V letech 1952–1957 tak absolvovala obor prehistorie a národopis na Filosofické fakultě UK v Praze. Jako členka semináře Jana Filipa patřila k vysoce hodnocené poválečné generaci, jež nově definovala obsah a chronologii pravěkých kultur na území Čech. Zaměřila se nejprve na pohřební ritus v neolitu (1956) a poté na období mladšího neolitu, kulturu s vypíchanou keramikou (1959) a středoevropskou oblast příbuzných kultur (1970). V roce 1967 obhájila na toto téma disertační práci a byl jí udělen titul CSc. Její periodizace pro toto období byla přijata a je stále obecně používaným standardem. Pokud jde o osobní život, jejím manželem byl od roku 1960 archeolog Milan Zápotocký), s nímž měla dvě děti a prožila s ním 61 let.

Odborná činnost

Její vědecká i osobní dráha byla od studentských dob spojena s výzkumem v Bylanech u Kutné Hory (od roku 1955), kde po přijetí do Archeologického ústavu ČSAV v roce 1957 pracovala jako zástupce vedoucího výzkumu Bohumila Soudského. Převážnou část své terénní aktivity věnovala zdejšímu výzkumu, podílela se na jeho náročné dokumentaci i na publikaci bylanských Katalogů. V letech 1977–1979 odtud vedla odkryv mladoneolitického birituálního pohřebiště v Miskovicích, v letech 1980–1990 výzkum eneolitických hradišť Dänemarku a Cimburku (s Milanem Zápotockým^[2]) a v letech 1990–1993 spolupracovala při výzkumu mladoneolitického rondelu a sídliště v Bylanech (s Ivanem. Pavlů).

K neolitickým tématům, na kterých pracovala, patří, kromě syntetických koncepcí a přehledů (1969, 1970, 1998–1999, 2007, 2013), také kontakty se sousedními skupinami (1967, 1969, 1986, 1993, 2015), pohřební ritus (1998), struktura sídelních regionů (2007, 2009, 2012) a řada dílčích témat, jako technika ornamentace vypíchané keramiky (1978), problematika rondelů (1983), kult hor a kopců (2012) či výroba náramků ze sázavského mramoru, exportovaných na sta kilometrů po celé střední Evropě (1984).

Rozvoj zahraniční spolupráce, zejména s německými a polskými kolegy, patří k dalším aspektům její práce. V roce 1991 založili spolu s Karlem Schmotzem „Archeologickou pracovní skupinu východní Bavorsko/západní a jižní Čechy/Horní Rakousko“ (srv. sborníky Fines transire).

Po odchodu do důchodu v roce 1993 pracovala či se spolupodílela na řadě grantových projektů:.

• 1993–1994: Bylany – rondel. Model neolitického sídliště
• 1995–1997: Pohřební ritus českého neolitu (5500–4200 B. C.)
• 1999–2001: Hradiště Denemark u Kutné Hory a závěrečný úsek středního eneolitu v Čechách
• 2002–2004: Výšinná hradiště a sídliště středního eneolitu v Čechách
• 2004–2006: Vznik kultury s vypíchanou keramikou v severočeském Polabí a počátky mladšího neolitu ve střední Evropě
• 2006–2008: Archeologie pravěkých Čech
• 2007–2008: Neolitické sídelní regiony v Čechách: Region Litoměřicko (ca 5300–4200 př. n. l.)

Ocenění

• 1988: Dopisující člen Německého archeologického ústavu, Berlín
• 2008: Cena prof. K. J. Jażdziewskiego, Lódź

