Ludvík XIV.
z Boží vůle nejkřesťanštější král Francie a Navarry
Doba vlády	14. květen 1643 – 1. září 1715 (72 let)
Korunovace	7. červen 1654, katedrála Notre-Dame, Remeš
Úplné jméno	Louis-Dieudonné
Tituly	dauphin francouzský (1638–43)
Křest	21. dubna 1643
Narození	5. září 1638 Château de Saint-Germain-en-Laye Francouzské království Francouzské království
Úmrtí	1. září 1715 (ve věku 76 let) Versailles Francouzské království Francouzské království
Pohřben	katedrála Saint-Denis v Saint-Denis
Předchůdce	Ludvík XIII.
Nástupce	Ludvík XV.
Manželka	Marie Tereza Habsburská
Potomci	Ludvík Francouzský Anna Alžběta Marie Anna Marie Tereza Filip Ludvík František
Rod	Kapetovci
Dynastie	Bourboni
Motto	Stát jsem já
Otec	Ludvík XIII.
Matka	Anna Rakouská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík XIV. (5. září 1638 Château de Saint-Germain-en-Laye – 1. září 1715 Versailles), řečený Král Slunce (le Roi Soleil), nebo též Ludvík Veliký (Louis le Grand), byl francouzský král z rodu Bourbonů, vládnoucí v letech 1643–1715. Jeho otcem byl král Ludvík XIII., matkou Anna Rakouská ze španělské linie Habsburků. Ludvík XIV. panoval 72 let a přežil několik svých nástupců, takže po jeho smrti se francouzským králem stal až jeho pravnuk Ludvík XV. Z titulu francouzského krále byl též spoluknížetem Andorry.

Ludvík XVI. je absolutní ikonou absolutismu a nejdéle panující vládce na světě.

Doba regentství Anny Rakouské

Ludvík XIV. se stal králem již jako čtyřletý chlapec v roce 1643, po smrti svého otce. Korunován byl ovšem až 7. června 1654. Otec Ludvík XIII. ustanovil ve své závěti, že jeho choť, královna matka Anna Rakouská, se má po jeho smrti starat o výchovu obou synů, tedy Ludvíka a jeho mladšího bratra Filipa Orleánského, ale řízení státu má přenechat radě pěti jmenovaných hodnostářů. Anna však manželovu závěť ignorovala a několik dní po jeho smrti požádala parlament i královskou radu o to, aby se sama mohla stát regentkou s neomezenou mocí. V prvních letech panování nezletilého Ludvíka XIV. tak ve skutečnosti vládla ve Francii královna matka Anna Rakouská a spolu s ní mocný první ministr italského původu, kardinál Jules Mazarin (původním jménem Giulio Mazzarini), který se podle nepotvrzené teorie stal jejím milencem. Anna Rakouská v roce 1643 po smrti svého manžela odvolala z funkce guvernantky svých synů Françoise de Lansac a nahradila ji svou přítelkyní Marie-Catherine de Senecey, která byla do té doby vypovězena od královského dvora.

Obratnému Mazarinovi se v letech 1652/1653 podařilo potlačit šlechtickou opozici v zemi (tzv. frondu), která po jistou dobu vážně ohrožovala celou regentskou vládu. Mazarin také za Ludvíka uzavřel tzv. „pyrenejský mír“ se Španělskem, jenž ukončil letitý konflikt s králem Filipem IV., bratrem regentky Anny Rakouské. Mazarin byl po celý život plně oddaný králi. Francii a její vnitřní a zahraniční politiku v podstatě řídil on, a to až do své smrti v roce 1661. Jeho posledním úspěšným politickým činem bylo uzavření sňatku Ludvíka XIV. s Marií Terezou, která (stejně jako Anna Rakouská) pocházela z rodu španělských Habsburků a byla Ludvíkovou sestřenicí z matčiny strany (Ludvíkova matka a otec Marie Terezy byli sourozenci).

Nevěsta se pro mladého francouzského krále hledala dlouho a těžce. Ludvík sám byl zprvu velmi zamilovaný do neteře kardinála Mazarina Marie Manciniové, s níž chtěl dokonce uzavřít sňatek. V tom mu ovšem zabránili královna (zároveň i matka) a Mazarin. Poté se uvažovalo o jeho sestřenici Markétě Savojské. Další adeptkou byla Anna Marie Louisa Orleánská, rovněž sestřenice (dcera bratra Ludvíkova otce Gastona). Nakonec se oženil se svou sestřenicí z matčiny strany Marií Terezou. S ní měl pak celkem šest dětí, z nichž však pouze nejstarší syn se dožil dospělosti a zplodil nástupce v rodové linii, všech pět dalších dětí zemřelo záhy po narození nebo v útlém věku. Další děti ovšem Ludvíkovi porodily jeho milenky, a to Louise de La Vallière čtyři děti a Françoise Athénaïs de Montespan sedm dětí. Po smrti své choti uzavřel Ludvík údajně ještě jedno, ale přísně utajené manželství. Pravděpodobně si někdy kolem roku 1683 vzal v kapli zámku ve Versailles za ženu vychovatelku svých nemanželských dětí, markýzu Françoise de Maintenon. Veškeré písemné důkazy o tomto společensky nerovném sňatku byly už za Ludvíkova života zničeny, ale o této skutečnosti existuje několik přesvědčivých svědectví. Pravdou je v každém případě, že paní de Maintenon byla Ludvíkovou nejbližší osobou a důvěrnou přítelkyní až do jeho smrti.

Francie za vlády Ludvíka XIV.

Po smrti kardinála Mazarina nechal Ludvík XIV. úřad prvního ministra neobsazený a sám převzal veškerá jeho práva i povinnosti. V roce 1661 dal zatknout ministra financí Nicolase Fouqueta a s pomocí Fouquetova nástupce v ministerském úřadu Jeana-Baptisty Colberta se osobně snažil vyřešit katastrofální stav státních financí. Colbert také fakticky řídil provádění projektů Ludvíka XIV.

