A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Liou Ťi | |
---|---|
Portrét Liou Ťia | |
Narození | 1. července 1311 Čching-tchien, Če-ťiang |
Úmrtí | 16. května 1375 |
Země | říše Jüan, říše Ming |
Povolání | úředník |
Znám jako | státník, vojevůdce, spisovatel, básník a věštec |
Titul | hrabě z Čcheng-i |
Nábož. vyznání | konfucianismus |
Děti | Liou Lien[1] Liou Ťing[1] |
Rodiče | Liou Jüe[1] |
Příbuzní | Liou Čaj[1] (vnuk) |
Funkce | tchaj š' |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Liou Ťi (čínsky pchin-jinem Liú Jī, znaky zjednodušené 刘基, tradiční 劉基, 1. července 1311 – 16. května 1375) byl čínský státník, vojevůdce, spisovatel a básník na sklonku existence říše Jüan a počátků říše Ming.
Jména
Liou Ťi používal zdvořilostní jméno Po-wen (čínsky pchin-jinem Bówēn, znaky zjednodušené 伯温, tradiční 伯溫). Za své zásluhy obdržel posmrtné jméno Wen-čcheng (čínsky pchin-jinem Wénchéng, znaky 文成).
Život
Narodil se v okrese Čching-tchien (dnes okres Wen-čcheng provincie Če-ťiang) provincie Ťiang-če. V úřadech říše Jüan sloužil 25 let.[2] Po několika nižších postech na okresní a prefekturní úrovni se propracoval na místo tajemníka mongolského generála Š’-mo I-suna († 1360) stojícího v čele provincie Ťiang-če. Podílel se na bojích s místními rebely (v povstání rudých turbanů), ale jeho úspěchy jüanská vláda neocenila. Roku 1357 reagoval odchodem ze státní služby a kritikou neefektivnosti a zkorumpovanosti jüanské správy.[3]
Roku 1360 přešel na stranu čínských povstalců. Rozhodl se vstoupit do služby k Ču Jüan-čangovi, pozdějšímu prvnímu císaři dynastie Ming.[4] Čuovi radil ve vojenské strategii a taktice – podílel se vypracování plánů bitvy před Nankingem roku 1360, bitvy na jezeře Pcho-jang roku 1363 a kampani proti království Wu ve druhé polovině 60. let. Roku 1364 byl jmenován vedoucím Astronomického úřadu a pověřen vedením výstavby Nankingu, Čuova hlavního města. Později se stal zástupcem vedoucího cenzorátu s úkolem reorganizovat tento úřad. Podílel se i na vytvoření vojenského systému wej-suo, sestavení zákoníku a kalendáře, stanovení rituálů.[5] Roku 1371 byl v uznání svých zásluh jmenován hrabětem z Čcheng-i, vzápětí s odkazem na špatné zdraví odešel na odpočinek.[6]
Zájmy Liou Ťia se neomezovaly jen na politiku a vojenství, studoval i astronomii, kalendář, magnetismus a feng-šuej; přátelil se s matematikem a alchymistou Čao Jü-čchinem.[7] Společně s generálem a učencem Ťiao Jüem sestavil pojednání o střelných zbraních Chuo-lung-ťing. Je, vedle Ču-ke Lianga, spoluautorem Zvládnutí umění války, díla ilustrujícího na příkladech čínské historie principy vojenské strategie shrnuté v Umění války Sun-c’a.
Počínaje 16. stoletím se rozšířily legendy o jeho zázračně přesných věštbách a předpovědích.[8][4]
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Liou Ťi na Wikimedia Commons
- Osoba Liou Ťi ve Wikicitátech
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liu Ji (14th century) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Biografická databáze čínských historických postav.
- ↑ 劉伯溫是被神化了嗎? . Xinhuanet.com . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-09. (čínsky)
- ↑ CHAN, Hok-lam. The Making of a Myth: Liu Ji's Fictionalization in the Yinglie zhuan and Its Sequel. In: LINK, Perry. The scholar's mind: essays in honor of Frederick W. Mote. Hongkong: The Chinese University Press . ISBN 978-962-996-403-0. S. 52. (anglicky)
- ↑ a b WINDRIDGE, Charles. Tong Sing – The Chinese Book of Wisdom. New York: Barnes & Noble, 1999. Dostupné online. ISBN 0-7607-4535-8. S. 124–125.
- ↑ Chan, s. 53.
- ↑ Chan, s. 54.
- ↑ NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China. Volume 5, Chemistry and Chemical Technology. Tchaj-pej: Caves Books, 1986. ISBN 0521303583. Part 7, Military Technology; the Gunpowder Epic, s. 25.
- ↑ Chan, s. 55.
Literatura
- LANGLOIS, John D. Song Lian and Liu Ji in 1358 on the Eve of Joining Zhu Yuanzhang. Asia Major. Third series. 2009, roč. 22, čís. 1, s. 131–162. Dostupné online. (anglicky)
- NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China. Volume 5, Chemistry and Chemical Technology. Tchaj-pej: Caves Books, 1986. ISBN 0521303583. Part 7, Military Technology; the Gunpowder Epic.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk