Ludvík Dietrich
Základní informace
Narození	8. března 1803 Brno Moravské markrabství Moravské markrabství
Úmrtí	11. června 1858 (ve věku 55 let) Olomouc Rakouské císařství Rakouské císařství
Povolání	hudební skladatel a kytarista
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rytíř Ludvík Dietrich z Dietrichů (8. března 1803 Brno^[1] – 11. června 1858 Olomouc^[2]) byl český hudební skladatel a kytarista.

Život

Pocházel z drobné moravské šlechty. Byl synem zemského advokáta, který měl v Jesenci u Konice na Prostějovsku malé panství. První zmínka o něm je z roku 1351 a patřilo postupně příslušníkům různých rodů drobné šlechty, mezi nimi i rytířům z Dietrichů. Obci vévodí poutní kostel sv. Libora postavený v letech na začátku 18. století podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho a zámek. V zámku hrála zámecká kapela, jejíž repertoár měl významný vliv na Ludvíkovo hudební vzdělání.

Vystudoval gymnázium a lyceum v Olomouci a filosofii v Brně. Vedle toho studoval hudbu u Gottfrieda Riegera. Stal se v Olomouci učitelem hudby a pokračoval ve studiu skladby Antonína Emila Titla. Byl vynikajícím virtuosem na kytaru a značná část jeho díla je tvořena skladbami pro tento hudební nástroj.

Jeho tvorba byla do značné míry ovlivněna moravskou lidovou písní. Oblíbil si ji již v dětství v Jesenci a jeho zájem podporovalo i přátelství s Františkem Sušilem, autorem sbírky moravských národních písní, a příslušnost ke skupině vlastenců vedených Aloisem Šemberou. Pod jejím vlivem skládal vlastenecké písně na slova moravských a českých básníků. Vznikly tak Vlastenské písně, Písně z Rukopisu královéhradeckého na slova Václava Hanky, Růže stolistá na slova Ladislava Čelakovského, či písně na jeho vlastní slova, jako např. Kdož jste duchem Moravané.

Byl jedním z prvních moravských skladatelů, kteří zhudebnili texty na husitská témata. Zkomponoval oratorium Jan Hus (také 6. červenec), či na slova vlasteneckého kněze Františka Matouše Klácela písňovou baladu Navrácení poslů z Kostnice.

Přes veškeré úspěchy, kterých dosáhl jako kytarový virtuóz a skladatel zemřel v chudobě. Většina jeho velkých skladeb se nedochovala. Nesmrtelnost mu zajišťuje píseň Moravo, Moravo napsaná na text Václava Hanky (Hanka autorství připsal králi Jiříkovi z Poděbrad) ze sbírky Vlastenské písně. Ta byla již v 19. století považována za neoficiální moravskou hymnu.^[3] Nově ji jako hymnu vyhlásila hnutí na Moravě.^[kdy?

Dílo

Chrámové skladby

• Mše C-dur (1843)
• 5 pangelingua (1830)

Písně

• Bergmanslied (1841)
• Písně na slova rukopisu Královédvorského (nedochováno – 1842)
• Navrácení poslů z Kostnice (balada – 1843)
• Vlastenské písně (1843)
• Přání Šemberovi (čtyřzpěv – 1843)
• Poutnická (1848)

Orchestrální skladby

• Ouvertura (1840)
• Jagdsymfonie (1841)
• Jan Hus (6. červenec, oratorium, 1844 – nedochováno)

Skladby pro kytaru

• Polonézy pro housle a kytaru (1853)
• Tři etudy
• Uherské tance
• Variace na operní melodie
• Úpravy operních árií a písní
• Taneční skladby (valčíky, polky)

Odkazy

Reference

Literatura

• Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ludvík Dietrich
• Pamětní deska L. Dietricha v Encyklopedii dějin města Brna
• Hlas Moravy^{[nedostupný zdroj}
• Píseň Moravo, Moravo