Ludvík XIV. se stal politicky zcela nezávislým panovníkem, ale velmi rychle pochopil, že vládnout Francii není lehký úkol. I přesto, že Mazarin už před lety v podstatě zlikvidoval politickou opozici vůči králi, stále existovala řada dalších problémů, které mohly Ludvíkovu moc ohrozit. Byla tu odbojná města (například Orléans a Bordeaux), která se v případě sporů často přikláněla na stranu šlechty. Ludvík si musel složitě vynutit loajalitu měst i aristokracie. Musel zkrotit mocenské choutky ve vlastní rodině. Poměrně nedávného povstání frondy se totiž zúčastnilo několik jeho příbuzných – např. strýc Gaston Orleánský a princové Conti a Bourbon-Condé. Tehdejší Francie byla navíc státem, jehož hranice se často měnily v důsledku mezinárodních sporů a válek. Byla rovněž nejlidnatějším státem v Evropě, ale podstatná část jejích obyvatel vůbec nemluvila francouzštinou obvyklou u královského dvora – v mnoha oblastech převládala italština a po dobytí, či získání původně německých oblastí Alsasko a Lotrinsko  – také němčina. Kromě toho čítala Francie stovky dialektů. Vnitřní jednota země závisela v podstatě jen na vůli panovníka. Ludvík XIV. se stal během své vlády ztělesněním Francie, symbolem jejího sjednocení.

Upevnění absolutistické monarchie Ludvíkem XIV. napomohlo i přenesení jeho sídla a sídla vlády do Versailles. Původně malý lovecký zámek svého otce vyhledával král po roce 1660 stále častěji. V následujících letech podnikl zásadní přestavbu, které se zúčastnili nejlepší architekti, zahradníci a výtvarní umělci té doby. Zámek Versailles se svou přepychově vybavenou hlavní budovou, několika pavilony a nádhernými parky a zahradami se stal nedostižným vzorem pro panovníky ostatních evropských zemí i šlechtu. Své oficiální sídlo Ludvík XIV. přenesl do Versailles v polovině roku 1682. S ním se do Versailles musel přestěhovat i jeho dvůr, což králi umožnilo posílit osobní vazby a zároveň vyloučit možnost formování nové opozice. Absolutismus jako forma vládnutí, ztělesněný údajným Ludvíkovým výrokem „Stát jsem já“ (L'état c'est moi), dosáhl ve Francii během druhé poloviny 17. století svého vrcholu.

Ludvíkova zahraniční politika byla od samého počátku zaměřena na posílení velmocenského postavení Francie, což postupně způsobilo konflikty s několika mocnostmi Evropy. Pod zástěrkou tzv. reunií obsadila bourbonská vojska řadu držav a panství za hranicemi, především Alsasko včetně Štrasburku, a pevninská Francie (tzv. hexagon) tak získala zhruba svou dnešní rozlohu (v podstatě kromě Korsiky). Kromě válek s Nizozemím je nejznámější francouzská účast na válce o španělské dědictví, při níž Ludvík XIV. důrazně a nakonec úspěšně prosazoval na španělský trůn svého vnuka Filipa.

V hospodářské oblasti podporoval král rozvoj manufaktur a snažil se docílit aktivní bilanci v zahraničním obchodu. Opíral se přitom o myšlenky již zmíněného finančního odborníka Jeana-Baptista Colberta, pro něž se vžil název merkantilismus. V zámoří Francie získávala nové kolonie a rozšiřovala svá území v Nové Francii i ve francouzské Indii.

Ludvíkova náboženská politika měla za cíl dosáhnout nezávislosti francouzské církve na papeži a plnou kontrolu náboženských záležitostí státem. Vydáním ediktu z Fontainebleau zrušil Ludvík XIV. edikt nantský, kterým jeho děd Jindřich IV. povolil hugenotům vyznávat jejich víru. To však mělo za následek exodus mnoha hugenotů zejména do protestantských oblastí Nizozemska a Německa (mj. do Pruska). Co se týče oblasti vojenství, např. vojenské techniky, dokázal Ludvík XIV. nalézt osobnosti, jež z francouzské armády učinily nejmodernější útvar v Evropě. Byly zavedeny vojenské uniformy a díky osobě Sébastiena Vaubana (který se za své zásluhy stal maršálem Francie) nové způsoby fortifikace atd. Důstojníky odměňoval král jím zřízeným Řádem sv. Ludvíka.

Velké podpory se ze strany Ludvíka XIV. dostávalo také vědě – kartografii, astronomii, matematice, fyzice, chemii a rovněž technickým disciplínám. Za jeho vlády byly francouzskými vědci objeveny čtyři měsíce Saturnu, spočítána rychlost světla, vytvořen první systém rozdělení rostlin, vynalezena technika odlévání velkých zrcadel a uskutečnily se mnohé další význačné objevy. Ludvík XIV. se rovněž po celou dobu své vlády aktivně zajímal o činnost Francouzské akademie (Académie française), která byla původně institucí dohlížející na sjednocování francouzského jazyka a jeho čistotu.

Kultura za Ludvíka XIV.

V kulturní sféře zahájila vláda Ludvíka XIV. „zlatý věk“ Francie. Země získala na poli módy, dvorského života i písemnictví přední postavení na kontinentu a „galantní kavalír“ z Paříže definitivně vytlačil z obecného povědomí španělského „granda“. Výstavba Versailles jako nové rezidence absolutního monarchy inspirovala téměř všechny evropské panovnické dvory; francouzština se stala řečí urozených kruhů. Před přestěhováním do Versailles nechal stavět nové východní průčelí pařížského Louvru (Perraultova kolonáda). V době, kdy se Versailles staly až příliš živým místem, stavěl nový soukromý letohrádek v Marly-le Roi, cca 10 km od Versailles. Dílčí úpravy proběhly v tradičních královských zámcích – Chambord a Fontainebleu. V Paříži za jeho panování vznikla řada reprezentativních staveb – např. městské brány a náměstí Ludvíka XIV., dnešní Vendômské náměstí.

Ludvík sám byl vzdělaný, distingovaný muž se smyslem pro vznešené vystupování a kultivovaný projev. Plně se vžil do ceremoniální role barokního vládce a v jistém smyslu byl i jejím symbolem. Byl velkým milovníkem baletu a hudby. Sám se baletu v mládí intenzivně věnoval a údajně tančil velmi dobře. Jeho první veřejné vystoupení bylo ve velkolepém Baletu Noci (Ballet de la Nuit), ve kterém hrál boha Apollóna (díky této roli, kterou tančil ve slunečním kostýmu, získal přízvisko Král Slunce).^[1] Finančně podporoval mnohé spisovatele (např. Jeana Racina nebo Pierra Corneille), malíře, sochaře a hudebníky. Jeho dvorním hudebním skladatelem a oblíbencem byl Jean-Baptiste Lully (mj. tvůrce francouzské opery a tragédie lyrique) a také spisovatel Molière, jehož synovi byl Ludvík XIV. dokonce za kmotra (stejně tak i Lullyho synovi Louisovi).

