Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov! Zásady ochrany osobných údajov. Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím
Litevština (litevsky lietuvių kalba) patří do východní větve skupiny baltských jazyků. Je to úřední jazykLitvy, kde jím mluví přibližně 2,9 miliónu mluvčích, v sousedních státech a ve světě je to pak přibližně 1,1 mil. mluvčích.
Nejstarší písemná památka pochází z počátku 14. století. První tištěnou knihou je Katechismus Martynase Mažvydase, vydaný v Královci.
Hlásky
Samohlásky
Litevština používá 12 psaných samohlásek, které jsou podobné latinským, obrácený „háček“ (litevsky nosinė, polsky ogonek) značil dříve ~dlouhou samohlásku, původně však označoval ~nosovou samohlásku. V litevštině ė neoznačuje délku, ale jinou kvalitu. Zde by lépe odpovídala (přibližně) záměna ė na ě. Délku hlásek/slabik v litevštině určuje přízvuk, který se v běžném písemném projevu diakritikou neoznačuje (přízvuk – zejména vlnivý (označovaný ~) – může nést i „slabikotvorná“ souhláska, např. l, r). Češi litevský vlnivý přízvuk vnímají spíše jako dlouhou hlásku/slabiku. Délka se v psaném projevu ~diakritikou rozlišuje pouze u dvojic i/y a u/ū (nepřehlédněte, že y neoznačuje tvrdost jako v češtině či jinou kvalitu jako v některých jiných jazycích, ale délku Tvrdost/měkkost v tomto případě Litevci nerozlišují). Ą, ę, į a ų původně částečně s délkou souvisely (an > ą, en > ę, in > į, un > ų), ale nyní je již tato funkce prakticky zcela setřena, o délce i zde rozhoduje (graficky běžně neoznačovaný) přízvuk. V litevštině se graficky přízvuky označují pouze ve speciálních případech, jako jsou učebnice litevské gramatiky, některé stati v encyklopediích, v lingvistické literatuře a podobně. V litevštině i, následující těsně za souhláskou (a následované ještě další(mi) samohláskou/samohláskami), u které Litevci mohou rozlišit měkkost/tvrdost označuje měkkost, nikoli dvojhlásku ia, ią, ie, io, iu, ių. K takovým souhláskám patří zejména š, ž, č, s, z, l, r, dále také n, t, d, k, g, částečně i c, v, m. Z toho důvodu, že ve skutečnosti dosti obtížně (stejně jako Češi) rozlišují měkkou/tvrdou výslovnost b a p, došlo i ke změnám gramatiky – srovnej starší piautuvas, piauti s nynějším pjautuvas, pjauti (srp, řezat). (I Litevci při nedbalé výslovnosti někdy toto i vyslovují jako j). Litevština má také několik dvojhlásek: ai, ie, uo, au, ei, iu.
Litevština je syntetický jazyk. Z lingvistického hlediska je zajímavá pro četné archaické rysy, které jazykovědcům pomáhají při studiu vývoje indoevropských jazyků.
Jména se skloňují sedmi pády: nominativem (litev. vardininkas), genitivem (kilmininkas), dativem (naudininkas), akuzativem (galininkas), instrumentálem (įnagininkas), lokálem (vietininkas), a vokativem (šauksmininkas). Ve staré litevštině se používaly další tři pády: illativ (používá se i dnes v hovorové litevštině), adessiv a allativ. Pozůstatky těchto pádů můžeme najít i v ustálených rčeních.
Litevština má genitiv záporový a bezpředložkový lokál, tj. neexistuje zde předložka „v“ (př. lovoje = v posteli).
