A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Marie Josefa z Lichtenštejna | |
---|---|
Kněžna Marie Josefa Hermenegilda jako dítě (Friedrich Oelenhainz, rok 1776) | |
Narození | 13. dubna 1768 Vídeň |
Úmrtí | 8. srpna 1845 (ve věku 77 let) Hütteldorf |
Povolání | aristokratka |
Choť | Mikuláš II. Esterházy z Galanty (od 1783)[1] |
Děti | Leopoldina Esterházyová z Galanty Pavel III. Antonín Esterházy z Galanty |
Rodiče | František Josef I. z Lichtenštejna[2] a Marie Leopoldina ze Šternberka[2] |
Rod | Lichtenštejnové |
Příbuzní | Eleonora Marie z Lichtenštejna, Marie z Lichtenštejna a Leopoldina z Lichtenštejna (vnoučata) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marie Josefa Hermenegilda z Lichtenštejna, provdaná kněžna Esterházyová z Galanty (německy Maria Josepha Hermengilde Esterházy de Galantha geb. von Liechtenstein, 13. dubna 1768 – 8. srpna 1845) byla rakouská šlechtična, rodem kněžna z Lichtenštejna.
Život
Narodila se jako dcera panujícího lichtenštejnského knížete Františka Josefa I. a jeho manželky, české šlechtičny Marie Leopoldiny ze Šternberka.
15. září 1783 se provdala za uherského šlechtice, pozdějšího knížete Mikuláše II. Esterházyho z Galanty. V roce 1785 se jim narodil syn, Pavel Antonín a v roce 1788 dcera Leopoldina.
Mikuláš II. se roku 1794 stal knížetem z Esterházy.
Mecenát
Oba manželé společně sdíleli vášeň pro umění, které podporovali. Kněžna podporovala především hudbu, předně skladatele Josepha Haydna, s nímž uzavřela smlouvu, v níž se skladatel zavazoval v letech 1796 až 1802 každoročně zkomponoval mši, která měla být uvedena vždy 8. září, v den jejího svátku Narození Panny Marie. Tak vznikly skladby Heiligmesse (1796), Paukenmesse (1796/97), Nelsonmesse (1798), Theresienmesse (1799), Schöpfungsmesse (1801) a Harmoniemesse (1802).
Johann Nepomuk Hummel pro ni zkomponoval pět mší: Mši Es dur, Op. 80 (1804), Mši d moll, WoO. 13 (1805), Mši C dur, WoO. 12 (1806), Mši B dur, Op. 77 (1808) a Mši D dur, Op. 111 (1810)
V roce 1807 zkomponoval Ludwig van Beethoven k jejím jmeninám Mši C-Dur, op. 86.
Autorem jedné mše Missa Solomnelle in G dur, C. 256 z roku 1811 byl také český skladatel Jan Ladislav Dusík.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Josepha Hermengilde Esterházy de Galantha na německé Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Josefa z Lichtenštejna na Wikimedia Commons
- Maria Josepha Hermengilde Fürstin Esterházy Archivováno 18. 6. 2016 na Wayback Machine. (německy)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk