A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Marie Čacká | |
---|---|
Rodné jméno | Františka Svobodová |
Narození | 9. března 1811 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 18. března 1882 (ve věku 71 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Pseudonym | Božislava |
Povolání | překladatelka, básnířka a spisovatelka |
Manžel(ka) | Josef Bojislav Pichl |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marie Čacká (9. března 1811 Praha – 18. března 1882 Praha[1]), vlastním jménem Františka Bohunka Pichlová, rozená Svobodová, byla česká spisovatelka. Od 30. let 19. století otiskovala v časopisech básně, které si pro jednoduchost a blízkost k lidové poezii získaly popularitu a byly zařazovány do zpěvníků a besedníků (sbírek básní k recitaci). Překládala z němčiny a francouzštiny. Manžel Josef Bojislav Pichl (1813–1888) byl lékař, novinář a spisovatel.
Život
Byla dcerou středoškolského profesora a obrozeneckého spisovatele Františka Svobody.[2] Rodinná výchova ji přivedla do vlasteneckých kruhů. Společně s dalšími národně uvědomělými ženami se účastnila kulturních a společenských akcí, které organizovali především Karel Slavoj Amerling a Bohuslava Rajská, pozdější manželka F. L. Čelakovského.[3][4] V té době začala uveřejňovat v časopisech básně,[5] které si rychle získaly popularitu.[6] Posílala je do redakcí pod pseudonymem (Marie Čacká) z různých měst (např. Praha, Pardubice nebo Lázně Bohdaneč). Její pravá totožnost nebyla známá.[7] Když se v roce 1844 na určitou dobu odmlčela, napsal jí Václav Bolemír Nebeský v Květech nekrolog[7][8] a lidé ji oplakávali.[9] Roku 1845 se provdala za Josefa Bojislava Pichla, lékaře a vlasteneckého novináře.[10] Ten pak, několik týdnů po uveřejnění fámy o její smrti, zaslal redakci Květů dopis, že je Marie Čacká pozdravuje a je zdráva.[7] Kým je ve skutečnosti, se ale veřejnost dověděla až roku 1858, po knižním vydání jejích básní.[11]
Spoluzakládala českou dívčí školu v Praze a určitou dobu na ní působila.[9]
V pozdějších letech, také ze zdravotních důvodů, se vzdala veřejné činnosti a soustředila se na péči o rodinu. Přátelé ji znali jako ušlechtilou, citlivou, vzdělanou paní.[3] Zemřela po krátké nemoci na „ochrnutí plic“,[12] pohřbena byla na Olšanských hřbitovech.[9]
Dílo
Básně publikovala v letech 1838 až 1856 v časopisech (Česká včela, Květy, Věnec, Lumír) a v „pomněnkách“, knížkách rozdávaných na besedách a plesech.[5] Příkladem jsou Vesnické písně (Česká včela 1838)[13] a Písně Marie Čacké (Lumír 1851).[14] Získaly si oblibu prostotou, něžnou vroucností, jemností a vlastenectvím;[6] projevovala v nich vřelý mateřský cit.[3] V pozdějších letech byly zařazovány do výběrů básní vhodných k recitaci (besedníky, krasořečníky apod.).[15][16][17] Některé byly zhudebněny.[18][19]
Knižně vyšly Písně Marie Čacké (1857, s několika reedicemi).
Překládala také povídky z němčiny a francouzštiny, např.:[5][9]
- Lucie (1843), autor: Fanny Reybaud
- Povídky z francouzského lidu (1875), autor: Jean-Nicolas Bouilly
Odkazy
Reference
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/) a z projektu Kramerius NK ČR (http://kramerius.nkp.cz).
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Františky Pichlové farnosti při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském
- ↑ Soupis pražských příslušníků, Swoboda Franz Johann, 1778
- ↑ a b c KRÁSNOHORSKÁ, Eliška. Marie Čacká, něžná pěvkyně lásky mateřské, .... Ženské listy. 1888-03-16, roč. 10, čís. 4, s. 50. .
- ↑ Více o tomto období viz např. STRÁNSKÁ, Olga. Ženské hnutí. K historii ženského hnutí v Čechách. Národní listy. 1914-11-15, roč. 54, čís. 314, s. 9. .
- ↑ a b c Naši zemřelí r. 1882. Obzor. 2010-11-20, roč. 5, čís. 22, s. 366. .
- ↑ a b BAČKOVSKÝ, František. Zevrubné dějiny českého písemnictví doby nové. Období předbřeznové. Praha: Fr. A. Urbánek, 1887. 154 s. . Kapitola Doba vlastenecká (1820-1848), s. 854–855.
- ↑ a b c BAČKOVSKÝ, František. Obrázky z dob našeho probuzení. Praha: Frant. Bačkovský, 1890. 255 s. . Kapitola O některých klamech spisovatelů českých, s. 196–197.
- ↑ NEBESKÝ, Wáclaw. Několik slow na památku Marie Čacké. Kwěty. 1844-07-23, roč. 11, čís. 88, s. 351. .[nedostupný zdroj
- ↑ a b c d Úmrtí. Národní listy. 1882-03-21, roč. 22, čís. 79, s. 3. .
- ↑ MUDr. Josef B. Pichl. Národní politika. 1888-03-12, roč. 6, čís. 73, s. 3. .
- ↑ Marie Čacká. Humoristické listy. 1884-09-27, roč. 26, čís. 39, s. 324. Dostupné online .
- ↑ Zřejmě zástava dechu - viz heslo „ochrnutí“ v Riegrově Slovníku naučném
- ↑ ČACKÁ, Maria. Wesnické pjsně. Česká včela. 1838-05-08, roč. 5, čís. 19, s. 145. .[nedostupný zdroj
- ↑ ČACKÁ, Marie. Písně Marie Čacké. Lumír. 1851-02-27, roč. 1, čís. 4, s. 73. Dostupné online .
- ↑ ČACKÁ, Marie. Vlast - píseň. In: PICHL, Josef Bojislav. Společenský krasořečník český. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1852. . Svazek Díl 2. S. 142–143.
- ↑ ČACKÁ, Marie. Popěvky. In: PICHL, Josef Bojislav. Společenský zpěvník český. Praha: Kateřina Jeřábková, 1859. . S. 106.
- ↑ ČACKÁ, Marie. Písně matčiny. In: DOUCHA, František. Lípový věnec. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1874. Národní knihovna České republiky Dostupné online. Svazek Díl 2. S. 74–75.
- ↑ PRIMUS, Josef Ferdinand. O vlasti. In: PRIMUS, Josef Ferdinand. Zpěvník pro mládež národních a vyšších škol. Praha: Mikuláš a Krapp, 1874. Národní knihovna České republiky Dostupné online. Svazek Sbírka 1. S. 58.
- ↑ BERGMANN, Adolf Josef. Zeptá-li se vás kdo dítky. Humoristické listy. 1858, roč. 1, čís. Příloha 1, s. 10–11. Dostupné online cit. 2010-11-20.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- Dějiny české literatury. 2., Literatura národního obrození / Redaktor svazku Felix Vodička. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1960. 684 s. S. 605–606.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 506.
- ČENSKÝ, Ferdinand. Marie Čacká. Osvěta. 1882, roč. 12, čís. 5, s. 472. Dostupné online cit. 2014-02-08.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Autor Marie Čacká ve Wikizdrojích
- Encyklopedické heslo Pichlová v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marie Čacká
- Marie Čacká v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- SVOBODOVÁ, Kristýna. Život a dílo Marie Čacké. Brno, 2021. 53 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Urválková. Dostupné online.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk