Maja Plisecká
Maja Plisecká v roce 2011
Narození	20. listopad 1925 Moskva
Úmrtí	2. května 2015 (ve věku 89 let) Mnichov
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Národnost	ruská
Povolání	baletka
Titul	primabalerina assoluta
Ocenění	Leninova cena (1964) zlatá medaile Za zásluhy o krásná umění (1990) Cena asturské kněžny za umění (2005) Barbara Radziwiłł medal (2005) Praemium Imperiale (2006) … více na Wikidatech
Choť	Rodion Ščedrin
Partner(ka)	Warren Beatty
Rodiče	Rachil Michajlovna Messererová a Michail Emmanuelovič Pliseckij
Příbuzní	Sulamif Messererová
Web	www.shchedrin.de
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maja Plisecká (rusky: Ма́йя Миха́йловна Плисе́цкая) (20. listopadu 1925, Moskva, SSSR – 2. května 2015, Mnichov, Německo) ^[1] byla významná ruská baletka, primabalerína Velkého divadla v Moskvě (1960–1989), národní umělkyně SSSR. Hrála ve filmech, pracovala jako choreografka, pedagožka a byla autorkou memoárů. Její manžel Rodion Ščedrin je hudební skladatel a národní umělec SSSR.

Životopis

Narodila se 20. listopadu 1925 v Moskvě, do židovské rodiny, manželům Rachil Michajlovně Messererové a Michailu Emmanueloviči Pliseckému. Matka byla herečka němého filmu a otec byl hospodářský činitel SSSR. Od roku 1932 do roku 1936 žila Maja v Norsku, na ostrově Západní Špicberk, kde její otec ze začátku pracoval jako vedoucí společnosti Arktikugol (těžba uhlí) a poté jako generální konzul SSSR. Během stalinských čistek v noci 30. dubna 1938 byl zatčen a téhož roku odsouzen a popraven. Její matka byla vyslána do Kazachstánu, do pracovního tábora u Akmolinsku, určeného jen pro ženy, jejichž manželé „zradili“ svou vlast. Aby nemusela malá Maja do dětského domova, ujala se jí její teta z matčiny strany, Sulamith Messererová, povoláním baletka.

Roku 1943 vystudovala Moskevskou choreografickou konzervatoř (pedagogové: E. Gerdtová, M. Leontjevová). Hned poté byla přijata do divadelní skupiny Velkého divadla v Moskvě, v němž zůstala až do roku 1990. Záhy začala tancovat sólové role a v roce 1960 po smrti Galiny Ulanovové získala status primabaleríny. V roce 1959 Maja Plisecká získala titul národní umělkyně SSSR. V této době Plisecká již byla proslulá jako jedna z nejvýznamnějších tanečnic klasického i moderního baletu jak v Sovětském svazu, tak i v zahraničí (přestože kvůli zákazům sovětských úřadů poprvé vycestovala do zahraničí teprve v roce 1959).

Roku 1958 si vzala za manžela hudebního skladatele Rodiona Ščedrina, který později napsal pro Pliseckou několik baletů, v nichž se uplatnila nejen jako baletka, ale také jako choreografka (Carmen, Anna Kareninová, Racek aj.).

Od roku 1959, kdy se souborem Velkého divadla poprvé hostovala v USA a Kanadě, často vystupovala v Německu, Francii, Španělsku a dalších zemích. Roku 1984 – umělecká ředitelka baletu Římské opery, 1987–1989 – umělecká ředitelka Španělského národního baletu v Madridu. V roce 1989 proběhlo závěrečné vystoupení Plisecké jako primabaleríny Velkého divadla a také řada velkých koncertů v zahraničí. Scénu poprvé opustila ve svých 65 letech.

Roku 1994, rok před svými 70. narozeninami, vydala v Moskvě knihu memoárů Ja, Maja Plicecká (rusky: Я, Майя Плисецкая), která byla později několikrát vydána znovu a přeložena do mnoha světových jazyků (česky vyšla v roce 1997 s názvem Já Maja v překladu Ludmily Duškové). Na své 70. výročí pak několikrát vystupuje v Moskvě a Petrohradě s významnými tanečníky z New Yorku, Londýnu a Paříže.

V roce 2000 na počest 50. výročí své taneční kariéry měla premiéru v baletu Ave Maya dle choreografie Maurice Béjarta. Roku 2007 vydává v Moskvě další knihu s názvem Po třiceti letech (rusky: Тринадцать лет спустя).

Od roku 1980 až do své smrti trávila se svým manželem hodně času v zahraničí (Španělsko, Itálie, Německo, USA). Po rozpadu SSSR žila převážně v Mnichově v Německu a také často pobývala v Moskvě a Petrohradu. Volný čas též ráda trávila na své chatě v Litvě poblíž Hradu Trakai.

Zemřela na infarkt 2. května 2015 v Mnichově ve věku 89 let.