Budoucí čas – infinitiv bez koncovky -ti + s + koncovka.
dirbti = pracovat
norėti = chtít
skaityti = číst
1. sg.
dirb-s-iu
norė-s-iu
skaity-s-iu
2. sg.
dirb-s-i
norė-s-i
skaity-s-i
3. sg.
dirb-s
norė-s
skaity-s
1. pl.
dirb-s-ime
norė-s-ime
skaity-s-ime
2. pl.
dirb-s-ite
norė-s-ite
skaity-s-ite
3. pl
dirb-s
norė-s
skaity-s
Frekventativ (opakovaný děj v minulosti) – infinitiv bez koncovky -ti + dav + koncovka.
dirbti = pracovat
norėti = chtít
skaityti = číst
1. sg.
dirb-dav-au
norė-dav-au
skaity-dav-au
2. sg.
dirb-dav-ai
norė-dav-ai
skaity-dav-ai
3. sg.
dirb-dav-o
norė-dav-o
skaity-dav-o
1. pl.
dirb-dav-ome
norė-dav-ome
skaity-dav-ome
2. pl.
dirb-dav-ote
norė-dav-ote
skaity-dav-ote
3. pl
dirb-dav-o
norė-dav-o
skaity-dav-o
Kondicionál
Podmiňovací způsob
dirbti = pracovat
norėti = chtít
skaityti = číst
1. sg.
dirb-č-iau
norė-č-iau
skaity-č-iau
2. sg.
dirb-t-um(ei)
norė-t-um(ei)
skaity-t-um(ei)
3. sg.
dirb-t-ų
norė-t-ų
skaity-t-ų
1. pl.
dirb-t-ume / umėme
norė-t-ume / umėme
skaity-t-ume / umėme
2. pl.
dirb-t-ute / umėte
norė-t-ute / umėte
skaity-t-ute / umėte
3. pl
dirb-t-ų
norė-t-ų
skaity-t-ų
Imperativ
Rozkazovací způsob
dirbti = pracovat
norėti = chtít
skaityti = číst
1. sg.
–
–
–
2. sg.
dirb-k
norė-k
skaity-k
3. sg.
tegu + přítomný čas
tegu + přítomný čas
tegu + přítomný čas
1. pl.
dirb-k-ime
norė-k-ime
skaity-k-ime
2. pl.
dirb-k-ite
norė-k-ite
skaity-k-ite
3. pl
tegu + přítomný čas
tegu + přítomný čas
tegu + přítomný čas
Číslovky
česky
litevsky
1
vienas, viena (mužský rod/ženský rod)
2
du, dvi
3
trys
4
keturi, keturios
5
penki, penkios
6
šeši, šešios
7
septyni, septynios
8
aštuoni, aštuonios
9
devyni, devynios
10
dešimt
11
vienuolika
12
dvylika
13
trylika
14
keturiolika
15
penkiolika
16
šešiolika
17
septyniolika
18
aštuoniolika
19
devyniolika
20
dvidešimt
30
trisdešimt
40
keturiasdešimt
50
penkiasdešimt
60
šešiasdešimt
70
septyniasdešimt
80
aštuoniasdešimt
90
devyniasdešimt
100
šimtas
1000
tūkstantis
2987
du tūkstančiai devyni šimtai aštuoniasdešimt septyni
Příjmení žen v Litvě
V litevštině se rozlišují příjmení nevdaných žen od příjmení vdaných žen. Tato příjmení jsou již v litevštině přechýlená, liší se od odpovídajících mužských příjmení. V některých velmi výjimečných případech žena, která si nepřeje, aby z jejího příjmení bylo zřejmé, zda je provdaná či nikoliv, používá (se svolením úřadů) přechýlené ženské příjmení, ve tvaru neutrálním. Případně používá příjmení ve tvaru mužského příjmení – nejčastěji pro usnadnění operací s osobními dokumenty v zahraničí.
Příklady
Příjmení muže
Příjmení provdané ženy
Příjmení neprovdané ženy
Příjmení ženy s nevyjádřeným rodinným stavem
Nedoporučený český přechýlený tvar
Kazlauskas
Kazlauskienė
Kazlauskaitė
Kazlauskė
Kazlauská (Kozlovská)
Jonaitis
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Litevština Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.