Výběr z publikací

• Pohřby lidu s volutovou a vypíchanou keramikou. Archeologické rozhledy 8, 1956, s. 697-723. 770-771. /M. Steklá/
• Třídění vypíchané keramiky. Archeologické rozhledy 11, 1959, s. 257-260. /Steklá, M./.
• Das Skelettgrab von Praha-Dejvice. Beitrag zum chronologischen Verhältnis der Stichhandkeramik zu der Lengyel-Kultur. Archeologické rozhledy 19, 1967, s. 52, 64-87.
• Die Stichbandkeramik zur Zeit des späten Lengyel-Horizontes. Študijné zvesti SAÚ 17, 1969, s. 541- 574.
• Stichbandkeramik. In: Filip, J.: Enzyklopadisches Handbuch zur Ur- und Frühgeschichte Europas 2, Prag 1969, 1376-1380.
• Die Stichbandkeramik in Böhmen und in Mitteleuropa. In: Schwabedissen, H. (ed.): Fundamenta A,  Bd. 3. Köln 1970, s. 1-66 (Sonderabdruck).
• Analysis of the Czech Neolithic Pottery. Morphological and chronological Structure of Projections. Praha 1978. (et Pavlů, I).
• Ornamentace neolitické vypíchané keramiky: technika, terminologie a způsob dokumentace, Archeologické rozhledy 30, 1978, s. 504-534
• Kultura vypíchané keramiky; Konec neolitu v Čechách – kultura lengyelská a jordanovská; Ekonomie mladého neolitu; Otázky společnosti, kultu a dějin mladého neolitu. In: Pleiner, R. – Rybová, A. (ed.): Pravěké dějiny Čech. Praha 1978, s. 178-185, 204-230.
• Armringe aus Marmor und anderen Rohstoffen im jüngeren Neolithikum Böhmens und Mitteleuropas. Památky archeologické 75, 1984, s. 50-130.
• Die Brandgräber von Vikletice - ein Beitrag zum chronologischen Verhältnis von Stich- und Rheinbandkeramik. Archeologické rozhledy 38, 1986, s. 623-649.
• La Moravie et la Bohême. Le néolithique ancien et récent en Bohême et le néolithique ancien en Moravie. In: Otte, M. (ed.): Atlas du Néolithique Européen. L’Europe orientale, Liège 1992, s. 71–84.
• Fortified settlements or ceremonial sites: new evidence from Bylany, Czechoslovakia. Antiquity 67,1993, s. 91–96 (et Midgley, M. S., Pavlů, I., Rulf, J.).
• Chrášťany, Bezirk Rakovník. Ein Beitrag zum chronologischen Verhältnis der Stichbandkeramik zur Grossgartacher und Oberlauterbacher Keramik. Archeologické rozhledy 45, 1993, s. 436–458, 537–538.
• Die Funde der Oberlauterbacher, Grossgartacher und Rössener Keramik in Böhmen. In: Actes du XIIe Congrès International des Sciences Préhistoriques et Protohistoriques. T. 2., Bratislava 1993, s. 407–413.
• Neolithic Studies in Bohemia: 1969–1994. In: 25 Years of Archaeological Research in Bohemia. Památky archeologické – Supplementum 1, 1994, s. 23–36 (et J. Rulf).
• Bylany rondel. Model of the Neolithic Site. In: Praehistorica Archaeologica Bohemica 1995. Památky archeologické – Supplementum 3, 1995, s. 7–123 (et Pavlů, I., Rulf, J.).
• Die chronologische und geographishe Gliederung der postlinearkeramischen Kulturgruppen mit Stichverzierung. In: J. Preuss (Hrsg.): Neolithikum in Mitteleuropa. Kulturen - Wirtschaft - Umwelt vom 6. bis 3. Jahrtausend v.u.Z. Weissbach,  Bd. 1/2 - 1998, 286-306, Abb. 75-77; Bd. 2  - 1999, 112-116; Bd. 3 - 1996, Taf. 11-17.
• Bestattungsritus des böhmischen Neolithikums (5500–4200 B. C.). Gräber und Bestattungen der Kultur mit Linear–, Stichband– und Lengyelkeramik. Praha 1998. 407 s.
• Chrudim. Příspěvek ke vztahu české skupiny kultury s vypíchanou keramikou k malopolské skupině Samborzec-Opatów. Archeologické rozhledy 56, 2004,  s. 3-55.
• Archeologie pravěkých Čech 3. Neolit. Praha 2007 (et Pavlů, I.), 118 str..
• Die Entstehung und Ausbreitung der Kultur mit Stichbandkeramik in Mitteleuropa. In: Kozłowski, J.-K. - Raczky, P. (eds.). The Lengyel, Polgár and related cultures in the Middle/Late Neolithic in Central Europe. Kraków 2007, s. 199-215.
• Osídlení okresu Rakovník v době kultury s vypíchanou keramikou. Archeologické rozhledy 59, 2007, s. 219-277.
• Kutná Hora – Denemark. Hradiště řivnáčské kultury (ca 3000–2800 př. Kr.). Památky archeologické. Supplementum 18. Praha 2008 (et. Zápotocký, M.), 586 str.
• Neolitické sídelní regiony v Čechách (ca 5300-4400 př. Kr.). Region Litoměřicko – Neolithische Siedlumgsregionen in Böhmen (ca 5300-4400 v. Chr.). Region Litoměřice. Archeologické studijní materiály 18, Praha 2009, 358 str.
• Der Übergang von der Linear- zu Stichbandkeramik in Böhmen. In: A. Zeeb-Lanz (Hrsg.), Krisen – Kulturwandel – Kontinuitäten: zum Ende der Bandkeramik in Mitteleuropa. Beiträge der Internationalen Tagung in Herxheim bei Landau (Pfalz) vom 14.–17. 6. 2007, Rahden/Westf. 2009, s. 303–315.
• Dvacet let činnosti Archeologické pracovní skupiny východní Bavorsko/západní a jižní Čechy/Horní Rakousko – Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen/Oberösterreich. Archeologické rozhledy 62, 2010, s. 726–727.
• Kult hor v neolitu? Neo- a eneolitické nálezy z hor a vrchů Českého středohoří. In: I. Fridrichová-Sýkorová (ed.), Ecce homo. In memoriam Jan Fridrich, Praha 2010, s. 340–347 (et Zápotocký, M.).
• Neolitické sídelní regiony v Čechách: Horní Poohří – Karlovarský kraj. Archeologie západních Čech 4, 2012, 103–125.
• Prehistory of Bohemia 2. The Neolithic. Praha 2013 (et. Pavlů, I.).
• Horní Počaply: první soubor keramiky rané fáze lengyelské kultury z Čech. Archeologie ve středních Čechách 19, 2015, s. 115–147 (et Pecinovská, M., Vašínová, M.).

Odkazy

Reference

Literatura

• I. Pavlů, Jubileum M. Zápotocké, Archeologické rozhledy 43, 1991, 471-475.
• M. Buchvaldek, Gratulace, Archeologické rozhledy 54, 2002, 5-8.
• P. Burgert, M. Končelová, R. Šumberová, Půlkulaté životní výročí M. Zápotocké, Archeologické rozhledy 68, 2016, 269-271.
• K. Sklenář, Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů, Praha 2005, 645–646

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marie Zápotocká (archeoložka)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.