Odvrácená strana královy politiky

Odvrácenou stranou Ludvíkovy politiky byl takřka nepřetržitý řetěz válek a obrovské finanční náklady na vojsko a státní reprezentaci. Stavba a následný provoz Versailles spolu s nepříliš úspěšnou válkou devítiletou a válkou o dědictví španělské, které probíhaly s menší pauzou od roku 1688 do roku 1714 (Francie v nich dosáhla těžce vykoupené remízy, a i když se králův vnuk Filip stal španělským králem, podmínkou bylo, že se Španělsko a Francie nikdy nespojí pod jedním panovníkem), zatížily státní rozpočet na neúnosnou míru a vedly k postupnému zadlužování Francie, jehož důsledky v plné výši pocítili až Ludvíkovi nástupci.

Sporným bodem Ludvíkovy vlády bylo rovněž zrušení ediktu nantského, zavedeného roku 1598 Jindřichem IV., který zaručoval obyvatelům Francie náboženskou svobodu. Z hlediska krále šlo nicméně o logický krok: tak jako po celý život usiloval o politické sjednocení Francie, byla jeho přáním i jednota náboženská. Dlouho se snažil obrátit téměř milion protestantů na katolickou víru domlouváním, za pomocí misionářů. Později docházelo k zastrašování a výhrůžkám. Oba způsoby se osvědčily – do podzimu 1685 se počet protestantů snížil o tři čtvrtiny. 18. října 1685 podepsal Ludvík XIV. dekret, kterým zrušil edikt nantský, a zároveň nařizoval zbořit protestantské kostely, uzavřít protestantské školy a všechny děti narozené v protestantských rodinách pokřtít jako katolíky. Během několika následujících let opustilo Francii více než 200 000 obyvatel, kteří nalezli azyl v okolních protestantských zemích. Odešlo mnoho významných osobností z řad finančníků, podnikatelů i vědců. Mnozí výrobci hedvábí emigrovali do Anglie a Nizozemí, skláři do Dánska. Více než šest set důstojníků nalezlo nové místo v cizích službách. Při povstání tzv. camisardů v převážně protestantském regionu Cevenny v jižní Francii v letech 1702 až 1715 bylo zničeno několik stovek vesnic a docházelo k masakrům mezi katolíky a protestanty.

Poslední léta panování

Vedl komplikovanou a mnoho let také neúspěšnou válku o dědictví španělské, která Francii finančně i morálně velmi zdevastovala. Rovněž se mu nepodařilo prosadit na anglický trůn katolíka Jakuba Františka Stuarta, který byl synem sesazeného anglického krále Jakuba II. (ten byl bratrancem Ludvíka XIV. a žil ve Francii v exilu). Další ranou byly pro Francii silné mrazy v roce 1709 a následná léta neúrody a hladomoru. Ludvík XIV. začal propadat depresím a jeho okolí se obávalo o jeho zdraví. Utrpení svých poddaných nesl velmi těžce a svým vlastním majetkem a penězi se snažil řešit vážnou hospodářskou situaci.

Nakonec nebyl tento mocný panovník ušetřen ani tragédií ve vlastní rodině – v roce 1711 zemřel jeho jediný legitimní syn dauphin Ludvík. Následníkem se stal vnuk Ludvíka XIV., Ludvík, vévoda burgundský. Ten zemřel i se svou manželkou v únoru 1712 na záhadnou nemoc (spekuluje se i o otravě jedem). Ještě téhož roku zemřel i třetí následník trůnu, teprve pětiletý pravnuk krále, Ludvík, vévoda bretaňský. Po všech těchto děsivých událostech se Ludvík XIV. upnul k náboženství – začal se oblékat velmi prostě, jedl střídmě a radikálně omezil své osobní výdaje. Zastavil rovněž výstavbu dalších paláců, demobilizoval většinu armády a snažil se zvýšit hodnotu upadající měny. V roce 1712 se válečné štěstí opět pomalu obracelo čelem k Francii a Ludvíkův vnuk Filip byl mezinárodně uznán za španělského krále. Sám Ludvík XIV. se již smířil se svým osudem i postupujícím stářím a užíval si poslední roky života v kruhu své rodiny – střídavě ve Versailles a na svém druhém oblíbeném zámku v Marly-le-Roi. Zemřel 1. září 1715 ve Versailles na následky gangrény. Pohřben byl 23. října 1715 v Saint-Denis.

Následníkem Ludvíka XIV. na trůnu se stal v pěti letech jeho pravnuk Ludvík XV. V době jeho dětství byl regentem jeho strýc Filip II. Orleánský.

Galerie

• 
  Ludvík roku 1655
• 
  Ludvík roku 1661
• 
  Ludvík okolo roku 1710

Potomci Ludvíka XIV.

Následující seznam nemanželských dětí Ludvíka XIV. není kompletní. Pravděpodobně jich zplodil s milenkami více, avšak ne všechny legitimizoval či vedl o nich záznamy.

Výskyt v literatuře

Je jednou z hlavních postav v románu od Alexandra Dumase Tři mušketýři ještě po deseti letech, kde se zamiluje do Louisy de la Vallière. Později je unesen a vyměněn za své dvojče, tato akce však ztroskotá.

Ludvík XIV. se také vyskytuje v rozsáhlé knižní sérii Angelika od francouzské spisovatelky Anne Golonové. Knihy vznikly v druhé polovině 20. století. Jedná se o romantický příběh mapující důležité historické milníky své doby a každodenní život v 17. století.

Vývod z předků

Odkazy

Reference

Literatura

• HARTMANN, Petr Claus, a kol. Francouzští králové a císaři v novověku: od Ludvíka XII. k Napoleonovi III. (1498–1870). Praha: Argo, 2005. 467 s. ISBN 80-7203-517-7. 
• SCHULTZ Uwe, Ludvík XIV. a jeho doba, C. H. Beck, München 2006, český překlad: Dobrovský - Beta, Praha-Plzeň 2008. 301 s.

Související články

• Alonžová paruka
• Dějiny Francie
• Smrt Ludvíka XIV.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík XIV. Francouzský na Wikimedia Commons
• Osoba Ludvík XIV. ve Wikicitátech
• Ludvíkova biografie (francouzsky) Archivováno 14. 10. 2005 na Wayback Machine.
• Ludvík XIV. (česky)

Předchůdce: Ludvík IV. z Viennois

Dauphin z Viennois 1638–1643

Nástupce: Ludvík VI. z Viennois

Předchůdce: Ludvík XIII.

král Francie a Navary Ludvík XIV. (III.) 1643–1715

Nástupce: Ludvík XV.

