Ljubčo Georgievski
Stranická příslušnost
Členství	Movement for All-Macedonian Action (1990) VMRO-DPMNE (1990–2003) Internal Macedonian Revolutionary Organization – People's Party (od 2004)
Narození	17. ledna 1966 (58 let) Štip
Alma mater	Univerzita svatých Cyrila a Metoděje ve Skopje
Profese	politik
Náboženství	pravoslaví
Commons	Ljubčo Georgievski
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ljubčo Georgievski, makedonsky Љубчо Георгиевски (* 17. leden 1966, Štip) je severomakedonský politik. V letech 1998-2002 byl premiérem Severní Makedonie.

Život

Byl zakladatelem a v letech 1990-2003 předsedou pravicové politické strany Vnitřní makedonská revoluční organizace - Demokratická strana makedonské národní jednoty (Vnatrešna Makedonska Revolucionerna Organizacija-Demokratska Partija za Makedonsko Nacionalno Edinstvo - VMRO-DPMNE).

Byl jedním ze signatářů Ochridské mírové smlouvy, která ukončovala konflikt mezi etnickými Makedonci a etnickými Albánci. Roku 2003 se však se svou stranou rozešel a založil novou, konzervativnější stranu Vnitřní makedonská revoluční organizace – Národní strana (Vnatrešna Makedonska Revolucionerna Organizacija–Narodna Partija – VMRO-NP). V makedonské politice je znám svými probulharskými postoji, roku 2006 dokonce získal bulharské občanství.^[1]

Literární činnost

Vystudoval srovnávací literaturu na univerzitě Cyrila a Metoděje ve Skopje, napsal též dvě sbírky básní. Roku 2012 publikoval paměti, kde prozradil řadu detailů ze zákulisí balkánské politiky po rozpadu Jugoslávie, včetně toho, že Američané plánovali roku 1999 pozemní útok na Srbsko, vedený přes území Severní Makedonie.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ljubčo Georgievski na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ljubčo Georgievski na Wikimedia Commons

Premiéři Severní Makedonie
Nikola Kljusev (1991–1992) • Branko Crvenkovski (1992–1998) • Ljubčo Georgievski (1998–2002) • Branko Crvenkovski (2002–2004) • Radmila Šekerinska (2004) • Hari Kostov (2004) • Radmila Šekerinska (2004) • Vlado Bučkovski (2004–2006) • Nikola Gruevski (2006–2016) • Emil Dimitriev (2016–2017) • Zoran Zaev (2017–2020) • Oliver Spasovski (od 2020)