Kariéra

Kariéra Plisecké začala v roce 1934, kdy byla přijatá do baletní školy Velkého divadla v Moskvě a po dobu šesti let studovala u E. Gerdtové a později u M. Leontjevové. Její první veřejné vystoupení ve Velkém divadle proběhlo již v roce 1937 ve věku 11 let v baletu Šípková Růženka. Roku 1943 absolvovala Moskevskou choreografickou konzervatoř a hned poté byla přijatá do souboru Velkého divadla, kde fakticky od začátku získala sólové role v baletech Giselle, Louskáček, Raymonda, Labutí jezero, Don Quijote aj.

I přes své velké profesionální úspěchy však Plisecká po dlouhou dobu nemohla na zákaz sovětských úřadů vyjet do zahraničí, ačkoliv v té době již fakticky získala celosvětovou popularitu jako jedna z nejvýznamnějších tanečnic klasického i moderního baletu. Už od začátku byla Plisecká jiná než ostatní baletky. Široké okolí zaujala nejen svým vzhledem, charismatem a okouzlující postavou, ale i vysokými skoky a technikou svého tance a dodnes je často je citována jako jedna z největších baletek 20. století.

Roku 1959 jí byl konečně povolen výjezd do USA a Kanady, kde hostovala se souborem Velkého divadla, a tato vystoupení měla velký úspěch. V témž roce získala titul národní umělkyně SSSR a po smrti velké baletky Galiny Ulanovové též titul primabaleríny Velkého divadla v Moskvě.

V následujících letech Maja Plisecká tancuje sólové role v baletech Romeo a Julie, Spartak, Šiková Růženka a dalších, a zároveň zkouší pracovat jako choreografka v nových baletech, které speciální pro ni složil její manžel, významný ruský skladatel Rodion Ščedrin: Carmen, Anna Kareninová, Racek, Dáma s psíčkem aj. Ve filmovém ztvárnění Anny Kareninové si též v roce 1967 zahrála roli kněžny Tverské.

V 80. letech tráví společně s manželem hodně času v zahraničí, spolupracuje s významnými francouzskými a americkými choreografy, v letech 1983–1984 působí jako umělecká ředitelka baletu Římské opery, 1987–1989 – umělecká ředitelka Španělského národního baletu v Madridu. Od roku 1978 tancuje slavné Bolero (Ravel) dle choreografie (Maurice Béjarta). V této době je její kariéra na vrcholu, kromě uznání v Sovětském svazu se těší velkému úspěchu i v Americe, Evropě či Asii, dostává velké množství celosvětových ocenění.

Svoji taneční kariéru oficiálně ukončila ve svých 65 letech. V roce 1989 zároveň proběhlo závěrečné vystoupení Plisecké jako primabaleríny Velkého divadla a také řada velkých koncertů v zahraničí. I v následujících letech však dále vystupovala po celém světě a působila také jako pedagožka. Na své 70. výročí pak několikrát vystupovala v Moskvě a Petrohradě s významnými tanečníky z New Yorku, Londýnu a Paříže. V roce 2000 na počest 50. výročí své taneční kariéry měla premiéru v baletu Ave Maya dle choreografie Maurice Béjarta.

Mezi její nejznámější baletní role patří: Odetta – Odílie (Labutí jezero), Aurora (Šípková růženka), Raymonda (ve stejnojmenném baletě Glazunova), paní Měděné hory (Kamenný kvítek Prokofjeva, Mechmene Banu (Legenda o lásce Melikova), Carmen (Carmen Rodiona Ščedrina) a mnohé jiné. Svůj život a kariéru popsala v několika memoárech.

Ocenění a vyznamenání

Byla oceněna několika Řády za zásluhy o vlast – za mimořádný přínos v oblasti národní kultury, za příspěvky současného choreografického umění a za mnoho let tvůrčí činnosti. Kromě toho dostala i mnoho dalších ocenění a vyznamenání:

• První cena, Mezinárodní soutěž v Budapešti (1949)
• Řád Anny Pavlovny, Pařížská Akademie tance (1962)
• Leninova cena (1964)
• Hrdina socialistické práce (1985)
• Rytíř Čestné legie (Francie, 1986)
• Praemium Imperiale (Japonsko, 2006)
• Tři Řády Lenina (1967, 1976, 1985)
• Zasloužilá umělkyně RSFSR (1951)
• Národní umělkyně RSFSR (1956)
• Národní umělkyně SSSR (1956)
• Komandér Řádu umění a literatury (Francie, 1984)
• Velký komandérský kříž Řádu za zásluhy o Litvu (2003)
• Řád vycházejícího slunce 3. třídy (Japonsko, 2011)

Filmografie

• Fantazie (TV film, 1976)* Anna Kareninová (1974)
• Čajkovskij (1970)
• Únos (1969)
• Anna Kareninová (1967)
• Dáma s psíčkem (1960)
• Hvězdy baletu (1953)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Плисецкая, Майя Михайловна na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maja Plisecká na Wikimedia Commons
• Osoba Maja Plisecká ve Wikicitátech
• Líc a rub života Maji Plisecké
• Maja Plisecká ve Filmové databázi
• The Guardian: Maya Plisetskaya obituary
• Česká televize: Maja Plisecká. Portrét fenomenální ruské primabaleríny