Marco Polo
Základní údaje
Typ	pancéřový křižník
Uživatelé	Italské královské námořnictvo
Jméno podle	Marco Polo
Zahájení stavby	1890
Spuštěna na vodu	27. října 1892
Uvedena do služby	21. července 1894
Osud	vyřazen 1922
Následovník	třída Vettor Pisani
Takticko-technická data
Výtlak	4511 t (standardní) 4820 t (plný)[1]
Délka	106,1 m (max.)
Šířka	14,7 m
Ponor	5,88 m
Pohon	parní stroje, 4 kotle 10 663 hp
Palivo	600 t (uhlí)
Rychlost	17,8 uzlu
Dosah	4700 nám mil při 10 uzlech
Posádka	402
Pancíř	25mm paluba 100mm boky 50mm velitelská věž 50mm štíty děl
Výzbroj	6× 152mm kanón (6×1) 10× 120mm kanón (10×1) 2× 75mm kanón (2×1) 9× 57mm kanón (9×1) 2× 37mm kanón (2×1) 2× 11,4mm kulomet (2×1) 5× 450mm torpédomet
Operační nasazení
Nasazení	v první světové válce

Marco Polo byl první postavený pancéřový křižník italského královského námořnictva.^[1] Ve službě byl v letech 1894–1922.

Stavba

Křižník byl modifikací třídy Etna. Navrhl jej inženýr Carlo Vigna. Postavila jej italská loděnice Regio Cantieri di Castellammare di Stabia v Castellammare di Stabia. Stavba byla zahájena roku 1890, na vodu byl spuštěn 27. října 1892 a do služby přijat 21. července 1894.^[1]

Konstrukce

Křižník byl vyzbrojen šesti 152mm kanóny, deseti 120mm kanóny, dvěma 75mm kanóny, devíti 57mm kanóny, dvěma 37mm kanóny, dvěma 11,4mm kulomety a pěti 450mm torpédomety. Pohonný systém měl výkon 10 663 hp. Tvořily ho parní stroje a čtyři kotle, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 17,8 uzlu. Dosah byl 4700 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.^[1]

Modifikace

V letech 1917–1918 byl křižník loděnicí Arsenale di Venezia v Benátkách přestavěn pro transport vojáků. Nesl pouze lehkou výzbroj.^[1]

Služba

Od roku 1918 křižník sloužil jako transportní loď Cortelazzo. Roku 1920 byl přejmenován na Europa a roku 1921 na Volta. Roku 1922 byl vyřazen.^[1]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Marco Polo na Wikimedia Commons