Louis Agassiz
Narození	28. května 1807 Haut-Vully Švýcarsko Švýcarsko
Úmrtí	14. prosince 1873 (ve věku 66 let) Cambridge, Massachusetts Spojené státy americké Spojené státy americké
Alma mater	Curyšská univerzita (1824–1826) Univerzita Heidelberg (od 1826) Erlangensko-norimberská univerzita (do 1828) Mnichovská univerzita (do 1830)
Pracoviště	Museum of Comparative Zoology (1859–1873) Neuchâtelská univerzita Cornellova univerzita Harvardova univerzita
Obory	botanika, geologie, glaciologie, ichtyologie a biologie
Ocenění	Wollastonova medaile (1836) zahraniční člen Královské společnosti (1838) rytíř Řádu čestné legie (1859) Copleyho medaile (1861) společník Královské společnosti … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Cecile Braun (1832–1848) Elizabeth Cabot Agassiz (1850–1873)
Děti	Alexander Emanuel Agassiz Pauline Agassiz Shaw Ida Higginson
Příbuzní	Cécile Suzette Agassiz, Auguste Agassiz a Olympe Francillon-Agassiz[1] (sourozenci) Rodolphe L. Agassiz (vnuk)
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean Louis Rodolphe Agassiz (28. května 1807 Haut-Vully, Švýcarsko – 14. prosince 1873 Cambridge, Massachusetts) byl švýcarský paleontolog, glaciolog, geolog, ichtyolog a přírodopisec, který pozdější část života strávil ve Spojených státech. Je známý především teorií o době ledové a odporem k evoluci. Byl zastáncem polygenismu, víry o nejednotném původu lidských ras, a kreacionistou.

Biografie

Studoval na Univerzitě v Curychu, Heidelberské univerzitě, Mnichovské univerzitě a Univerzitě Erlangen-Norimberk. Na poslední zmíněné obdržel titul doktor filosofie a v Mnichově titul Doktor všeobecného lékařství. Poté se přestěhoval do Paříže, kde se začal zabývat geologií a zoologií. V té době se také začal zajímat o ichtyologii.

V roce 1832 se stal profesorem na univerzitě v Neuchâtelu. Tam se zabýval převážně výzkumem ryb a během deseti let sepsal pětidílnou knihu Výzkum fosílií ryb. Za tuto práci získal v roce 1836 Wollastonovu medaili a v roce 1838 se stal zahraničním členem Královské společnosti.

V roce 1837 byl jedním z prvních lidí, kteří přišli s myšlenkou doby ledové a podpořili ji důkazy.^[2] Ten rok se také stal zahraničním členem Královské švédské akademie věd.

V roce 1846 se vydal do Spojených států studovat tamější geologii. Poté se rozhodl tam zůstat a bydlel tam až do své smrti. V roce 1847 se stal profesorem zoologie a geologie na Harvardově univerzitě a v roce 1859 tam založil Muzeum srovnávací zoologie, jehož ředitelem byl až do své smrti v roce 1873. Kromě práce na Harvardu byl také externím přednášejícím na Cornellově univerzitě.

Darwinovu teorii evoluce považoval za nesprávnou mj. proto, že byla v rozporu s fosilním záznamem, neodhalujícím odstupňovaný řetězec jednotlivých postupně se vyvíjejících druhů organismů.

Jsou po něm pojmenovány např. jezero Agassiz a želva Agassizova, hora Agassizhorn (3946 m n. m.) v Bernských Alpách, Mt. Agassiz v Sieře Nevadě v Kalifornii, kráter na Marsu a další.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis Agassiz na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Louis Agassiz na Wikimedia Commons
• Plné texty děl autora Louis Agassiz na projektu Gutenberg (anglicky)
• (anglicky) Runner of the Mountain Tops: The Life of Louis Agassiz od Mabel Louise Robinson (1930) - zdarma stažitelná biografie
• (anglicky) Louis Agassiz na Find A Grave
• (anglicky) Louis Agassiz na Appletons' Cyclopædia of American Biography
• Ilustrace Louise Aggasize