Chronologie francouzských panovníků od 987 do 1870

987 996 1031 1060 1108 1137 1180 1223 1226    Hugo Kapet Robert II. Jindřich I. Filip I. Ludvík VI. Ludvík VII. Filip II. Ludvík VIII.

1226 1270 1285 1314 1316 1316 1322 1328 1350    Ludvík IX. Filip III. Filip IV. Ludvík X. Jan I. Filip V. Karel IV. Filip VI.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Ludvík_XIV. Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.  Navigácia: Etniká, národy a národnosti > Eskimáci > Eskimácko-aleutské jazyky Príbuzné výrazy: Ázerbájdžán Élémir Bourges Úmrtí v roce 2022 Ústřední mocnosti Ústřední výbor Komunistické strany Československa Ústav jaderné fyziky Akademie věd České republiky Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022) Časové pásmo Čechy Černá smrt Česká a Slovenská Federativní Republika Česká národní banka Česká národní rada Česká republika na 1. místě! Česká socialistická republika Česká strana národně sociální Česká strana sociálně demokratická Česká Wikipedie České Radiokomunikace České století Český rozhlas Český zemský sněm Česko Československá socialistická republika Československo Československo-polský spor o Těšínsko Čtrnáctý u stolu Čtvrtá vláda Josefa Korčáka Čtvrtek Řád 25. února Řád německých rytířů Řád práce Řád Vítězného února Říjen Římská legie Římské číslice Římskokatolická církev Řež Šestá vláda Lubomíra Štrougala Šimon Roháček Šumperk Švédsko Ženeva Židé Živočichové Životní prostředí .pl 1. říjen 1. březen 1. duben 1. květen 1. leden 1. polská armáda 1. srpen 1. září 10. únor 10. červenec 10. říjen 10. březen 10. duben 10. leden 10. prosinec 10. srpen 10. září 11. červen 11. říjen 11. duben 11. květen 11. leden 11. listopad 11. prosinec 11. srpen 11. září 1187 12. červen 12. červenec 12. říjen 12. březen 12. duben 12. květen 12. leden 12. srpen 12. září 1201 1221 1226 1269 1296 13. únor 13. březen 13. duben 13. leden 13. listopad 13. prosinec 13. září 1385 14. únor 14. červenec 14. říjen 14. březen 14. duben 14. listopad 14. září 1415 1461 1483 1487 1495 15 15. únor 15. březen 15. duben 15. prosinec 15. srpen 15. září 1501 1521 1550 1552 1554 1555 1568 1569 1572 1576 16. únor 16. říjen 16. březen 16. duben 16. květen 16. prosinec 16. září 1600 1615 1623 1638 1639 1645 1652 1659 1667 1670 1683 1685 1688 1695 17. únor 17. červen 17. červenec 17. říjen 17. březen 17. duben 17. květen 17. prosinec 17. století 17. září 1705 1714 1715 1721 1722 1723 1733 1735 1755 1763 1765 1771 1772 1774 1777 1779 1782 1785 1787 1788 1789 1791 1793 1794 1795 1799 18. červenec 18. duben 18. leden 18. listopad 18. století 18. září 1811 1812 1813 1815 1817 1822 1825 1826 1829 1830 1831 1832 1834 1835 1836 1837 1838 1839 1840 1841 1842 1843 1845 1846 1847 1848 1849 1850 1851 1852 1852 ve fotografii 1852 v loďstvech 1853 1854 1855 1856 1857 1858 1860 1861 1862 1863 1864 1866 1869 1870 1871 1872 1873 1875 1876 1877 1878 1879 1880 1881 1882 1883 1885 1886 1889 1890 1891 1892 1893 1895 1898 1899 19. červen 19. březen 19. duben 19. květen 19. leden 19. listopad 19. prosinec 19. srpen 19. století 19. září 1900 1901 1902 1903 1904 1905 1907 1908 1909 1910 1911 1912 1913 1914 1915 1916 1917 1918 1919 1920 1921 1922 1923 1924 1925 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1963 1965 1966 1967 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1977 1978 1979 1981 1982 1984 1985 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2. únor 2. červen 2. červenec 2. březen 2. květen 2. listopad 2. prosinec 2. srpen 2. tisíciletí 2. září 20. únor 20. březen 20. duben 20. květen 20. leden 20. prosinec 20. století 20. září 2001 2002 2003 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2012 2013 2015 2017 2018 2020 2022 2023 21. červen 21. červenec 21. říjen 21. květen 21. leden 21. listopad 21. prosinec 21. století 21. září 22. červen 22. březen 22. duben 22. prosinec 22. září 23. únor 23. červen 23. červenec 23. duben 23. leden 23. září 24. únor 24. červen 24. duben 24. květen 24. leden 24. listopad 24. prosinec 24. září 25. únor 25. červenec 25. říjen 25. květen 25. listopad 25. prosinec 25. srpen 25. září 26. červenec 26. březen 26. duben 26. květen 26. leden 26. listopad 26. srpen 26. září 27. červen 27. říjen 27. leden 27. září 28. únor 28. leden 28. listopad 28. prosinec 28. srpen 28. září 29. únor 29. říjen 29. duben 29. květen 29. leden 29. prosinec 29. srpen 29. září 3. únor 3. březen 3. leden 3. listopad 3. prosinec 3. srpen 3. září 30. duben 30. leden 30. září 303. stíhací peruť 31. červenec 31. říjen 31. březen 31. srpen 366 4. únor 4. červen 4. březen 4. duben 4. květen 4. leden 4. listopad 4. září 422 5. červen 5. květen 5. leden 5. listopad 5. září 6. únor 6. červenec 6. březen 6. duben 6. květen 6. prosinec 6. srpen 6. září 622 69 7. únor 7. červenec 7. březen 7. květen 7. leden 7. prosinec 7. září 787 8. únor 8. leden 8. listopad 8. prosinec 8. září 9. červen 9. březen 9. květen 9. září 920 954 Adolf Srb Adolph Lønborg Akademie výtvarných umění v Praze Akta X Aktuálně.cz Alžběta Alexandrine Bourbonská Alžběta Bavorská Alžběta II. Albert Gessmann Alena Munková Alexej Konstantinovič Tolstoj Alfréd Šebek Alfred Grünfeld Alice z