A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Maratonský běh neboli maraton je běžecký závod na vzdálenost 42,195 km, druhá nejdelší atletická disciplína na programu olympijských her. Slovo maraton se též obecně používá pro označení dlouhých a vytrvalostně náročných akcí sportovního i jiného charakteru.
Vznik maratonu – legenda a skutečnost
Název a délka trati se odvozují z legendy o řeckém běžci jménem Feidippidés (někteří uvádí jméno Diomedón), který po bitvě u Marathónu, datované historiky na 12. září 490 př. n. l., údajně nesl zprávu o vítězství Athéňanů nad Peršany z Marathónu do Athén a tam se slovy „Νενικήκαμεν“ – „Zvítězili jsme“ vyčerpáním zemřel.
Historik Hérodotos, který žil v 5. století př. n. l., tedy nedlouho po marathónské bitvě, však tuto událost s marathónským běžcem vůbec nepřipomíná. Naopak se zmiňuje o výkonu běžce Feidippida, vyslaného nedlouho před rozhodujícím střetnutím z Athén do Sparty s prosbou o vojenskou pomoc. Do cíle, vzdáleného 1240 stadií (240 km), tehdy Feidippidés dorazil již následujícího dne, kdy přinesl obratem domů zprávu, že Sparťané nemohou z náboženských důvodů vyrazit na pomoc dříve, než za několik dní skončí svátky na počest boha Apollóna Karneia.
První písemná zmínka o poslovi z Marathónu do Athén se objevuje až na konci 1. století n. l. u Plútarcha, který připisuje běh do Athén muži jménem Thersippos nebo Euklés. O sto let později jmenuje Lúkianos jako marathónského běžce jistého Filippida. Protože se zdá velmi nepravděpodobné, že by téměř současník Hérodotos tak zajímavou epizodu ve svém díle pominul, lze předpokládat, že příběh o běžci z Marathónu do Athén si vytvořila až fantazie autorů žijících o několik století později. Ani historický Feidippidés však nezůstává zapomenut, od roku 1983 se na jeho počest každoročně v září koná Spartathlon, 246 km dlouhý závod z Athén do Sparty.
V 19. století, které bylo dobou romantického obdivu ke starověkému Řecku, byla mezi vzdělanci populární i pověst o maratonském běžci. Anglický básník Robert Browning ji například roku 1879 ztvárnil v básni Feidippidés. S myšlenkou uspořádání maratonského běhu přišel jako první francouzský filolog Michel Bréal, na něhož hluboce zapůsobila návštěva památných míst v Řecku. Seznámil s tímto nápadem svého přítele Pierra de Coubertina a ten jej v roce 1894 zavedl do programu připravovaných olympijských her. Po několika zkušebních kvalifikačních bězích se první maratonský závod uskutečnil v rámci programu I. olympijských her na přibližně původní trati z Marathónu do Athén 10. dubna 1896. Vítěz prvního Olympijského maratonu pořádaného 10. dubna 1896 (jednalo se pouze o závod mužů) byl Spyridon Luis, řecký nosič vody, jež dosáhl času 2 hodiny, 58 minut a 50 sekund. Maraton pořádaný na Letních olympijských hrách v roce 2004 se běžel na původní trati z Marathónu do Athén, se zakončením na Panathénském stadionu, dějišti Olympijských her v roce 1896.
První oficiální maraton na českém území byl pak uspořádán 25. října 1908 na trati Smíchov – Dobříš[3]. Zúčastnilo se jej 6 závodníků.
K nejznámějším a největším maratonským běhům současné doby patří maraton v Bostonu, založený již v roce 1897, v New Yorku, v Chicagu, v Londýně a v Berlíně. V Česku je v současnosti nejznámější Pražský mezinárodní maraton, založený v roce 1995. Další maraton se však běhá v pražské Stromovce již od roku 1963. Na Slovensku je nejpopulárnější Mezinárodní maraton míru v Košicích, založený již v roce 1924, krátce po olympijských hrách v Paříži. Českou maratonskou legendou je Emil Zátopek, který vyhrál olympijský maraton v Helsinkách v roce 1952 v čase 2:23:03 (běžel jej tehdy poprvé v životě); v roce 1956 v Melbourne byl šestý. Naším nejlepším maratoncem v 21. století je Róbert Štefko – v roce 2004 v čase 2:12:35.
Ženský maraton
Ženský maraton se poprvé běžel v roce 1984 na Letních olympijských hrách v Los Angeles. Zvítězila Joana Benoitová z USA s časem 2 hodiny, 24 minut a 52 sekund.
