Logopedie (z řeckého ὁ λόγος, logos = slovo, řeč a πάρεις, paideia = výchova) se zabývá problematikou narušené komunikační schopnosti (NKS) ve všech rovinách u všech věkových kategorií (Lechta, 2005). Zahrnuje tedy vše od nejdrobnějších řečových vad, jako např. chybná výslovnost jedné hlásky, až po masivní řečové poruchy či naprostou nemluvnost. Má nejblíže k speciální pedagogice i k medicíně. V medicíně se setkáme spíše s pojmem klinická logopedie.

Řeč člověka začleňuje do společnosti, ovlivňuje prožívání, poznávání a rozumový vývoj. Vývoj řeči souvisí se slovníkem rodiče či vychovatele. Dítě by mělo do 7 let věku zvládnout veškeré základy mateřského jazyka. Následné rozšiřování vědomostí souvisí se školou, sebevzděláním.

Cíl a předmět logopedie

Cíl logopedie je možné definovat z více hledisek. Na základě různých definic lze obecné cíle logopedie rozdělit na tři obory:

• Logopedie jako vědní obor = zkoumání komunikační schopnosti člověka
• Logopedie jako profese = v co nejvyšší míře rozvinout komunikační schopnost jedince
• Logopedie jako studijní obor = vysokoškolská příprava odborníků

Předmět logopedie lze rozdělit na dva hlavní směry:

• Medicínský model – tradiční, zúžený pohled na logopeda jako na odborníka zabývajícího se primárně patologií, narušením a defekty
• Komplexní, globálně – holistický model – výstižnější a modernější pohled na logopedii, logoped se zabývá nejenom osobami s narušenou komunikační schopností, ale i problémem s NKS u osob se zdravotním postižením nebo s výjimečným nadáním

Struktura poruch řeči

• organická – poruchy na mluvním aparátu
• funkční – prostředí, špatné mluvní vzory, RDMO, duševní nemoc aj.

Okruhy narušené komunikační schopnosti

• vývojová nemluvnost – opožděný vývoj řeči, vývojová dysfázie
• získaná neurotická nemluvnost – mutismus, elektivní mutismus
• získaná organická nemluvnost – afázie
• narušení článkování řeči – patlavost (dyslálie), dysartrie
• narušení zvuku řeči – huhňavost (rynolálie), palatolálie
• poruchy hlasu – dysfonie, afonie
• poruchy plynulosti řeči – koktavost (balbuties), breptavost (tumultus sermonis)
• narušení grafické formy řeči – dyslexie, dysgrafie, dysrtografie, dyskalkulie, alexie, agrafie, agramatismus, akalkulie
• symptomatické poruchy řeči
• kombinované vady řeči
• poruchy artikulace- dyslálie neboli patlavost (jde o poruchu tvoření hlásek a to u dětí i dospělých)

Odkazy

Související články

• Speciální pedagogika
• Tyflopedie
• Somatopedie
• Psychopedie
• Etopedie
• Surdopedie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu logopedie na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo logopedie ve Wikislovníku

• Logopedická společnost Miloše Sováka
• František Synek: Stručná historie logopedie

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.