Thouars Alma mater Alois Jiránek Alois Sedláček Alois Strnad Alonso Pérez de Guzmán Americká válka za nezávislost Americký dolar Anatol Svahilec Andrej Babiš Andrej Barčák mladší Andrzej Duda Anežka Hrabětová-Uhrová Anežka Přemyslovna Anexe Angličtina Anna Bayerová Annibale de Gasparis Antonín Švehla Antonín Benjamin Svojsík Antonín Krumnikl Antonín Marek Antonín Zápotocký Antonín Zelenka Antoni Gaudí Anton Bielek Apple Archiv výtvarného umění Arménie Astana August II. Silný August III. Polský Austrálie Autoritní kontrola Bílá paní (film) Běloruština Bělorusko Břetislav Lvovský Březost Babylón Balaklija Baltové Baltské moře Barbora Habsburská Barbora Hoblová Barcelona Barská konfederace Baseball Bedřich Kisch Bedřich Kloužek Benedikt XV. Bertrand Barère de Vieuzac Biskupin Bitva o Berlín Bitva o Británii Bitva o Monte Cassino Bitva u Grunwaldu Bitva u Lehnice Bitva u Saratogy Bitva u Vídně Blood Sugar Sex Magik Bohumil Havlasa Bohumil Med Bohumil Modrý Bohumil Urban Bohuslav Koukal Bohuslav Sobotka Boleslav Chrabrý Boleslav III. Křivoústý Boris Johnson Borneo Botostroj (film) Bourboni Brian Binnie Buněčná teorie Byzantská říše Calamity Jane Camp Nou Car Carl Lützow Caroline Vanhove Carpoforo Tencalla Caspar David Friedrich Celestýn I. Cesta kolem světa Charkovská oblast Charles Sanders Peirce Charles Spearman Charles Taze Russell Charles W. Fairbanks Chmelnického povstání Christianizace Christoph Martin Wieland Chris Columbus Clarke Abel Colin Firth Commons:Featured pictures/cs Commonwealth realm Cornelius Vanderbilt Curzonova linie Czartoryští Dánsko Dějiny Polska Dělení Polska Dacrycarpus dacrydioides Damasus I. Dana Bartůňková Dana Zátopková Demonstrace Deutsche Bank Diktatura Doba bronzová Docent Doktor sociálně-politických věd Doména nejvyššího řádu#Národní doména nejvyššího řádu Doubravka Přemyslovna Druhá Francouzská republika Druhá Polská republika Druhá republika Druhá světová válka Druhá vláda Josefa Korčáka Druhé Francouzské císařství Druhý nikajský koncil Dušan Havlíček Dvorecký most Dynastie Economia Eduard August Schroeder Eduard Wenisch Eduard Weyr Edvard Beneš Edward Śmigły-Rydz Edwin Markham Emanuel Dyk Emanuel Krescenc Liška Emanuel Pippich Emil Peters Emil Zátopek Emotikon Encyklopedie Espoo Evropa Evropská komise Evropská unie F. X. Svoboda Facebook Federální shromáždění Felix Neumann Felix Téver Ferdinand Blumentritt Ferdinand von Lindemann File:Návrh založení Wikimedia Česká republika 2008 A.JPG File:WM CZ - Výroční zpráva 2016.pdf Filipíny Fondy Evropské unie François Benoist François Sulpice Beudant Francie Francis Scott Fitzgerald Franklin Pierce František Čapka (politik) František Štědrý František Adolf Borovský František Benhart František I. Rakouský František Janda (architekt) František Josef Andrlík František Kaván František Kincl František Kordač František Kratochvíl František Musil (skladatel) František Nábělek František Ondřich František Pinc František Pitra František Podlena František Reichel František Udržal Franz Hroch Franz Werfel Freddie Mercury Frenštát pod Radhoštěm Fridrich Kristián Saský Friedrich Legler Friedrich von Georgi Friedrich von Hügel Fulgence Bienvenüe Gallus Anonymus Gdaňsk Gdaňský záliv Gemeinsame Normdatei Generální tajemník ÚV KSČ Generalplan Ost Geodata Germáni Gerolamo Cardano Gesta principum Polonorum Giacomo Meyerbeer Gilotina Giovanni Agostino Abate Giovanni Girolamo Saccheri Golda Meirová Gregoriánský kalendář Grunge Guinea-Bissau Gustavo Kuerten Gustav Brauner Hadždž Haličsko-vladiměřské království Harald Paetz Heliocentrismus Henri Becquerel Henry Purcell Henry Silva Hesensko Hidžra Hladomor Hlavní město Hlavní strana Hnězdno Holokaust Honda Hornoslezská povstání Hospodářské noviny Howard Walter Florey Hrubý domácí produkt Hustota zalidnění IDnes Iglu Ignác Raab Index lidského rozvoje Indonésie Iniciativa Most International Standard Book Number Inuiti Invaze do Polska (1939) Ion Luca Caragiale IPhone Irene Papasová ISO 3166-1 ISO 3166-2:PL Ivan David Ivan Knotek Izjum Izrael Ján kardinál Černoch Jérémy Toulalan Józef Beck Józef Piłsudski Július Ďuriš Jaderný reaktor Jagellonci Jagellonská univerzita Jakub Blacký Jaltská konference Jantarová stezka Jan Černý (politik) Jan Řežábek Jan Štěrba (politik) Jan Evangelista Purkyně Jan Fischer Jan Henryk Dąbrowski Jan III. Sobieski Jan Kasal Jan Kozina Jan Lála Jan Ladislav Sýkora Jan Lier Jan Malypetr Jan Masaryk Jan Matejko Jan Mazoch Jan Nedvěd Jan Neliba Jan Nepomuk František Desolda Jan Pehel Jan Ruml Jan Sokol Jan Stejskal (politik) Jan Stráský Jan Syrový Jan Werich Japonsko Jaromír Žák Jaromír Algayer Jaromír Císař Jaromír Johanes Jaromír Obzina Jaromír Velecký Jaroslav Marvan Jaroslav Wykrent Jazyk (lingvistika) Jean-Paul Marat Jemen Jerevan Jesse James Jiří Bartoška Jiří Fridrich Hohenlohe Jiří Hálek Jiří Kolář Jiří Lábus Jiří Mayer (lékař) Jiří Novák (houslista) Jiří Paroubek Jiří Rusnok Jiří Seifert Jiří Svoboda (cestovatel) Jiří Svoboda (režisér) Jižní Asie Jihovýchodní Asie Jindřich Štreit Jindřich II. Pobožný Jindřich Kàan z Albestů Jindřich V. Sálský Jitka Kolínská Johann Baptist Blobner Johann Christian Bach John Adams Whipple John Dreyer