Po dlouho dobu poté, co byl Olympijský maraton součástí Olympijských her, neexistovaly ženské závody na dlouhou trať. I když několik žen běhalo maratonskou vzdálenost, tak nebyly zařazeny do oficiálních výsledků. Marie-Louise Ledru byla první žena, která oficiálně absolvovala maraton, v roce 1918 dosáhla na čas 5 hodin a 40 minut[4] a umístila se na 38. místě.[5] Miroslava Bínová v Úpici září roku 1952 dokončila maratonskou vzdálenost v čase 4:35:00 v rámci ratibořického závodu.[6][7] Arlen Pieperová byla první ženou, která oficiálně dokončila maraton v USA, když tuto trať zaběhla na Pikes Peak Maratonu v Manitou Springs v Coloradu v roce 1959.[8][9] Kathrine Switzerová byla první ženou, která běžela Bostonský maraton se závodním číslem.[10] I když prošla vstupním procesem, po odhalení chyby byla obviněna za hrubé porušení pravidel a byla stíhána.[11] Bobbi Gibb jako první v roce 1966 uběhla celý Bostonský maraton a později byla prohlášena organizátory za vítěze v ženské kategorii v tomto roce, stejně jako v roce 1967 a 1968.[12]
Stalo se tradicí, že mužský olympijský maraton je poslední událostí atletického rozvrhu a běží se poslední den olympijských her.[13] V poslední době jsou za maraton udělovány medaile během závěrečného ceremoniálu (včetně roku 2012 a 2016). Po mnoho let maratonský běh končil uvnitř olympijského stadionu; nicméně na Letních olympijských hrách v roce 2012 startoval a končil na ulici The Mall v Londýně a na Letních olympijských hrách v roce 2016 na Sambódromo, místě pro pozorování karnevalů.
Současné rekordy
Muži | |||||
Rekord | Čas (min) | Atlet | Stát | Město | Datum rekordu |
---|---|---|---|---|---|
Světový rekord | 2:00:35 | Kelvin Kiptum | Keňa | Chicago | 8. 10. 2023 |
Olympijský rekord | 2:06:32 | Samuel Wanjiru | Keňa | Peking | 24. 8. 2008 |
Rekord MS | 2:05:37 | Tamirat Tola | Etiopie | Eugene | 17.7. 2022 |
Český rekord | 2:11:57 | Karel David | Česko | Hamburk | 3. 5. 1993 |
Ženy | |||||
Rekord | Čas (min) | Atletka | Stát | Město | Datum rekordu |
---|---|---|---|---|---|
Světový rekord | 2:11:53 | Tigist Assefaová | Etiopie | Berlín | 24. 9. 2023 |
Olympijský rekord | 2:23:07 | Tiki Gelanaová | Etiopie | Londýn | 5. 8. 2012 |
Rekord MS | 2:18:11 | Gotytom Gebreslaseová | Etiopie | Eugene | 18.7. 2022 |
Český rekord | 2:25:36 | Moira Stewartová[14] | Česko | Valencie | 3. 12. 2023 |
Současné rekordy podle kontinentů
Rekord | Kategorie | Výkon (hod.) | Atlet | Stát | Město | Datum |
---|---|---|---|---|---|---|
Afrika | Muži | 2:00:35 | Kelvin Kiptum | Keňa | Chicago | 8. 10. 2023 |
Ženy | 2:14:04 | Brigid Kosgeiová | Keňa | Chicago | 13. 10. 2019 | |
Asie | Muži | 2:04:43 | El Hassan Abbassi | Bahrajn | Valencie | 2. 12. 2018 |
Ženy | 2:19:12 | Mizuki Nogučiová | Japonsko | Berlín | 25. 9. 2005 | |
Evropa | Muži | 2:03:36 | Bašír Abdi | Belgie | Rotterdam | 24. 10. 2021 |
Ženy | 2:15:25 | Paula Radcliffová | Spojené království | Londýn | 13. 4. 2003 | |
Severní a střední Amerika | Muži | 2:05:38 | Khalid Khannouchi | USA | Londýn | 14. 4. 2002 |
Ženy | 2:19:12 | Keira D'Amatová | USA | Houston | 16. 1. 2022 | |
Oceánie | Muži | 2:07:51 | Robert de Castella | Austrálie | Boston | 21. 4. 1986 |
Ženy | 2:22:36 | Benita Willisová | Austrálie | Chicago | 22. 10. 2006 | |
Jižní Amerika | Muži | 2:04:51 | Daniel Do Nascimento | Brazílie | Soul | 17. 4. 2022 |
Ženy | 2:25:57 | Gladys Tajedaová | Peru | Sevilla | 20. 2. 2022 | |
Muži na iaaf.org Ženy na iaaf.org |
Světové rekordy a nejlepší světové časy
Vzhledem k tomu, že soutěže v maratonském běhu se konají za velmi proměnlivých podmínek na otevřené silnici místo na standardní atletické dráze, dlouhá léta nebyly v této disciplíně evidovány světové rekordy, ale pouze nejlepší světové výkony. Teprve od 1. ledna 2004 eviduje Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) nejlepší výkony na silnici v maratonu, půlmaratonu i chůzi jako světové rekordy.