Josef Anýž Josef Baar (politik) Josef Bergler Josef Bernat Josef Božek Josef Bradna Josef Brenner Josef Dobiáš (kněz) Josef Doubrava Josef Emanuel Hibsch Josef Hromádka Josef Illík Josef Kempný Josef Kořán Josef Korčák Josef Lux Josef Tošovský Josef Tomeš Josef Václav Frič Josef Velda Joseph Joffre Joseph Maria Koudelka Josif Vissarionovič Stalin Jozef Agnelli Jozef Lenárt Julius III. Julius Neubronner Křesťanství K. M. Walló Kašubština Kaliningradská oblast Kamila Špráchalová Kanada Kandidát věd Kapetovci Kara Mustafa Kardinál Karel Čapek Karel Fořt (ovocnář) Karel Höger Karel Honzík Karel III. Britský Karel IV. Karel Janák Karel Juliš Karel Kramář Karel Ludvík Rakousko-Těšínský Karel Neuwirth (urolog) Karel Urbánek (politik) Karel VI. Karel Wisnar Karlův most Karl Lagerfeld Karl Ungermann Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev Kateřina II. Veliká Kategorie:Čas Kategorie:Články podle témat Kategorie:Život Kategorie:Dorozumívání Kategorie:Geografie Kategorie:Historie Kategorie:Hlavní kategorie Kategorie:Informace Kategorie:Kultura Kategorie:Lidé Kategorie:Matematika Kategorie:Narození v roce 1852 Kategorie:Příroda Kategorie:Politika Kategorie:Právo Kategorie:Rekordy Kategorie:Seznamy Kategorie:Společnost Kategorie:Sport Kategorie:Technika Kategorie:Umění Kategorie:Věda Kategorie:Vojenství Kategorie:Vzdělávání Kategorie:Zdravotnictví Katyňský masakr Kavkazská válka Kazachstán Kazimír III. Veliký Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století KDU-ČSL Keltové Ken Starr Kevin Sorbo KGB Klára Doležalová Klára Joklová Klementinum Klement Gottwald Kliment Čermák Kmen (sociologie) Kościuszkovo povstání Kolektivizace Komunismus Komunistická strana Čech a Moravy Komunistická strana Československa Komunistický režim v Československu Komunita open source představuje své výsledky na devátém LinuxExpu Konšel Konžská demokratická republika Kongresové Polsko Konrád Henlein Konrád I. Mazovský Konstantin Fehrenbach Kontrabas Konzervativní strana (Spojené království) Kooptace do České národní rady 1989-1990 Koruna česká Kosmická sonda Královský hrad (Varšava) Krčmaňská aféra Krajský národní výbor Krakov Krakovské povstání Kreva Krevská unie Kristina Saská Kriticky ohrožený taxon Krymský chanát Kujavsko Kulturní památka Kulturní památka (Česko) Kupjansk Květnový převrat (Polsko) Květoslava Kořínková Ladislav Adamec Ladislav Dvořák (ministr) Ladislav Fuks Ladislav Medňanský Ladislav Vodrážka Ladislav Zápotocký Latina Laver Cup Lednové povstání Legislativní rada vlády Lenka Baarová Leonardo Nascimento de Araújo Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky Leopold Gottlieb (balneolog) Leopold Heyrovský (právník) Leopold II. Leo Meisl Les Lester Allan Pelton Letní olympijské hry 1972 Levý blok (koalice) Liberius Library of Congress Control Number Lidé Linda McCartney LinuxExpo Listopadové povstání Litevština Litevské velkoknížectví Litva Liz Trussová Londýn Loreto Vittori Lužická kultura Lužická Nisa Lublinská unie Lubomír Štrougal Ludvík Hilgert Ludvík IV. Francouzský Ludvík VIII. Francouzský Ludvík XIV. Luigi Lucheni Lukáš Houser Lvov Mária Wittner Média:Pl-Rzeczpospolita.ogg Míla Tomášová Měšek I. Maďarsko Madagaskar Magdalena Anderssonová Malajsie Maršál Polska Marek Blahuš Marián Čalfa Marianne von Werefkinová Marie Kalašová Marie Karolína Rakouská Marie Petzoldová-Sittová Marie Podvalová Marie Ryšavá Marie Tereza Habsburská (1638) Martin Bursík Martin Frič Martin Mejstřík Massalia (planetka) Matej Lúčan Mateusz Morawiecki Mazovčané Medína Mekka Mezinárodní standardní identifikátor jména Mezinárodní svaz ochrany přírody Michael Keaton Michael Kocáb Michail Sergejevič Gorbačov Michal Horáček Michal Sedloň Michal Sup Mikoláš Aleš Mikuláš Koperník Mikuláš Pálffy (1552–1600) Milán Václavík Milan Hodža Miloš Adamec Miloš Zeman Miloslav Šmídmajer Miloslav Boďa Miloslav Fleischmann Miná Ministerstvo vnitra České republiky Mirek Topolánek Miroslav Malovec Miroslav Vacek Miroslav Vladyka Mise OSN v Kongu Mistr FIDE Mlžný les Mnichovský masakr Mohamed Mongolský vpád do Evropy Morava Moravský zemský sněm Mormonismus Moskva Náboženství Nápověda:Úvod Nápověda:Úvod pro nováčky Nápověda:Obsah Národní divadlo Národní hymna Národní knihovna České republiky Národní památkový ústav Národní strana (1848) Národnost Němčina Německá říše Německé císařství Německé zločiny v Polsku za druhé světové války Německo Německo-polský pakt o neútočení Nacistické Německo Nadace Wikimedia Nancy Pelosiová Napoleon Bonaparte Napoleon III. NASA Nejvyšší soud České republiky Nestátní nezisková organizace Nevermind NGO market Niccolò Jommelli Nihil novi Nirvana Normalizace Nosorožcovití Nosorožec sumaterský Nová Kaledonie Novinky.cz Novoměstská radnice Nupedia Nystadská smlouva Občanské fórum Občanské sdružení Obležení Hlohova Obrazoborectví Obyvatelstvo Odra Okresní národní výbor Oldřich Černík Oldřich Nový Olga Scheinpflugová Olga Walló Ondřej Pavelka OpenStreetMap Operace Tannenberg Operace Visla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Organizace spojených národů Organizace ukrajinských nacionalistů Oscar Blumenthal Oskar Pollak Osmanská říše Otakar Černý (novinář) Otakar Ševčík Otakar Hůrka Otakar Motejl Ozbrojené síly Ukrajiny Pátá vláda Lubomíra Štrougala Předseda Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických Předseda vlády Přemyslovci Přemysl Otakar II. Paříž Palestinská autonomie Pandemie covidu-19 Pandemie covidu-19 v Česku Panovník Panthéon Papež Pardubice Parita kupní síly Parlamentní republika Pavel Šámal Pavel Šafařík Pavel Kysilka Pavel Nový Pavol Hrivnák Personální unie Petr Brož Petr Fiala Petr Horák Petr Kuboš Petr Nečas Petr Pithart Petr Zenkl Ph.D. Piastovci Pietro Gasparri Podolí (Praha) Podzimní knižní veletrh Poláci Polština Polané (západní) Politik Polská exilová vláda Polská hymna Polská lidová republika Polská republika (rozcestník) Polská vlajka Polské království Polské království (1916–1918) Polský odboj během druhé světové války Polský podzemní stát Polsko Polsko-litevská unie Polsko-litevská unie (1569–1795) Polsko-litevská válka Polsko-sovětská válka Polsko-ukrajinská válka Polygamie Pomořansko Poniatowští Poprava Portál:Aktuality Portál:Doprava Portál:Geografie Portál:Historie Portál:Kultura Portál:Lidé Portál:Náboženství Portál:Obsah Portál:Příroda Portál:Sport Portugalsko Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Poslední mohykán Povstání tchaj-pchingů Poznaňské povstání Poznaňské velkovévodství Poznaňsko Pražská defenestrace (1483) Pražské jaro Praha Prales Premiéra Prokop Drtina Protestantismus Pruské Slezsko Prusko Prusko-dánská válka První bitva na Marně První moravská spořitelna První republika První světová válka Puebla (stát) Purkmistr Q15735556 Q15735556#identifiers Q15735556#identifiers|Editovat na Wikidatech Q725653 Q725653#identifiers Q725653#identifiers|Editovat na Wikidatech Růžena Nasková R.U.R. Rakousko Rakousko-Uhersko Raquel Welch Režisér Red Hot Chili Peppers Registr smluv Renesanční architektura Republika Richard Bienert Robert Koldewey Roger Federer Rok Roman Prymula Rose McGowan Royal Court Theatre Rozloha Rudá armáda Rudolf Beran Rudolf Horský Rudolf Winternitz Ruská invaze na Ukrajinu (2022) Ruské impérium Rusko Rusko-polská válka (1605–1618) Rysy Sýrie Saúdská Arábie Saint-Germain-en-Laye Sametová revoluce Sanace (Polsko) Santiago Ramón y Cajal Sarmati Satira Saul Kripke Sedmidenní válka Sedmiletá válka Sejm Senátní obvod č. 71 – Ostrava-město Senát Parlamentu České republiky Severní válka Severoatlantická aliance Severomoravský kraj Seznam britských králů Seznam měn Seznam mezinárodních poznávacích značek Seznam mezinárodních směrových čísel Seznam nejdéle vládnoucích britských panovníků Seznam představitelů Polska Seznam premiérů Česka Seznam premiérů Československa Seznam premiérů Spojeného království Seznam států podle státního zřízení Seznam států světa podle data vzniku Seznam států světa podle hustoty zalidnění Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje Seznam států světa podle nejvyšších hor Seznam států světa podle počtu obyvatel Seznam států světa podle rozlohy Skanzen Skauting Skytové Slezané Slezské vojvodství Slované Slovanské náboženství Slovenská národní knihovna Slovensko Smells Like Teen Spirit Sněmovna národů Federálního shromáždění Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických Sněm Království českého Solidarita (Polsko) Sonja Sázavská Soubor:100401-N-0696M-202 Rose McGowan (cropped).jpg Soubor:Ales Portrait.jpg Soubor:Anatol Svahilec v klipu pro soutěž Československo 1948–1989.jpg Soubor:Antoni Gaudi 1878.jpg Soubor:Biskupin - gate and wall.jpg Soubor:Border changes in history of Poland.png Soubor:Chris Columbus.jpg Soubor:Colin Firth and Barbara Stockings (cropped).jpg Soubor:Destroyed Warsaw, capital of Poland, January 1945.jpg Soubor:Emblem of the Government of the Czech Republic.svg Soubor:EU-Poland.svg Soubor:Europa Jagellonica.svg Soubor:Flag of Poland.svg Soubor:Freddie Mercury performing in New Haven, CT, November 1977.jpg Soubor:F Scott Fitzgerald 1921.jpg Soubor:Grunwald Wojciech Kossak.jpg Soubor:Gustavo Kuerten2.jpeg Soubor:Herb Polski.svg Soubor:HonzaNedved.JPG Soubor:Howard Walter Florey 1945.jpg Soubor:Jagro WMCZ 2021 01.jpg Soubor:Jan Sokol, 2015 (02).jpg Soubor:Jaroslav Wykrent.jpg Soubor:Jklamo-IMG 2263.JPG Soubor:Kahikatea.jpg Soubor:Karl Lagerfeld.jpg Soubor:Kevin Sorbo.jpg Soubor:Klára Joklová.jpg Soubor:KWP 2007 Juan.jpg Soubor:Languages of Central Europe 1910 v češtině.png Soubor:Leonardo Nascimento de Araujo 2011.jpg Soubor:Linda McCartney 1976.jpg Soubor:Michael-Keaton.jpg Soubor:MieszkoDagome.jpg Soubor:Olga Walló 2009.jpg Soubor:O Pavelka Praha 2015.JPG Soubor:Paul Nadar - Henri Becquerel.jpg Soubor:Pavel Nový.JPG Soubor:Petr Broz vedec.jpg Soubor:Polska-ww1-nation.png Soubor:Praha, 15 let české Wikipedie, čekání na dort.jpg Soubor:Praha, Dejvice, NTK, Wikikonference 2011, panelová diskuze, Limojoe.jpg Soubor:Praha, Slovenská 21, kancelář WMČR (2019-09-28 09.48.30).jpg Soubor:Praha, Slovenská 21, Svět-Hub 02.jpg Soubor:RaquelWelchApr2010.jpg Soubor:Rosa rhino.jpg Soubor:SEF2007a.jpg Soubor:Strajk sierpniowy w Stoczni Gdańskiej im. Lenina 34.jpg Soubor:Toulalan.JPG Soubor:Veronika Freimanova (2).JPG Soubor:Vyrocni zprava WMCZ 2022 interactive.pdf Soubor:Werner Herzog