Dne 6. května 2017 zaběhl keňský vytrvalec Eliud Kipchoge maratonskou distanci za rekordních 2:00:25 hodiny, šlo ale o neregulérní závod ve speciálních podmínkách, který se uskutečnil na závodním okruhu Formule 1 v Monze. Čas tedy nemůže být uznán jako světový rekord.[15]
Kipchoge zopakoval tento pokus 12. října 2019, kdy skutečně zaběhl ve Vídni (hlavní alej v Prátru) jako první v historii maraton pod dvě hodiny (časem 1:59:40,2 hod.). Protože se však jednalo o speciální akci (před běžcem jelo doprovodné vozidlo přesně určeným tempem 2:50 na kilometr a pomáhalo mu 41 vodičů), nejedná se o oficiální světový rekord.[16]
Délka maratonského běhu
Rok | Vzdálenost (km) |
---|---|
1896 | 40 |
1900 | 40,26 |
1904 | 40 |
1906 | 41,86 |
1908 | 42,195 |
1912 | 40,2 |
1920 | 42,75 |
od roku 1924 | 42,195 |
Přestože původní vzdálenost z bojiště u Marathónu do Athén byla asi 38 km, byla na olympijských hrách v Athénách Mezinárodním olympijským výborem stanovena na rovných 39 km. Délka maratonu nebyla původně standardizována a měnila se podle vytyčené cesty.
Roku 1908 byla délka olympijského maratonu v Londýně vytyčena od startu u terasy Windsorského zámku do cíle před královskou lóží na Olympijském stadionu (aby královská rodina mohla pozorovat vítěze olympijského maratonu), čímž byla trať prodloužena na 42,195 km (26,2 mil neboli 46 145 yardů). Přestože na dalších dvou olympijských hrách v letech 1912 a 1920 byla stanovena jiná délka maratonského běhu, od olympiády v roce 1924 v Paříži se ustálila délka maratonu právě na délce londýnské trati, tedy 42,195 km.
Statistiky
Výkonnostní milníky - zlepšování cílového času
Muži:
- Poprvé pod 2:40 hod. 2:38:17 hod. Harry Green, Spojené království, 1913
- Poprvé pod 2:30 hod. 2:29:02 hod. Albert Michelsen, USA, 1925
- Poprvé pod 2:20 hod. 2:18:41 hod. James Peters, Spojené království, 1953
- Poprvé pod 2:10 hod. 2:09:37 hod. Derek Clayton, Austrálie, 1967
- Poprvé pod 2:09 hod. 2:08:34 hod. Derek Clayton, Austrálie, 1969
- Poprvé pod 2:08 hod. 2:07:12 hod. Carlos Lopes, Portugalsko, 1985
- Poprvé pod 2:07 hod. 2:06:50 hod. Belayneh Dinsamo, Etiopie, 1988
- Poprvé pod 2:06 hod. 2:05:42 hod. Khalid Khannouchi, Maroko, 1999
- Poprvé pod 2:05 hod. 2:04:55 hod. Paul Tergat, Keňa, 2003
- Poprvé pod 2:04 hod. 2:03:59 hod. Haile Gebrselassie, Etiopie, 2008
- Poprvé pod 2:03 hod. 2:02:57 hod. Dennis Kimetto, Keňa, 2014
- Poprvé pod 2:02 hod. 2:01:39 hod. Eliud Kipchoge, Keňa, 2018
- Poprvé pod 2:01 hod. 2:00:35 hod. Kelvin Kiptum, Keňa, 2023
Ženy:
- Poprvé pod 3:00 hod. 2:55:22 hod. Elizabeth Bonner, USA, 1971
- Poprvé pod 2:30 hod. 2:27:33 hod. Grete Waitzová, Norsko, 1979
- Poprvé pod 2:25 hod. 2:22:43 hod. Joan Benoitová, USA, 1983
- Poprvé pod 2:20 hod. 2:19:46 hod. Naoko Takahašiová, Japonsko, 2001
- Poprvé pod 2:19 hod. 2:18:47 hod. Catherine Ndereba, Keňa, 2001
- Poprvé pod 2:18 hod. 2:17:18 hod. Paula Radcliffová, Spojené království, 2002
- Poprvé pod 2:16 hod. 2:15:25 hod. Paula Radcliffová, Spojené království, 2003
- poprvé pod 2:15 hod. 2:14:04 hod. Brigid Kosgeiová, Keňa, 2019
Předpokládá se, že za příznivých podmínek by se během příštích zhruba 30 let mohli muži – maratonci dostat i pod hranici 2 hodin. Ženy by zároveň mohly atakovat hranici 2:10 hod.
Nejúspěšnější maratonci
Dvě olympijská vítězství:
Dva tituly mistra světa:
Olympijské vítězství a titul mistra/mistryně světa
Olympijští medailisté
Maratonský běh je na programu LOH již od prvních her v roce 1896. Byl součástí i neoficiálních her v roce 1906. Ženy běhají maraton na olympijských hrách až od LOH 1984.
Medailisté mistrovství světa
Maraton se na MS běhá hned od prvního MS v roce 1983 v kategoriích mužů i žen.