Bruxelles 02.jpg Soubor:Wikiconference Brno 20141129-164856 main program.jpg Soubor:Wikikonference-2019-UPCE-067-Group-Photos.jpg Soubor:Wikiměsto Olomouc, group picture (cropped).jpg Soubor:Wikimedia CZ General Assembly 2017 883.jpg Soubor:Wikimedia Hackathon Prague 2019 - 2019-05-18 - Group Picture - 0391.jpg Soubor:Wikimedia Summit 2019 - Portrait Vojtěch Dostál.jpg Soubor:Wikipedie narozeniny 20-33.jpg Soubor:William Devane 1974.JPG Soubor:WMCZ 2014 Petr Novak.jpg Soubor:WMCZ LinuxExpo booth.jpg Soubor:Wroclaw - Uniwersytet Wroclawski o poranku.jpg Soubor:Yvetta Blanarovicova.JPG Sovětská invaze do Polska Sovětské represe proti Polákům a polským občanům 1939–1946 Sovětský svaz Speciální:Kategorie Speciální:Nové stránky Speciální:Statistika Speciální:Zdroje knih/80-7185-245-7 Speciální:Zdroje knih/80-7239-179-8 Speciální:Zdroje knih/80-901103-0-4 Speciální:Zdroje knih/80-901579-5-5 Speciální:Zdroje knih/978-80-7360-796-8 Spojené království Spojené státy americké Spolek Srpen Státní znak Polska Střední Evropa Střední Litva Staša Fleischmannová Stanisław Żółkiewski Stanislav Gross Stanislav II. August Poniatowski Stanislav Rázl Stanovy Staré Město (Praha) Staroměstská radnice Strana zelených Stromovka Sudetoněmecká strana Sumatra Světová obchodní organizace Svobodná licence Svobodné město Krakov Szlachta Třeboň Třetí Československá republika Třetí vláda Josefa Korčáka Tři vejce do skla T. Svatopluk Teresa Titos Garzón Tereza Budková Terorismus Tetička (film, 1941) Thomas Wyatt Tomáš Baťa Tomáš Berdych Tommaso Campanella Toruň Udórz (hrad) Ukrajina Ukrajinci Ukrajinská povstalecká armáda Ukrajinská protiofenzíva v Charkovské oblasti Urologie Václavské náměstí Václav Ženíšek Václav Boleslav Janda Václav Bouček Václav Holek Václav Klaus Václav Koranda (básník) Václav Kosmák Václav Markup Václav Nelhýbel Václav Neubert Václav Novotný (historik) Václav Razik Václav Viktor Morávek Vídeňský kongres Východní Asie Východní blok Východní Prusko Valerij Poljakov Varšava Varšavská konfederace Varšavské knížectví Varšavské povstání Velký hadronový urychlovač Velkopolské povstání Velkopolské povstání (1806) Velkopolsko (historické území) Velvyslanec Verejnosť proti násiliu Veronika Freimanová Versailleská smlouva Vesmír Vilém Bukovský Vilém Hejl Vilém IV. Lucemburský Vilém Nikodém Vilém Petrželka Vilemína Luisa Bádenská Viliam Široký Vinohrady (Praha) Virtual International Authority File Visegrádská skupina Viselská kosa Viselský záliv Vislané Vitellius Vláda Josefa Kempného a Josefa Korčáka Vláda Josefa Korčáka, Ladislava Adamce, Františka Pitry a Petra Pitharta Vláda Ladislava Adamce Vláda Petra Fialy Vláda Stanislava Rázla Vladimír Špidla Vladimír Podborský (archeolog) Vladimír Slavínský Vladislav I. Lokýtek Vlado Milunić Vlasta Burian Vlasta Děkanová Vlastimil Podracký Vlastimil Tusar Vltava Volby do České národní rady 1971 Volby do České národní rady 1976 Volby do České národní rady 1981 Volby do České národní rady 1986 Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1996 Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1990 Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění 1992 Volební právo v Česku Volyňský masakr Voyager 1 Vratislavská univerzita Vysoká škola politická ústředního výboru Komunistické strany Československa Wenzel Wenhart Werner Herzog Wettinové Wiki Wikicitáty:Hlavní strana Wikidata:Hlavní strana Wikiknihy:Hlavní strana Wikikonference Wikimedia Česká republika Wikimedia Commons Wikimedia Czech Republic?oldid=1450543 Wikimedia Hackathon 2019 Wikimedia Slovensko Wikimedium Wikipedie Wikipedie:Údržba Wikipedie:Časté chyby Wikipedie:Často kladené otázky Wikipedie:Článek týdne Wikipedie:Článek týdne/2022 Wikipedie:Citování Wikipedie Wikipedie:Dobré články Wikipedie:Dobré články#Portály Wikipedie:Kontakt Wikipedie:Nástěnka/Wikimedia ČR/Popiš památku (2019) Wikipedie:Nejlepší články Wikipedie:Obrázek týdne Wikipedie:Obrázek týdne/2022 Wikipedie:Ověřitelnost Wikipedie:Přesměrování Wikipedie:Požadované články Wikipedie:Pod lípou Wikipedie:Portál Wikipedie Wikipedie:Potřebuji pomoc Wikipedie:Průvodce Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie Wikipedie:Uvádění zdrojů Wikipedie:Věrohodné zdroje Wikipedie:Velvyslanectví Wikipedie:Vybraná výročí dne/září Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady Wikipedie:Zajímavosti Wikipedie:Zajímavosti/2022 Wikipedie:Zdroje informací Wikipedista Wikislovník:Hlavní strana Wikiverzita:Hlavní strana Wikizdroje:Hlavní strana Wikizprávy:Hlavní strana Wiki miluje památky Wilhelm Ressel William Dampier William Devane Winfield Scott XIII. sjezd KSČ XIV. sjezd KSČ XV. sjezd KSČ XVI. sjezd KSČ XVII. sjezd KSČ XVIII. sjezd KSČ X (sociální síť) YouTube Yvetta Blanarovičová Září Zánik Československa Złoty Zaolzie Zbyšek Pechr Zdeněk Chotěnovský Zdeněk Fierlinger Zdeněk Horčík Zdeněk Kolářský (houslista) Zdeněk Podskalský Zdenka Tichotová Zeměpisné souřadnice Zemětřesení v Pueble 2017 Zemská armáda Zlaté svobody Znárodnění Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia. www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk 1350 1364 1380 1422 1461 1483 1498 1515 1547 1559    Jan II.